Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | ||||||
2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
21. únor 2014, Pátek
2. týden žaltáře
První mezidobí, 6. týden
Sv. Petra Damianiho, biskupa a učitele Církve, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Dobrý pastýři, Petře, buď vždy laskavým
k prosbám prosících a okovy našich vin
svou mocí rozraz, kterou Kristus svěřil ti,
jíž otevřít ráj můžeš nebo zavříti.
Buď věčná sláva Nejsvětější Trojici.
Její moc nad vším každý z nás ať chválí, ctí
v téže jednotě, s níž svou prozřetelností
dnes a vždy vládne nekonečnou věčností. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Petr řekl shromážděnému lidu: Ježíše, původce života, jste vydali na smrt, ale Bůh ho vzkřísil a povýšil do své slávy.
Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)
2 O Boží slávě vypravuje nebe, †
obloha hlásá díla jeho rukou, *
3 den dni to říká, noc to šeptá noci. –
4 Není to ani řeč a nejsou slova: *
hovoří takto hlasem nepostižným.
5 Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
zní mluva nebes na sám konec světa, *
až tam, kde slunci vybudoval stan. –
6 Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
těší se jako běžec před závodem.
7 Vychází od jednoho konce nebes †
a běží zas až na opačný konec, *
před jeho žárem nic se neschová.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Petr řekl shromážděnému lidu: Ježíše, původce života, jste vydali na smrt, ale Bůh ho vzkřísil a povýšil do své slávy.
Ant. 2 Pán poslal svého anděla a vytrhl mě z Herodových rukou.
V tomto žalmu se připomíná především utrpení Páně. (Sv. Augustin)
2 Uslyš, Bože, moje naříkání, *
před hrůzami nepřátel mě zachraň!
3 Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, *
dorážením těch, kdo pášou křivdy! –
4 Jazyky si brousí jako meče, *
zlými slovy střílejí jak šípy,
5 ze zálohy stihnou nevinného, *
zasáhnou ho náhle, neviděni.
6 Odhodlaně kují zhoubné plány, †
kopou jámy, tajně kladou léčky, *
říkají si: „Kdo nás může vidět,
7 kdo prohlédne utajený záměr?" †
Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, *
do hlubiny člověkova srdce. –
8 Bůh je věru stihne svými šípy, *
rány zasáhnou je znenadání.
9 Dá jim padnout za ten jejich jazyk, *
každý nad nimi jen kývne hlavou.
10 Všichni lidé zachvějí se bázní, †
budou mluvit o zásahu Páně, *
neboť rozpoznají jeho dílo. –
11 Spravedlivý raduje se z Pána, †
utíká se k němu, jím se chlubí *
každý, kdo je upřímného srdce.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán poslal svého anděla a vytrhl mě z Herodových rukou.
Ant. 3 Zastínil je světlý oblak a z oblaku se ozval Otcův hlas: To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení.
Tento žalm mluví o spáse světa a o víře všech národů v Krista. (Sv. Atanáš)
1 Pán je král! Ty celá země jásej, *
radujte se, četné ostrovy!
2 Mrak a temnota jej zahalují, *
řád a právo drží jeho trůn.
3 Plamen ohně postupuje před ním, *
nepřátele vůkol spaluje.
4 Jeho blesky ozařují obzor, *
země při tom pohledu se chví.
5 Hory jako z vosku roztávají *
před Pánem, jenž vládne nad zemí.
6 Nebe hlásá jeho spravedlnost, *
jeho slávu vidí národy. –
7 Jak jsou zahanbeni, kdo ctí modly, †
bůžky marnými se honosí! *
Všichni bohové se před ním koří.
8 Uslyšel to Sión, raduje se, †
všechna judská města plesají *
nad výroky tvého soudu, Pane!
9 Povznesen jsi nad veškerou zemi, *
všechna božstva předčíš na výsost. –
10 Pán je přízniv těm, jimž zlo se příčí, †
životy svých věrných ochrání, *
vyprostí je z rukou bezbožníků.
11 Světlo svítí lidem spravedlivým, *
radost lidem srdce čistého.
12 Radujte se, spravedliví, v Pánu, *
jeho svaté jméno velebte!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Zastínil je světlý oblak a z oblaku se ozval Otcův hlas: To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení.
V. Pane, ke komu půjdeme?
O. Ty máš slova věčného života.
PRVNÍ ČTENÍ
Ze Skutků apoštolů
1Apoštolové a bratři v Judsku se dověděli, že i pohané přijali Boží slovo.
2Když pak Petr přišel do Jeruzaléma, věřící obrácení ze židovství mu
dělali výčitky 3a říkali: „Vešel jsi k lidem neobřezaným a jedl jsi s nimi!“
4Petr jim tedy začal po pořádku vykládat: 5„Byl jsem v městě Joppe a modlil jsem se.
Tu jsem ve vytržení spatřil vidění: něco se snášelo z nebe. Podobalo se to velkému prostěradlu, které je spouštěno za čtyři cípy, a přišlo to až ke mně.
6Když jsem se na to důkladně podíval, spatřil jsem pozemské čtvernožce, zvěř, plazy a nebeské ptáky.
7Uslyšel jsem také, jak mi nějaký hlas říká: ‚Vzhůru, Petře, zabíjej a jez!‘ 8Já
jsem odpověděl: ‚Ani za nic, Pane! Ještě nikdy jsem nevzal do úst nic poskvrněného nebo nečistého!‘ 9Ale ten hlas z nebe
promluvil podruhé: ‚Co Bůh prohlásil za čisté, o tom neříkej, že je to poskvrněné!‘ 10To se
stalo třikrát. Pak hned to všechno bylo zase vyzdviženo do nebe. 11A v tom okamžiku se zastavili tři muži u domu,
kde jsme bydleli; byli ke mně posláni z Césareje. 12Duch mi řekl, abych bez váhání šel s nimi.
Vydalo se se mnou na cestu i těchto šest bratří. Když jsme vstoupili do domu toho muže, který poslal ony tři posly, 13vypravoval
nám, jak spatřil ve svém domě stát anděla a že mu nařídil: ‚Pošli do Joppe a povolej si Šimona, kterému říkají Petr. 14Ten
tě poučí, jak dosáhneš spásy ty i celý tvůj dům.‘ 15Když jsem začal mluvit, sestoupil na ně Duch Svatý jako na začátku na nás.
16Tu jsem si vzpomněl na slova Páně: ‚Jan křtil vodou, ale vy budete
pokřtěni Duchem Svatým.‘ 17Jestliže tedy Bůh dal stejný dar jim jako nám, když jsme přijali víru v Pána Ježíše Krista, jak bych se mohl já odvážit
klást Bohu překážky?“
18Když to vyslechli, uklidnili se. Velebili Boha a říkali: „Tedy i pohanům dal Bůh, aby se obrátili, a tak došli života.“
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého papeže Lva Velikého
Z celého světa je vybrán jediný Petr, aby stál v čele povolaných ze všech národů, v čele všech apoštolů a všech otců Církve. Takže ačkoli je
v Božím lidu mnoho kněží a mnoho pastýřů, řídí všechny vlastně Petr, i když svrchovanou vládu nad nimi má Kristus. Milovaní, velká a podivuhodná je
moc, na níž se darem Boží milosti podílí tento muž. Jestliže totiž s ním měli mít podle Boží vůle ostatní představení něco společného, a to jim
nikdy nebylo odepřeno, dal jim to Bůh vždy jen Petrovým prostřednictvím.
Všech apoštolů se Pán zajisté táže, co o něm lidé soudí; a oni odpovídají společně, když jde o vysvětlení rozporných názorů nevědomých lidí.
Když však jde o to, zjistit smýšlení učedníků, jako první vyznává Pána ten, jenž je první v apoštolské hodnosti. A jakmile prohlásí: „Ty jsi
Mesiáš, Syn živého Boha,“ odpoví mu Ježíš: „Blahoslavený jsi, Šimone, synu Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj nebeský
Otec.“1
To znamená: Jsi blahoslavený proto, že tě vyučil můj Otec; nezmýlilo tě žádné lidské mínění, ale poučilo tě nebeské vnuknutí; a nebylo to tělo
ani krev, kdo ti mne zjevil, nýbrž ten, jehož jsem jednorozený Syn.
A já ti říkám, praví dále, to znamená: Jako ti můj Otec zjevil mé božství, tak já ti zvěstuji, že jsi postaven nad ostatní: Ty jsi Petr
– Skála.2 To znamená: Jestliže já jsem neporušitelná skála, jsem nárožní kvádr, který spojuje obě části v jedno,3 a jediný základ,
kromě něhož nikdo nemůže položit jiný4; i ty jsi ovšem skála, protože tě má síla zpevňuje a ty se mnou smíš mít účastenský podíl na tom, co já
vlastním ze své moci.
A na té skále zbuduji svou Církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou.5 Na této pevnosti, říká, zřídím věčný chrám, na neochvějných základech
této víry vyroste až do nebe má Církev.
Toto vyznání nezadrží pekelné mocnosti, nesevřou pouta smrti; neboť toto slovo je slovem života. A stejně jako vynáší své vyznavače do nebes,
sráží popírače do pekel.
Právě proto se svatému Petru říká: Tobě dám klíče od nebeského království; co svážeš na zemi, bude svázáno na nebi, co rozvážeš na zemi, bude
rozvázáno na nebi.6
Plnost této moci přešla zajisté i na ostatní apoštoly a tímto ustanovením se jí dále dostalo také všem představeným Církve. Ne nadarmo však se
to, co je svěřováno všem, odevzdává jedinému. Právě Petrovi se to obzvláštním způsobem propůjčuje, neboť Petr je dán jako vzor všech, kdo
spravují Církev.
1 Mt 16, 16-17
2 Mt 16, 18
3 srov. Ef 2, 20.14
4 1 Kor 3, 11
5 Mt 16, 18
6 Mt 16, 19
RESPONSORIUM
KANTIKA
Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.
První kantikum
V Kristu jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. (Kol 2, 3)
Pane, dej nám milost, v tebe doufáme. *
Buď naší spásou každé ráno a také naší spásou v době tísně.
Před hlučným lomozem utíkají národy, *
když povstáváš, prchají pohané
na všechny strany. -
Pán je vyvýšen, neboť trůní nahoře, *
zahrnuje Sión právem a spravedlností.
A bezpečím pro tvůj život bude toto: †
moudrost a znalost jsou bohatstvím, jež zachraňuje *
bázeň Páně, to je jeho poklad. -
Poslové pokoje hořce pláčí. *
Cesty jsou opuštěné, po cestách již nikdo nechodí,
porušila se smlouva, pohrdlo se svědky, *
na nikoho se nedbalo.
Nyní povstávám, říká Pán, *
nyní se vzpínám, nyní se zvedám.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Druhé kantikum
To zaslíbení platí vám i vašim dětem, ale také všem, kdo jsou ještě daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)
Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
Na Siónu se děsí hříšníci, *
a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –
Kdo jedná správně *
a mluví pravdu,
kdo pohrdá vyděračským ziskem *
a odmítá všechny úplatky,
kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –
Takový bude přebývat na výsostech, *
jako skála pevný bude jeho hrad.
Vždycky bude mít chleba, *
voda mu nevyschne nikdy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Třetí kantikum
Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Kol 2, 3)
Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
Smiluj se nad svým svatým městem, *
nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
a svůj lid svou slávou. -
Vydej svědectví svým prvním tvorům, *
splň proroctví učiněná tvým jménem.
Uspokoj ty, kdo v tebe doufají, *
ať jsou tví proroci hodnověrní.
Vyslyš, Pane, modlitbu svých služebníků *
podle Áronova požehnání tvému lidu.
A všichni na zemi ať poznají, *
že ty jsi Pán, věčný Bůh. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.
EVANGELIA
Slova svatého evangelia podle Jana
Prvního dne v týdnu přišla Marie Magdalská časně ráno ještě za tmy ke hrobu a viděla, že je kámen od hrobu
odstraněn. Běžela proto k Šimonu Petrovi a k tomu druhému učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu a nevíme,
kam ho položili.“
Petr a ten druhý učedník tedy vyšli a zamířili ke hrobu. Oba běželi zároveň, ale ten druhý učedník byl rychlejší než Petr a doběhl
k hrobu první. Naklonil se dovnitř a viděl, že tam leží pruhy plátna, ale dovnitř nevešel. Pak za ním přišel i Šimon Petr, vešel do
hrobky a viděl, že tam leží pruhy plátna. Rouška však, která byla na Ježíšově hlavě, neležela u těch pruhů plátna, ale složená zvlášť
na jiném místě.
Potom vstoupil i ten druhý učedník, který přišel ke hrobu první, viděl a uvěřil. Ještě totiž nerozuměli Písmu, že Ježíš musí vstát
z mrtvých. Učedníci se pak zase vrátili domů.
Marie stála venku u hrobky a plakala. Když tak plakala, naklonila se do hrobky a viděla tam sedět dva anděly v bílém rouchu, jednoho
v hlavách a druhého v nohách toho místa, kde dříve leželo Ježíšovo tělo. Řekli jí: „Ženo, proč pláčeš?“ Odpověděla jim: „Vzali mého
Pána a nevím, kam ho položili.“ Po těch slovech se obrátila a viděla za sebou stát Ježíše, ale nevěděla, že je to on.
Ježíš jí řekl: „Ženo, proč pláčeš? Koho hledáš?“ Ona myslela, že je to zahradník, a proto mu řekla: „Pane, jestliže tys ho odnesl, pověz mi,
kam jsi ho položil, a já ho přenesu.“ Ježíš jí řekl: „Marie!“ Ona se k němu obrátila a zvolala hebrejsky: „Rabbuni!“ – to znamená „Mistře“.
Ježíš jí řekl: „Nezadržuj mě! Neboť jsem ještě nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a oznam jim: „Vystupuji k svému Otci a k vašemu
Otci, k svému Bohu a k vašemu Bohu.“ Marie Magdalská tedy šla a zvěstovala učedníkům: „Viděla jsem Pána!“ – a toto že jí řekl.
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, svatý, svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
MODLITBA
Modleme se:
Všemohoucí Bože, tys založil svou Církev na pevné skále Petrova vyznání; chraň ji
a nedopusť, aby se zmítala uprostřed bouří a zmatků. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie