Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | |||
5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
29. listopad 2017, Středa
2. týden žaltáře
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Knížata věčné praříše,
v níž vládne svrchovaný Král,
vás, učedníky Ježíše,
za apoštoly světu dal.
V Jeruzalémě nadhvězdném,
jemuž Beránek sluncem jest,
jste nerozborným základem,
jste perly zářivější hvězd.
Všude jste oslavováni
Církví, Snoubenkou Kristovou,
tu vzkřísili jste kázáním
a posvětili krví svou.
Až přejdou věky staleté
a Kristus k soudu zasedne,
vy zasedat s ním budete
v senátu slávy velebné.
Kéž naší vroucnou oporou
přímluvy vaše stále jsou,
ať zrno, jež jste zasili,
dozraje v rajské obilí.
Buď Kristu dík, jenž učinil
z vás hlasatele Otcovy
a jenž vám srdce proměnil
svým Svatým Duchem obnovy. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Jejich hlas prostupuje celou zemi, zní mluva nebes na sám konec světa.
Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)
2 O Boží slávě vypravuje nebe, †
obloha hlásá díla jeho rukou, *
3 den dni to říká, noc to šeptá noci. –
4 Není to ani řeč a nejsou slova: *
hovoří takto hlasem nepostižným.
5 Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
zní mluva nebes na sám konec světa, *
až tam, kde slunci vybudoval stan. –
6 Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
těší se jako běžec před závodem.
7 Vychází od jednoho konce nebes †
a běží zas až na opačný konec, *
před jeho žárem nic se neschová.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Jejich hlas prostupuje celou zemi, zní mluva nebes na sám konec světa.
Ant. 2 Budou mluvit o zásahu Páně, neboť rozpoznají jeho dílo.
V tomto žalmu se připomíná především utrpení Páně. (Sv. Augustin)
2 Uslyš, Bože, moje naříkání, *
před hrůzami nepřátel mě zachraň!
3 Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, *
dorážením těch, kdo pášou křivdy! –
4 Jazyky si brousí jako meče, *
zlými slovy střílejí jak šípy,
5 ze zálohy stihnou nevinného, *
zasáhnou ho náhle, neviděni.
6 Odhodlaně kují zhoubné plány, †
kopou jámy, tajně kladou léčky, *
říkají si: „Kdo nás může vidět,
7 kdo prohlédne utajený záměr?" †
Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, *
do hlubiny člověkova srdce. –
8 Bůh je věru stihne svými šípy, *
rány zasáhnou je znenadání.
9 Dá jim padnout za ten jejich jazyk, *
každý nad nimi jen kývne hlavou.
10 Všichni lidé zachvějí se bázní, †
budou mluvit o zásahu Páně, *
neboť rozpoznají jeho dílo. –
11 Spravedlivý raduje se z Pána, †
utíká se k němu, jím se chlubí *
každý, kdo je upřímného srdce.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Budou mluvit o zásahu Páně, neboť rozpoznají jeho dílo.
Ant. 3 Hlásají jeho spravedlnost, jeho slávu vidí národy.
Tento žalm mluví o spáse světa a o víře všech národů v Krista. (Sv. Atanáš)
1 Pán je král! Ty celá země jásej, *
radujte se, četné ostrovy!
2 Mrak a temnota jej zahalují, *
řád a právo drží jeho trůn.
3 Plamen ohně postupuje před ním, *
nepřátele vůkol spaluje.
4 Jeho blesky ozařují obzor, *
země při tom pohledu se chví.
5 Hory jako z vosku roztávají *
před Pánem, jenž vládne nad zemí.
6 Nebe hlásá jeho spravedlnost, *
jeho slávu vidí národy. –
7 Jak jsou zahanbeni, kdo ctí modly, †
bůžky marnými se honosí! *
Všichni bohové se před ním koří.
8 Uslyšel to Sión, raduje se, †
všechna judská města plesají *
nad výroky tvého soudu, Pane!
9 Povznesen jsi nad veškerou zemi, *
všechna božstva předčíš na výsost. –
10 Pán je přízniv těm, jimž zlo se příčí, †
životy svých věrných ochrání, *
vyprostí je z rukou bezbožníků.
11 Světlo svítí lidem spravedlivým, *
radost lidem srdce čistého.
12 Radujte se, spravedliví, v Pánu, *
jeho svaté jméno velebte!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Hlásají jeho spravedlnost, jeho slávu vidí národy.
V.
Chválili Pána a mluvili o jeho síle.
O.
A o jeho podivuhodných skutcích.
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům
1.18Ti, kteří jdou k záhubě, považují nauku o kříži za hloupost. My však, kteří budeme zachráněni, víme,
že tím Bůh projevil svou moc. 19Stojí totiž v Písmu: "Způsobím, že k ničemu nebude moudrost
moudrých a že vezme za své chytrost chytrých." 20A kampak se poděli mudrci? Kampak znalci Zákona? Kam světští myslitelé?
Neukázal Bůh, jak pošetilá je lidská moudrost?
21A protože svět pro samou "moudrost" nepoznal v projevech Boží moudrosti Boha, uznal Bůh za dobré, že ty,
kdo věří, zachrání "pošetilým" kázáním. 22Židé si totiž přejí zázraky, Řekové zase hledají moudrost,
23ale my kážeme Krista ukřižovaného. Židy to uráží a pohané to pokládají za hloupost.
24Ale pro ty, kdo jsou povoláni, ať jsou
to židé nebo pohané, je Kristus Boží moc a Boží moudrost. 25Neboť "pošetilá" Boží věc je moudřejší než lidé a "slabá"
Boží věc je silnější než lidé.
26Jen se podívejte, bratři, komu se u vás dostalo povolání! Není tu mnoho moudrých lidí podle lidských měřítek,
ani mnoho mocných, ani mnoho urozených. 27A přece: ty, které svět pokládá za pošetilé, vyvolil si Bůh, aby zahanbil
moudré, a ty, kteří jsou ve světě bezmocní, vyvolil si Bůh, aby zahanbil mocné, 28a
ty, které svět má za neurozené a méněcenné, dokonce i ty, kteří nejsou vůbec nic, vyvolil si Bůh, aby zlomil moc těch, kteří jsou "něco",
29aby se žádný smrtelník nemohl před Bohem vynášet.
30A od něho pochází to, že jste spojeni s Kristem Ježíšem. Jeho nám Bůh poslal jako dárce moudrosti, spravedlnosti, posvěcení a
vykoupení. 31Tak se splnilo, co je v Písmu: "Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu."
2.1Také já, bratři, když jsem k vám přišel hlásat svědectví o Bohu, nepřišel jsem s nějakou zvláštní
výřečností nebo moudrostí. 2Rozhodl jsem se totiž, že u vás nechci znát nic jiného, než Ježíše Krista, a to ukřižovaného.
3Vystupoval jsem u vás se skleslou náladou, se strachem a obavami.
4A moje mluvení a kázání nezáleželo v přemlouvavých slovech moudrosti, ale v projevování Ducha a moci.
5To proto, aby se vaše víra zakládala na moci Boží, a ne na moudrosti lidské.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z homilií svatého biskupa Jana Zlatoústého na Janovo evangelium
Když Ondřej zůstal u Ježíše,1 poznal a získal mnoho. To bohatství si však nenechává pro sebe: rychle běží pro svého bratra, aby se s ním o ně podělil.
Jen si všimni, co bratrovi říká: Našli jsme Mesiáše – Krista, Pomazaného.2
Vidíš? Jen krátce se u Krista učil, a co už dokáže! Dosvědčuje tu jak moc a sílu
Učitele, od něhož se učedníkům dostalo tohoto poznání, tak i jejich upřímnou snahu, se kterou o ně od počátku usilovali. Tak totiž může mluvit jenom ten člověk,
který z hloubi duše prahne po Mesiáši a toužebně vyhlíží jeho příchod z nebe; a jakmile se Mesiáš objeví, skáče radostí a pospíchá tu ohromnou novinu sdělit
ostatním. A to je pravá bratrská láska, opravdové pokrevní přátelství a čistý cit: vzájemně si otevřít duši, podat si pomocnou ruku, duchovně se sjednotit.
A všimněme si také Petra, jak je od samého počátku přístupný a ochotný. Přichází ihned, bez váhání. Přivedl ho k Ježíšovi3, říká evangelista. Důvěřivost, s
níž Petr přijal tu výzvu, aniž ji nějak dlouze zkoumal, není nic hodného odsouzení. Je dokonce pravděpodobné, že bratr mu o všem přesně a podrobně vyprávěl -
evangelisté přece bývají rádi struční a často vyprávějí o řadě událostí ve zkratce. Ostatně evangelista neříká, že Petr hned uvěřil, ale jen, že ho Ondřej
přivedl k Ježíšovi, aby se všechno dověděl přímo od něho. Svědkem byl totiž ještě další učedník, který byl při tom.
Jestliže už Jan Křtitel říkal: On je Beránek4 a On křtí Duchem,5 a tak odkazoval na Krista, že u něho je třeba o tom hledat jasnější poučení,
tím spíš to učinil
Ondřej. Nemyslel si, že by sám byl s to všechno objasnit, a tak hned přivedl svého bratra k samému zdroji světla; učinil to s takovým
spěchem a s takovou radostí, že Petr ani trochu nezaváhal.
1 Jan 1, 39
2 Jan 1, 41
3 Jan 1, 42
4 srov. Jan 1, 29
5 srov. Jan 1, 33
RESPONSORIUM
KANTIKA
Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.
První kantikum
V Kristu jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. (Kol 2, 3)
Pane, dej nám milost, v tebe doufáme. *
Buď naší spásou každé ráno a také naší spásou v době tísně.
Před hlučným lomozem utíkají národy, *
když povstáváš, prchají pohané
na všechny strany. -
Pán je vyvýšen, neboť trůní nahoře, *
zahrnuje Sión právem a spravedlností.
A bezpečím pro tvůj život bude toto: †
moudrost a znalost jsou bohatstvím, jež zachraňuje *
bázeň Páně, to je jeho poklad. -
Poslové pokoje hořce pláčí. *
Cesty jsou opuštěné, po cestách již nikdo nechodí,
porušila se smlouva, pohrdlo se svědky, *
na nikoho se nedbalo.
Nyní povstávám, říká Pán, *
nyní se vzpínám, nyní se zvedám.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Druhé kantikum
To zaslíbení platí vám i vašim dětem, ale také všem, kdo jsou ještě daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)
Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
Na Siónu se děsí hříšníci, *
a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –
Kdo jedná správně *
a mluví pravdu,
kdo pohrdá vyděračským ziskem *
a odmítá všechny úplatky,
kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –
Takový bude přebývat na výsostech, *
jako skála pevný bude jeho hrad.
Vždycky bude mít chleba, *
voda mu nevyschne nikdy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Třetí kantikum
Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Kol 2, 3)
Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
Smiluj se nad svým svatým městem, *
nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
a svůj lid svou slávou. -
Vydej svědectví svým prvním tvorům, *
splň proroctví učiněná tvým jménem.
Uspokoj ty, kdo v tebe doufají, *
ať jsou tví proroci hodnověrní.
Vyslyš, Pane, modlitbu svých služebníků *
podle Áronova požehnání tvému lidu.
A všichni na zemi ať poznají, *
že ty jsi Pán, věčný Bůh. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.
EVANGELIA
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, svatý, svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
MODLITBA
Modleme se:
Všemohoucí, věčný Bože, tys povolal svatého Ondřeje za apoštola, aby hlásal evangelium a byl pastýřem tvé Církve; na
jeho přímluvu stále ochraňuj a veď všechen svůj lid. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie