Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
2. srpen 2019, Pátek
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 17. týden
Sv. Eusebia z Vercelli, biskupa, nezávazná památka
Sv. Petra Juliána Eymarda, kněze, nezávazná památka
Bl. Jany, matky sv. Otce Dominika, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Ty, Bože, vlídný nadmíru,
původce díla vesmíru,
ač trojí v božství vznešeném,
jsi dárce bytí jeden jen.
Slyš vlídně tento chvalozpěv,
v němž ozývá se tklivý vzdech:
Kéž smíme jednou bez výhrad
čistým srdcem tě nazírat.
Ať oheň lásky očistné
do našich beder pronikne,
ať zbraně neodkládáme
a na tvůj příchod čekáme.
Za to, že ticho noční tmy
rušíme zpěvy zvučnými,
uděl nám hojné dary své
v nebeské vlasti zářivé.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
Během dne:
Ty věčné slávy původ jsi,
Ducha sedmeré milosti
uděl nám v tebe věřícím
a skloň se vlídně k prosícím.
Nemoci těla zažeň v dál,
od mysli pohoršení vzdal,
vše podlé i s kořeny spal
a utiš srdcí těžký žal.
Rozjasni mysl světlem svým,
podporuj každý čestný čin,
slyš modlitby tě prosících,
dej věčný život v nebesích.
Teď po úsecích sedmi dní,
plyne čas žití veškeren,
a v osmý den, ten poslední,
nastane pro nás soudný den.
Náš Spasiteli, v onen čas,
ve hněvu neodsuzuj nás,
nás po levici nezařaď
dej po pravici tobě stát.
A až se k prosbám věrných svých
ty, Pane, skloníš milostiv,
kéž věčně z nitra vděčného
chválíme Trojjediného. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.
Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. (Mt 11, 29)
1 Pane, nejsem pyšné mysli, *
nepohlížím do vysoka,
nebažím po velkých věcech, *
které nad mou sílu jsou. –
2 Ztišil, zklidnil jsem své srdce. *
Jako dítě v klíně matky,
jako dítě zkonejšené *
ztichla ve mně duše má. –
3 Izraeli, doufej v Pána *
nyní, vždy a na věky!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.
Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.
Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1, 32)
1 Na Davida se, Pane, rozpomeň, *
na všechnu jeho námahu a péči,
2 na to, jak slavně Pánu přísahal, *
mocnému Jákobovu pevně slíbil: –
3 „Nevkročím ve stan svého příbytku, *
na lože neulehnu k odpočinku,
4 ani své oči usnout nenechám, *
ani svým víčkům spánek nepopřeji,
5 než Pánu najdu místo příhodné, *
příbytek pro mocného Jákobova!“ –
6 V Efratě slyšeli jsme o arše, *
na polích jaárských pak jsme ji našli.
7 Vejděme nyní v jeho příbytek, *
skloňme se k zemi před podnoží jeho! –
8 Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *
ty i tvá vznešená a slavná archa!
9 Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *
radostně ať ti jásají tví věrní!
10 Pro svého služebníka Davida *
pomazaného svého neodmítej!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.
Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.
11 Přísahal pevně Davidovi Pán, *
od svého slibu nikdy neustoupí:
„Na trůně tvém dám slavně zasednout *
dědici, který z tvého těla vzejde.
12 A jestli budou tvoji synové *
mé smlouvy dbát a řádů, jimž je učím,
dám pak i jejich synům zasednout *
pro věčné časy na trůně tvé vlády.“ –
13 Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *
jej přál si navždy za sídlo své vlády:
14 „Toto je na věky můj příbytek, *
zde budu sídlit v místě vytouženém. –
15 Pokrmu jeho štědře požehnám *
a chlebem budu sytit jeho chudé.
16 Odění spásy jeho kněžím dám, *
jásat a plesat budou jeho věrní. –
17 Tady moc Davidovu rozhojním, *
pomazanému svému světlo zjednám.
18 Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *
on sám se bude skvít mým diadémem.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.
V.
Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně.
R.
Toho, jenž úžas šíří po celé zemi.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhého listu svatého apoštola
Pavla Korinťanům
Bratři! 12.14Jsem připraven, že k vám přijdu. Už to bude potřetí. Ani tentokrát vám nebudu na obtíž.
Nechci váš majetek, chci vás! Nemají přece shromažďovat majetek děti rodičům, ale rodiče dětem.
15A já s největší ochotou vynaložím všechno, ano i sám sebe vyčerpám pro vaše duše. Tak velice vás
mám rád. Zasloužím si tedy, abyste vy měli mě rádi méně?
16Ale budiž! Já sám jsem vám na obtíž nepřipadl. Ale jsem prý chytrák a lapil jsem vás lstí:
17vykořisťoval jsem vás pomocí někoho z těch, které jsem k vám poslal?
18Vybídl jsem Tita a s ním jsem
poslal ještě jednoho bratra. Vykořisťoval vás snad Titus? Copak jsme se oba nechovali úplně stejně?
Copak jsme nejednali podle stejných zásad?
19Dlouho si už asi myslíte, že se před vámi chceme obhajovat. Mluvíme před Bohem spojeni s Kristem.
Všecko to má sloužit, milovaní, k vašemu duchovnímu prospěchu. 20Jednu obavu mám! Až k vám přijdu,
abych vás nenalezl v tom stavu, v jakém bych nechtěl, a vy abyste neshledali, že já jsem vůči vám
takový, jakého si mě nepřejete. To by se stalo, kdyby se ukázal svár, žárlivost, hněvy, nevraživosti,
pomluvy, donašečství, nadutosti, bouření. 21Bojím se, aby mě můj Bůh, až přijdu, zase u vás nepokořil
a já abych nemusel naříkat nad mnohými, kteří se už dříve provinili, ale nedali se na pokání a nelitovali,
že hřešili nečistotou, smilstvím a prostopášností.
13.1To k vám jdu už potřetí. ‚Ústy dvou nebo tří svědků bude dokázána každá záležitost!‘
2Řekl jsem už a říkám zase – když jsem totiž byl u vás podruhé a když jsem teď nepřítomen – už předem těm, kdo se
v minulosti prohřešili, i všem ostatním: až zase přijdu, nikoho nebudu šetřit. 3Vždyť si žádáte důkaz,
že mými ústy mluví Kristus; a ten na vás není slabý, ale má vůči vám síly dost. 4Byl sice ukřižován
jako slabý člověk, ale z Boží moci je živ. I my jsme s ním slabí, ale přesto budeme mít dostatek
síly, kterou nám na vás dal Bůh.
5Zkoušejte sami sebe, zdali jste ve víře, sami sebe zkoumejte! Copak nepoznáváte sami na sobě,
že Ježíš Kristus je ve vás? – leda že jste se snad neosvědčili. 6Ale mám naději, že poznáte, že my
neosvědčení nejsme. 7Modlíme se však k Bohu, abyste nedělali nic špatného. Toužíme, ne aby se ukázalo,
jak jsme osvědčení, ale abyste vy konali dobro, i když se pak ukáže, že my jsme neosvědčení.
8Vždyť nic nedokážeme proti pravdě, ale jen pro pravdu. 9A tak
máme radost z toho, když my jsme slabí,
jen když vy jste silní. Za to se i modlíme, aby u vás bylo zase všecko uvedeno do pořádku. 10Proto píšu
tohle z dálky, abych při svém příchodu nemusel přísně použít své moci, kterou mi Pán dal na budování,
ne na ničení.
11Nakonec, bratři: žijte radostně, zdokonalujte se, buďte přístupni napomínání, buďte svorní,
žijte v pokoji, a Bůh dárce lásky a pokoje bude s vámi.
12Pozdravujte se navzájem svatým políbením. Pozdravují vás všichni věřící.
13Milost Pána Ježíše Krista, láska Boží a společenství Svatého Ducha s vámi se všemi!
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu svatého biskupa a mučedníka
Ignáce Antiochijského Polykarpovi
Čarodějnictví se vyhýbej, spíš o tom mluv v kázání. Mým sestrám domlouvej, aby milovaly Pána a spokojovaly
se se svými muži tělesně i duchovně. Podobně i mé bratry vybízej ve jménu Ježíše Krista, aby milovali
své manželky, jako Pán miluje Církev.1 Kdo dokáže ke cti těla Páně vytrvat ve zdrženlivosti, ať tak žije
bez vychloubání. Kdyby se vychloubal, je ztracen, a kdyby se vyvyšoval nad biskupa, propadne záhubě.
Ženich a nevěsta ať se berou se souhlasem biskupa, aby to byl sňatek podle Pána, a ne podle chtivosti.
Všechno ať se děje k Boží cti.
Na biskupa dbejte, aby Bůh dbal o vás. Dávám se jako výkupné za všechny, kdo se podřizují biskupovi,
kněžím, jáhnům; a s nimi bych chtěl dosáhnout svého podílu v Bohu. Společně se namáhejte, společně bojujte,
společně ať putujete, společně trpíte, společně usínáte i vstáváte jako Boží správci, hospodáři a služebníci.
Hleďte se zalíbit tomu, pro koho bojujete a od koho dostáváte žold; nikdo z vás ať se nestane zběhem.
Váš křest ať je jako brnění, víra jako přilba, láska jako oštěp, trpělivost jako zbroj.2 Vaší úsporou
ať jsou vaše skutky, abyste jednou podle svých zásluh obdrželi svůj podíl. Buďte v mírnosti k sobě
navzájem shovívaví, jako je Bůh k vám. Kéž z vás vždycky mohu mít radost.
Protože církev v syrské Antiochii, jak jsem se dozvěděl, dík vašim modlitbám žije v pokoji, i já jsem
teď veselejší v bezstarostné důvěře v Boha, jen když skrze utrpení Boha dosáhnu, abych se při vzkříšení
ukázal být vaším učedníkem. Bylo by dobré, v Bohu velmi blažený Polykarpe, abyste svolali bohulibou
poradu a zvolili někoho, koho máte velice rádi a jehož vytrvalost znáte, aby se mohl stát Božím poslem.
Toho poctěte tím, aby šel do Sýrie a k slávě Boží tam vaši neúnavnou lásku oslavil.
Křesťan nemá moc sám nad sebou, ale odevzdává se Bohu. Toto je dílo Boží a vaše, když ho vykonáte.
Neboť důvěřuji milosti, že jste připraveni k bohumilému dobrému činu. Protože znám vaši snahu o pravdu,
povzbudil jsem vás jen těmito několika slovy.
Nestačil jsem však napsat všem církvím, neboť musím náhle podle rozkazu odplout z Troady do Neapole.
Napiš proto jako nositel Božího úmyslu ostatním církvím, které jsou tím směrem, aby udělaly totéž:
které mohou, ať pošlou posla, ostatní aspoň list po tvých vyslancích, abyste byli oslaveni
nepomíjejícím skutkem, jak si zasluhuješ.
Přeji vám, abyste byli vždycky v našem Bohu Ježíši Kristu a zůstali v něm v jednotě s Bohem a biskupem.
Buďte zdrávi v Pánu.
1 srov. Ef 5, 25
2 srov. Ef 6, 11-17; 1 Sol 5, 8
RESPONSORIUM
KANTIKA
Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.
První kantikum
V Kristu jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. (Kol 2, 3)
Pane, dej nám milost, v tebe doufáme. *
Buď naší spásou každé ráno a také naší spásou v době tísně.
Před hlučným lomozem utíkají národy, *
když povstáváš, prchají pohané
na všechny strany. -
Pán je vyvýšen, neboť trůní nahoře, *
zahrnuje Sión právem a spravedlností.
A bezpečím pro tvůj život bude toto: †
moudrost a znalost jsou bohatstvím, jež zachraňuje *
bázeň Páně, to je jeho poklad. -
Poslové pokoje hořce pláčí. *
Cesty jsou opuštěné, po cestách již nikdo nechodí,
porušila se smlouva, pohrdlo se svědky, *
na nikoho se nedbalo.
Nyní povstávám, říká Pán, *
nyní se vzpínám, nyní se zvedám.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Druhé kantikum
To zaslíbení platí vám i vašim dětem, ale také všem, kdo jsou ještě daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)
Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
Na Siónu se děsí hříšníci, *
a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –
Kdo jedná správně *
a mluví pravdu,
kdo pohrdá vyděračským ziskem *
a odmítá všechny úplatky,
kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –
Takový bude přebývat na výsostech, *
jako skála pevný bude jeho hrad.
Vždycky bude mít chleba, *
voda mu nevyschne nikdy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Třetí kantikum
Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Kol 2, 3)
Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
Smiluj se nad svým svatým městem, *
nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
a svůj lid svou slávou. -
Vydej svědectví svým prvním tvorům, *
splň proroctví učiněná tvým jménem.
Uspokoj ty, kdo v tebe doufají, *
ať jsou tví proroci hodnověrní.
Vyslyš, Pane, modlitbu svých služebníků *
podle Áronova požehnání tvému lidu.
A všichni na zemi ať poznají, *
že ty jsi Pán, věčný Bůh. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.
EVANGELIA
Slova svatého evangelia podle Matouše
Po sobotě, na úsvitu prvního dne v týdnu, přišla Marie Magdalská a druhá Marie podívat se na hrob. Vtom nastalo
velké zemětřesení, neboť anděl Páně sestoupil z nebe, přistoupil, odvalil kámen a posadil se na něj. Jeho zjev byl jako blesk a jeho roucho
bílé jako sníh. Strachem z něho se strážci zděsili a klesli jako mrtví.
Anděl promluvil k ženám: „Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, ukřižovaného. Není tady. Byl vzkříšen, jak řekl. Pojďte a podívejte se na to
místo, kam byl položen. A rychle jděte a povězte jeho učedníkům, že byl vzkříšen z mrtvých. Jde před vámi do Galileje, tam ho uvidíte. To jsem
vám měl povědět.“ Ženy rychle odešly od hrobu a se strachem i s velkou radostí to běžely oznámit jeho učedníkům.
Vtom šel Ježíš proti nim a řekl jim: „Buďte zdrávy!“ Přistoupily, objaly mu nohy a poklonily se mu. Tu jim Ježíš řekl: „Nebojte se! Jděte a
oznamte mým bratřím, ať odejdou do Galileje. Tam mě uvidí.“
Jedenáct učedníků odešlo do Galileje na horu, kam jim Ježíš určil. Uviděli ho a klaněli se mu, někteří však měli pochybnosti.
Ježíš k nim přistoupil a promluvil: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je
ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa!“
MODLITBA
Modleme se:
Bože, od tebe je všechna síla a svatost, ty jsi ochránce všech, kdo v tebe doufají;
skloň se k nám, dej nám správné poznání a veď nás, ať věcí stvořených užíváme tak, aby nás už nyní přiváděly k tomu, co je věčné.
Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie