Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | ||||||
2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
30 |
15. duben 2028, Sobota
2. týden žaltáře
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
HYMNUS
My tobě, Spasiteli všech,
zpíváme v slzách tento zpěv.
Odpusť nám, Pane, věrným svým,
odpusť všem tebe prosícím.
Ty skrze svou smrt a svůj kříž
nad dávným sokem vítězíš.
My, čelo křížem značené,
korouhev víry neseme.
Onoho strůjce našich běd
do věčných temnot svrhni zpět,
ať nemůže už obelstít
krví tvou vykoupený lid.
Tys k nám jen láskou vedený,
sestoupil v žalář pekelný,
bys život, nejvzácnější dar,
propadlým smrti navždy dal.
Až nadejde čas časů všech
a ty běh věků uzavřeš,
pak podle zásluh každému
dáš spravedlivou odměnu.
Proto tě, Kriste, prosíme,
zbav nás vin, pro něž trpíme,
ty jsi vždy s Otcem ctěný Syn
společně s Duchem přesvatým. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pokojně ulehnu a klidně usnu.
Podivuhodným učinil Bůh toho, kterého vzkřísil z mrtvých. (Sv. Augustin)
2 Slyš mě, když volám, Bože, moje spáso, †
tys mi dal vždy v mé tísni volný prostor; *
smiluj se nade mnou, mé prosby slyš! –
3 Jak dlouho, lidé, chcete čest mou deptat? *
Chytat se klamu, následovat lež?
4 Vězte, že Pán svým věrným koná divy: *
Pán uslyší, když k němu zavolám. –
5 Proto se zachvějte a nehřešte již, *
v lůžku to uvažte a ztište se.
6 Jen obětujte Pánu náležitě *
a na něj vložte všechnu důvěru. –
7 Říkají: „Kdopak nám dá poznat blaho?“ *
Ty, Pane, ukaž nám svou jasnou tvář!
8 Víc radosti to mému srdci dodá, *
než mají oni z hojné úrody.
9 Pokojně ulehnu a klidně usnu, *
vždyť ty dbáš, Pane, o mé bezpečí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pokojně ulehnu a klidně usnu.
Ant. 2 I mé tělo trvá v bezpečí.
Bůh Ježíše vzkřísil a zbavil ho bolestí smrti. (Sk 2, 24)
1 Zachovej mě, Bože, doufám v tebe. *
2 Říkám Pánu: „Jenom tys mé blaho!“
3 Na nic nejsou všichni bůžci země, *
ať je slaví jejich ctitelé,
4 ať si svoje modly rozmnožují! †
Nepodám jim oběť krvavou, *
nikdy jejich jména nevyřknu! –
5 Pán je vše, co mám, on je můj úděl. *
Osud můj máš v rukou jenom ty!
6 V zemi překrásné já mám svůj podíl, *
z hloubi blaží mě mé dědictví.
7 Dobrořečím Pánu, že mi radí, *
že mi k srdci mluví za noci.
8 Upínám své oči stále k Pánu, *
je-li při mně, nezakolísám.
9 Srdce mé se těší, duše jásá, *
ba i tělo trvá v bezpečí. –
10 Nezanecháš v podsvětí mou duši, †
nedopustíš, aby měl tvůj věrný *
v temnou říši mrtvých pohlížet.
11 Stezku života mi ukazuješ: †
naplněnou radost před tvou tváří, *
po tvé pravici slast na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 I mé tělo trvá v bezpečí.
Ant. 3 Zvětšte se pradávné vjezdy pro příchod slavného Krále.
Pokud se následující žalm použil na invitatorium, použije se žalm 94(95).
Kristu se při jeho nanebevstoupení otevřely brány nebe. (Sv. Irenej)
1 Pánu zem patří se vším, co nese, *
jeho je svět i vše, co v něm žije.
2 Sám jej založil nad oceány, *
upevnil nad tekoucími proudy. –
3 Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
stanout na jeho svatém místě?
4 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
neklame, nepřísahá křivě.
5 Dostane od Pána požehnání, *
u Boha Zachránce nalezne pomoc.
6 To je rod těch, kdo hledají Pána, *
hledají tvář Boha Jákobova. –
7 Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
8 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
Pán, jenž je silný a mocný, *
Pán, který mocný je v boji. –
9 Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
10 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
On, Pán zástupů věčných, *
On, král věčné slávy!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Zvětšte se pradávné vjezdy pro příchod slavného Krále.
V.
Mé pře se ujmi a z bídy mě vykup.
O.
Dle svého výroku život mi uděl.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu Židům
1Přislíbení, že je možno vejít na místo Božího odpočinku, trvá dále. Proto se bojme, aby snad někdo z nás nemyslel,
že se tam nemůže dostat. 2Ta radostná zvěst platí totiž stejně nám jako Izraelitům na poušti.
Jenomže jim nic nepomohlo, že to slyšeli; pouze to vyslechli, ale scházela jim přitom víra. 3Na to místo odpočinku totiž
vejdeme, jen když věříme, jak to Bůh řekl: „A tak jsem ve svém hněvu přísahal: Nevejdou na místo, kde by si u mě mohli odpočinout. “
Je to ono odpočinutí po stvoření světa, když Bůh svoje dílo dokončil. 4V tom smyslu se kdesi říká o sedmém dnu:
„Odpočinul Bůh sedmého dne ode všech svých prací“; 5tady však čteme: „Nevejdou na místo, kde by si u mě mohli
odpočinout.“ 6Zůstává tedy možnost, že tam někteří vejdou, ale ti, kterým už dříve ta radostná zvěst platila, tam
nevešli, protože byli neposlušní. 7A právě proto Bůh zase znova stanoví jakýsi „den“: „Dnes“ – říká
to ústy Davida po dlouhé době, jak už bylo dříve řečeno –
„až uslyšíte dnes jeho hlas,
nezatvrzujte svoje srdce!“
8Kdyby je byl totiž Jozue uvedl na to místo odpočinku, nemluvil by Bůh o jiném, pozdějším dnu.
9Zůstává proto v platnosti onen sváteční odpočinek, vyhrazený Božímu lidu; 10neboť
kdo vejde na místo jeho odpočinku, ten si také odpočine od svých prací, jako Bůh si odpočal od svých.
11Pospěšme si tedy, abychom vešli na to místo odpočinku; ať nikdo nepodlehne takovému příkladu neposlušnosti.
12Boží slovo je plné života a síly, ostřejší než každý dvojsečný meč: proniká až k rozdělení duše a ducha,
kloubů a morku, a pronáší soud i nad nejvnitřnějšími lidskými myšlenkami a hnutími. 13Není tvora,
který by se před Bohem mohl ukrýt, před jeho očima je všechno nahé a odkryté a jemu se budeme zodpovídat.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Ze starobylé homilie na Velkou a svatou sobotu
Co se to děje? Na zemi je dnes veliké ticho. Veliké ticho a samota. Veliké ticho, protože Král spí. Země se zděsila a zmlkla,1 protože vtělený Bůh
usnul a vyburcoval ty, kteří od věků spali. Vtělený Bůh zemřel a otřásl říší mrtvých.
Jistě jde hledat praotce lidstva jako ztracenou ovci.2 Jistě chce navštívit ty, kdo se nacházejí v naprostých temnotách a ve stínu smrti;3 jistě
přichází vysvobodit z bolestí uvězněného Adama spolu s uvězněnou Evou, jako Bůh i Evin syn.4
Pán k nim vešel vyzbrojen vítězným křížem. Jakmile ho praotec Adam uviděl, v úžasu se bil v prsa a na všechny volal: „Můj Pán ať je se všemi!“ A
Kristus Adamovi odpovídá: „I s tebou.“ Chápe ho za ruku a burcuje ho slovy: „Probuď se, spáči, vstaň z mrtvých, a Kristus tě osvítí.5
Já jsem tvůj Bůh a pro tebe jsem se stal tvým synem; pro tebe a pro ty, kteří se mají z tebe narodit nyní říkám a s veškerou mocí poroučím těm,
kdo byli v poutech: Vyjděte ven. A těm, kdo byli v temnotě: Mějte světlo. A spícím: Vstaňte.
Přikazuji ti: Probuď se, spáči, přece jsem tě neučinil proto, abys prodléval spoutaný v podsvětí. Vstaň z mrtvých, neboť já jsem život těch, kdo
zemřeli. Vstaň, dílo mých rukou, vstaň můj obraze učiněný k mé podobě.6 Vstaň a vyjděme odtud. Neboť tys ve mně a já v tobě,7 jsme přece jedna
nedílná osoba.
Pro tebe jsem se stal já, tvůj Bůh, tvým synem. Pro tebe jsem já, Pán, přijal tvou podobu služebníka. Pro tebe jsem já, který jsem na nebi,
přišel na zem a do podsvětí. Pro tebe, člověče, jsem byl jako člověk, bez pomoci, odložený mezi mrtvé.8 Pro tebe, který jsi vyšel ze zahrady,9
jsem byl ze zahrady vydán Židům10 a v zahradě ukřižován.11
Pohleď na můj poplivaný obličej, to jsem snesl pro tebe, abych v tobě obnovil dřívější dech.12 Pohleď na mé zpolíčkované tváře; to jsem snesl,
abych tvou porušenou podobu obnovil opět k svému obrazu.
Pohleď na má zbičovaná záda; to jsem snesl, abych odstranil břemeno hříchů tížící tvá ramena. Pohleď na mé ruce šťastně přibité ke kmeni kříže;
to pro tebe, jenžs kdysi nešťastně vztáhl svou ruku ke kmeni v ráji.
Usnul jsem na kříži a kopí proklálo můj bok. To pro tebe, který jsi usnul v ráji a nechal vyvést ze svého boku Evu. Můj bok vyléčil ránu ve tvém
boku. Můj spánek tě vyvede ze spánku podsvětí. Mé kopí zadrželo kopí namířené proti tobě.
Vstaň, vyjděme odtud! Nepřítel tě vyvedl z rajské země; já už tě neusadím do ráje, ale na nebeský trůn. On tě zahnal od stromu života, který byl
předobrazem; avšak já jsem sám život, a hle, jsem s tebou spojen. Určil jsem cheruby, aby tě opatrovali jako služebníci a přikazuji jim, aby tě
měli v takové úctě, jaká přináleží Bohu.
Trůn s cheruby je uchystán, nosiči jsou pohotově a připraveni, svatební komnata je vystrojena a jídla přichystána. Věčné stánky a příbytky jsou
vyzdobeny, poklady věčných statků otevřeny a nebeské království je připraveno už od věků.
1 Žl 75 (76), 9
2 srov. Lk 15, 3 a násl.
3 srov. Lk 1, 79
4 srov. Gn 3, 15
5 Ef 5, 14
6 srov. Gn 1, 27
7 srov. Jan 17, 21.23
8sorv. Žl 87 (88), 5.6
9srov. Gn 3, 23
10srov. Jak 18, 1 a násl.
11srov. Jan 19, 41
12srov. Gn 2, 7
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Budou nad ním naříkat, jako se naříká nad jediným synem, neboť nevinný Pán byl zabit.
V tomto žalmu se připomíná především utrpení Páně. (Sv. Augustin)
2 Uslyš, Bože, moje naříkání, *
před hrůzami nepřátel mě zachraň!
3 Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, *
dorážením těch, kdo pášou křivdy! –
4 Jazyky si brousí jako meče, *
zlými slovy střílejí jak šípy,
5 ze zálohy stihnou nevinného, *
zasáhnou ho náhle, neviděni.
6 Odhodlaně kují zhoubné plány, †
kopou jámy, tajně kladou léčky, *
říkají si: „Kdo nás může vidět,
7 kdo prohlédne utajený záměr?" †
Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, *
do hlubiny člověkova srdce. –
8 Bůh je věru stihne svými šípy, *
rány zasáhnou je znenadání.
9 Dá jim padnout za ten jejich jazyk, *
každý nad nimi jen kývne hlavou.
10 Všichni lidé zachvějí se bázní, †
budou mluvit o zásahu Páně, *
neboť rozpoznají jeho dílo. –
11 Spravedlivý raduje se z Pána, †
utíká se k němu, jím se chlubí *
každý, kdo je upřímného srdce.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Budou nad ním naříkat, jako se naříká nad jediným synem, neboť nevinný Pán byl zabit.
Ant. 2 Od bran podsvětí vysvoboď, Pane, mou duši.
10 Řekl jsem si: „Uprostřed života *
mám sestoupit k branám podsvětí!“
Bylo mi líto zbytku mých let, *
11 a tak jsem si řekl:
„Už neuvidím Pána Boha v zemi živých, *
ani člověka mezi pozemšťany.“ –
12 Rozpadá se mi má schránka a život mně mizí *
jako stan kočovníků: –
můj život je jako když tkadlec svinuje plátno, †
je jako tkanina od stavu odřezaná; *
13 ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká. –
Už od rána o pomoc volám, †
je mi, jako by lev mi drtil kosti, *
ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká. –
14 Jako když holátko ve strachu pípá, †
jako když holub mláďata volá, *
tak je můj nářek;
zemdlený zrak upírám k nebi, *
mně úzko je, pomoz mi, Pane! –
17 A ty jsi můj život vytrhl z jisté zkázy, *
všechny mé hříchy jsi jako za záda hodil. –
18 Vždyť mrtví a smrt tě nemohou chválit *
a kdo jde do hrobu, nedoufá ve tvou věrnost. –
19 Jenom ten, kdo žije, tě chválí, jako já dnes, *
o tvé věrnosti otec vypráví synům. –
20 Zachovej mě, Pane, a po celý život *
zpívat ti budem své žalmy v tvém domě.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Od bran podsvětí vysvoboď, Pane, mou duši.
Ant. 3 Byl jsem mrtev a hle, jsem živ na věky věků a mám klíče od smrti a podsvětí.
Zpívejte žalmy duchem i srdcem, oslavujte Boha svou duší i tělem. (Hesychios)
1 Velebte Pána v jeho svatyni, *
chvalte na jeho mocné klenbě nebes!
2 Chvalte ho za divy, jež učinil, *
chvalte ho pro velikost svrchovanou! –
3 Chvalte ho zvučným hlaholením trub, *
chvalte ho v doprovodu harf a citer!
4 Chvalte ho bubínky a vířením, *
chvalte ho strunnou hrou a píšťalami!
5 Chvalte ho zvonivými cimbály, †
chvalte ho cimbály, jež zvučně chřestí! *
Vše, co má dech, ať Pána velebí!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Byl jsem mrtev a hle, jsem živ na věky věků a mám klíče od smrti a podsvětí.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Místo responsoria se říká:
Ant. Kristus byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži. Proto také ho Bůh povýšil a dal mu jméno nad každé jiné jméno.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Zachraň nás, Spasiteli světa, ty jsi nás vykoupil svou krví prolitou na kříži; stůj při nás, Bože náš.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Zachraň nás, Spasiteli světa, ty jsi nás vykoupil svou krví prolitou na kříži; stůj při nás, Bože náš.
PROSBY
Náš Vykupitel pro nás trpěl, byl pohřben a vstal z mrtvých. Klaňme se mu s upřímnou zbožností a pokorně ho prosme:
PANE, SMILUJ SE NAD NÁMI.
Kriste, náš Spasiteli, tvá Matka ti byla svou bolestí nejblíže, když stála pod křížem a u tvého hrobu;
— kéž i my máme ve svých bolestech účast na tvém utrpení.
Pane Ježíši Kriste, tys padl do země jako zrno, z něhož nám vzešla úroda božského života,
— dej, abychom odumřeli hříchu a žili pro Boha.
Náš Pastýři, tys ležel tři dny v hrobě, všem skrytý,
— nauč nás milovat život skrytý s tebou v Bohu.
Náš Vykupiteli, jako nový Adam jsi vysvobodil z říše smrti všechny spravedlivé od počátku světa,
— učiň, ať všichni, kdo zhřešili, uslyší tvůj hlas a povstanou ze smrti k životu.
Kriste, Synu Boha živého, tys nám dal skrze křest účast na své smrti a na svém vzkříšení,
— dej, ať takto s tebou spojeni žijeme novým životem.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Všemohoucí, věčný Bože, tvůj Syn sestoupil mezi mrtvé a tys ho slavně vzkřísil;
prosíme tě, dej, ať všichni, kdo byli ve křtu spolu s ním pohřbeni, spolu s ním také
vstanou ze smrti k věčnému životu. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie