| Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So | 
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 
| 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 
| 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 
| 29 | 30 | 31 | ||||
15. leden 2023, Neděle
   
2. týden žaltáře
   
   invitatorium
   
modlitba se čtením
   
ranní chvály  - komb.
   
tercie  - dopl.
   
sexta  - dopl.
   
nona  - dopl. 
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
    
    
vygenerování modliteb
    
    
uspořádání liturgie hodin
	  
modlitby za zemřelé
	  
posvěcení chrámu
	  
latinská verze
	  
starší verze breviáře
	  
	  
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. 
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
 Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Nastala doba posvátná,
kdy podle Písma přijít má
mezi nás Tvůrce nebes sám, 
nebeský Ženich Církve k nám.
Rozumné panny jemu jdou
naproti s duší plamennou
a nesou lampy hořící,
radost jim září ze srdcí.
Ty nerozumné zmeškaly, 
když do lamp oheň hledaly,
a marně buší v zoufalství 
do bran věčného království.
A proto bdělí zůstaňme,
čisté srdce si uchraňme,
ať Pánu, až se navrátí,
můžeme vyjít naproti.
Dej, Králi, ať jsme hodni cti
i slávy tvého království,
ať smíme tebe též i my
velebit věčně písněmi. Amen.
Během dne:
Živote svatých, cesto, světlo spásy,
základe míru, dárce ctnosti vlídný,
Kriste, my tobě pokornými hlasy
    zpíváme hymny.
Moc tvá se zračí v tom, co zmohou svatí, 
co mají, co chtí srdci, slovy, činy,
vždyť jejich láska neustává pláti
    plameny tvými.
Rač naší době dát mír, víru vroucí,
nemocným zdraví, hříšným odpustiti,
a udělit všem dary nehynoucí 
    věčného žití.
Stejná buď sláva nejvyššímu Otci
i tobě, dobrý Vládce, Spasiteli,
a také Ducha, rovného jim mocí, 
    ctí vesmír celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.
Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)
I
2 V tobě mám, Pane, své útočiště, †
      nedopusť, abych byl zahanben provždy! *
      Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!
3 Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †
      buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *
      pevným hradem, který mě chrání! –
4 Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *
     veď mě a provázej pro své jméno.
5 Zachraň mě ze sítí nastražených, *
      vždyť jenom ty jsi mé útočiště. –
6 Svého ducha ti do rukou vkládám, *
      spasíš mě, Pane, Bože věrný!
7 V zášti máš ty, kdo ctí nicotné modly, *
      já však mám důvěru jedině v Pána.
8 Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †
      nad tím, žes na moji bídu shlédl, *
      že ses mne ujal v mé tísnivé nouzi,
9 že jsi mě nevydal nepřátelům, *
      že jsi mě vyvedl na volný prostor.
Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen. 
Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.
Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.
10 Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *
       oči mám hořem zakaleny,
11 ve stálých útrapách plyne můj život, *
       léta má míjejí v hořekování,
    zármutkem chřadnou všechny mé síly, *
       údy mi slabostí podklesávají.
12 Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †
       pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *
       jak mě kdo potká, přede mnou prchá.
13 Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *
       stal jsem se pohozeným střepem.
14 Slyším šuškání davu a hrozby, †
       spolu se proti mně umlouvají, *
       ukládají mi o holý život. -
15 Já však se spoléhám na tebe, Pane, *
       „ty jsi můj Bůh," ti s důvěrou říkám.
16 Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *
       vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!
17 Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *
       zachraň mě ve svém milosrdenství!
    18 [Nenech mě zahanbit, když jsem tě vzýval! †<
          Zahanbi, Pane, bezbožníky, *
          umlč je, uvrhni do podsvětí!
    19 Ať už se uzavřou prolhaná ústa, †
          která si troufají na spravedlivé, *
          hovoří o nich s posměšnou pýchou.]
Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen. 
Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.
Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.
20 Jak velká je tvá dobrota, Pane, *
       kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,
    kterou jsi přichystal pro ty všechny, *
       kdo se před lidmi utekou k tobě!
21 Držíš je pod ochranou své tváře, *
       kryješ je před lidským hanobením,
    pod svou střechou jim úkryt dáváš *
       před zlobou jazyků utrhačných. –
22 Chvála buď Pánu za divy lásky, *
       které mi prokázal za útisku.
23 Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *
       už jsem zapuzen od tvých očí,
    ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *
       s jakým jsem k tobě o pomoc volal. –
24 Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *
       Neboť své věrné Pán vždy chrání;
    zato však těm, kdo jednají zpupně, *
       plnou měrou za pýchu splatí.
25 Buďte silní a stateční srdcem *
       všichni, kdo máte důvěru v Pána.
Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen. 
Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.
V.
Pane, k věrnosti mě veď a poučuj mě.
R.
Vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany.
PRVNÍ ČTENÍ
Z páté knihy Mojžíšovy
     
Mojžíš řekl lidu toto:
    
„Nyní, Izraeli, poslouchej nařízení a ustanovení, která vás učím zachovávat, 
abyste žili a šli obsadit zemi, kterou vám chce dát Hospodin, Bůh vašich otců. 
Nic nepřidáte k tomu, co vám přikazuji, a nic z toho neuberete, ale budete 
zachovávat příkazy Hospodina, svého Boha, které já vám přikazuji. Na vlastní oči 
jste viděli, co Hospodin učinil kvůli Bál-peorovi, že každého, kdo chodil za 
Bál-peorem, Hospodin, tvůj Bůh, vyhladil z tvého středu. Ale vy, kteří jste se 
přimkli k Hospodinu, svému Bohu, jste dodnes všichni živi. 
    
Hleď, naučil jsem vás nařízením a ustanovením, jak mně to nařídil Hospodin, můj 
Bůh, abyste podle nich jednali v zemi, do níž chcete vejít a obsadit ji.
    
Zachovávejte je a plňte, neboť tak budete v očích národů moudří a rozumní: 
uslyší o všech těchto nařízeních a řeknou: ‚Skutečně, moudrý a rozumný je tento 
velký národ!‘ Neboť kde je tak velký národ, jemuž by byli bohové tak blízko, 
jako je Hospodin, náš Bůh, kdykoli ho vzýváme. A kde je tak velký národ, který 
by měl spravedlivá nařízení a ustanovení, jako je celé toto zákonodárství, které 
já vám dnes prohlašuji.
    
Ptej se dávných dob, které tě předcházely ode dne, kdy Bůh stvořil člověka na 
zemi: ptej se od jednoho konce nebes k druhému, stalo se někdy něco tak 
velkého nebo bylo něco podobného slyšet, aby nějaký národ slyšel hlas Boha, 
mluvícího z ohně, jako jsi slyšel ty, a zůstal naživu? Nebo zkusil nějaký bůh 
přijít a vyvolit si národ uprostřed jiného národa zkouškami, znameními, divy, 
bitvami, mocnou rukou, napřaženým ramenem, úžasnými děsnými činy, jak pro vás to 
všechno učinil Hospodin, váš Bůh, před vašimi zraky v Egyptě? Bylo ti dopřáno 
vidět, abys poznal, že Hospodin je pravý Bůh; není jiného než on sám.
    
Z nebe ti dal slyšet svůj hlas, aby tě poučil; na zemi ti ukázal svůj veliký 
oheň a slyšel jsi z ohně jeho slova. Poněvadž miloval tvé otce, po nich si 
vyvolil jejich potomstvo a vyvedl tě sám svou velikou silou z Egypta, abys 
vyhnal před sebou národy, které byly větší a mocnější než ty, aby tě přivedl do 
jejich země a dal ti ji do majetku, jak je tomu dnes.
    
Uznej to dnes a uvaž v srdci: je to Hospodin, Bůh nahoře na nebi jako dole na 
zemi, není jiného Boha. Zachovávej jeho nařízení a jeho příkazy, které ti dnes 
přikazuji, abys byl šťastný ty a tvoji synové po tobě, abys dlouho žil na zemi, 
kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává navždy!“
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu svatého biskupa a mučedníka Ignáce Antiochijského Efesanům
     
Snažte se tedy častěji scházet k eucharistii a k 
Boží oslavě. Když se totiž často shromažďujete, hroutí se moc satanova a jednota 
vaší víry láme jeho hrozbu. Není nad pokoj, ve kterém ztichne všechen boj 
nebešťanů i pozemšťanů.
    
Nic z toho vám není skryto, máte-li dokonalou víru v Ježíše Krista a lásku k 
němu. Ty dvě jsou počátkem a koncem života: víra je počátek, láska cíl. Jejich 
sjednocení je Bůh, a všechno ostatní, co je dobré, vyplývá z nich. Kdo má víru, 
nehřeší, a kdo miluje, nemůže nenávidět. Strom se pozná podle ovoce;1 tak se i 
ti, kteří se prohlašují za křesťany, poznají podle skutků. Neboť teď nejde o 
vyznání, ale o to, aby člověk žil v síle víry až do konce.
    
Lepší je mlčet a něčím být, než mluvit a nebýt nic. Dobře učí ten, jehož skutky 
jsou ve shodě s tím, co říká. Neboť je jeden učitel, který řekl, a stalo se;2 ale 
i to, co učinil mlčky, je hodno Otce. V kom je slovo Ježíšovo, ten dokáže 
pravdivě slyšet i jeho mlčení, aby byl dokonalý: aby už tím, co říká, jednal, a 
tím, co neříká, aby byl poznáván. Pánu nic není skryto; zná i naše tajnosti. A 
tak všechno čiňme, jako by on v nás přebýval, abychom byli jeho chrámem a on byl 
v nás naším Bohem, jak tomu i je a jak se ukáže před naší tváří. Proto ho 
opravdu milujme.
    
Nemylte se, bratři moji! Kdo rozvracejí rodiny, nedostanou podíl na Božím 
království.3 Když ti, kteří tak z vůle těla činí, propadli smrti, tím spíš ti, 
kdo špatným učením kazí víru v Boha, za niž byl Ježíš Kristus ukřižován! Takový, 
protože se poskvrnil, půjde do neuhasitelného ohně a stejně i ten, kdo mu 
naslouchá.
    
Proto si Pán nechal pomazat hlavu, aby Církvi vdechl neporušitelnost. Nedejte se 
umazat páchnoucím učením vládce tohoto světa; aby si vás neodvedl ze života do 
zajetí. Proč nejsme všichni moudří, když jsme dostali poznání od Boha, jímž je 
Ježíš Kristus? Proč pošetile hyneme a přehlížíme dar, který opravdu poslal Pán?
    
Můj duch, ač nehodný, patří kříži, který je pro nevěřící pohoršením, ale pro nás 
spásou a věčným životem.4
     1 srov. Mt 12, 33
     2 Žl 32 (33), 9
     3 srov. 1 Kor 6, 9-10
     4 srov. 1 Kor 1, 20-23
RESPONSORIUM
KANTIKA
Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.
První kantikum
V Kristu jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. (Kol 2, 3)
Pane, dej nám milost, v tebe doufáme. * 
    Buď naší spásou každé ráno a také naší spásou v době tísně.
Před hlučným lomozem utíkají národy, *
    když povstáváš, prchají pohané 
    na všechny strany. - 
Pán je vyvýšen, neboť trůní nahoře, * 
    zahrnuje Sión právem a spravedlností.
A bezpečím pro tvůj život bude toto: †
    moudrost a znalost jsou bohatstvím, jež zachraňuje *
    bázeň Páně, to je jeho poklad. -
Poslové pokoje hořce pláčí. *
    Cesty jsou opuštěné, po cestách již nikdo nechodí,
porušila se smlouva, pohrdlo se svědky, *
    na nikoho se nedbalo. 
Nyní povstávám, říká Pán, *
    nyní se vzpínám, nyní se zvedám.
Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.
Druhé kantikum
To zaslíbení platí vám i vašim dětem, ale také všem, kdo jsou ještě daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)
Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
    a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
Na Siónu se děsí hříšníci, *
    a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
    Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –
Kdo jedná správně *
    a mluví pravdu,
kdo pohrdá vyděračským ziskem *
    a odmítá všechny úplatky,
kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
    kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –
Takový bude přebývat na výsostech, *
    jako skála pevný bude jeho hrad.
Vždycky bude mít chleba, *
    voda mu nevyschne nikdy.
Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.
Třetí kantikum
Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Kol 2, 3)
Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
    nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
Smiluj se nad svým svatým městem, *
    nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
    a svůj lid svou slávou. -
Vydej svědectví svým prvním tvorům, *
    splň proroctví učiněná tvým jménem.
Uspokoj ty, kdo v tebe doufají, *
    ať jsou tví proroci hodnověrní.
Vyslyš, Pane, modlitbu svých služebníků *
    podle Áronova požehnání tvému lidu.
A všichni na zemi ať poznají, *
    že ty jsi Pán, věčný Bůh. –
Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.
Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.
EVANGELIA
     Když bylo po sobotě, Marie Magdalská, Jakubova matka Marie a Salome nakoupily vonné oleje,
aby šly Ježíše pomazat. Záhy zrána první den v týdnu přišly k hrobu, když právě vycházelo slunce. Říkaly si mezi sebou:
"Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobky?" Když se podívaly, spatřily, že je kámen od hrobu odvalen. Byl totiž velmi veliký. 
    
Vešly do hrobky a uviděly tam na pravé straně sedět mladého muže oděného bílým rouchem - a polekaly se. On však jim řekl:
„Nelekejte se! Hledáte Ježíše Nazaretského, ukřižovaného. Byl vzkříšen, není tady. Zde je to místo, kam ho položili.
Ale jděte a povězte jeho učedníkům, i Petrovi: Jde před vámi do Galileje, tam ho uvidíte, jak vám řekl.“
Ženy vyšly z hrobky a daly se na útěk, protože na ně padl strach a úžas. A nikomu nic neřekly, protože se bály.
    
Ježíš po svém zmrtvýchvstání ráno první den v týdnu se zjevil nejdříve Marii Magdalské, z které kdysi vyhnal sedm
zlých duchů. Ona šla a oznámila to těm, kdo bývali s ním, ale teď truchlili a plakali. Ti, když slyšeli, že on žije
a že ho viděla, tomu nevěřili.
    
Potom se v jiné podobě zjevil dvěma z nich na cestě, když šli na venkov. Ti se vrátili a oznámili to ostatním,
ale oni jim nevěřili.
    
Konečně se zjevil i jedenácti apoštolům, když byli právě u stolu, a káral je pro jejich nevěru a tvrdost srdce,
že nevěřili těm, kteří ho spatřili vzkříšeného. A řekl jim: „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu! 
Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen; kdo však neuvěří bude zavržen. Ty, kdo uvěří, budou doprovázet tato znamení: ve jménu mém
budou vyhánět zlé duchy, budou mluvit novými jazyky, budou brát hady do ruky, a když vypijí něco smrtelně jedovatého,
neuškodí jim to; na nemocné budou vkládat ruce, a uzdraví se.“
    
Tak k nim Pán Ježíš mluvil. Potom byl vzat do nebe a zasedl po Boží pravici. Učedníci pak vyšli a všude kázali.
Pán působil s nimi a potvrzoval jejich slova znameními, která je provázela.
MODLITBA
Modleme se:
Všemohoucí věčný Bože, ty řídíš všechno na nebi i na zemi; vyslyš prosby svého lidu a dej našim dnům svůj řád a mír. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
 
O. Bohu díky. 
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen) 
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie