Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | ||
6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
27 | 28 | 29 | 30 |
15. listopad 2016, Úterý
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 33. týden
Sv. Alberta Velikého, biskupa a učitele Církve, nezávazná památka
Pro OP: Sv. Alberta Velikého, biskupa a učitele Církve, svátek
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Nejlepší Tvůrce stvoření,
náš Vládce, na nás pohlédni:
Nás, ponořené v těžké sny
z nezdravých dřímot vytrhni.
Ty, svatý Kriste, prosícím
shoď z beder těžké břímě vin.
Vždyť vstáváme s tvým vyznáním,
tmu rozrážíme zpěvem svým.
Zvedáme ruce se srdci
k tobě, jak konat za noci
nám už tvůj prorok přikázal
a Pavlův příklad ukázal.
Ty znáš zlé, jež jsme činili,
své nitro jsme ti odkryli,
své prosby v slzách vylili:
odpusť nám, čím jsme zhřešili.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
Během dne:
Ať Pane všeho vědění
ti patří naše nadšení.
Ty znáš všech srdcí tajemství
a sílíš nás svou milostí.
Pastýři ovce chránící,
ztracené nalézající,
na pastviny své svěží vždy
nás k dobrým ovcím shromáždi.
Kéž soudcův hněv nás nesvrhne
v ponuré stádo pekelné,
kéž jsme tvým soudem určeni
tvých pastvin stát se ovcemi.
Buď tobě, Spasiteli náš,
čest, vítězství, moc, slávy jas,
nad celým světem vládu máš
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.
V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11, 13)
I
2 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo! *
3 Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,
ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji, *
ty jsi můj štít a záchrana moje!
4 Úpěnlivě volal jsem k Pánu, *
osvobodil mě od nepřátel! –
5 Smrtící vlny mě zalily, *
příboje zkázy mě plnily děsem.
6 Osidla temnot mě ovila, *
smyčky smrti se nade mnou zdrhly.
7 K Pánu jsem volal v úzkostech, *
k Bohu jsem křičel o záchranu.
Ze svého chrámu slyšel můj hlas, *
k jeho uším došel můj nářek.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.
Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.
8 A tu se zachvěla, pohnula zem, †
v základech hor se zakolísala, *
jak ve svém hněvu ji otřásal Pán.
9 Z jeho nozder valil se dým, †
z jeho úst šlehal sžíravý plamen, *
řeřavé uhlíky sršely z něj.
10 Nachýlil nebe a sestoupil níž, *
s černými mračny pod nohama. –
11 Na cherubovi přilétal, *
na perutích vichru se snášel.
12 Celý se halil v temnotách, *
do clony z tmavých vod a mraků.
13 Ze záře, která před ním šla, *
padaly kroupy a řeřavé uhlí. –
14 Nebesa s rachotem rozehřměl Pán, *
hlasem svým Nejvyšší zaburácel.
15 Vysílal šípy do všech stran, *
blesky metal a kolkolem sršel.
16 I bylo vidět až na mořské dno, *
obnažily se základy země,
když jsi, Pane, zahrozil, *
zadul vichřicí svého hněvu. –
17 Pro mne však z výšin svou pravicí sáh´, *
vyzdvihl mě z té záplavy vodní,
18 vyrval mě z rukou mých nepřátel, *
z přesily mocných nenávistníků.
19 Vrhli se na mne v můj neblahý den, *
Pán mi však přispěchal na ochranu.
20 Na volný prostor vyvedl mne, *
zachránil, v kom našel zalíbení.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.
Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.
21 Tak pro mou nevinnost učinil Pán, *
splatil mi za to, že ruce mám čisté;
22 za to, že po cestách Páně jsem šel, *
od svého Boha neodpadl.
23 Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal, *
zákony jeho jsem neodmítal.
24 Zůstal jsem před ním bez viny, *
chránil se bedlivě před proviněním.
25 Odplatil Pán mou nevinnost, *
neboť viděl, že ruce mám čisté. –
26 K věrnému, Pane, jsi věrný i ty, *
a s dobrým jednáš dobrotivě.
27 Čistému odplácíš čistotou, *
k chytrákům však jsi opatrný.
28 Tak chráníš od zhouby pokorný lid, *
pohledy zpupné však pokořuješ.
29 Ano, má svítilna, Pane, jsi ty. *
Bůh můj mé temnoty ozařuje.
30 S tebou ztékám valy a zdi, *
se svým Bohem přeskočím hradby.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.
V.
Všichni se divili milým slovům.
R.
Která vycházela z jeho úst.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Zachariáše
10.3Tak praví Hospodin:
„Můj hněv se vznítil proti pastýřům,
potrestám kozly.
Ano, Hospodin zástupů navštěvuje
své stádce, dům Judův,
změní ho ve svého skvělého bojovného oře.
4Od něho je hlavní kůl stanu,
od něho kolík,
od něho bojový luk,
od něho však vyjde i každý vůdce.
5Budou jako hrdinové,
kteří rozšlapávají bláto ulic v bitvě,
budou bojovat, protože Hospodin je s nimi;
jezdci na koních budou zahanbeni.
6Judovu domu dám sílu
a vysvobodím dům Josefův;
přivedu je zpět, neboť se nad nimi smiluji;
budou, jako bych je nezavrhl,
vždyť já jsem Hospodin, jejich Bůh, a vyslyším je.
7Efraimité budou jako hrdinové,
jak po víně se zaraduje jejich srdce,
spatří to jejich synové a zajásají,
v Hospodinu zaplesá jejich srdce.
8Zapískám na ně, abych je shromáždil,
vždyť jsem je vykoupil,
bude jich mnoho tak jako dříve.
9Mezi národy je rozseji,
v dálných končinách na mě budou vzpomínat;
vychovají své děti a potom se vrátí.
10Přivedu je zpátky z egyptské země,
shromáždím je z Asýrie
a přivedu je do země Gileadu a Libanonu,
ani jim nebude stačit místo.
11Projdou mořem úzkosti,
ale Hospodin srazí vlny do moře,
budou vysušeny všechny hlubiny řeky;
pokořena bude pýcha Asýrie,
veta bude po egyptském žezlu.
12Posílím je v Hospodinu
a v jeho jménu budou chodit“
– praví Hospodin.
11.1Otevři, Libanone, své brány,
ať tvoje cedry pohltí oheň!
2Naříkej, cypřiši, že padl cedr,
jsou poraženy ty nejmohutnější!
Naříkejte, bašanské duby,
že je vymýcen neprostupný les!
3Mezi pastýři je slyšet nářek,
že je zpustošena jejich chlouba;
je slyšet řev lvíčat,
že je zničena pýcha Jordánu.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého biskupa Augustina
Spravedlivý raduje se z Pána, utíká se k němu, jím se chlubí každý, kdo je upřímného
srdce.1 Jistě jsme to zpívali ústy i srdcem. Tato slova říkalo Bohu jak křesťanovo svědomí, tak i
jeho jazyk: Spravedlivý raduje se ne ze světa, ale z Pána. Jinde je zase řečeno:
Světlo svítí lidem spravedlivým, radost lidem srdce čistého.2 Můžeš se ptát, odkud ta radost je.
Nuže poslouchej: Spravedlivý raduje se z Pána. A jinde: Jen v Pánu měj své potěšení, po čem tvé srdce touží,
on dá.3
Co se nám tu naznačuje a nabízí? Co nařizuje a ukládá? Abychom se radovali v Hospodinu. Kdo se však
může radovat z toho, co nevidí? Či snad Hospodina vidíme? To je nám teprve zaslíbeno. Nyní v Boha
jen věříme, protože dokud jsme v tomto těle, jsme jako vyhnanci v cizině, daleko od Pána.4 Tedy z
víry, ne z vidění. Kdy tedy nastane vidění? Až se naplní, co říká Jan: Milovaní, už teď jsme Boží
děti. Ale čím budeme, není ještě zřejmé. Víme však, že až se on ukáže, budeme mu podobní, a proto
ho budeme vidět tak, jak je.5
A pak to bude nesmírné štěstí a dokonalá radost. To už se nebudeme kojit nadějí, ale bude nás sytit
skutečnost sama.6 Ovšem už nyní, než k nám tato skutečnost přijde, než my k této skutečnosti
dospějeme, bychom se měli radovat v Pánu. Vždyť už naděje, i když se stane skutečností
později, obsahuje nemalou radost.
Teď tedy milujeme v naději. Proto žalm říká: Spravedlivý raduje se z Pána. A protože
ještě nevidíme, žalm dodává a doufá v něho.
Máme už ovšem prvotiny Ducha,7 a snad i víc: Blížíme se k tomu, kterého milujeme, a i když
nepatrně, zakoušíme už a ochutnáváme to, co jednou budeme chtivě jíst a pít.
Jenže jak se můžeme radovat v Pánu, když je od nás daleko? Ale on by přece neměl být daleko! Je-li
daleko, je to tvá vina. Miluj, a přiblíží se ti, miluj, a učiní si v tobě příbytek. Pán je blízko.
O nic nemějte starost.8 Chceš vědět, jak je ti blízko, když miluješ? Bůh je láska.9
Můžeš se mě zeptat: „Ale co je podle tebe láska?“ Láska je to, čím milujeme. A co milujeme? Nevýslovné dobro,
štědře rozdávající dobro, dobro, které je Původcem všeho dobra. Ten, od něhož máš
všechno, co tě těší, jistě potěší i tebe. Nemluvím tu o hříchu, neboť hřích je jediná věc, kterou
nemáš od něho. Ale všechno ostatní, co máš, kromě hříchu, máš od něho.
1 Žl 63 (64), 11 (Vet. lat.)
2 Žl 96 (97), 11 (Vet. lat.)
3 Žl 36 (37), 4
4 srov. 2 Kor 5, 7.6
5 1 Jan 3, 2
6 srov. 1 Kor 3, 2
7 srov. Řím 8, 23
8 Flp 4, 5-6
9 1 Jan 4, 8
RESPONSORIUM
KANTIKA
Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.
První kantikum
V Kristu jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. (Kol 2, 3)
Pane, dej nám milost, v tebe doufáme. *
Buď naší spásou každé ráno a také naší spásou v době tísně.
Před hlučným lomozem utíkají národy, *
když povstáváš, prchají pohané
na všechny strany. -
Pán je vyvýšen, neboť trůní nahoře, *
zahrnuje Sión právem a spravedlností.
A bezpečím pro tvůj život bude toto: †
moudrost a znalost jsou bohatstvím, jež zachraňuje *
bázeň Páně, to je jeho poklad. -
Poslové pokoje hořce pláčí. *
Cesty jsou opuštěné, po cestách již nikdo nechodí,
porušila se smlouva, pohrdlo se svědky, *
na nikoho se nedbalo.
Nyní povstávám, říká Pán, *
nyní se vzpínám, nyní se zvedám.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Druhé kantikum
To zaslíbení platí vám i vašim dětem, ale také všem, kdo jsou ještě daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)
Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
Na Siónu se děsí hříšníci, *
a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –
Kdo jedná správně *
a mluví pravdu,
kdo pohrdá vyděračským ziskem *
a odmítá všechny úplatky,
kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –
Takový bude přebývat na výsostech, *
jako skála pevný bude jeho hrad.
Vždycky bude mít chleba, *
voda mu nevyschne nikdy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Třetí kantikum
Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Kol 2, 3)
Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
Smiluj se nad svým svatým městem, *
nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
a svůj lid svou slávou. -
Vydej svědectví svým prvním tvorům, *
splň proroctví učiněná tvým jménem.
Uspokoj ty, kdo v tebe doufají, *
ať jsou tví proroci hodnověrní.
Vyslyš, Pane, modlitbu svých služebníků *
podle Áronova požehnání tvému lidu.
A všichni na zemi ať poznají, *
že ty jsi Pán, věčný Bůh. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.
EVANGELIA
Slova svatého evangelia podle Matouše
Po sobotě, na úsvitu prvního dne v týdnu, přišla Marie Magdalská a druhá Marie podívat se na hrob. Vtom nastalo
velké zemětřesení, neboť anděl Páně sestoupil z nebe, přistoupil, odvalil kámen a posadil se na něj. Jeho zjev byl jako blesk a jeho roucho
bílé jako sníh. Strachem z něho se strážci zděsili a klesli jako mrtví.
Anděl promluvil k ženám: „Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, ukřižovaného. Není tady. Byl vzkříšen, jak řekl. Pojďte a podívejte se na to
místo, kam byl položen. A rychle jděte a povězte jeho učedníkům, že byl vzkříšen z mrtvých. Jde před vámi do Galileje, tam ho uvidíte. To jsem
vám měl povědět.“ Ženy rychle odešly od hrobu a se strachem i s velkou radostí to běžely oznámit jeho učedníkům.
Vtom šel Ježíš proti nim a řekl jim: „Buďte zdrávy!“ Přistoupily, objaly mu nohy a poklonily se mu. Tu jim Ježíš řekl: „Nebojte se! Jděte a
oznamte mým bratřím, ať odejdou do Galileje. Tam mě uvidí.“
Jedenáct učedníků odešlo do Galileje na horu, kam jim Ježíš určil. Uviděli ho a klaněli se mu, někteří však měli pochybnosti.
Ježíš k nim přistoupil a promluvil: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je
ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa!“
MODLITBA
Modleme se:
Věčný Bože, ty jsi původce všeho dobra; vyslyš naše prosby a dej, ať služba tobě je naší stálou radostí,
neboť opravdové štěstí člověka je v tom, že ti může celým svým životem sloužit. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie