Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 | 31 |
3. říjen 2018, Středa
2. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 26. týden
Pro OP: Bl. Dominika Spadafory, kněze, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Zachránce světa, Kriste, světa Tvůrce,
Vládce nad vládci, obávaný Soudce,
slyš naše prosby, jež s chválami tvými
laskavě přijmi.
Pějem ti chvály ještě v noční době,
dopřej, ať jsou vždy milé zvláště tobě,
nás, Zdroji světla, osvěž a zbav tísní
nebeskou písní.
K šlechetným skutkům uděl nám dny přejné,
dej život, jejž nám zlá smrt neodejme,
by každý náš čin sloužil neustále
k věčné tvé chvále.
Zapal nám s ledvím naše nitro celé,
svým božským ohněm uchovej nás bdělé,
ať všichni lampy ve svých rukou máme,
v nichž světlo plane.
Stejná buď sláva nebeskému Otci
i tobě, dobrý Vládce, Spasiteli,
ať také Ducha, rovného jim mocí,
ctí vesmír celý. Amen.
Během dne:
Kriste, ty světlo, lásko, naše žití,
radosti světa, dobro nekonečné,
přišel jsi krví svou nás vykoupiti
z pout smrti věčné.
Do srdcí vlej nám lásku ohněm živým,
dej naší víře stále jasně hořet,
nauč nás přinést z čisté lásky k bližním
vždy každou oběť.
Ať se už od nás vzdálí zloduch zrádný,
přemožen silou, která proudí z tebe,
ať sídlí stále tvůj Svatý Duch s námi,
seslaný z nebe.
Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,
i tobě, Synu, z Otce narozený,
s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí
nad světy všemi. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.
Tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti... kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje. (Řím 8, 20)
I
2 Říkal jsem: Dám si na své cesty pozor, *
abych se neprohřešil jazykem;
a pokud bude bezbožník stát blízko, *
budu svá ústa držet na uzdě. –
3 Ztichl jsem, zmlkl, i když nešťasten, *
ale má bolest jen se zjitřila,
4 srdce se v těle prudce rozpálilo. †
Oheň se vzňal, když jsem tak rozmýšlel, *
a já jsem musil nahlas promluvit:
5 „Dej mi už, Pane, uvidět můj konec †
a jakou míru dní mám před sebou, *
ať poznám tak svou pomíjejícnost.“ –
6 Hle, vyměřils mé dny jen na pídě, †
v tvých očích je můj život jako nic, *
a každý člověk jenom jako dech,
7 jen jako stín se tady člověk mihne, †
jen jako dech je všechno bohatství, *
jež hromadí a neví pro koho.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.
Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.
8 Co tedy, Pane, teď mám očekávat? *
Jen k tobě upínám svou naději.
9 Zachraň mě od všech křivd a nepravostí, *
bláznům mě nenechávej na posměch!
10 A teď už mlčím, ústa neotevřu, *
protože všechno je tvé řízení. –
11 Odejmi ode mne své navštívení! *
Vždyť hynu pod tvou pádnou pravicí!
12 Člověka za hřích postihuješ trestem †
a ničíš jeho nádheru jak mol: *
je každý člověk jenom jako dech. –
13 Slyš můj křik, Pane, vyslechni mou prosbu, †
nemlč k mým slzám, vždyť jsem já tvůj host, *
poutník, jak všichni moji otcové.
14 Odvrať svůj přísný zrak a oddechnu si, *
dříve než odejdu a zaniknu.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.
Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.
Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. (1 Kor 1, 31)
3 Co ty tak silácky se chlubíš *
špatností vůči zbožným?
4 Jen zkázu kuješ, pletichaříš, *
jazyk máš jako břitvu.
5 Zlo ti je milejší než dobro, *
lež ti je víc než pravda.
6 Máš rád jen zraňující slova, *
jazyku pomlouvačný! –
7 Bůh za to zahubí tě navždy, †
ze stanu vyvleče tě, *
ze země živých vytne.
8 Dobří to spatří plni bázně, *
on sám jim bude pro smích:
9 „Hle člověk, který nechtěl v Bohu *
hledat své útočiště,
jen v majetek svůj doufal, *
na ničemnosti stavěl.“ –
10 Já však se jak strom olivový *
zelenám v domě Božím,
spoléhám vždy a stále *
na Boží slitování.
11 Navždy ti budu vzdávat díky *
za toto tvoje dílo,
tvé jméno před věrnými chválit *
za tvoji dobrotivost.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.
V.
Doufám, Pane, z duše doufám.
R.
Na tvé slovo vyčkávám.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu svatého apoštola Pavla Filipanům
12Moji drazí, jako jste vždycky projevovali poslušnost, tak i teď pracujte s úzkostlivou bázní na
tom, abyste došli spásy; a to nejen když jsem u vás, ale hlavně nyní, když jsem daleko. 13Vždyť i to,
že chcete, i to, že pak jednáte, působí přece ve vás Bůh, abyste se mu mohli líbit.
14Dělejte všecko bez reptání a váhání. 15Tak z vás budou
lidé bezúhonní a bezelstní, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení špatného a zvráceného, ve kterém vy však budete zářit jako hvězdy ve
vesmíru. 16Držte se pevně slova života, abych se mohl chlubit v onen Kristův den, že jsem neběžel
nadarmo ani že jsem se nadarmo nenamáhal.
17A kdybych musel prolít v oběť i svou krev při posvátné službě vaší víře, raduji se z toho a
raduji se s vámi se všemi. 18Stejně se však radujte i vy a dělte se o tu radost se mnou.
19Doufám v Pána Ježíše, že k vám brzy budu moci poslat Timoteje, abych i já byl klidný, když se
dovím, jak se vám vede. 20Nemám totiž nikoho, kdo by tak stejně smýšlel a tak upřímně pečoval o vaše
věci. 21Všichni ostatní myslí jenom na svoje zájmy, ne na zájmy Ježíše Krista.
22Víte, jak se Timotej osvědčil, že se mnou sloužil v evangeliu jako syn s otcem.
23Doufám tedy, že ho pošlu, hned jak uvidím, na čem jsem. 24Mám však
důvěru v Pána, že i sám budu moci brzo přijít.
25Pokládám však za nutné vypravit k vám Epafrodita, svého bratra, spolupracovníka a spolubojovníka,
kterého jste poslali, aby mi posloužil v mých potřebách. 26Vždyť toužil po vás všech a znepokojilo
ho, že jste se dověděli, jak se rozstonal. 27A opravdu onemocněl na smrt. Bůh se však nad ním
slitoval – a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek. 28Tím spěšněji ho
posílám nazpět, abyste se při pohledu na něj zase zaradovali a já abych tím měl o zármutek méně.
29Přijměte ho tedy s velkou radostí, jak se sluší na křesťany, a mějte takové lidi v úctě.
30Vždyť pro Kristovo dílo by málem byl umřel. Vlastní život dal v sázku, aby doplnil, v čem jste vy mi nemohli
posloužit.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu svatého biskupa a mučedníka Polykarpa Filipanům
Prosím vás všechny, abyste poslouchali slovo spravedlnosti a cvičili se ve vytrvalosti, kterou jste
na vlastní oči viděli nejen na blažených Ignácovi, Zosimovi a Rufovi, ale i na jiných z vašeho
středu a na samotném Pavlovi a ostatních apoštolech. Buďte přesvědčeni, že ti všichni neběželi
nadarmo,1 ale ve víře a spravedlnosti, a že jsou na místě, které jim náleží – u Pána, s nímž
trpěli. Nezamilovali si totiž tento svět2, ale toho, který za nás umřel a pro nás byl Bohem
vzkříšen.3
V tom tedy buďte pevní a následujte příkladu Pána, silní a stálí ve víře.4 Buďte si nakloněni v
bratrské lásce a sjednoceni v pravdě, navzájem se předcházejte laskavostí Pánovou a nikým
nepohrdejte.5 Můžete-li vykonat dobro, neodkládejte to, neboť almužna osvobozuje od smrti.6
Všichni se sobě navzájem podřizujte,7 veďte mezi pohany vzorný život, abyste pro své dobré skutky8
došli chvály a Pán aby vaší vinou nebyl hanoben.9 Běda tomu, kvůli němuž je jméno Páně
znevažováno!10 Proto učte všechny rozvážnosti, kterou se i vy vyznačujete.
Jsem velmi smutný z Valenta, který se u vás kdysi stal knězem, že nechce přijmout určené místo.
Proto vás napomínám: varujte se lakoty a buďte čistí a pravdiví. Chraňte se všeho zla. Kdo v tom
sám sebe neovládá, jak může napomínat druhého? Kdo se neuchrání lakoty, poskvrní se modloslužbou,11
a bude považován za rovného pohanům, kteří neznají soud Páně. Což nevíme, že křesťané budou soudit
svět,12 jak učí Pavel?
Vždyť nic takového jsem u vás nepozoroval ani neslyšel. Mezi vámi působil blažený Pavel a uvádí vás
na začátku svého listu, vámi se chlubí ve všech církvích, které už poznaly Boha; to my jsme Boha
tehdy ještě neznali.
Nuže, bratři, jsem z Valenta a z jeho ženy velmi smutný – kéž jim Pán dopřeje opravdové obrácení.
Také vy buďte v této věci rozvážní a nechovejte se k nim jako nepřátelé,13 ale odvolejte je jako
nemocné a bloudící údy, abyste zachránili celé své tělo. Takovým jednáním sami rostete.
1 srov. Flp 2, 16
2 srov 2 Tim 4, 10
3 srov. 2 Kor 5, 15
4 srov. 1 Kor 15, 58; srov. Kol 1, 23
5 srov. Řím 12, 10
6 Tob 4, 10
7 srov. Ef 5, 21; srov. 1 Petr 5, 5
8 srov. 1 Petr 2, 12
9 srov. Řím 2, 24
10 srov. Iz 52, 5; srov. Řím 2, 24
11 srov Ef 5, 5
12 srov. 1 Kor 6, 2
13 srov. 2 Sol 3, 15
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Bože, ty ukazuješ svou všemohoucnost nejvíce tím, že se smilováváš a nenecháváš nás
bez pomoci; posiluj nás svou milostí, abychom vytrvale usilovali o dosažení toho, co nám
slibuješ, a došli do nebeské slávy. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie