| Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So | 
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | ||||
| 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 
| 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 
| 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 
| 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | |
27. duben 2027, Úterý
   
1. týden žaltáře
   
Doba velikonoční, 5. týden
Pro OP: Bl. Hosanny z Kotoru, panny, terciářky, nezávazná památka
   invitatorium
   
modlitba se čtením
   
ranní chvály  - komb.
   
tercie  - dopl.
   
sexta  - dopl.
   
nona  - dopl. 
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
    
    
vygenerování modliteb
    
    
uspořádání liturgie hodin
	  
modlitby za zemřelé
	  
posvěcení chrámu
	  
latinská verze
	  
starší verze breviáře
	  
	  
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. 
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
 Aleluja.
HYMNUS
Ať z výšin nebe radost zní,
ať jásá země, moře s ní,
že po kříži Pán z hrobu vstal
a smrtelníkům žití dal.
Vrací se milostivý čas,
den spásy zjevuje se zas,
v něm Beránkovou krví svět
tmy zbaven září jako květ.
Ta jeho smrt i s mučením
znamená odpuštění vin,
zas bez úhony ctnost se skví,
Pán smrtí dobyl vítězství.
V to skládáme svou naději,
že věřící teď snadněji
uvěří ve své vzkříšení,
jímž vejdou v život blažený.
Proto tu oběť bělostnou
ctěme vždy s myslí radostnou
my, od ní tolik poctěni,
vždyť všechno dobré plyne z ní.
Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo. Aleluja.
V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11, 13)
I
2 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo! *
3     Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,
   ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji, *
      ty jsi můj štít a záchrana moje!
4 Úpěnlivě volal jsem k Pánu, *
      osvobodil mě od nepřátel! –
5 Smrtící vlny mě zalily, *
      příboje zkázy mě plnily děsem.
6 Osidla temnot mě ovila, *
      smyčky smrti se nade mnou zdrhly.
7 K Pánu jsem volal v úzkostech, *
      k Bohu jsem křičel o záchranu.
   Ze svého chrámu slyšel můj hlas, *
      k jeho uším došel můj nářek.
Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen. 
Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo. Aleluja.
Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení. Aleluja.
8 A tu se zachvěla, pohnula zem, †
      v základech hor se zakolísala, *
      jak ve svém hněvu ji otřásal Pán.
9 Z jeho nozder valil se dým, †
      z jeho úst šlehal sžíravý plamen, *
      řeřavé uhlíky sršely z něj.
10 Nachýlil nebe a sestoupil níž, *
      s černými mračny pod nohama. –
11 Na cherubovi přilétal, *
      na perutích vichru se snášel.
12 Celý se halil v temnotách, *
      do clony z tmavých vod a mraků.
13 Ze záře, která před ním šla, *
      padaly kroupy a řeřavé uhlí. –
14 Nebesa s rachotem rozehřměl Pán, *
      hlasem svým Nejvyšší zaburácel.
15 Vysílal šípy do všech stran, *
      blesky metal a kolkolem sršel.
16 I bylo vidět až na mořské dno, *
      obnažily se základy země,
    když jsi, Pane, zahrozil, *
      zadul vichřicí svého hněvu. –
17 Pro mne však z výšin svou pravicí sáh´, *
      vyzdvihl mě z té záplavy vodní,
18 vyrval mě z rukou mých nepřátel, *
      z přesily mocných nenávistníků.
19 Vrhli se na mne v můj neblahý den, *
      Pán mi však přispěchal na ochranu.
20 Na volný prostor vyvedl mne, *
      zachránil, v kom našel zalíbení.
Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen. 
Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení. Aleluja.
Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty. Aleluja.
21 Tak pro mou nevinnost učinil Pán, *
      splatil mi za to, že ruce mám čisté;
22 za to, že po cestách Páně jsem šel, *
      od svého Boha neodpadl.
23 Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal, *
      zákony jeho jsem neodmítal.
24 Zůstal jsem před ním bez viny, *
      chránil se bedlivě před proviněním.
25 Odplatil Pán mou nevinnost, *
      neboť viděl, že ruce mám čisté. –
26 K věrnému, Pane, jsi věrný i ty, *
      a s dobrým jednáš dobrotivě.
27 Čistému odplácíš čistotou, *
      k chytrákům však jsi opatrný.
28 Tak chráníš od zhouby pokorný lid, *
      pohledy zpupné však pokořuješ.
29 Ano, má svítilna, Pane, jsi ty. *
      Bůh můj mé temnoty ozařuje.
30 S tebou ztékám valy a zdi, *
      se svým Bohem přeskočím hradby.
Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen. 
Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty. Aleluja.
V.
Bůh vzkřísil Krista z mrtvých, aleluja.
O.
Takže když věříme, můžeme zároveň v Boha i doufat, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
    
Já, Jan, 1viděl jsem nová nebesa a novou zemi – dřívější nebesa a dřívější země zmizely, ani moře už není. 
2A uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha; bylo vystrojeno jako nevěsta okrášlená 
pro svého ženicha. 3A uslyšel jsem od trůnu mohutný hlas: „Hle Boží stan mezi lidmi! Bůh bude s nimi přebývat; 
oni budou jeho lidem, a on – Bůh s nimi – bude jejich Bohem. 4On jim setře každou slzu z očí: nebude už smrt 
ani zármutek, nářek ani bolest už nebude, protože co dříve bylo, pominulo. “
    
5A ten, který seděl na trůně, řekl: „Hle – všechno tvořím nové!“ Pak dodal: „Napiš! Tato slova jsou spolehlivá a pravdivá.“ 
6Také mi řekl: „Stalo se! Já jsem alfa i omega, začátek i konec. Tomu, kdo žízní, dám pít z pramene živé vody zadarmo. 
7To bude úděl vítěze; a já budu jeho Bohem a on bude mým synem. 8Ale 
zbabělci, odpadlíci, nečistí, vrazi, smilníci, čaroději, modláři a všichni lháři dostanou svůj díl v tom močálu, kde hoří oheň a síra – to je ta druhá smrt. “
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu Diognetovi
    
Křesťané se od ostatních lidí neliší ani bydlištěm, ani mluvou, ani způsobem života. Nebydlí přece ve svých vlastních obcích, neužívají žádného zvláštního jazyka ani 
nevedou nějak neobyčejný život. A křesťanské učení není žádná lidská vymyšlenost ani nevzniklo z úsilí nějakých lidí toužících po vědění; vždyť křesťané se vůbec 
nezaštiťují nějakou lidskou moudrostí, jak to jinak bývá.
 RESPONSORIUM
 KANTIKA
 Ant. Pojďme a klaňme se tomu, který vstal z mrtvých, vždyť skrze kříž vzešla světu radost, aleluja.
 První kantikum
 Zvítězili Beránkovou krví. (Zj 12, 11)
 Kdo tedy přichází z Edomu, * 
 "Jsem to já, jenž mluvím spravedlivě * 
 Sám jsem šlapal v kádi *
 Neboť mám v srdci den hněvu, *
 Sláva Otci i Synu *
 Druhé kantikum
 Kristus vstal z mrtvých třetího dne ve shodě s Písmem. (1 Kor 15, 4)
 "Pojďte, vraťme se k Pánu. †
 Co s tebou udělám, Efraime? *
 Neboť láska se mi líbí, a ne oběti, *
 Sláva Otci i Synu *
 Třetí kantikum
 Izaiáš prohlašuje o Izraeli: I kdyby bylo synů Izraele jako mořského písku, bude zachráněna jen malá část. (Řím 9, 27)
 Proto na mne počkejte, je výrok Páně, *
 Ano, tehdy dám národům čisté rty, †
 Toho dne se už nebudeš stydět za všechny zlé skutky, *
 A ve jménu Páně bude hledat útočiště
 Sláva Otci i Synu *
 Ant. Pojďme a klaňme se tomu, který vstal z mrtvých, vždyť skrze kříž vzešla světu radost, aleluja.
 
Slova svatého evangelia podle Lukáše   
      Učedníci vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak poznali Ježíše při lámání chleba. Když o tom mluvili,
stál on sám uprostřed nich a řekl jim: „Pokoj vám!“ MODLITBA
 Modleme se:
     Nakonec se připojí: 
 Dobrořečme Pánu. Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat. 
 Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen) 
    
A tak žijí v řeckých i barbarských městech, tak jak to každému život přinesl, a v oblékání i jídle a v ostatních stránkách života se zcela řídí místními obyčeji. A 
přece se jejich život vyznačuje nápadnými rysy, které budí podiv a jsou podle obecného mínění neuvěřitelné: Bydlí sice ve svém, ale jako by byli hosty a nájemníky. 
Na všem se podílejí jako svobodní občané, a nechávají si všechno líbit jako přistěhovalci a cizinci.1 Každou cizinu mají za vlast, a každá vlast je jim cizinou. Jako 
všichni ostatní se žení a mají děti, ale novorozence neodhazují. Jejich stůl je připraven pro všechny, lože však nikoli.
    
Jsou sice v těle, podle těla však nežijí.2 Pobývají sice na zemi, ale domovem jsou v nebi.3 Stanovené zákony zachovávají, a svým životem všechny zákony překonávají. 
Všechny lidi milují, a všichni je pronásledují. Lidé je neznají, a přesto je odsuzují; usmrcují je, a oni dostávají život.4 Jsou žebráci, a mnohé 
obdarovávají,
    
Zkrátka a dobře, křesťané jsou pro svět tím, čím je pro tělo duše. Duše se nachází ve všech částech těla, křesťané ve všech obcích světa. A jako duše přebývá v těle, 
ač není z těla, tak přebývají křesťané ve světě, ale ze světa nejsou.7 Neviditelná duše je vězněna ve viditelném těle; i na křesťanech je vidět, že jsou ve světě, ale 
jejich zbožnost zůstává neviditelná. Tělo nenávidí duši, a ačkoli mu neublížila, bojuje proti ní, neboť mu brání v užívání rozkoší; a také svět nenávidí křesťany, 
aniž mu ublížili, a to proto, že odpírají rozkoším.
    
Duše však miluje tělo i jeho údy, i když ji tělo nenávidí; a křesťané milují své nepřátele. Duše je sice držena v těle, ale sama tělo udržuje; i křesťané jsou drženi 
ve světě jako ve vězení, ale sami svět udržují. Nesmrtelná duše přebývá ve smrtelném stánku; a stejně křesťané pobývají jako cizinci uprostřed porušitelných věcí, a 
očekávají neporušitelnost v nebi. Nedostatek jídla a pití duši prospívá; a křesťané se při pronásledování den ze dne více rozrůstají. Takto význačné místo určil Bůh 
křesťanům a je nepřípustné z něho zběhnout.
     1 srov. 1 Petr 2, 11
     2 srov. 2 Kor 10, 3
     3 srov. Flp 3, 20
     4 srov. 2 Kor 6, 9
     5 srov. 2 Kor 6, 10
     6 srov. 1 Kor 4, 12
     7 srov. Jan 17, 14
O.
Já jsem světlo světa. * 
Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života, aleluja.
V.
Já jsem správná cesta a plná pravda, naděje života a zdroj síly. * 
Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života, aleluja.
    z Borsy, v zářivém šatě,
nádherně zahalený ve svém plášti, *
    a jde kupředu v plnosti své síly? - 
    a mám moc, abych zachraňoval."
Odkud ta červeň na tvém plášti, *
    proč jsi oblečený jako ten, kdo šlape v lisu? -
    a z mužů mého lidu se mnou nebyl ani jediný.
A tak jsem je pošlapal ve svém hněvu, *
    dupal jsem po nich ve svém rozlícení, 
jejich krev stříkala na můj šat *
    a potřísnil jsem si celý oděv. -
    přichází rok mé odplaty. 
Dívám se: nikdo, kdo by mi pomohl! *
    Ukazuji svou úzkost: nikdo, kdo by mě podpořil!
Tu mi přišla na pomoc má paže, *
    podpořila mě má rozlícenost.
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.
    Rozdrásal, uzdraví nás; *
    udeřil, obváže nám rány;
po dvou dnech nám dá nazpět život, †
    třetího dne nás pozdvihne *
    a budeme před ním žít.
Poznejme, snažme se poznat Pána; *
    jeho příchod je jistý jako jitřenka;
přijde k nám jako prudká přeháňka, *
    jako jarní déšť, jenž zavlažuje zemi." –
    Co s tebou udělám, Judo?
Vždyť vaše láska je jako ranní oblak, *
    jako rosa, jež se brzy ztrácí.
Proto jsem je prostřednictvím proroků rozsekal na kusy †
    zabil jsem je slovy svých úst *
    a můj soud vyvstane jako světlo.
    poznání Boha spíš než celopaly.
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.
    v den, kdy povstanu jako žalobce;
neboť jsem nařídil, aby se sešly národy, *
    shromáždila se království,
abych na vás vylil svou rozlícenost, *
    veškerý žár svého hněvu.
Vždyť ohněm mé žárlivosti *
    bude pohlcena celá země. -
    aby všechny mohly vzývat jméno Páně *
    a sloužit mu pod jediným jhem.
Z druhého břehu etiopských řek mi moji prosebníci *
    přinesou můj obětní dar. –
   jichž ses proti mně dopustil, 
 neboť z tvého středu odstraním *
   tvé vítězoslavné povýšence 
a přestaneš se naparovat *
    na mé svaté hoře.
Uprostřed tebe ponechám *
    jen pokorný a skromný lid. -
    zbytek Izraele.
Už se nebudou dopouštět nepravosti,
    už nebudou říkat lež
v jejich ústech se už nenajde *
    klamný jazyk. –
Budou však moc pást a odpočívat si,*
    aniž by je kdo znepokojoval. –
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.
EVANGELIA
    
Zděsili se a ve strachu se domnívali, že vidí ducha. Řekl jim: „Proč jste rozrušení a proč vám v mysli vyvstávají pochybnosti?
Podívejte se na mé ruce a na mé nohy: vždyť jsem to já sám! Dotkněte se mě a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti,
jak to vidíte na mně.“ A po těch slovech jim ukázal ruce a nohy. Pro samou radost však tomu pořád ještě němohli věřit a jen se 
divili. Proto se jich zeptal: „Máte něco k jídlu?“ Podali mu kus pečené ryby. Vzal si a před nimi pojedl.
    
Dále jim řekl: „To je smysl mých slov, která jsem k vám mluvil, když jsem ještě byl s vámi: že se musí naplnit všechno, co
je o mně psáno v Mojžíšově Zákoně, v Prorocích i v Žalmech.“ Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu. Řekl jim: „Tak je psáno:
Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých a v jeho jménu bude hlásáno pokání, aby všem národům, počínajíc od Jeruzaléma, 
byly odpuštěny hříchy. Vy jste toho svědky. Hle - já vám pošlu toho, koho slíbil můj Otec. Vy tedy zůstaňte ve městě, dokud
nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti.“
    
Vyvedl je pak směrem k Betánii, zvedl ruce a požehnal jim. A zatímco jim žehnal, odloučil se od nich a vznášel se k nebi.
Bože, ty miluješ nevinnost a znovu ji dáváš těm, kdo se k tobě kajícně navracejí; obrať 
k sobě naše srdce, a když jsi nás vysvobodil z temnot nevěry, dej, ať nikdy neopustíme světlo
tvé pravdy. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
 
O. Bohu díky. 
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie