Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

26. červen 2023
Druhé mezidobí, 12. týden
4. týden žaltáře

VIGILIE

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Do noci vstaňme, všichni spolu bděme,
o svatých žalmech přitom rozjímejme
a Pánu pějme srdci vznícenými
    líbezné hymny.

Ať za své písně Vládci laskavému
můžeme jednou k sídlu nebeskému
v průvodu jeho svatých vystoupiti
    ve věčné žití.

To, dobrý Bože, neváhej nám dáti,
Otče i Synu i ty, Duchu Svatý,
ať celým světem nikdy neustává
    tobě znít chvála. Amen.

Během dne:

Sluch svého božství pozorný a vlídný
k modlitbě naší nakloň, Bože, z nebe.
Prosby svých věrných služebníků přijmi,
    prosíme tebe.

Nachyl k nám z trůnu tváře rozjasněné,
vlej olej v lampy dohořívající,
ať vzplanou jasem, a zapuď vše temné
    z hlubiny srdcí.

Zbav nás všech hříchů, pln soucitu s námi,
omyj z nás špínu, pouta hříchů sejmi,
viníků ušetř a laskavou dlaní
    ležící zvedni.

Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,
i tobě, Synu, z Otce narozený,
s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí
    nad světy všemi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.

Žalm 101 (102)
Vyhnancova přání a prosby

Bůh nás těší ve všech našich souženích. (2 Kor 1, 4)

I

² Pane, vyslyš moje prosby, *
      kéž tě dosáhne můj hlas!
³ Svoji tvář mi neukrývej *
      v dnešní strastiplný den.
   Nakloň ke mně ucho svoje, *
      pospěš na mé volání! –

⁴ Dny mé jako dým se tratí, *
      v kostech spaluje mě žár.
⁵ Srdce schne jak zprahlá tráva, *
      zapomínám už i jíst.
⁶ Sténáním a nářkem stálým *
      už jen kost a kůže jsem, –

⁷ podobám se ptáku v poušti, *
      jsem jak sýček v sutinách,
⁸ chřadnu, naříkám jak ptáče *
      osiřelé na střeše.
⁹ Stále běsní nepřátelé, *
      tupí mě a klnou mi.
¹⁰ Popel jídám jako chleba, *
      ředím nápoj slzami,
¹¹ pro tvůj hněv a rozhorlení: *
      zdvihls mě – a svrhl zpět!
¹² Mé dny jsou stín klesající, *
      sám jak tráva uvadám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.

Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.

II

¹³ Avšak ty, Pane, trváš věčně, *
      tvé jméno z rodu do rodu.
¹⁴ Vstaň, ustrň se zas nad Siónem, *
      nadešel k slitování čas.
¹⁵ Milují jej tví služebníci, *
      pláčí nad jeho zřícením. –

¹⁶ Národy budou ctít tvé jméno, *
      tvou slávu všichni králové,
¹⁷ až zbuduje Pán Sión znova, *
      zjeví se ve své nádheře,
¹⁸ až k prosbě bezmocných se skloní, *
      nezhrdne jejich modlitbou. –

¹⁹ Tak budiž psáno pro budoucí, *
      ať příští národ Pána ctí!
²⁰ Neboť Pán shlédl ze svatyně, *
      on z nebe na zem popatřil,
²¹ zajatců vzdechy aby slyšel, *
      zachránil ty, jimž hrozí smrt.
²² Pak synové tvých služebníků *
      přebývat budou v bezpečí
   a jejich potomstvo i nadál *
      před tvojí tváří potrvá
   k cti tvého jména na Sióně, *
      k tvé chvále v Jeruzalémě,
²³ až národy a celé říše *
      se k službě Páně shromáždí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.

Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.

III

²⁴ Cestou ochabla má síla, *
      dej mi znát těch pár mých dní,
²⁵ z půlky jich mě neodváděj! *
      Věky věků je tvých let!
²⁶ Dávno založil jsi zemi, *
      nebesa jsou dílem tvým:
²⁷ pominou, ty budeš dále; †
      rozpadnou se jako šat, *
      změníš je, jak šat se mění. –

²⁸ Ty však stále stejný trváš, *
      roků tvých je bez konce.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.

V. Poslyš, můj lide, mé naučení.
R. Slovům mých úst nyní nastav uši!

PRVNÍ ČTENÍ

Z první knihy Samuelovy

     ^17.57Když se David po vítězství nad Filišťanem vrátil, uvedl ho Abner před Saula; Filišťanovu hlavu měl David v ruce. ⁵⁸Saul se ho otázal: „Čí syn jsi, mládenče?“ David odvětil: „Syn tvého služebníka Jesseho Betlémského.“
     ^18.1Když skončil rozhovor se Saulem, Jonatan přilnul celou duší k Davidovi, zamiloval si ho jako sebe sama. ²Saul ho vzal onoho dne k sobě a nedovolil mu vrátit se do otcovského domu. ³A Jonatan uzavřel s Davidem smlouvu; miloval ho totiž jako sám sebe. ⁴Jonatan svlékl plášť, který měl na sobě, a dal jej Davidovi, též své odění i s mečem, lukem a opaskem. ⁵A David podnikal výpravy, a kamkoli ho Saul poslal, měl úspěch. Proto ho Saul ustanovil velitelem nad bojovníky. To se líbilo všemu lidu i Saulovým služebníkům.
     ⁵Když vojsko přitáhlo a David se vracel po zabití Filišťana, ze všech izraelských měst vycházely králi Saulovi na uvítanou ženy se zpěvem a tanci, s bubínky, jásotem a cimbály. ⁷A ženy pří tanci prozpěvovaly:

     „Saul pobil své tisíce,
a David své desetitisíce.“

     ⁸Saul se velmi rozhněval a bral tu věc ve zlém; řekl: „Davidovi dali desetitisíce, a mně dali tisíce! Schází mu už jen království!“ ⁹A od toho dne se Saul stále díval na Davida nevraživě.
     ²⁰Davida si však zamilovala Saulova dcera Michol. Oznámili to Saulovi a jemu se to zamlouvalo. ²¹Saul totiž řekl: „Dám mu ji, aby mu byla léčkou. A zasáhne ho ruka Filišťanů.“ Davidovi však Saul podruhé řekl: „Dnes se staneš mým zetěm.“ ²²A Saul svým služebníkům přikázal: „Namluvte nenápadně Davidovi: Hle, král si tě oblíbil a všichni jeho služebníci tě milují. Nyní se můžeš stát královým zetěm.“ ²³Saulovi služebníci to tedy Davidovi přednesli. David namítl: „Myslíte si, že je snadné stát se zetěm krále? Já jsem člověk chudý a nepatrný.“ ²⁴Služebníci pak Saulovi oznámili: „David mluvil tak a tak.“ ²⁵Saul poručil: „Řekněte Davidovi toto: Král nemá zájem o věno, leč o sto filišťanských předkožek. Nechť je vykonána pomsta nad královskými nepřáteli.“ Saul si myslel, že David padne Filišťanům do rukou.
     ²⁶Jeho služebníci oznámili tato slova Davidovi a Davidovi se zamlouvalo stát se královým zetěm. Ještě neuplynuly stanovené dny, ²⁷když se David se svými muži vypravil a pobil mezi Filišťany dvě stě mužů. Jejich předkožky David přinesl; předali je v plném počtu králi. Tak se stal královým zetěm.
     Saul mu dal svou dceru Michol za ženu. ²⁸Saul viděl a poznal, že Hospodin je s Davidem, a jeho dcera Michol ho milovala. ²⁹I bál se Saul Davida ještě víc a byl po všechny dny Davidovým nepřítelem. ³⁰A filišťanští velitelé táhli opět do pole. Ale kdykoli vytáhli, byl David úspěšnější než všichni Saulovi služebníci, takže jeho jméno bylo lidu velmi drahé.

RESPONSORIUM

O. Smiluj se, Bože, člověk mě deptá, tísní mě bojovník den co den. * Spoléhám na tebe.
V. Za to, žes duši mou uchránil smrti, mé nohy pádu, že dál mohu kráčet. * Spoléhám na tebe.

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu „O křesťanské dokonalosti“ od svatého biskupa Řehoře z Nyssy

     Jednání, řeč a smýšlení – to je trojí, v čem se osvědčuje křesťanskost života. Na počátku všeho je jistě myšlenka; na druhém místě je slovo: následuje za myšlenkou a myšlenku vtištěnou do duše vyjevuje pomocí hlasu; a třetí pořadí po myšlence a slově zaujímá jednání, neboť uvádí ve skutek, co bylo zamýšleno. Kdykoli nás tedy v běžném životě něco vede k tomu, abychom jednali, mysleli nebo mluvili, je třeba dát se při každém slově, činu nebo úvaze důsledně vést Božími zásadami pravé víry, jejichž pomocí je Kristus poznáván a vyznáván; abychom nekonali ani nemluvili ani nemysleli nic, co by se rozcházelo s jejich vznešenou důstojností.
     Co má tedy dělat ten, jemuž se dostalo cti nosit slavné Kristovo jméno? Co jiného než ustavičně zpytovat své myšlenky, slova a činy, zda všechny směřují ke Kristu, anebo zda se spíše od Krista vzdalují? Takovéto správné rozlišování vlastních myšlenek, slov a činů se děje mnoha způsoby. Co se totiž koná, myslí nebo říká pod vlivem vášně, to nijak nesouzní s Kristem, nýbrž naopak nese pečeť Božího Odpůrce. Ten špiní perlu duše vášněmi, jako by ji mazal blátem, a tak ničí její vzácný lesk.
     Co je však prosté jakékoli poskvrny vášně, to směřuje k původci vší vyrovnanosti a stálosti, a tím je Kristus. Kdo z něho jako z čistého, nezkaleného pramene čerpá myšlenky, je tak podoben svému vzoru, jako se voda vytrysklá z pramene a nabraná do nádoby podobá vodě v samém zřídle.
     Je to jistě jedna a táž čistota, ta, která je v Kristu, i ta, kterou vidíme na tom, kdo se na jeho čistotě podílí. Avšak zatímco Kristus je sám její pramen, ten, kdo má na něm podíl, čerpá z tohoto pramene a vnáší do života krásu Kristových myšlenek. To viditelné na člověku pak odpovídá tomu skrytému: smýšlení podle Krista vede k dobře uspořádanému životu. A v tom je po mém soudu dokonalost křesťanova života, že když neseme jméno odvozené od jména Kristova, ukazujeme své společenství s ním v mysli i ve slovech i ve způsobu života.

RESPONSORIUM

O. Cokoli mluvíte nebo konáte, * všecko dělejte ve jménu Pána Ježíše.
V. Žádný z nás nežije sám sobě ani neumírá sám sobě. * Všecko dělejte ve jménu Pána Ježíše.

KANTIKA

Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.

První kantikum

Modlitba v nouzi

V Kristu jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. (Kol 2, 3)

Pane, dej nám milost, v tebe doufáme. *
    Buď naší spásou každé ráno a také naší spásou v době tísně.
Před hlučným lomozem utíkají národy, *
    když povstáváš, prchají pohané
    na všechny strany. -

Pán je vyvýšen, neboť trůní nahoře, *
    zahrnuje Sión právem a spravedlností.
A bezpečím pro tvůj život bude toto: †
    moudrost a znalost jsou bohatstvím, jež zachraňuje *
    bázeň Páně, to je jeho poklad. -

Poslové pokoje hořce pláčí. *
    Cesty jsou opuštěné, po cestách již nikdo nechodí,
porušila se smlouva, pohrdlo se svědky, *
    na nikoho se nedbalo.

Nyní povstávám, říká Pán, *
    nyní se vzpínám, nyní se zvedám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Druhé kantikum

Iz 33, 13-16

Bůh bude soudit spravedlivé

To zaslíbení platí vám i vašim dětem, ale také všem, kdo jsou ještě daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)

Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
    a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
Na Siónu se děsí hříšníci, *
    a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
    Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –

Kdo jedná správně *
    a mluví pravdu,
kdo pohrdá vyděračským ziskem *
    a odmítá všechny úplatky,
kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
    kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –

Takový bude přebývat na výsostech, *
    jako skála pevný bude jeho hrad.
Vždycky bude mít chleba, *
    voda mu nevyschne nikdy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Třetí kantikum

Sir 36, 11-17

Modlitba za Boží lid

Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Kol 2, 3)

Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
    nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
Smiluj se nad svým svatým městem, *
    nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
    a svůj lid svou slávou. -

Vydej svědectví svým prvním tvorům, *
    splň proroctví učiněná tvým jménem.
Uspokoj ty, kdo v tebe doufají, *
    ať jsou tví proroci hodnověrní.
Vyslyš, Pane, modlitbu svých služebníků *
    podle Áronova požehnání tvému lidu.
A všichni na zemi ať poznají, *
    že ty jsi Pán, věčný Bůh. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.

EVANGELIA

Slova svatého evangelia podle Lukáše  

24, 13-35

Zůstaň s námi, neboť se připozdívá

     Dva z Ježíšových učedníků se ubírali do vesnice zvané Emauzy, která je vzdálená od Jeruzaléma šedesát honů. Hovořili spolu o tom všem, co se stalo. Jak tak hovořili a uvažovali, přiblížil se k nim sám Ježíš a připojil se k nim.
     Zeptal se jich: „O čem to cestou spolu rozmlouváte?“ Zastavili se celí smutní. Jeden z nich - jmenoval se Kleofáš - mu odpověděl: „Ty jsi snad jediný, kdo se zdržuje v Jeruzalémě a neví, co se tam tyto dny stalo?“ Zeptal se jich: „A co se stalo?“
     Odpověděli mu: „Jak Ježíše z Nazareta, který byl prorok mocný činem i slovem před Bohem i přede vším lidem, naši velekněží a přední mužové odsoudili k smrti a ukřižovali. My však jsme doufali, že on je ten, který má vysvobodit Izraele. A k tomu všemu je to dnes třetí den, co se to stalo. Některé naše ženy nás sice rozrušily. Byly časně ráno u hrobu, nenalezly jeho tělo, přišly a tvrdily, že měly i vidění andělů a ti prý říkali, že on žije. Někteří z našich lidí odešli k hrobu a shledali, že je to tak, jak ženy říkaly, jeho však neviděli.“
     A on jim řekl: „Jak jste nechápaví a váhaví uvěřit tomu všemu, co mluvili proroci! Což to všechno nemusel Mesiáš vytrpět, a tak vejít do své slávy?“ Potom začal od Mojžíše, probral dále všechny proroky a vykládal jim, co se ve všech částech Písma na něj vztahuje.
     Tak došli k vesnici, kam měli namířeno, a on dělal, jako by chtěl jít dál. Ale oni na něho naléhali: „Zůstaň s námi, neboť se připozdívá a den se už nachýlil." Vešel tedy dovnitř, aby zůstal s nimi. Když byl s nimi u stolu, vzal chléb, pronesl nad ním požehnání, rozlámal ho a podával jim. Vtom se jim otevřely oči a poznali ho. On jim však zmizel. Tu si mezi sebou řekli: „Což nám nehořelo srdce, když k nám na cestě mluvil a odhaloval smysl Písma?"
     Ještě tu hodinu se vydali na cestu a vrátili se do Jeruzaléma. Tam našli pohromadě jedenáct apoštolů i jejich druhy. Ti řekli: "Pán skutečně vstal a zjevil se Šimonovi.“ Oni sami pak vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak ho poznali při lámání chleba.

MODLITBA

Modleme se:
Svatý Bože, dej, ať jsme naplněni úctou a láskou k tobě; vždyť ty nás stále miluješ, staráš se o nás jako Otec a nikdy nás nepřestáváš vést. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie