Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

8. listopad 2028
Druhé mezidobí, 31. týden
3. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Tmy, mlhy, noci, soumraku,
vše, co svět vrhá do zmatků:
hle, svítá, bledne nebes pláň –
prchněte! Kristus kráčí k nám!

Tmy trhají se nad zemí
slunečním šípem zraněny,
věcem se barva vrací hned,
když slunce na ně upře hled.

Podobně se v nás temný stín
i s duší, vědomou svých vin,
když roztrhnou se mraky v ní,
pod Boží vládou rozjasní.

K tobě se, Kriste, hlásíme,
a z duše čisté, upřímné
na kolenou tě zkroušeni
vzýváme svými písněmi.

Buď našich smyslů stálá stráž,
rozjasni celý život náš.
Co skví se krásou falešnou,
to omyj čistou září svou.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Láska a věrnost předchází všudy tvou tvář.

Žalm 88 (89), 2-38
Milosrdenství Páně k Davidovu domu

Z Davidova potomstva vyvedl Bůh podle zaslíbení jako Spasitele Ježíše. (Sk 13, 22. 23)

I

² O skutcích lásky tvé, Pane, chci na věky zpívat, *
      ústy hlásat tvou věrnost všem pokolením.
³ Neboť tys řekl: „Na věky trvá má přízeň, *
      základy pevné má věrnost na nebi má. –

⁴ Se svým vyvoleným jsem uzavřel smlouvu, *
      David, služebník můj, má ode mne slib:
⁵ Tvému potomstvu zajistím trvání věčné, *
      trůn tvůj upevním pro všechna pokolení.“ –

⁶ Nebesa, Pane, oslavují tvé divy *
      a tvoji věrnost veškeré zástupy svatých.
⁷ Neboť kdo nad mraky mohl by rovnat se Pánu, *
      kdo z Božích synů Pánu by podoben byl?
⁸ Bůh – tam ve sboru svatých nadevše mocný, *
      velký a hrozný, nad všechny vyvýšený. –

⁹ Pane zástupů, kdo je tak, jako ty jsi? *
       Stále a vždy vůkol tebe tvá věrnost a moc.
¹⁰ Ty jsi vládcem nade vším nezkrotným mořem, *
       ty držíš na uzdě příboj vzedmutých vln.
¹¹ Ty jsi jak mršinu zašlápl, rozmetal Rahab, *
       mocným ramenem rozprášil odpůrce své. –

¹² Tvá jsou nebesa, tak jako tvá je i země, *
       svět i vše, co v něm žije, stvořil jsi ty.
¹³ Ty jsi stvořil jižní i severní stranu, *
       Tábor i Hermon jásají při jménu tvém.
¹⁴ Tvoje paže je plna obrovské síly, *
       tvá ruka mocná, pravici zdviženu máš.
¹⁵ Trůn tvůj je podepřen spravedlností a právem, *
       láska a věrnost předchází všudy tvou tvář. –

¹⁶ Šťastný je lid, jenž umí a ví, jak tě slavit, *
       chodit před tebou, Pane, v tvém světle žít.
¹⁷ Denně se těší ze slávy tvého jména, *
       jásají nad tím, jak jsi spravedlivý.
¹⁸ Neboť jen ty jsi jim veškerou krásou i silou *
       a tvou přízní mohutní naše moc.
¹⁹ Vpravdě i štít náš náleží jedině Pánu, *
       Svatému Izraele patří náš král.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Láska a věrnost předchází všudy tvou tvář.

Ant. 2 Syn Boží pochází jako člověk z rodu Davidova.

II

²⁰ Za onoho času mluvils ve vidění *
       k svému věrnému a tak jsi prohlásil:
    „Čelenku jsem vložil na mladého reka, *
       z lidu jsem jej zdvihl, mnou je vyvolen.
²¹ Davida jsem našel, svého služebníka, *
       jeho pomazal jsem svatým olejem,
²² aby moje ruka stále byla při něm, *
       aby ho má paže posilovala. –

²³ Žádný nepřítel ho lstivě neoklame, *
       žádný zlosyn nesmí jeho pokořit.
²⁴ Před ním budu drtit jeho protivníky, *
       kdo ho nenávidí, všechny budu bít.
²⁵ Provázet ho budu věrností a přízní *
       a mým jménem bude vzrůstat jeho moc.
²⁶ Na sám obzor moře vztáhnu jeho ruku, *
       a na mocné řeky jeho pravici. –

²⁷ On pak ať mě vzývá, říká: Tys můj Otec, *
       jenom tys můj Bůh a skála spásy mé.
²⁸ Zato mu dám práva prvorozenectví, *
       učiním ho prvním mezi vladaři.
²⁹ Do věčnosti časů zachovám mu přízeň, *
       zůstanu mu věrný v naší úmluvě.
³⁰ Věčné zachování dám i jeho rodu, *
       pokud nebe trvá, zůstane mu trůn.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Syn Boží pochází jako člověk z rodu Davidova.

Ant. 3 Při své svatosti jsem Davidovi odpřisáhl, jeho rod že trvat bude do věčnosti.

III

³¹ Jestli jeho děti opustí můj zákon, *
       podle mého řádu nebudou-li žít,
³² poruší-li někdy, co jsem ustanovil *
       a mých přikázání přestanou-li dbát,
³³ potrestám je metlou za to provinění, *
       pocítí mé důtky za spáchaný hřích. –

³⁴ Přesto od něho svou milost neodvrátím, *
       ve své věrnosti ho přesto nezklamu.
³⁵ Svoji úmluvu s ním nikdy neporuším, *
       co má ústa řekla, to už nezměním.
³⁶ Při své svatosti jsem jednou odpřisáhl *
       – ode mne se David klamu nedočká –
³⁷ jeho rod že trvat bude do věčnosti, *
       stálý přede mnou jak slunce jeho trůn,
³⁸ věčně trvalý jak měsíc na nebesích, *
       dokud mraky půjdou, pevně bude stát.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Při své svatosti jsem Davidovi odpřisáhl, jeho rod že trvat bude do věčnosti.

V. Zjevení tvých slov osvěcuje.
R. Vede i prosté k porozumění.

PRVNÍ ČTENÍ

Z první knihy Makabejské

     ¹Na jeho místo nastoupil jeho syn Juda, zvaný Makabejský. ²Pomáhali mu všichni bratři a ti, kdo se přidali k jeho otci, a s nadšením vedli boj Izraele.
     ³Juda rozšířil slávu svého lidu, oblékl pancíř jako obr, oděl se vojenskou zbrojí, podstupoval bitvu za bitvou a jeho meč byl záštitou celého šiku. ⁴Svými činy se podobal lvu, lvímu mláděti řvoucímu na kořist. ⁵Vyhledával a pronásledoval odpadlíky od Zákona, upaloval ty, kdo týrali jeho lid. ⁶Odpadlíci ze strachu před ním utíkali, budil děs u všech, kdo přestupují Zákon, jeho rukama se zdárně uskutečňovala záchrana. ⁷Způsobil trpké chvíle mnohým králům, svými činy potěšil Jakuba, navěky bude požehnaná jeho památka. ⁸Procházel judskými městy, hubil v nich bezbožné, odvracel Boží hněv od Izraele, ⁹proslavil se až na konec země a shromáždil ty, kdo byli na pokraji záhuby.
     ¹⁰Apollonios shromáždil pohany a velké vojsko ze Samařska, aby bojoval s Izraelem. ¹¹Když se to Juda dozvěděl, vytrhl proti němu, porazil ho a zabil. Mnoho raněných padlo a ostatní se rozutekli. ¹²Ukořistili jejich výzbroj a Juda si vzal Apolloniův meč, se kterým pak bojoval po všechny dny. ¹³I uslyšel Seron, vůdce syrského vojska, že Juda u sebe shromáždil zástup, sbor věrných, odhodlaných k boji, ¹⁴a řekl: „Porazím Judu a s ním ty, kdo znevážili králův výnos, získám si tak věhlas a proslavím se v království." ¹⁵Vytáhl do boje a s ním i silný zástup bezbožných, aby mu pomohli pomstít se na synech izraelských.
     ¹⁶Přiblížil se až k cestě u Bethoronu a Juda mu vyšel vstříc s nepatrným vojskem. ¹⁷Když Izraelci uviděli vojsko postupující proti nim, řekli Judovi: „Je nás hrstka, jak budeme moci bojovat proti tak veliké přesile? A ke všemu jsme dnes vysílení hladem.“ ¹⁸Juda odpověděl: „Množství lidí může být snadno zdoláno hrstkou, z hlediska nebes není rozdíl zachránit malým nebo velkým počtem. ¹⁹Vítězství ve válce nezáleží na množství vojska, síla přichází shůry. ²⁰Jdou proti nám plni pýchy a zloby, aby vyhladili nás i naše ženy a děti, aby nás oloupili: ²¹My však bojujeme za svůj život a za své zákony. ²²Sám Pán je rozdrtí před našima očima, nebojte se jich!“
     ²³Sotvaže skončil, ihned se vrhl na nepřítele a Seron i jeho vojsko byli rozdrceni. ²⁴Pronásledovali ho od cesty k Bethoronu až do roviny; kolem osmi set mužů padlo, ostatní utekli do země Filišťanů. ²⁵Na okolní národy padla bázeň a začali mít hrůzu z Judy a jeho bratrů. ²⁶Jeho jméno proniklo až ke králi, mezi pohany se vyprávělo o jeho bitvách.

RESPONSORIUM

O. Táhnou na nás ve velkém množství se zpupností a pýchou; vy však se jich nebojte, * neboť vítězství ve válce nezávisí na množství vojska, ale na síle, která přichází z nebe.
V. My budeme bojovat za své životy a za své zákony a sám Pán je rozdrtí před naší tváří. * Neboť vítězství ve válce nezávisí na množství vojska, ale na síle, která přichází z nebe.

DRUHÉ ČTENÍ

Z „Katechezí“ svatého biskupa Cyrila Jeruzalémského

     Pro víru máme sice jediné slovo, ale označuje dvě rozdílné skutečnosti.
     První druh víry se týká obsahu učení: spočívá ve vzepětí duše k nějaké skutečnosti a v souhlasu s  ní a je pro duši užitečná, jak říká Pán: Kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má věčný život a nepodléhá soudu.¹ A jinde: Kdo věří v Syna, není souzen,² ale přešel už ze smrti do života.³
     Jak veliká je Boží láska k lidem! Spravedliví došli zalíbení u Boha po mnohaletém soužení. A to, čeho oni dosáhli, když se po dlouhou řadu let horlivě snažili sloužit Bohu, aby se mu zalíbili, to tobě dává Ježíš v jediném okamžiku jako dar. Jestliže uvěříš, že Ježíš Kristus je Pán a že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen⁴ a přenesen do ráje tím, který tam uvedl lotra.⁵ A nepochybuj, že se to nemůže stát. Vždyť ten, který spasil na posvátné Golgotě lotra za jediný okamžik víry, spasí i tebe, když uvěříš.
     Druhý druh víry nám uděluje sám Kristus jako milost. Jednomu totiž Duch dává dar moudrostí, jinému zase tentýž Duch poskytuje poznání, jinému se opět dostává víry od téhož Ducha, jiný zase má dar uzdravovat.⁶
     Tato víra udělovaná Duchem jako milost se netýká pouze obsahu učení, ale mocně působí to, co přesahuje lidské schopnosti. Kdo má tuto víru, řekne této hoře: Přesuň se odtud tam; a přesune se.⁷ Když to někdo řekne s vírou, to znamená, že nebude pochybovat ve svém srdci, ale bude věřit, že se to stane, dostane tu milost.⁸
     Právě o této víře je řečeno: Budete-li mít víru jako hořčičné zrnko.⁹ Hořčičné zrnko je totiž co do velikostí maličké, ale je nabito úžasnou energií. I když je zaseto na stísněném prostoru, mohutně se rozvětvuje, a když vyroste, může poskytovat úkryt i nebeskému ptactvu.¹⁰ Zrovna tak působí víra v  duši neočekávaně veliké věci. Duše zalitá světlem víry přemýšlí totiž o Bohu, a nakolik je toho schopna, ho poznává. Obchází končiny světa, a ještě než nastane konec času, vidí již soud a naplnění daných zaslíbení.
     Měj tedy tu první víru, která závisí na tobě a směřuje k Bohu, abys od Boha dostal tu druhou, která působí to, co přesahuje lidské schopnosti.
     ¹ Jan 5, 24
     ² srov. Jan 3, 18
     ³ Jan 5, 24
     ⁴ srov. Řím 10, 9
     ⁵ srov. Lk 23, 43
     ⁶ 1 Kor 12, 8.9
     ⁷ Mt 17, 20
     ⁸ srov. Mk 11, 23
     ⁹ Mt 17, 20
     ¹⁰ srov. Mt 13, 31-32

RESPONSORIUM

O. Víme, že člověk je uznán za spravedlivého jen tehdy, když uvěří v Ježíše Krista, a ne když dělá skutky, jak je nařizuje Zákon. * My jsme přijali víru v Ježíše Krista, a tak jsme byli uznáni za spravedlivé proto, že jsme uvěřili v Krista.
V. Bůh ho ustanovil jako smírnou oběť, která působí skrze víru. * My jsme přijali víru v Ježíše Krista, a tak jsme byli uznáni za spravedlivé proto, že jsme uvěřili v Krista.

PSALMODIE

Ant. 1 Život oblaž svému služebníku, vždyť se zdvíhám celou duší k tobě.

Žalm 86
Volání o pomoc v tísni

Buď veleben Bůh. On nás těší ve všech našich souženích. (Srov. 2 Kor 1, 3. 4)

¹ Nakloň ke mně sluch a slyš mě, Pane, *
      neboť jsem tak ponížen a bídný.
² Zachovej mě, neboť jsem ti oddán, *
      služebníku pomoz, jenž ti věří. –

³ Tys můj Bůh, měj, Pane, slitování! *
      Vždyť já den co den jen k tobě volám.
⁴ Život oblaž svému služebníku, *
      vždyť se zdvíhám celou duší k tobě.
⁵ Ty jsi, Pane, dobrý, shovívavý, *
      milosrdný k těm, kdo vzývají tě. –

⁶ Pane, slyš mé úpěnlivé prosby, *
      popřej sluchu hlasitému nářku!
⁷ Volám k tobě ve své velké tísni *
      s pevnou důvěrou v tvé vyslyšení. –

⁸ Žádný bůh ti není, Pane, roven, *
      není rovných dílům, jež jsi stvořil.
⁹ Všechny národy se přijdou klanět, *
       vzdávat úctu tvému jménu, Pane,
¹⁰ neboť velký jsi a divy konáš, *
       neboť ty, sám jediný, jsi Bůh. –

¹¹ Uč mě cestě tvé, ať jednám správně, *
       veď mé srdce k tomu: ctít tvé jméno.
¹² Chci tě, Pane, celým srdcem chválit, *
       na věky tvé jméno oslavovat.
¹³ Neboť velká je tvá láska ke mně, *
       ze dna temnot zachránils mou duši. –

¹⁴ Bože, pyšní proti mně se spikli, †
       tlupa zhoubců míří na můj život, *
       na tebe se přitom neohlíží.
¹⁵ Ty však, Pane, jsi Bůh milosrdný, *
       shovívavý, laskavý a věrný.
¹⁶ Propůjč svému služebníku sílu, *
       ať je spasen syn tvé služebnice! –

¹⁷ Skloň se ke mně, nade mnou se smiluj, *
       znamení své milosti zjev na mně,
    ať mí nepřátelé s hanbou spatří, *
       že je Pán má útěcha a pomoc!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Život oblaž svému služebníku, vždyť se zdvíhám celou duší k tobě.

Ant. 2 Šťasten, kdo jedná správně a mluví pravdu.

Kantikum
Bůh bude soudit spravedlivě To zaslíbení platí vám a vašim dětem, ale také všem, kdo ještě jsou daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)

¹³ Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
       a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
¹⁴ Na Siónu se děsí hříšníci, *
       a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
    Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
       Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –

¹⁵ Kdo jedná správně *
       a mluví pravdu,
    kdo pohrdá vyděračským ziskem *
       a odmítá všechny úplatky,
    kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
       kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –

¹⁶ Takový bude přebývat na výsostech, *
       jako skála pevný bude jeho hrad.
    Vždycky bude mít chleba, *
       voda mu nevyschne nikdy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Šťasten, kdo jedná správně a mluví pravdu.

Ant. 3 Jásejte před tváří našeho Krále.

Žalm 97 (98)
Bůh je vítězný král a spravedlivý soudce

Tento žalm mluví o prvním příchodu Páně a o víře všech národů. (Sv. Atanáš)

¹ Zpívejte Pánu novou píseň, *
      neboť učinil veliké divy: –

   on svou pravicí vítězství dobyl, *
      zvítězil svým ramenem svatým.
² Pán dal poznat dílo své spásy, *
      před všemi zjevil svou spravedlnost.
³ Rozpomněl se na svoji milost, *
      na věrnost domu Izraele;
   viděly všechny končiny země *
      dílo spásy našeho Boha. –

⁴ Plesejte před Pánem, všechny země, *
      radujte se, zpívejte, hrejte!
⁵ Hrejte Pánu na strunách harfy, *
      na strunách harfy s hlasitou písní!
⁶ Za zvuku trub a dunění rohů *
      jásejte před tváří našeho Krále! –

⁷ Ať hučí moře a vše, čím se hemží, *
      celá zem se vším, co na ní žije!
⁸ Ať i řeky do dlaní tlesknou, *
      ať i hory jásají sborem
⁹ vstříc Pánu, který přichází soudit, *
      přichází soudit veškerou zemi.
   On zemi soudí spravedlivě, *
      on podle práva národy řídí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Jásejte před tváří našeho Krále.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Nahý jsem vyšel z lůna své matky a nahý se tam vrátím. Hospodin dal, Hospodin vzal, Hospodinovo jméno buď pochváleno. Dobro bereme od Boha a zlo brát nemáme?

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Nakloň mé srdce, Bože, * k svým přikázáním.
R. Nakloň mé srdce, Bože, * k svým přikázáním.
V. Na cestě své mě životem obdař.
R. K svým přikázáním.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Nakloň mé srdce, Bože, * k svým přikázáním.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Slituj se nad námi, Pane, a rozpomeň se na svou svatou smlouvu.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Slituj se nad námi, Pane, a rozpomeň se na svou svatou smlouvu.

PROSBY

Kristus vydal sám sebe za Církev a stále ji živí a chrání. Prosme ho:
     PANE, SHLÉDNI NA SVOU CÍRKEV.

Veleben buď, Pastýři své Církve, za dar světla a života,
— dej, ať jsme ti stále vděční za tak milý dar.
Pohlédni milostivě na svůj lid, který vyznává tvé jméno,
— ať nezahyne nikdo z těch, které ti Otec dal.
Veď svou Církev po cestě svých přikázání
— a Duch Svatý ať ji posiluje, aby ti byla věrná.
Nasycuj svou Církev svým slovem a chlebem života,
— aby tě následovala v síle tohoto pokrmu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Bože, tvá moudrost nás stvořila a tvá prozřetelnost nás vede; naplň naše nitro svým světlem, abychom tě den ze dne lépe poznávali a byli ti oddáni celým svým životem. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie