Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 | 31 |
7. březen 2026, Sobota
2. týden žaltáře
Doba postní, 2. týden
Sv. Perpetuy a Felicity, mučednic, pro připomínku
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
HYMNUS
Tajemným zvykem vedeni
svatý půst zachovávejme,
jenž okruh čtyřiceti dní,
všem dobře známý, proběhne.
Už Zákon s proroky jej znal
a všem jej doporučoval,
pak posvětil jej Kristus sám,
všech věků Tvůrce a náš Pán.
Buďme teď ve všem střídmější:
v pokrmech, spánku, při řeči,
i ve svých žertech, v nápoji,
a bděme ostražitěji.
Chraňme se svodů lákavých,
jsou zkázou myslí těkavých,
a nesvolme, by chytrou lstí
nás tyran strhl v otroctví.
To, trojjediný Bože, dej,
a v tom nám nejvíc pomáhej,
ať tato postní doba všem
přináší požehnanou žeň. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Každodenně budu tebe oslavovat, Pane, aleluja.
Spravedlivý jsi, Pane, ty, který jsi a který jsi byl. (Zj 16, 5)
3 Pán je veliký a ve všem hodný chval, *
jeho velikost se nedá vystihnout.
4 Ať rod rodu hlásá chválu skutků tvých, *
o tvých mocných činech dále vypráví,
5 mluví o tvé slávě, lesku, nádheře! *
Velké divy tvé ať slaví písněmi,
6 o síle tvých činů s úctou hovoří, *
nesmírnost tvé moci líčí s úžasem!
7 Chválami ať hýří na tvou dobrotu, *
nad spravedlností tvou ať jásají!
8 Pán je dobrotivý, on je slitovný, *
shovívavý, plný milosrdenství.
9 Pán je milostivý vždy a vůči všem, *
jeho láska platí všemu stvoření. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Každodenně budu tebe oslavovat, Pane, aleluja.
Ant. 2 Vláda tvá je vládou pro věky, aleluja.
10 Ať tě, Pane, chválí všichni tvorové, *
tobě zasvěcení ať tě velebí!
11 Ať tvou slavnou vládu připomínají *
a tvou mocnou sílu zjevně hlásají!
12 Ať je lidem známa tvoje velká moc, *
sláva vznešeného tvého království.
13 Neboť vláda tvá je vládou pro věky, *
nade všemi rody panování tvé.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Vláda tvá je vládou pro věky, aleluja.
Ant. 3 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, plný milosti je ve všech skutcích svých, aleluja.
13 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, *
plný milosti je ve všech skutcích svých.
14 Pán podepře všechny, kdo už klesají, *
všechny ponížené opět pozdvihne.
15 Oči všech jen k tobě hledí s nadějí, *
ty jim dáváš pokrm v náležitý čas,
16 ty, jenž otevíráš svoji štědrou dlaň, *
dobrotivě sytíš všechno živoucí. –
17 Pán je spravedlivý na všech cestách svých, *
plný milosti je ve všech skutcích svých.
18 Pán je nablízku všem, kdo ho vzývají, *
všem, kdo vzývají ho s opravdovostí.
19 Plní přání těch, kdo pokorně ho ctí, *
slyší jejich prosby, záchranu jim dá.
20 Pán bdí nade všemi, kdo ho milují, *
všechny bezbožné však stihne záhubou. –
21 Ať v mých ústech stále chvála Páně zní! †
Ať mu dobrořečí každý živý tvor *
vždy a do věčnosti, na věky všech věků!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, plný milosti je ve všech skutcích svých, aleluja.
V.
Sytil ho chlebem života a poznání.
O.
Napájel ho vodou spásné moudrosti.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhé knihy Mojžíšovy
Toto praví Hospodin: 22.19„Kdo obětuje bohům a ne jedinému Pánu, bude usmrcen.
20Nesužuj přistěhovalce a neutiskuj ho, neboť sami jste byli přistěhovalci v egyptské zemi.
21Neubližujte vdově a sirotku. 22Kdybys jim ublížil, že by
si mně stěžovali, uslyším jejich stížnost, 23můj hněv vzplane, zahubím vás mečem, a vaše ženy budou vdovami
a vaši synové sirotky.
24Půjčíš-li peníze někomu z mého lidu, chudákovi, který bydlí vedle tebe, nechovej se k němu jako lichvář. Nežádej od něho úrok.
25Vezmeš-li si jako zástavu plášť svého bližního, vrať mu ho do západu slunce. 26Je
to pro něho jediná pokrývka, plášť pro jeho tělo. V čem by měl
spát? Bude-li si mně stěžovat, uslyším ho, neboť jsem soucitný.
27Bohu nezlořeč a knížete svého lidu neproklínej!
28Hojnost svého humna a lisu neodkládej odevzdat a prvorozence ze svých synů mi dej!
29Stejně tak uděláš se svým býkem a bravem; sedm dní zůstane u své matky a osmého dne mi ho odevzdáš.
30Buďte mi svatými muži; zvíře roztrhané na poli nesmíte jíst, hodíte ho psům!
23.1Nepřijímej lživou výpověď, nespojuj svou ruku s bezbožníkem a nevypovídej klamným svědectvím.
2Nenásleduj většinu v páchání zla: nesuď podle výpovědi většiny, abys neporušil právo.
3Nenadržuj ani chudákovi v jeho při.
4Jestliže potkáš zatoulaného býka nebo osla svého nepřítele, přiveď ho k němu.
5Jestliže vidíš osla svého odpůrce, že leží pod břemenem, neobcházej ho, ale pomoz mu ho zdvihnout.
6Nepřekrucuj právo svého chudáka v jeho při.
7Vzdaluj se lži. Nevinného a spravedlivého nezabíjej, neboť od bezbožníka se odvracím.
8Nepřijímej úplatek, neboť zaslepuje i lidi s dobrým zrakem a převrací slova spravedlivých.
9Neutiskuj přistěhovalce, vždyť znáte, jak jim je v duši, neboť jste sami byli přistěhovalci v egyptské zemi.“
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z výkladu svatého biskupa Augustina na Janovo evangelium
Přichází žena.1 Obraz Církve dosud neospravedlněné, jíž se však spravedlnosti již záhy dostane. O tom se totiž jedná v této řeči.
Přichází, setkává se s neznámým a ten s ní začíná rozmlouvat. Oč vlastně jde, podívejme se, proč vůbec přichází samařská žena navážit vodu.
Samařani nepatřili k židovskému národu, byli pro Židy cizinci. Je příznačné, že tato žena, která byla obrazem Církve, pocházela z jiného
národa. Církev totiž měla vzejít ze všech národů, židovskému národu zůstala cizí.
Snažme se tedy v té samařské ženě slyšet sami sebe, snažme se v ní sami sebe poznat a v ní za sebe Bohu děkovat. Ona totiž byla jen obrazem, ne
skutečností, protože předem naznačovala, co se mělo stát. Uvěřila totiž v toho, který z ní učinil pro nás předobraz. Přichází tedy navážit vodu.
Přišla prostě navážit vodu, jak to dělají jiné ženy i muži.
Ježíš jí řekl: „Dej mi napít.“ – Jeho učedníci totiž odešli do města, aby koupili něco k jídlu. – Samařská žena mu odpověděla: „Jak to? Ty, Žid, žádáš
o napití mne, Samaritánku?“ Židé se totiž se Samaritány nestýkají.2
Vidíte, jak si byli cizí: Židé nepoužívali ani jejich nádob. Proto se žena, která měla nádobu na nabírání vody, podivila, že Žid ji požádal,
aby mu dala napít. To totiž Židé nedělávali. Ten, jenž ji požádal o vodu, žíznil však po její víře.
Slyšme nyní, kdo prosí o vodu. Ježíš jí řekl: Kdybys znala Boží dar a věděla, kdo ti říká: „Dej mi napít“, spíše bys ty poprosila jeho, aby ti
dal živou vodu.3
Žádá: dej mi napít, a přitom nabízí, že dá napít. Nemá, a potřebuje dostat, a zároveň má nadbytek, že může dávat. Říká: Kdybys znala Boží
dar. Tímto Božím darem je Duch Svatý. Ježíš mluví s ženou dosud v náznacích, pozvolna však už vstupuje do jejího srdce. Snad už ji dokonce
učí. Může být příjemnější a laskavější pobídka? Kdybys znala Boží dar a věděla, kdo ti říká: „Dej mi napít“, spíše bys poprosila jeho, aby ti dal
živou vodu.
Jakou to nabízí vodu, ne-li tu, o níž se říká u tebe je pramen žití?4 a jak by mohli žíznit, kdo pijí z hojných darů tvého domu?5
Sliboval tedy nějaký nápoj a nasycení Duchem Svatým, ona však ještě nechápala. A co mu ve své nechápavosti odpověděla? Žena mu řekla: Pane,
dej mi tu vodu, abych už nikdy neměla žízeň a nemusela sem chodit čerpat.6 Potřeba nutí se lopotit, ale slabost se tomu vzpírá. Kéž by byla slyšela:
Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím.7 Ježíš totiž chtěl, aby se už nelopotila, ale ona ještě nechápala.
1 Jan 4, 7
2 Jan 4, 7-9
3 Jan 4, 10
4 Žl 35 (36), 10
5 srov. Žl 35 (36), 9
6 Jan 4, 15
7 Mt 11, 28
RESPONSORIUM
KANTIKA
Ant. Dej, ať se k tobě vrátíme, Pane, a my se vrátíme. Obnov naše dny jako kdysi.
První kantikum
Přiblížilo se Boží království: obraťte se a věřte evangeliu. (Mk 1, 15)
Kéž by mé oči ronily slzy bez přestání, *
ve dne v noci:
neboť velikou pohromou je stižena panna, dcera mého lidu, *
ranou přebolestnou. –
Vyjdu-li na pole, hle, pobití mečem, *
vejdu-li do města, hle, zmoření hladem.
Prorok i kněz odcházejí *
do neznámé země. –
Což jsi nadobro zavrhl Judu *
a Sión se zhnusil tvé duši?
Proč jen jsi nás tak bil, *
že už není vyléčení!
Čekáme záchranu, a záchrana nikde, *
zhojení ran, a hle, zděšení! –
Pane, poznáváme svoje nepravosti †
i bezbožnost našich otců, *
že jsme zhřešili proti tobě.
Pro své jméno nás nevydávej v potupu, †
nenech zhanobit trůn své slávy, *
rozpomeň se, a neruš svou smlouvu s námi.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Druhé kantikum
Budou jeho lidem a on - Bůh s námi - bude jejich Bohem. (Zj 21, 3)
Vezmu vás z národů †
a shromáždím ze všech zemí, *
a přivedu do vaší země.
Vyleji na vás čistou vodu †
a očistíte se od všech vašich nečistot, *
a ode všech vašich model vás očistím. –
Dám vám nové srdce *
a nového ducha vložím do vašeho nitra,
vezmu z vašeho těla srdce kamenné *
a dám vám srdce z masa.
Svého ducha vložím do vás †
a učiním, abyste chodili v mých přikázáních *
a dbali na má ustanovení a konali je. –
Budete bydlet v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, †
a budete můj lid *
a já budu váš Bůh!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Třetí kantikum
Stále prožíváme na svém těle Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na našem těle. (2 Kor 4, 10)
Vzpomeň si, Pane, co nás potkalo, *
podívej se a viz naši potupu! –
Naše dědictví připadlo cizincům, *
naše domy neznámým lidem. –
Jsme sirotci, bez otce; *
naše matky jsou jako vdovy. –
Peníze dáváme za to, že pijeme svou vodu, *
za své dříví musíme platit. –
Na krku máme jařmo, jsme pronásledováni, *
už nemůžeme dál a oddech pro nás není. –
Podáváme ruku Egyptu, *
Asýrii, abychom se nasytili chlebem. –
Naši otcové zhřešili: už nejsou; *
a my neseme jejich provinění. –
Ze srdce nám vymizela radost, *
náš tanec se změnil v zármutek. –
Věnec nám spadl z hlavy. *
Běda nám, neboť jsme zhřešili!
A proč naše srdce stůně *
a proč se nám zatemňují oči? –
Ale ty, Pane, zůstáváš navždy; *
tvůj trůn přetrvává z věku do věku! –
Proč bys na nás měl na věky zapomenout, *
opustit nás až do konce života? –
Dej, ať se k tobě vrátíme, Pane, a my se vrátíme. *
Obnov naše dny, jako kdysi.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Dej, ať se k tobě vrátíme, Pane, a my se vrátíme. Obnov naše dny jako kdysi.
EVANGELIA
Slova svatého evangelia podle Marka
Ježíš a jeho učedníci procházeli Galilejí, ale on nechtěl, aby o tom někdo věděl. Poučoval totiž své učedníky a říkal jim: „Syn člověka bude vydán lidem
do rukou a zabijí ho, ale za tři dni po své smrti vstane.“ Oni však té řeči nerozuměli, ale báli se ho zeptat.
Potom přišli do Kafarnaa. Když byl v domě, zeptal se jich: „O čem jste cestou rozmlouvali?“ Oni mlčeli, protože cestou mezi sebou rozmlouvali o tom,
kdo z nich je největší.
Ježíš se posadil, zavolal si svých Dvanáct a řekl jim: „Kdo chce být první, ať je ze všech poslední a služebníkem všech.“ Pak vzal dítě, postavil ho před ně,
objal ho a řekl jim: „Kdo přijme jedno z takových dětí kvůli mně, mne přijímá; a kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mě poslal.“
Jan mu řekl: „Mistře, viděli jsme někoho, jak vyhání zlé duchy v tvém jménu. Bránili jsme mu, protože není tvým učedníkem.“ Ježíš však řekl: „Nebraňte mu!
Přece žádný, kdo ve jménu mém vykoná zázrak, nemůže pak hned o mně mluvit špatně. Kdo není proti nám, je s námi. Kdokoli vám podá číši vody proto, že jste
Kristovi, amen, pravím vám: nepřijde o svou odměnu.
Kdo by svedl ke hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří věří ve mne, pro toho by bylo lépe, aby mu dali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře.
Svádí-li tě tvá ruka, usekni ji! Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez ruky, než abys přišel s oběma rukama do pekla, do neuhasitelného ohně.
Svádí-li tě tvoje noha, usekni ji! Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez nohy, než abys byl s oběma nohama uvržen do pekla.
Svádí-li tě tvoje oko, vyloupni ho! Lépe, abys vešel do Božího království jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do pekla, kde jejich červ nehyne a oheň nehasne.“
MODLITBA
Modleme se:
Bože, studnice milosrdenství a dobroty, ty nám dáváš příležitost, abychom svou hříšnost
léčili modlitbou, postem a štědrostí; pohleď, jak ve svědomí cítíme svou vinu a pokorně se z ní
vyznáváme, ukaž na nás své veliké slitování, odpusť nám a pozvedni nás k sobě. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie