Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 |
23. listopad 2027, Úterý
2. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 34. týden
Sv. Klementa I., papeže a mučedníka, nezávazná památka
Sv. Kolumbána, opata, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Původce světla věčného,
celý jsi světlo a sám den,
jenž nezná temna žádného,
podstatou svou jsi světlo jen.
Noc bledne už a odchází
přede dnem, který blízko jest,
s jitřenkou úsvit přichází,
jenž šátkem zastřel světlo hvězd.
Vstáváme z lůžka s radostí
a za všechno ti děkujem,
že slunce, vítěz nad nocí,
přivádí k nám zas nový den.
Vroucně tě, svatý, prosíme,
ať v naše vášně, jejich vznět
tělesná žádost nevnikne,
nesvede mysl klamný svět.
Ať nestrhne nás k hádkám hněv
a břicho k poživačnosti,
ať nebouří se chtíčem krev,
nás neovládne lakomství.
Ať v mysli ostražití jsme
s tělem vždy neposkvrněným,
ať s Kristem dnešek strávíme
mu věrni celým srdcem svým.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.
Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5, 5)
I
1 Nerozhořčuj se nad špatnými, *
neřevni na ty, kdo pášou zlo!
2 Zakrátko zvadnou jako tráva, *
uschnou jak bujná bylina. –
3 Důvěřuj v Pána a čiň dobro, *
pokojně, věrně v své zemi žij.
4 Jen v Pánu měj své potěšení: *
po čem tvé srdce touží, on dá. –
5 Svou cestu života svěř Pánu, *
důvěřuj, on už učiní své.
6 Jak světlu dá vzejít tvé spravedlnosti *
a tvému právu jak bílému dni. –
7 Tichý buď před Pánem, spolehni na něj, †
nežárli na toho, komu se daří, *
i když je přitom samá lest.
8 Přemáhej hněv a zanech záští, *
nezlob se, z toho roste jen zlo.
9 Zlí totiž budou vyhlazeni; *
kdo v Pána doufá, podrží zem. –
10 Jen ještě chvíli a bezbožník zmizí: *
pohleď, tu stál – a není ho již!
11 Kdežto pokorní obdrží zemi *
a hojný pokoj bude jim přán.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.
Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.
12 Bezbožník ukládá spravedlivému *
a zuby skřípe na něho.
13 Pán však se jeho úkladům směje, *
vidí už nadcházet jeho den. –
14 Hříšníci tasí svoje meče, *
k výstřelu napínají luk,
jen aby skláli ubožáka, *
pobili všechny pokojné.
15 Vnikne však jejich meč do jejich srdcí *
a jejich luky se přelomí. –
16 Lepší je trocha poctivcova *
než velké jmění bezbožných;
17 protože hříšným se přerazí paže, *
kdežto poctivé podepře Pán. –
18 Pán dobře zná život bezúhonných, *
dědictví jejich je na věky.
19 V neblahých dobách nebudou v hanbě, *
i za dnů hladu se nasytí. –
20 Zatímco bezbožní propadnou zkáze: *
vždyť všichni nepřátelé Páně
jsou jen jako to luční kvítí: *
zaniknou, odvanou jako dým. –
21 Hříšník se dluží, aniž co vrací; *
dobrý však z lásky rozdává.
22 Ti, jimž Pán žehná, zdědí zemi, *
ti, které proklel, vyhynou. –
23 Pán posiluje kroky toho, *
čí život se mu zalíbil.
24 Padne-li, ležet nezůstane, *
vždyť Pán ho drží za ruku. –
25 Ať mlád nebo k stáru, já nezažil nikdy, †
aby byl dobrý ponechán v bídě *
a jeho děti šly žebrotou.
26 Vždycky se slituje, potřebným půjčí, *
v dětech svých bude požehnán. –
27 Odvrať se od zlého, čiň jen dobré, *
zůstaneš takto na věky živ.
28 Vždyť Pán má lásku k spravedlnosti *
a neopouští svoje věrné;
zatímco nepoctiví zajdou, *
rod hříšných bude vyhlazen.
29 Jen spravedliví zdědí zemi, *
na věky na ní budou žít.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.
Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.
30 Ústa řádného mluví vždy moudře *
a jeho jazyk pravdivě.
31 V srdci si nese Boží zákon, *
krok jeho nezakolísá.
32 Za spravedlivým slídí hříšník *
a snaží se ho usmrtit.
33 Pán ho však nenechá napospas zlému, *
na soudu nedá ho odsoudit. –
34 Doufej v Pána, choď jeho cestou †
a povýší tě k držení země, *
záhubu hříšných uvidíš.
35 Znával jsem hříšného násilníka, *
jak pyšný cedr se vypínal:
36 přišel jsem podruhé – nebylo ho, *
hledal jsem jej a nenašel! –
37 Hleď na zbožné, hleď na poctivé: *
takovým patří budoucnost.
38 Bezbožní vesměs však dojdou zkázy, *
potomstvo hříšných vyhyne.
39 Sám Pán je spásou spravedlivých, *
v čas nouze jim je ochranou.
40 Pán jim dá pomoc a vysvobození *
za to, že v něho doufají.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.
V.
Jen ty mě moudrému vědění nauč.
R.
Neboť tvým příkazům důvěřuji.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhého listu svatého apoštola Petra
Milovaní! 12Tyto věci sice znáte a svůj život jste trvale uspořádali podle přijaté pravdy, ale přesto vám to chci
pořád připomínat. 13A pokud jsem ještě naživu, pokládám to za svou povinnost, abych vás takovým připomínáním udržoval
v bdělosti. 14Vždyť dobře vím, že brzo už budu muset odejít, jak mi to oznámil sám náš Pán
Ježíš Kristus. 15Ale vynasnažím se o to, abyste si mohli i po mé smrti toto všechno stále připomínat.
16Když jsme vás poučovali o tom, jak mocný je náš Pán Ježíš Kristus a že zase přijde, nedrželi jsme se v té věci
nějakých chytrácky vymyšlených bájí. My jsme přece na vlastní oči viděli jeho velebnost. 17Neboť přijal od Boha Otce
čest a slávu, když o něm vznešená Boží velebnost promluvila tato slova: ‚To je můj milovaný Syn, v něm já mám zalíbení.‘
18Ten hlas přicházel z nebe a my jsme ho slyšeli, když jsme s ním byli na posvátné hoře.
19Ale máme něco spolehlivějšího, totiž výroky proroků, a děláte dobře, když na ně dbáte jako na světlo, které svítí na temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka vám nevzejde v srdci. 20Buďte si však především vědomi toho, že žádné proroctví v Písmu není ponecháno soukromému výkladu. 21Neboť proroctví nebylo nikdy proneseno z lidské vůle, ale lidé oznamovali Boží výroky proto, že je k tomu přiměl Duch Svatý.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z výkladu svatého biskupa Augustina na Janovo evangelium
Ve srovnání s nevěřícími jsme my křesťané již světlem. Proto říká apoštol: Byli jste kdysi tmou, ale teď jste světlem v Pánu. Žijte jako děti
světla.1 A jinde říká: Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme tedy skutky temnoty a oblečme se do výzbroje světla. Veďme
počestný život jako ve dne.2
A přece, ve srovnání s oním světlem, k němuž směřujeme, je den, v němž žijeme, ještě nocí. Poslechněme si apoštola Petra. Říká, že ke Kristu Pánu promluvila
vznešená Boží velebnost: To je můj milovaný Syn, v něm já mám zalíbení. Ten hlas, pokračuje Petr, jsme my slyšeli, když jsme s ním byli na
posvátné hoře.3 Ale protože my jsme tam nebyli a ten hlas z nebe neslyšeli, říká nám svatý Petr: Ale máme něco spolehlivějšího, totiž
výroky proroků, a děláte dobře, když na ně dbáte jako na světlo, které svítí na temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka vám nevzejde
v srdci.4
Až tedy náš Pán Ježíš Kristus přijde, jak říká apoštol Pavel, vynese na světlo věci, které jsou dosud skryty v temnotách, a učiní, že bude zřejmé, jaké měl
kdo úmysly; a teprve tehdy může každý člověk dostat od Boha chválu.5 Tehdy, až nastane ten den, nebude už zapotřebí žádných světel. Nebude nám
už čteno z proroků, nebude otevřena kniha apoštolských listů, nebudeme vyhledávat Janovo svědectví, nebudeme potřebovat ani evangelium. Z našeho středu
bude tedy vzato celé Písmo, které nám v noci tohoto věku bylo zažíháno jako svítilna, abychom nezůstávali potmě.
Co vlastně uvidíme, až toto všechno zmizí, protože už nebudeme potřebovat, aby nám to svítilo, a až také Boží mužové,6 kteří nám to předávali,
spolu s námi uvidí ono pravé a jasné světlo, až tedy všecky ty pomůcky nebudou? Čím se bude naše mysl živit? Z čeho se bude radovat náš pohled?
Co to bude za radost z toho, co oko nevidělo, ucho neslyšelo, nač člověk nikdy ani nepomyslil?7 Co uvidíme?
Moc vás prosím: milujte se mnou, běžte se mnou ve víře, mějme touhu po nebeské vlasti, vzdychejme po ní a zde se považujme za pouhé cizince a poutníky. Co to
tedy jednou uvidíme? Poslyšme teď evangelium: Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh.8 Dospěješ
k prameni, z něhož tě dosud svlažila jen kapka rosy. Uvidíš plný jas pravého světla, z něhož do tvého ztemnělého srdce pronikal nepřímo a oklikou
jen paprsek. A budeš očištěn, abys byl s to do toho světla hledět a snést je. Milovaní, říká svatý Jan, už teď jsme Boží děti; ale čím
budeme, není ještě zřejmé. Víme však, že až on se ukáže, budeme mu podobní, a proto ho budeme vidět tak, jak je.9
Cítím, že se vaše srdce vznáší k výšinám spolu se mnou; ale porušitelné tělo duši zatěžuje a pozemský příbytek utlačuje mysl plnou starostí.10
Za chvilku odložím tuto knihu a vy se rozejdete každý do svého domova. Bylo nám dobře ve společném světle, hezky jsme se potěšili, bylo nám dobře ve společné
radosti. I když se však teď od sebe rozejdeme, od světla se nevzdalujme.
1 Ef 5, 8
2 Řém 13, 12-13
3 2 Petr 1, 17-18
4 tamtéž, v. 19
5 1 Kor 4, 5
6 srov. 1 Tim 6, 11
7 1 Kor 2, 9
8 Jan 1, 1
9 1 Jan 3, 2
10 Mdr 9, 15
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Pane, sešli své světlo a svou věrnost.
Já jsem přišel na svět jako světlo. (Jan 12, 46)
1 Sám, Bože, suď a haj mě proti bezbožníkům, *
před zlým a podlým člověkem mě zachraň!
2 Vždyť tys má síla, Bože, proč mě zapuzuješ? *
Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn? –
3 Sešli své světlo a svou věrnost: ať mě vedou *
až na tvou svatou horu, do tvých stanů.
4 Předstoupím před tvůj oltář, k Bohu radostnému *
a velebit tě budu při citeře, Pane, můj Bože! –
5 Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, sešli své světlo a svou věrnost.
Ant. 2 Po všechny dny našeho života nás, Pane, ochraňuj.
10 Řekl jsem si: „Uprostřed života *
mám sestoupit k branám podsvětí!“
Bylo mi líto zbytku mých let, *
11 a tak jsem si řekl:
„Už neuvidím Pána Boha v zemi živých, *
ani člověka mezi pozemšťany.“ –
12 Rozpadá se mi má schránka a život mně mizí *
jako stan kočovníků: –
můj život je jako když tkadlec svinuje plátno, †
je jako tkanina od stavu odřezaná; *
13 ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká. –
Už od rána o pomoc volám, †
je mi, jako by lev mi drtil kosti, *
ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká. –
14 Jako když holátko ve strachu pípá, †
jako když holub mláďata volá, *
tak je můj nářek;
zemdlený zrak upírám k nebi, *
mně úzko je, pomoz mi, Pane! –
17 A ty jsi můj život vytrhl z jisté zkázy, *
všechny mé hříchy jsi jako za záda hodil. –
18 Vždyť mrtví a smrt tě nemohou chválit *
a kdo jde do hrobu, nedoufá ve tvou věrnost. –
19 Jenom ten, kdo žije, tě chválí, jako já dnes, *
o tvé věrnosti otec vypráví synům. –
20 Zachovej mě, Pane, a po celý život *
zpívat ti budem své žalmy v tvém domě.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Po všechny dny našeho života nás, Pane, ochraňuj.
Ant. 3 Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně.
Siónem rozuměj nebeské město. (Origenes)
2 Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně, *
tobě plnění slibů. –
3 Neboť ty vyslýcháš prosby, kdekdo se utíká k tobě, *
břímě svých hříchů ti nese.
4 Viny, které nás tíží, jsou totiž nad naše síly, *
ty však je zahladit umíš. –
5 Blažen, koho si zvolíš, aby se přiblížil k tobě, *
kdo v tvých nádvořích bydlí!
Kéž se můžeme sytit dobrem tvého domu, *
neboť tvůj chrám je svatý.
6 Podivuhodnými skutky věrně nám splňuješ prosby, †
Bože, záchrano naše, *
naděje všech končin světa i všech ostrovů v dálce. –
7 Ty držíš hory svou silou, ty jsi opásán mocí, †
8 ty tišíš hučení moří, hučení příbojů jeho *
i všech národů vřavu.
9 Před tvými divy se třesou národy v nejzazších dálkách, *
nad tvým znamením jásá východ jitra i noci. –
10 Laskavě pečuješ o zem, hojnou vláhou ji daříš, *
její bohatství množíš.
Plny jsou náhony Boží, lidem jsi nachystal zrní, *
takto pečuješ o ni.
11 Její brázdy jsi zvlažil, rozmělnil její hroudy, *
zkypřils ji hojnými dešti, požehnals, co na ní vzrostlo. –
12 Ověnčils koloběh roku korunou dobrotivosti, *
všudy jde za tebou hojnost.
13 Mokvají pastviny stepní, pahorky jásotem hýří, †
14 louky jsou oděny stády, doliny pokryty klasy.*
Všechno to jásá a zpívá.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Slyš můj hlas, Pane, * s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
R. Slyš můj hlas, Pane, * s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
V. S úsvitem přicházím, o pomoc prosím.
R. S důvěrou spoléhám na tvé slovo.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Slyš můj hlas, Pane, * s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Zachraň nás, Pane, z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Zachraň nás, Pane, z rukou všech, kteří nás nenávidí.
PROSBY
Dobrořečme našemu Spasiteli, neboť on svým zmrtvýchvstáním ozářil svět, a pokorně ho vzývejme:
DEJ, PANE, AŤ VYTRVÁME NA TVÉ CESTĚ.
Pane Ježíši, ranní modlitbou oslavujeme tvé zmrtvýchvstání,
— ať náš den prozáří naděje, která pramení z tvé slávy.
Pane, přijmi naše dobré úmysly a předsevzetí
— jako prvotiny tohoto dne.
Uděl nám, ať dnes rosteme v tvé lásce,
— aby všechno prospívalo k dobru našemu i všech lidí.
Pane, dej, ať tak svítí naše světlo před lidmi,
— aby viděli naše dobré skutky a velebili nebeského Otce.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Pane Ježíši Kriste, ty jsi pravé světlo, které svítí všem lidem, aby mohli dojít ke spáse; prosíme tě, uveď naše kroky na cestu spravedlnosti a pokoje, abychom se připravovali
na setkání s tebou. Neboť ty žiješ a kraluješ s Bohem Otcem v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků. Amen.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie