lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

1. květen 2013
Sv. Atanáše, biskupa a učitele Církve, památka


Narodil se kolem roku 295 v Alexandrii v Egyptě. Doprovázel jako jáhen svého biskupa na nicejském koncilu (325). Když se sám stal alexandrijským patriarchou (328), statečně a vytrvale hájil víru v Kristovo božství, jak bylo definováno v Niceji, proti stoupencům alexandrijského kněze, bludaře Aria. Ani šikanování ze strany císaře, ani ustrašenost ostatních biskupů, ani několikrát opakované vyhnanství nezlomilo jeho odhodlání. Využíval nuceného pobytu mimo diecézi (celkem asi 20 let) k písemnému vysvětlování a šíření pravé víry. Podporoval rozvoj mnišství a sepsal „Život sv. opata Antonína“. Zemřel 2. V. 373 v Alexandrii.

VIGILIE

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Věčné slunce, jež zaléváš
svým světlem všechno stvoření,
tys myslí nadpozemská zář,
zpěv našich srdcí tobě zní.

Tvůj Svatý Duch vždy v péči má
ty živé lampy planoucí,
jejichž zář světu odkrývá
ke spáse stezky vedoucí.

Co plyne z nebeských tvých slov
a srdcím z přirozenosti,
to všechno zaskvělo se znov
v tvých služebnících milosti.

Vavřínů jejich účasten
i pro jas svého učení
skví se dnes blažený muž ten,
i od nás vděčně chválený.

Dej kvůli němu, prosíme,
ať bezpečně vždy, Bože, jdem
po cestě pravdy jediné,
až k tobě jednou dospějem.

To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu. Aleluja.

Žalm 18, 31-51
Poděkování za záchranu

Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)

IV

31 Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
      výroky Páně tříbeny v ohni, *
      on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.

32 Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
      kdo nežli sám náš Bůh je skálou?

33 Bůh, který silou mě opásal, *
      cestu mou ochránil od úhony.

34 Jelení hbitost mým krokům dal, *
      on mi dal kráčet po výšinách.

35 Ruce mé učil bojovat, *
      paže mé napínat kovové luky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu. Aleluja.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá. Aleluja.

V

36 Svou pomoc dals mi za můj štít, †
      pravice tvá mě podepírá, *
      silným mě činí, že ty jsi se mnou.

37 Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
      abych si kotník nepodvrtl.

38 Nepřátele jsem dohonil, *
      neucouvl, až jsem je pobil.

39 Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
      zůstali ležet u mých nohou.

40 Tys k boji silou mě opásal, *
      podlehnout dals mým protivníkům, –

41 zahnals mé odpůrce na útěk, *
      dopřáls mi za jejich záští je zničit.

43 Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
      rozšlápl jako na cestě bláto.

44 Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
      tys mi dal vládu nad národy.
    Podrobil se mi i neznámý lid, *

45     poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
46 Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
      s chvěním své hradby opouštějí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá. Aleluja.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása. Aleluja.

VI

47 Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
      Veleben budiž Bůh, má spása!

48 Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
      který mi národy podrobuje!

49 Před odpůrci mě zachránil, †
      vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
      vytrhl z rukou násilníka. –

50 Za to tě v národech oslavím, *
      písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.

51 Pán svému králi byl milostiv, †
      vyvýšil svého pomazaného, *
      Davida i jeho potomstvo navždy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása. Aleluja.


V. Uslyšíš slovo z mých úst.
O. A budeš mluvit mým jménem.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

21, 9-27
Vidění nebeského Jeruzaléma, Beránkovy nevěsty

     9Přišel jeden ze sedmi andělů, kteří měli sedm misek plných sedmi posledních ran. Anděl ke mně promluvil: „Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu!“ 10Přenesl mě v duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město, Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha 11a září Boží vznešeností. Jiskřilo jako nejvzácnější kámen, jako křišťálově průhledný jaspis. 12Mělo silné a vysoké hradby s dvanácti branami, na nich dvanáct andělů a jména nadepsaná na nich jsou jména dvanácti izraelských kmenů. 13Tři brány ležely k východu, tři brány k severu, tři brány k jihu a tři brány k západu. 14Městské hradby mají dvanáct základních kamenů a na nich dvanáct jmen dvanácti Beránkových apoštolů.
    
15Ten, který se mnou mluvil, měl zlatý měřicí rákos, aby změřil město, jeho brány a jeho hradby. 16Město je rozloženo do čtverce: je stejně dlouhé i široké. Tím rákosem změřil město a napočítal dvanáct tisíc honů; jeho délka, šířka i výška jsou stejné. 17Změřil také jeho hradby: sto čtyřiačtyřicet loket lidské míry, které užil i  anděl. 18Stavivem jeho hradeb byl jaspis, město samo však bylo z ryzího zlata podobného čirému sklu. 19Základy městských hradeb byly vyzdobeny drahými kameny všeho druhu. První kámen byl jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd, 20pátý sardonyx, šestý sardis, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint, dvanáctý ametyst. 21A dvanáct bran bylo dvanáct perel: každá brána byla vytvořena z jediné perly. Náměstí ve městě bylo z ryzího zlata, průzračného jako sklo.
    
22Chrám jsem v něm však neviděl, neboť Pán Bůh vševládný a Beránek – to je jeho chrám. 23A toto město nemá zapotřebí ani slunce, ani měsíce, aby ho osvětlovaly, protože ho ozařuje Boží velebnost. Jeho světlem je Beránek. 24Národy půjdou v jeho světle, pozemští králové přinesou do něho svoji slávu. 25Jeho brány nebudou ve dne zavřeny – noc tam totiž vůbec není. 26Slávu a bohatství národů vnesou do něho. 27Nic poskvrněného však do něho nevejde, žádný, kdo se dopouští ohavnosti a lži, ale jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize života.

RESPONSORIUM

Srov. Zj 21, 21; Tob 13, 16. 17. 18. 11

O. Tvé ulice, Jeruzaléme, budou z ryzího zlata a budou se ozývat radostnými zpěvy * a všechny domy řeknou: aleluja.
V. Jasné světlo ozáří všechny krajiny země; četné národy se ti budou klanět. * A všechny domy řeknou: aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z promluv svatého Atanáše

(Oratio de incarnatione Verbi, 8-9: PG 25, 110-111)

Slovo se stalo tělem

     Boží Slovo, netělesné, nepomíjející, nehmotné, přišlo mezi nás, ačkoli ani předtím nebylo od nás vzdáleno, neboť v žádné části světa nikdy nechybělo, a protože je stále se svým Otcem, všechno všude naplňovalo.
     Ve své dobrotě vůči nám zajisté přišlo, aby se nám zjevně ukázalo a Boží Syn se slitoval nad naším pokolením, nad naší bídou; naše porušenost ho přivedla k rozhodnutí: nemohl snést, že nad námi panuje smrt, a aby nezašlo, co kdysi bylo vytvořeno, aby Otcovo dílo při stvoření člověka nepřišlo nazmar, přijal tělo, takové, že se od našeho nijak neliší. Nechtěl totiž jen pobýt v těle nebo se nám jenom ukázat.
     Kdyby se přece chtěl pouze zjevit, mohl by klidně přijmout nějaké dokonalejší tělo. On však přijal to naše.
     V panenském lůně si zbudoval chrám, své tělo; jako by se jím patřičně vybavil a vystrojil, aby se nám v něm mohl dát poznat a aby v něm přebýval. Když tedy takto přijal tělo podobné našemu, vydal je za nás všechny všanc smrti, protože všichni byli podrobeni jejímu porušení, a z čisté lásky přinesl toto tělo Otci za oběť; předně proto, aby všichni, kdo v něm budou umírat, poznali, že zákon porušení, kterému lidstvo propadlo, byl zrušen, neboť smrt na těle Kristově vyčerpala svou sílu, takže už nemá žádnou moc proti lidem, kteří se Kristu podobají; a také proto, aby lidstvu propadlému porušení vrátil neporušitelnost a ze smrti ho povolal opět k životu. Prostřednictvím těla, které přijal, a skrze jeho vzkříšení odstranil provždy smrt, jako když suchou třtinu stráví oheň.
     Přijal smrtelné tělo proto, aby poté, co získalo účast na Slově Nejvyššího, mohlo za nás všechny podstoupit smrt, a zároveň pro Slovo v něm přebývající zůstat neporušené, a aby posléze pro jeho vzkříšení byli všichni lidé napříště vysvobozeni z porušení.
     Tělo, které tedy Boží Slovo přijalo, bylo obětováno smrti jako pravá oběť, prostá jakékoli poskvrny; a tak obětí vlastního těla za jiné odvrátilo Boží Slovo smrt ode všech, jejichž podobu na sebe vzalo.
     Takže tím, že Slovo Boží všechno a všechny převyšující svůj příbytek a hmotný nástroj nabídlo a obětovalo za všechny, jak samo pravilo, vyrovnalo ve smrti všechny lidské dluhy a neporušený Boží Syn, spojený se všemi lidmi podobností těla, zaslíbením vzkříšení vrátil všem lidem řádně a po právu neporušenost.
     Nuže, porušení smrti už nemá nad lidmi žádnou moc, díky Slovu, které se stalo tělem a přebývá mezi námi.1

     1 Jan 1, 14

RESPONSORIUM

Srov. Jer 15, 19.20; 2 Petr 2, 1

O. Budu promlouvat tvými ústy a učiním z tebe bronzovou zeď. * Když budou bojovat proti tobě, nic nezmohou, neboť já jsem s tebou, aleluja.
V. Objeví se lžiučitelé a budou se snažit záludně zavést zhoubná bludařská učení. Ba dokonce budou zapírat Pána, který je vykoupil. * Když budou bojovat proti tobě, nic nezmohou, neboť já jsem s tebou, aleluja.

KANTIKA

Ant. Pojďme a klaňme se tomu, který vstal z mrtvých, vždyť skrze kříž vzešla světu radost, aleluja.

První kantikum

Iz 63, 1-5
Pán vítězí nad nepřáteli

Zvítězili Beránkovou krví. (Zj 12, 11)

Kdo tedy přichází z Edomu, *
    z Borsy, v zářivém šatě,
nádherně zahalený ve svém plášti, *
    a jde kupředu v plnosti své síly? -

"Jsem to já, jenž mluvím spravedlivě *
    a mám moc, abych zachraňoval."
Odkud ta červeň na tvém plášti, *
    proč jsi oblečený jako ten, kdo šlape v lisu? -

Sám jsem šlapal v kádi *
    a z mužů mého lidu se mnou nebyl ani jediný.
A tak jsem je pošlapal ve svém hněvu, *
    dupal jsem po nich ve svém rozlícení,
jejich krev stříkala na můj šat *
    a potřísnil jsem si celý oděv. -

Neboť mám v srdci den hněvu, *
    přichází rok mé odplaty.
Dívám se: nikdo, kdo by mi pomohl! *
    Ukazuji svou úzkost: nikdo, kdo by mě podpořil!
Tu mi přišla na pomoc má paže, *
    podpořila mě má rozlícenost.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Druhé kantikum

Oz 6, 1-6
Pán je milosrdný a líbí se mu láska, ne oběti

Kristus vstal z mrtvých třetího dne ve shodě s Písmem. (1 Kor 15, 4)

"Pojďte, vraťme se k Pánu. †
    Rozdrásal, uzdraví nás; *
    udeřil, obváže nám rány;
po dvou dnech nám dá nazpět život, †
    třetího dne nás pozdvihne *
    a budeme před ním žít.
Poznejme, snažme se poznat Pána; *
    jeho příchod je jistý jako jitřenka;
přijde k nám jako prudká přeháňka, *
    jako jarní déšť, jenž zavlažuje zemi." –

Co s tebou udělám, Efraime? *
    Co s tebou udělám, Judo?
Vždyť vaše láska je jako ranní oblak, *
    jako rosa, jež se brzy ztrácí.
Proto jsem je prostřednictvím proroků rozsekal na kusy †
    zabil jsem je slovy svých úst *
    a můj soud vyvstane jako světlo.

Neboť láska se mi líbí, a ne oběti, *
    poznání Boha spíš než celopaly.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Třetí kantikum

Sof 3, 8-13
Ti, kdo zbudou z Izraele, budou nakonec spaseni

Izaiáš prohlašuje o Izraeli: I kdyby bylo synů Izraele jako mořského písku, bude zachráněna jen malá část. (Řím 9, 27)

Proto na mne počkejte, je výrok Páně, *
    v den, kdy povstanu jako žalobce;
neboť jsem nařídil, aby se sešly národy, *
    shromáždila se království,
abych na vás vylil svou rozlícenost, *
    veškerý žár svého hněvu.
Vždyť ohněm mé žárlivosti *
    bude pohlcena celá země. -

Ano, tehdy dám národům čisté rty, †
    aby všechny mohly vzývat jméno Páně *
    a sloužit mu pod jediným jhem.
Z druhého břehu etiopských řek mi moji prosebníci *
    přinesou můj obětní dar. –

Toho dne se už nebudeš stydět za všechny zlé skutky, *
   jichž ses proti mně dopustil,
neboť z tvého středu odstraním *
   tvé vítězoslavné povýšence
a přestaneš se naparovat *
    na mé svaté hoře.
Uprostřed tebe ponechám *
    jen pokorný a skromný lid. -

A ve jménu Páně bude hledat útočiště
    zbytek Izraele.
Už se nebudou dopouštět nepravosti,
    už nebudou říkat lež
v jejich ústech se už nenajde *
    klamný jazyk. –
Budou však moc pást a odpočívat si,*
    aniž by je kdo znepokojoval. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.


Ant. Pojďme a klaňme se tomu, který vstal z mrtvých, vždyť skrze kříž vzešla světu radost, aleluja.


EVANGELIA

Slova svatého evangelia podle Lukáše  

24, 35-53

Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých

     Učedníci vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak poznali Ježíše při lámání chleba. Když o tom mluvili, stál on sám uprostřed nich a řekl jim: „Pokoj vám!“
     Zděsili se a ve strachu se domnívali, že vidí ducha. Řekl jim: „Proč jste rozrušení a proč vám v mysli vyvstávají pochybnosti? Podívejte se na mé ruce a na mé nohy: vždyť jsem to já sám! Dotkněte se mě a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jak to vidíte na mně.“ A po těch slovech jim ukázal ruce a nohy. Pro samou radost však tomu pořád ještě němohli věřit a jen se divili. Proto se jich zeptal: „Máte něco k jídlu?“ Podali mu kus pečené ryby. Vzal si a před nimi pojedl.
     Dále jim řekl: „To je smysl mých slov, která jsem k vám mluvil, když jsem ještě byl s vámi: že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v Mojžíšově Zákoně, v Prorocích i v Žalmech.“ Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu. Řekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých a v jeho jménu bude hlásáno pokání, aby všem národům, počínajíc od Jeruzaléma, byly odpuštěny hříchy. Vy jste toho svědky. Hle - já vám pošlu toho, koho slíbil můj Otec. Vy tedy zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti.“
     Vyvedl je pak směrem k Betánii, zvedl ruce a požehnal jim. A zatímco jim žehnal, odloučil se od nich a vznášel se k nebi.

MODLITBA

Modleme se:
Všemohoucí, věčný Bože, tys posiloval svatého biskupa Atanáše, aby neohroženě hlásal a hájil božství tvého Syna; prosíme tě, pomáhej i nám, abychom tě hlouběji poznávali a opravdověji milovali. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie