lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

10. leden 2025
Doba vánoční, 2. týden


VIGILIE

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Když uzří Dítě králové,
padají v prach a dary své,
zlato i myrhu s kadidlem
mu nesou s láskou v srdci svém.

Všimni si, Hochu, pečlivě
odznaků říše, moci své.
Tvůj věčný Otec trojí cíl
poslání tvému předurčil.

Kadidlo sábské, zlatý dar
hlásají, že jsi Bůh a Král,
zatímco vonné myrhy drť
předvídá temný hrob a smrt.

Slavnější jsi všech velkoměst,
Betléme, jemuž dáno jest,
že narodit se v tobě směl
vtělený Bůh, náš Spasitel.

Jak proroci to hlásali
a v Písmě zaznamenali,
mu Otec – Tvůrce přikázal,
by vládu do svých rukou vzal.

Vládu nade vším, co kde jest,
nad zemí, moři, světy hvězd,
od východu až k západu,
od nebe k pekel základu.

Ježíši, tebe každý chval,
pohanům že ses ukázal,
i Otce, Ducha milosti,
po všechny věky věčnosti. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Žalm 135 (136)
Velikonoční chvalozpěv

Když mluvíš o tom, co učinil Pán, chválíš ho. (Cassiodorus)

I

1 Velebte Pána, vždyť je dobrotivý, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
2 Velebte Boha nade všemi bohy, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
3 Velebte Pána nade všemi pány, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

4 On velké divy učinil, on sám, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
5 On v moudrosti své stvořil nebesa, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
6 On nad vodami zemi rozprostřel, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
7 On stvořil všechna světla veliká, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
8 To slunce, aby vládlo nade dnem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
9 Měsíc a hvězdy k vládě nad nocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

II

10 V prvorozencích Egypťany zhubil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
11 Vyvedl z jejich středu Izraele, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
12 Přemocnou rukou, napřaženou paží, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
13 On Rákosové moře přeťal v části, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
14 Provedl Izraele mezi nimi, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
15 Do moře smetl faraóna s vojskem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

III

16 Hrůzami pouště převedl svůj národ, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
17 On mocné krále potíral svou silou, *
      vždyť jeho láska trvá na věky;
18 on skvělé krále pobíjel svou mocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
19 Sehona, jenž byl králem Amoritů, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
20 Jakož i Oga, krále bašanského, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
21 Dal jejich kraje potom za dědictví, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
22 Dědictví Izraeli, svému lidu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

23 On vzpomněl na nás v našem ponížení, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
24 Od našich nepřátel nás osvobodil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
25 On dává pokrm všemu živoucímu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

26 Vzdávejte díky Bohu, Pánu nebes, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

V. V něm byl život.
O. A ten život byl světlem lidí.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

65, 13-25
Nové nebe a nová země

13Tak praví Pán, Hospodin:

„Hle, moji služebníci budou jíst,
vy však budete hladovět;
14hle, moji služebníci budou pít,
vy však budete žíznit;
hle, moji služebníci se budou radovat,
vy se však budete stydět;
hle, moji služebníci budou jásat s radostí v srdci,
vy však budete křičet s bolestí v srdci
a naříkat se sklíčenou duší.

15Svá jména zanecháte
mým vyvoleným k proklínání:
Ať tě zabije Pán, Hospodin!
Své služebníky však nazve jiným jménem.
16Kdo se bude na zemi žehnat,
bude se žehnat při věrném Bohu;
kdo bude na zemi přísahat,
bude přísahat při věrném Bohu.
Neboť se zapomene na dřívější soužení,
zůstanou skrytá před mýma očima.

17Hle, utvořím nová nebesa a novou zemi,
nebude se vzpomínat na to, co minulo,
nikomu to nevstoupí na mysl.
18Plesat a jásat budou navěky
nad tím, co stvořím:
neboť – hle – v jásot přetvořím Jeruzalém
a lid jeho v radost!
19Plesat budu nad Jeruzalémem,
radovat se budu ze svého lidu.
Neuslyší se v něm
hlas pláče nebo křiku.
20Nebude v něm dítě, které by žilo jen několik dní,
ani stařec, který nenaplní svá léta;
teprve ve stáří sta let
jinoch zemře,
za prokletého bude považován,
kdo se nedožije sta let.

21Vystavějí si domy a budou v nich bydlet,
vysadí vinice a budou jíst jejich plody.
22Nebudou stavět, aby jiný bydlel,
nebudou sázet, aby jiný jedl;
jako věk stromu bude věk mého lidu,
a co moji vyvolení svýma rukama vytvoří,
to budou dlouho užívat.

23Nebudou se namáhat nadarmo,
nebudou rodit pro náhlou smrt,
neboť budou pokolením požehnaným od Hospodina
a jejich potomci s nimi.
34Dříve než budou volat, já odpovím;
ještě budou mluvit, a já je už vyslyším.

25Vlk a beránek se budou pást spolu,
lev jako býk bude žrát plevy,
ale hadovi bude chlebem prach.
Nikdo nebude škodit ani pustošit
na celé mé svaté hoře“
– praví Hospodin.

RESPONSORIUM

Zj 21, 1.3.4

O. Viděl jsem nová nebesa a novou zemi a uslyšel jsem od trůnu mohutný hlas: * Hle – Boží stan mezi lidmi! Bůh bude s nimi přebývat.
V. On jim setře každou slzu z očí: nebude už smrt ani zármutek, nářek ani bolest už nebude, protože co dříve bylo, pominulo. * Hle – Boží stan mezi lidmi! Bůh bude s nimi přebývat.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Maxima Turínského

(Sermo 100, de sancta Epiphania 1, 3: CCL 23, 398-400)

Tajemství křtu Páně

     Evangelium podává zprávu, že si Pán přišel k Jordánu pro křest a že se chtěl dát v této řece zasvětit nebeským tajemstvím.
     A je zákonité, že po narození Páně následovala tato slavná událost – třebaže k ní došlo s odstupem let, přesto patří k téže době – a mám za to, že i dnešní slavnost je třeba nazvat svátkem Kristova narození.
     Neboť tehdy se narodil pro lidi, a dnes se tajemně znovuzrodil. Tehdy ho vydala světu Panna, dnes ho zplodilo Boží tajemství spásy. Když se rodí jako člověk, chová ho na klíně matka Maria. Když se rodí podle řádu Božího tajemství, objímá ho Bůh Otec svým hlasem a říká: Toto je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení; toho poslouchejte.1 Matka tedy hýčká dítě v měkkém klíně, Otec slouží Synu láskyplným svědectvím. Matka umožňuje klanění mudrcům, Otec ho zjevuje k uctívání národům.
     Pán Ježíš přišel ke křtu a chtěl, aby bylo jeho svaté tělo obmyto vodou.
     Někdo by mohl říci: Proč se ten, který je svatý, chtěl dát pokřtít? Poslyš tedy: Kristus nevstupuje do vody ke křtu proto, aby byl posvěcen vodou, ale proto, aby on sám vodu posvětil a svým očištěním aby očistil proud vody, jíž se dotýká. Kristovo posvěcení zajisté znamená zásadní posvěcení vodního živlu.
     Když byl totiž omýván Spasitel, byla tím už tehdy všechna voda očištěna k našemu křtu. Byl očištěn sám pramen, aby se budoucím pokolením mohlo dostávat milosti očistné koupele. Kristus tedy křtem předchází a křesťanský lid jej má s důvěrou následovat.
     Takto já chápu toto tajemství. Vždyť přece i ohnivý sloup šel napřed přes Rudé moře a synové Izraele jej bezpečnou cestou následovali. Sloup kráčel přes vodu první, aby připravil cestu těm, kdo putovali za ním. V této události bylo naznačeno tajemství křtu, jak říká apoštol.2 Když oblak zakrýval lidi a voda je nesla, byl to vlastně jakoby křest.
     Ale toto všechno vykonal týž Kristus Pán jako teď. Jako tehdy předcházel Izraelovy syny v ohnivém sloupu přes moře, tak nyní v sloupu svého těla předchází křesťanský lid křtem. Je to skutečně ten sloup, který tehdy osvěcoval oči těch, kdo šli za ním; nyní osvěcuje srdce věřících. Tehdy vytyčil bezpečnou stezku v příboji vln, nyní ve křtu posiluje kroky víry.

     1 Mt 3, 17; 17, 5
     2 srov. 1 Kor 10, 1-2

RESPONSORIUM

Jan 1, 29; Iz 53, 11

O. Jan viděl Ježíše, jak jde k němu, a řekl: Hle, Beránek Boží, * ten, který snímá hříchy světa.
V. On ospravedlní mnohé, neboť sám ponese jejich viny. * Ten, který snímá hříchy světa.

KANTIKA

Ant.Dají mu jméno Emanuel - to je "Bůh s námi".

První kantikum

Iz 33, 2-3.5-6.7b-8.10
Modlitba v nouzi

V Kristu jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. (Kol 2, 3)

Pane, dej nám milost, v tebe doufáme. *
    Buď naší spásou každé ráno a také naší spásou v době tísně.
Před hlučným lomozem utíkají národy, *
    když povstáváš, prchají pohané
    na všechny strany. -

Pán je vyvýšen, neboť trůní nahoře, *
    zahrnuje Sión právem a spravedlností.
A bezpečím pro tvůj život bude toto: †
    moudrost a znalost jsou bohatstvím, jež zachraňuje *
    bázeň Páně, to je jeho poklad. -

Poslové pokoje hořce pláčí. *
    Cesty jsou opuštěné, po cestách již nikdo nechodí,
porušila se smlouva, pohrdlo se svědky, *
    na nikoho se nedbalo.

Nyní povstávám, říká Pán, *
    nyní se vzpínám, nyní se zvedám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Druhé kantikum

Iz 33, 13-16
Bůh bude soudit spravedlivé

To zaslíbení platí vám i vašim dětem, ale také všem, kdo jsou ještě daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)

Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
    a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
Na Siónu se děsí hříšníci, *
    a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
    Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –

Kdo jedná správně *
    a mluví pravdu,
kdo pohrdá vyděračským ziskem *
    a odmítá všechny úplatky,
kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
    kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –

Takový bude přebývat na výsostech, *
    jako skála pevný bude jeho hrad.
Vždycky bude mít chleba, *
    voda mu nevyschne nikdy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Třetí kantikum

Sir 36, 11-17
Modlitba za Boží lid

Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Kol 2, 3)

Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
    nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
Smiluj se nad svým svatým městem, *
    nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
    a svůj lid svou slávou. -

Vydej svědectví svým prvním tvorům, *
    splň proroctví učiněná tvým jménem.
Uspokoj ty, kdo v tebe doufají, *
    ať jsou tví proroci hodnověrní.
Vyslyš, Pane, modlitbu svých služebníků *
    podle Áronova požehnání tvému lidu.
A všichni na zemi ať poznají, *
    že ty jsi Pán, věčný Bůh. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.


Ant.Dají mu jméno Emanuel - to je "Bůh s námi".


EVANGELIA

Slova svatého evangelia podle Jana  

21, 1-14

Ježíš přistoupil, vzal chléb a dal jim, stejně i rybu

     Ježíš se znovu zjevil svým učedníkům, a to u Tiberiadského moře. Zjevil se takto: Byli pohromadě Šimon Petr, Tomáš zvaný Blíženec, Natanael z galilejské Kány, synové Zebedeovi a ještě jiní dva z jeho učedníků. Šimon Petr jim řekl: „Půjdu lovit ryby.“ Odpověděli mu: „I my půjdeme s tebou.“ Vyšli tedy a vstoupili na loď, ale tu noc nic nechytili.
     Když už nastávalo ráno, stál Ježíš na břehu, ale učedníci nevěděli, že je to on. Ježíš se jich zeptal: „Dítky, nemáte něco k jídlu?“ Odpověděli mu: „Nemáme.“ On jim řekl: „Hoďte síť na pravou stranu lodi, a najdete.“ Hodili ji tedy, a nemohli ji už ani utáhnout pro množství ryb. Tu onen učedník, kterého Ježíš miloval, řekl Petrovi: „Pán je to!“ Jakmile Šimon Petr uslyšel, že je to Pán, přehodil přes sebe svrchní šaty – byl totiž oblečen jen nalehko – a skočil do moře. Ostatní učedníci dojeli s lodi – nebyli od země daleko, jen tak asi dvě stě loket, a táhli síť s rybami.
     Když vystoupili na zem, viděli tam žhavé uhlí a na něm položenou rybu a chléb. Ježíš jim řekl: „Přineste několik ryb, které jste právě chytili.“ Šimon Petr vystoupil a táhl na zem síť plnou velkých ryb, bylo jich sto třiapadesát. A přesto, že jich bylo tolik, síť se neprotrhla. Ježíš je vyzval: „Pojďte snídat!“ Nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat „Kdo jsi?“ Věděli, že je to Pán.
     Ježíš přistoupil, vzal chléb a dal jim, stejně i rybu. To bylo už potřetí, co se Ježíš zjevil učedníkům po svém zmrtvýchvstání.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tvůj Syn přišel na tento svět a všem národům se ukázalo světlo tvé věčné slávy; dej, ať stále více chápeme velikost jeho vykupitelského díla a dostáváme z jeho plnosti, abychom vešli do světla, které nehasne. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie