⛭ ⛯ lat ☰

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

29. duben 2016
Sv. Kateřiny Sienské, panny a učitelky Církve, spolupatronky Evropy, svátek


Narodila se 25.III.1347 v Sieně ve střední Itálii. Už jako děvče vstoupila do III. řádu sv. Dominika. Zasloužila se o návrat papeže z  Avignonu do Říma (1377), usmiřovala rozbroje a usilovala o obnovu náboženského života. Neuměla sice číst ani psát, ale diktovala spisy vynikající zdravou naukou a duchovní vroucností. Zemřela 29. IV. 1380 v Římě. V roce 1461 byla prohlášena za svatou a 4. X. 1970 za učitelku Církve.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Se slavným sborem moudrých pannen připravena,
vstříc Snoubenci jdeš, panno, světlo skvoucí
tvé plné lampy zahání stín temna
úděsné noci.

On dává panně prsten drahocenný,
na kterém září drahokamy četné,
se slovy: Dávám ti jej na znamení
své lásky věčné.

Ohněm své lásky stále stravována,
v extasích častých Kateřina v Božství
hrouží se, vtisklých pět ran Krista Pána
na údech nosí.

Nejvyšší mírou blažená a šťastná
Snoubenci svému v náručí pak klesne,
když mezi svaté vzata, hvězda jasná
v nebi se leskne.

Ať požehnán je Bůh náš trojjedinný,
na věčném trůnu v nebesích on sídlí
a neustále svět zákony svými
s důmyslem řídí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Panno jasná a prozíravá, moudrostí proslavená, tvým duchovním ženichem je neposkvrněné Slovo. Aleluja.

Žalm 18 (19)

Celá příroda chválí Boha, svého Stvořitele

Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)

2 O Boží slávě vypravuje nebe, †
      obloha hlásá díla jeho rukou, *
3    den dni to říká, noc to šeptá noci. –

4 Není to ani řeč a nejsou slova: *
      hovoří takto hlasem nepostižným.
5 Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
      zní mluva nebes na sám konec světa, *
      až tam, kde slunci vybudoval stan. –

6 Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
      těší se jako běžec před závodem.
7 Vychází od jednoho konce nebes †
      a běží zas až na opačný konec, *
      před jeho žárem nic se neschová.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Panno jasná a prozíravá, moudrostí proslavená, tvým duchovním ženichem je neposkvrněné Slovo. Aleluja.

Ant. 2 Královstvím světa i vším bohatstvím jsem pohrdla pro lásku k mému Pánu Ježíši Kristu. Aleluja.

Žalm 44 (45)
Svatba krále

Ženich je tady! Jděte mu naproti! (Mt 25, 6)

I

2 Srdce mi kypí radostnými slovy, †
      svou píseň nyní králi zazpívám, *
      můj jazyk - rydlo rychlopísaře. –

3 Jsi ze všech lidských synů nejkrásnější, †
      spanilost se ti po rtech rozlévá, *
      Pán proto požehnal ti na věky.
4 Opásej mečem, hrdino, svá bedra, *
      ve vznešenosti své a nádheře
5 do boje vyjeď za věrnost a právo, *
      ať koná divy tvoje pravice!
6 Máš ostré šípy, národy se skloní, *
      odpůrci krále klesnou na mysli. –

7 Tvůj božský stolec trvá do věčnosti, *
      žezlo tvé vlády – žezlo nestranné.
8 Miluješ právo, nenávidíš křivdu, †
      a proto pomazal tě Pán, tvůj Bůh, *
      olejem radosti jak žádného. –

9 Tvá roucha voní aloí a myrhou, *
      ze síní slonových ti harfy zní.
10 Královská dcera v ústrety ti kráčí, †
       královna stojí po tvé pravici, *
       ofirským zlatem skvěle zdobená.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Královstvím světa i vším bohatstvím jsem pohrdla pro lásku k mému Pánu Ježíši Kristu. Aleluja.

Ant. 3 Král s dychtivostí touží po tvé kráse, neboť je Pán a Bůh tvůj. Aleluja.

II

11 Slyš, dcero, pohleď sem a nakloň ucho, *
       zapomeň na svůj lid a otcův dům!
12 Král s dychtivostí touží po tvé kráse, *
       neboť je pán tvůj, ty se před ním skloň!
13 I tyrský lid ti přináší své dary, *
       o přízeň tvou se derou velmoži. –

14 Královská dcera vchází v plné kráse, *
       perlami, zlatem šat má protkaný.
15 Ve třpytném rouchu před krále ji vedou, *
       panny její za ní kráčejí.
16 S radostným jásotem ji přivádějí *
       a dovnitř v králův palác vcházejí. –

17 Místo svých otců budeš teď mít syny *
       a učiníš je v zemi knížaty.
18 Tvé jméno vštípit chci všem pokolením, *
       ať na věky tě slaví národy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Král s dychtivostí touží po tvé kráse, neboť je Pán a Bůh tvůj. Aleluja.

V. Pán vnukne slova hlasatelům evangelia, aleluja.
O. A bude je doprovázet svou silou, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům

7,25-40

Křesťanské panenství

     25O pannách mi Pán nedal žádný příkaz. Ale dávám radu, protože jsem dosáhl od milosrdného Pána toho, že se mi může věřit. 26Myslím tedy, že je to dobré pro nynější strasti – ano, je to pro člověka dobré, aby zůstal tak, jak je.

     27Jsi vázán k manželce? Nevyhledávej rozluku. Jsi svobodný? Nehledej si ženu. 28Ale i když se oženíš, nehřešíš, a vdá-li se některé děvče, nehřeší. Takoví lidé však budou mít tělesná trápení a toho bych vás chtěl ušetřit.

     29Ale říkám, bratři, toto: Čas je krátký. Proto ti, kdo mají manželku, ať žijí, jako by ji neměli, 30a ti, kdo pláčou, jako by neplakali, a ti, kdo se radují, jako by se neradovali, a ti, kdo kupují, jako by jim nemělo zůstat nic, 31a ti, kdo užívají tohoto světa, jako by ho nevyužívali, neboť tento viditelný svět pomíjí.

     32Rád bych, abyste byli bez starostí. Kdo nemá manželku, stará se o věci Páně, jak by se líbil Pánu. 33Ale kdo je ženatý, stará se o věci světské, jak by se líbil manželce, 34a je rozdělen. A žena nevdaná a panna se stará o věci Páně, aby byla svatá na těle i na duši. Ale když se provdá, stará se o věci světské, jak by se líbila muži. 35To však říkám ve vašem zájmu, ne abych na vás hodil smyčku, ale abych vás vedl k počestnosti a k nerušené oddanosti Pánu.

     36Jestliže se však někdo domnívá, že se nechová vůči své dceři čestně, když ji tak nechá stárnout, a cítí to jako povinnost, ať udělá, co se mu zdá dobré. Nedopustí se tím hříchu, ať se jen vezmou. 37Kdo je však uvnitř pevný a nic ho nenutí, ale může jednat podle vlastní vůle a na tom se ustanovil, že ji nechá jako pannu, dobře udělá. 38Zkrátka: kdo svou svobodnou dceru provdá, dělá dobře. Kdo ji však neprovdá, dělá lépe.

     39Žena je vázána po tu dobu, pokud je živ její muž. Když jí však muž umře, je volná a může se vdát, za koho chce, ovšem jen v Pánu. 40Bude však šťastnější, zůstane-li tak, jak je. To je moje rada; domnívám se, že i já mám Božího Ducha.

RESPONSORIUM

_

O Král s dychtivostí touží po tvé kráse, kterou ti sám dal. On je tvůj Bůh, on je tvůj král. * Sám král je tvým ženichem. Aleluja.
V. Jsi zasnoubena králi a Bohu, který tě obdaroval, ozdobil, vykoupil a posvětil. * Sám král je tvým ženichem. Aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z „Rozmluvy s Boží prozřetelností" od svaté Kateřiny Sienské

(Cap. 167, Gratiarum actio ad Trinitatem: ed. lat., Ingolstadii, 1583, f. 290v-291)

Okusila jsem a viděla

     Ó, věčné Božství, věčná Trojice, podle tvé vůle má krev tvého jednorozeného Syna spojením s božskou přirozeností tak velikou cenu! Věčná Trojice, ty jsi hluboké moře; čím více v něm hledám, tím více nalézám; a čím více nalézám, tím více tě hledám. Ty sytíš duši vpravdě nenasytným způsobem; neboť ve své propastné hlubokosti sytíš duši tak, že stále přitom ještě zůstává lačná a žádostivá, ze všech sil po tobě touží, věčná Trojice, dychtí tě spatřit, Světlo, v tvém světle.1
     Okusila jsem a viděla jsem světlem rozumu v tvém světle tvou propastnou hlubokost, věčná Trojice, a krásu tvého tvorstva. Proto jsem se oblékla v  tebe a viděla jsem, že budu tvým obrazem; neboť ty ses mi daroval, věčný Otče, obdarovals mě ze své moci a ze své moudrosti, z moudrosti, která patří tvému Jednorozenému. A Duch Svatý, vycházející od tebe, Otče, i od tvého Syna, dal mi vůli, a tím mě uschopňuje milovat.
     Věčná Trojice, ty jsi tvůrce a já tvor; ale podle toho, žes mě znovu stvořil krví svého jednorozeného Syna, tebou osvícena poznávám, že jsi uchvácen krásou svého stvoření.
     Ó propasti, věčná Trojice, ó Božství, hluboké moře! Co většího jsi mi, Bože, mohl dát než sám sebe? Ty jsi oheň stále planoucí a nestravující se, ale svým žárem stravuješ každou sebelásku duše. Ty jsi oheň, který odnímá každý chlad, svým světlem osvěcuješ mysl lidí a v tom světle dals mi poznat svou pravdu. V zrcadle toho světla poznávám tebe, nejvyšší dobro, dobro nade všechno dobro, blažené dobro, dobro nevystižitelné, dobro neocenitelné, krásu nade všechnu krásu, moudrost nade všechnu moudrost. Neboť ty jsi moudrost sama; ty jsi pokrm andělů, ty ses v ohni lásky dal lidem.
     Ty jako roucho zakrýváš mou nahotu; ty sytíš pokrmem své sladkosti náš hlad, neboť jsi sladký bez nejmenší hořkosti. Ó věčná Trojice!
     1 srov. Žl 36 (35), 10

RESPONSORIUM

_

O. Otevři mi, má sestro, spoludědičko mého království! Má přítelkyně, tys pronikla do hlubin tajemství mé pravdy. * Dostalas hojnost darů mého Ducha, mou krví jsi očištěna od každé poskvrny, aleluja.
V. Vyjdi z ticha rozjímání a vytrvale vydávej svědectví mé pravdě. * Dostalas hojnost darů mého Ducha, mou krví jsi očištěna od každé poskvrny, aleluja.

HYMNUS

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys naučil svatou Kateřinu rozjímat o utrpení tvého Syna a sloužit tvé Církvi; dej, ať se i naše srdce rozhoří láskou k němu, abychom žili v trvalém spojení s ním a mohli se radovat, až se zjeví jeho sláva. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie