Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

25. říjen 2027
Druhé mezidobí, 30. týden
2. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Ty dárce světla přejasný,
k nám spolu s jasným úsvitem,
když rozpadly se noční tmy,
přivádíš zpátky nový den.

Jitřenka světla třpytivá,
ne ta, jež jako jedna z hvězd
se vzácným svitem zaskvívá,
o příchodu dne nesouc zvěst.

Ty jasnější však nad slunce
jsi samo světlo a den sám,
jenž proniká nám do srdce
až k nejskrytějším hlubinám.

Ať cudná mysl odolá
žádostem těla vzpurného,
ať duch v nevině uchová
svatý chrám těla čistého.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Žalm 30 (31), 2-9
Důvěrná prosba v utrpení

Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)

I

² V tobě mám, Pane, své útočiště, †
      nedopusť, abych byl zahanben provždy! *
      Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!
³ Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †
      buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *
      pevným hradem, který mě chrání! –

⁴ Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *
     veď mě a provázej pro své jméno.
⁵ Zachraň mě ze sítí nastražených, *
      vždyť jenom ty jsi mé útočiště. –

⁶ Svého ducha ti do rukou vkládám, *
      spasíš mě, Pane, Bože věrný!
⁷ V zášti máš ty, kdo ctí nicotné modly, *
      já však mám důvěru jedině v Pána.

⁸ Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †
      nad tím, žes na moji bídu shlédl, *
      že ses mne ujal v mé tísnivé nouzi,
⁹ že jsi mě nevydal nepřátelům, *
      že jsi mě vyvedl na volný prostor.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

Žalm 30 (31), 10-19 II

¹⁰ Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *
       oči mám hořem zakaleny,
¹¹ ve stálých útrapách plyne můj život, *
       léta má míjejí v hořekování,
    zármutkem chřadnou všechny mé síly, *
       údy mi slabostí podklesávají.

¹² Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †
       pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *
       jak mě kdo potká, přede mnou prchá.
¹³ Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *
       stal jsem se pohozeným střepem.
¹⁴ Slyším šuškání davu a hrozby, †
       spolu se proti mně umlouvají, *
       ukládají mi o holý život. -

¹⁵ Já však se spoléhám na tebe, Pane, *
       „ty jsi můj Bůh," ti s důvěrou říkám.
¹⁶ Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *
       vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!
¹⁷ Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *
       zachraň mě ve svém milosrdenství!

    ¹⁸ [Nenech mě zahanbit, když jsem tě vzýval! †<
          Zahanbi, Pane, bezbožníky, *
          umlč je, uvrhni do podsvětí!
    ¹⁹ Ať už se uzavřou prolhaná ústa, †
          která si troufají na spravedlivé, *
          hovoří o nich s posměšnou pýchou.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

Žalm 30 (31), 20-25 III

²⁰ Jak velká je tvá dobrota, Pane, *
       kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,
    kterou jsi přichystal pro ty všechny, *
       kdo se před lidmi utekou k tobě!
²¹ Držíš je pod ochranou své tváře, *
       kryješ je před lidským hanobením,
    pod svou střechou jim úkryt dáváš *
       před zlobou jazyků utrhačných. –

²² Chvála buď Pánu za divy lásky, *
       které mi prokázal za útisku.
²³ Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *
       už jsem zapuzen od tvých očí,
    ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *
       s jakým jsem k tobě o pomoc volal. –

²⁴ Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *
       Neboť své věrné Pán vždy chrání;
    zato však těm, kdo jednají zpupně, *
       plnou měrou za pýchu splatí.
²⁵ Buďte silní a stateční srdcem *
       všichni, kdo máte důvěru v Pána.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

V. Pane, k věrnosti mě veď a poučuj mě.
R. Vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Moudrosti

^1,16Bezbožní svolávají smrt skutky i slovy,
za přítele ji považují, touží po ní,
smlouvu s ní umlouvají,
zasluhují stát se její kořistí.

^2.1Ti, kteří smýšlejí zvráceně, praví toto:
¹⁰„Utlačujme spravedlivého chudáka, nešetřme vdovy,
¹¹Moc ať je nám zákonem spravedlnosti,
vždyť slabost se ukazuje bez užitku!
¹²Číhejme na spravedlivého, je nám k ničemu
a staví se proti našim skutkům,
vytýká nám přestoupení zákona,
předhazuje nám provinění proti mravům.
¹³Chlubí se, že zná Boha,
nazývá se dítětem Páně.
¹⁴Je výčitkou našemu smýšlení,
i dívat se na něho je k nesnesení.
¹⁵Vždyť jeho život se nepodobá jiným,
jeho chování je přemrštěné!
¹⁶Za zpotvořené nás považuje,
styku s námi se vyhýbá jak nečistotě,
blahoslaví konec spravedlivých
a chlubí se, že má za otce Boha.

¹⁷Podívejme se, zda jsou pravdivá jeho slova,
zkusme, jak to s ním skončí.
¹⁸Je-li spravedlivý Božím synem, Bůh se ho ujme
a vysvobodí ho z ruky protivníků.
¹⁹Zkoušejme ho soužením a trápením,
abychom poznali jeho mírnost
a přesvědčili se o jeho trpělivosti.
²⁰Odsuďme ho k hanebné smrti,
zda najde ochranu, jak říká.“

²¹Tak smýšlejí, ale klamou se,
protože je oslepila jejich zloba,
²²neznají Boží tajemství,
nedoufají v odměnu zbožnosti
a nevěří v odplatu čistých duší.
²³Vždyť Bůh stvořil člověka k nesmrtelnosti,
udělal ho jak obraz vlastní přirozenosti,
²⁴ale ďáblovou závistí přišla smrt na svět,
zakusí ji ti, kdo jsou v jeho moci.

RESPONSORIUM

O. Ti, kdo smýšlejí zvráceně, praví toto: Číhejme na spravedlivého, staví se proti našim skutkům, nazývá se dítětem Páně. * Podívejme se, zda jsou pravdivá jeho slova. Je-li spravedlivý Božím synem, Bůh se ho ujme a vysvobodí ho z ruky protivníků.
V. Spoléhal na Boha, ať ho teď vysvobodí, má-li v něm zalíbení. Přece řekl: Jsem Boží syn! * Podívejme se, zda jsou pravdivá jeho slova. Je-li spravedlivý Božím synem, Bůh se ho ujme a vysvobodí ho z ruky protivníků.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svatého papeže Klementa I. Korinťanům

     Hleďte, milovaní, aby se mnohá Boží dobrodiní neobrátila v naše odsouzení, nebudeme-li totiž v důstojném životě svorně konat to, co je v jeho očích dobré a co se mu líbí. Praví totiž kdesi: Duch Páně je světlo, které zkoumá skrýše nitra.¹
     Mějme na paměti, jak je blízko a že mu není skryto nic z toho, o čem přemýšlíme a uvažujeme. Sluší se tedy, abychom nezběhli od jeho vůle. Raději ať se nad námi pohoršují lidé pošetilí a nerozumní, kteří se povyšují a vychloubají v pýše nad svou výmluvností, nežli Bůh.
     Pána Ježíše, jehož krev byla za nás dána, mějme v zbožné úctě; své představené chovejme v uctivosti; starších si važme; mládež učme bázni Boží a své manželky veďme k dobrému: ať prokazují chvalitebnou čistotu mravů; v bezúhonnosti ať ukazují své laskavé smýšlení, a mírnost svého jazyka ať osvědčují mlčením; svou lásku ať věnují ne podle náklonnosti, nýbrž v počestnosti rovným dílem všem, kdo se bojí Boha.
     Našim dětem ať se dostane křesťanské výchovy: ať se naučí, jakou moc má u Boha pokora, co u něho zmůže svatá láska, jak dobrá a vznešená je bohabojnost a že je záchranou pro všechny, kteří v ní svatě žijí s čistou myslí. Neboť on zkoumá myšlenky a úmysly; jeho dech je v nás, a odejme jej, kdy chce.
     To vše upevňuje víra v Krista. On sám nás totiž k sobě volá skrze Ducha Svatého: Pojďte, mé děti, ke mně blíž a slyšte, budu vás učit, co je bázeň Boží. Kdo z vás má život v opravdové lásce, kdo touží po dnech naplněných štěstím? Ať udržuje jazyk od špatnosti a svoje ústa od falešných řečí, ať zlého zanechá a koná dobro, snaží se o pokoj a zachovává jej!²
     Ve všem milosrdný a dobrotivý Otec má rád ty, kdo se ho bojí. Vlídně a laskavě dává své milosti těm, kdo k němu přicházejí s čistým srdcem. Proto nepochybujme a naše duše ať nepovažuje jeho nesmírné a vzácné dary za zdání.
     ¹ srov. Kob 20, 27; srov. Jer 17, 10
     ² Žl 33 (34), 12-15

RESPONSORIUM

O. V každé době dobrořeč Bohu a vyprošuj si u něho, aby řídil tvé cesty, * a aby v každé době tvé záměry došly u něho zdaru.
V. Vynasnaž se konat, co se jemu líbí – upřímně a celou svou silou. * A aby v každé době tvé záměry došly u něho zdaru.

PSALMODIE

Ant. 1 Kdy konečně zas přijdu před tvář Páně?

Žalm 41 (42)
Touha po Bohu a jeho svatyni

Kdo žízní, ať přijde, kdo touží po živé vodě, ať si ji vezme zadarmo. (Zj 22, 17)

² Tak jako laň, jež dychtí po tekoucích vodách, *
      tak dychtí, Bože, po tobě má duše.
³  Po Bohu žízním v duši, po svém živém Bohu: *
    kdy konečně zas přijdu před tvou tvář? –

⁴ Ve dne i v noci jenom slzy jsou můj pokrm, *
      když denně slýchám: „Kde máš svého Boha?“
⁵ Duše mi přetéká, když si to představuji, †
      jak pronikal jsem do svatyně Boží *
      za chvalozpěvů svátečního davu. –

⁶ Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
      Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
      toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj! –

⁷ Jsem sklíčen, proto na tebe tak vroucně myslím †
      tu od Jordánu, z hermonského kraje, *
      a z této hory, která sluje Misar. –

⁸ V šumu tvých vodopádů hloubka hloubku volá, *
      tvé vlny, slapy přese mne se valí.
⁹ Za Pánem ve dne vzhlížím, v noci milost čekám, *
      s písní se modlím k Bohu svého žití.
¹⁰ Bohu, své skále říkám: „Proč mě zapomínáš? *
       Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn?“
¹¹ Až do kostí mě bodá posměch protivníků, *
       když denně slyším: „Kde máš svého Boha?“
¹² Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
       Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
       toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Kdy konečně zas přijdu před tvář Páně?

Ant. 2 Ukaž nám, Pane, světlo svého slitování.

Kantikum
Modlitba za svaté město Jeruzalém To je věčný život, aby poznali tebe, jediného pravého Boha, a Ježíše Krista, kterého jsi poslal. (Jan 17, 3)

¹ Smiluj se nad námi, Bože všehomíra, a shlédni na nás, *
      a ukaž nám světlo svého slitování.
² Svou bázní pronikni všechny pohany, *
      kteří tě nehledají,
   aby poznali, že není Boha kromě tebe, *
      a aby vyprávěli o tvých mocných činech. –

³ Zdvihni svou ruku na cizí národy, *
      ať vidí tvoji moc!
⁴ A jako jsi před nimi na nás ukázal svou svatost, *
      tak se na nich proslav před našima očima,
⁵ aby tě poznali, jako my jsme poznali, *
      že není Boha mimo tebe, Pane!
⁶ Znovu čiň znamení, opakuj divy, *
⁷     oslav svou pravici, své mocné rámě. –

¹³ Shromáždi všechny Jákobovy kmeny, †
       aby poznali, že není Boha mimo tebe, *
       a aby vyprávěli o tvých mocných činech.
    Dej jim znovu dědictví, *
       jako měli od pradávna.
¹⁴ Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
       nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
¹⁵ Smiluj se nad svým svatým městem, *
       nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
¹⁶ Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
       a svůj lid svou slávou.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ukaž nám, Pane, světlo svého slitování.

Ant. 3 Požehnaný jsi, Pane, na nebeské obloze.

Žalm 18 (19), 2-7
Celá příroda chválí Boha, svého Stvořitele

Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)

² O Boží slávě vypravuje nebe, †
      obloha hlásá díla jeho rukou, *
³    den dni to říká, noc to šeptá noci. –

⁴ Není to ani řeč a nejsou slova: *
      hovoří takto hlasem nepostižným.
⁵ Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
      zní mluva nebes na sám konec světa, *
      až tam, kde slunci vybudoval stan. –

⁶ Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
      těší se jako běžec před závodem.
⁷ Vychází od jednoho konce nebes †
      a běží zas až na opačný konec, *
      před jeho žárem nic se neschová.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Požehnaný jsi, Pane, na nebeské obloze.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Když se nalezla tvá slova, byla mi pokrmem; tvé slovo se mi stalo radostí a potěšením srdce, protože mám tvé jméno, Hospodine, Bože zástupů!

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, * zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
R. Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, * zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
V. Zazpívejte mu novou píseň.
R. Zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, * zbožným sluší vroucí chvalozpěv.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, protože nás navštívil a vysvobodil.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, protože nás navštívil a vysvobodil.

PROSBY

Náš Spasitel nás učinil královským kněžstvem, abychom přinášeli oběti Bohu příjemné. Vděčně ho tedy vzývejme:
     PANE, ZACHOVEJ NÁS VE SVÉ SLUŽBĚ.

Kriste, věčný Veleknězi, tys dal svému lidu podíl na svém kněžství,
— uděl nám, abychom stále přinášeli duchovní oběti Bohu příjemné.
Uštědři nám v hojnosti plody svého Ducha,
— trpělivost, dobrotu a vlídnost.
Ty, který jsi láska sama, dej, ať jsme s tebou v lásce spojeni,
— ať správně jednáme, abychom tě chválili také svým životem.
Pomáhej nám hledat to, co je užitečné pro naše bratry,
— aby snáze dosáhli spásy.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Všemohoucí Bože, děkujeme ti za tento nový den a prosíme tě: chraň nás svou milostí, abychom nesešli na cestu hříchu, a veď naše myšlenky, slova i skutky, abychom ti dnes zbožně a spravedlivě sloužili. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie