Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

10. červenec 2027
Druhé mezidobí, 14. týden
2. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Když vrátilo se světlo dne,
ať vděčným hlasem, radostně
z nás každý chválu Bohu vzdá,
Kristovu milost vyznává.

Vždyť Tvůrce světa spolu s ním
dal světlo dnům a nocím stín,
a ustanovil pevný řád,
kterého musí vždycky dbát.

Světlo svých věrných, pravý dni,
jenž nepodléháš vládě tmy,
tvůj zrod noc nezadržela,
neboť tvé světlo věčně plá.

Dej, Otče, jenž jsi nezrozen,
ať prožijeme tento den
k radosti Krista našeho
a plni Ducha Svatého. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Žalm 135 (136)
Velikonoční chvalozpěv

Když mluvíš o tom, co učinil Pán, chválíš ho. (Cassiodorus)

I

¹ Velebte Pána, vždyť je dobrotivý, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
² Velebte Boha nade všemi bohy, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
³ Velebte Pána nade všemi pány, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

⁴ On velké divy učinil, on sám, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁵ On v moudrosti své stvořil nebesa, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁶ On nad vodami zemi rozprostřel, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁷ On stvořil všechna světla veliká, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁸ To slunce, aby vládlo nade dnem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁹ Měsíc a hvězdy k vládě nad nocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

II

¹⁰ V prvorozencích Egypťany zhubil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹¹ Vyvedl z jejich středu Izraele, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹² Přemocnou rukou, napřaženou paží, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹³ On Rákosové moře přeťal v části, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁴ Provedl Izraele mezi nimi, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁵ Do moře smetl faraóna s vojskem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

III

¹⁶ Hrůzami pouště převedl svůj národ, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁷ On mocné krále potíral svou silou, *
      vždyť jeho láska trvá na věky;
¹⁸ on skvělé krále pobíjel svou mocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁹ Sehona, jenž byl králem Amoritů, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁰ Jakož i Oga, krále bašanského, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²¹ Dal jejich kraje potom za dědictví, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²² Dědictví Izraeli, svému lidu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

²³ On vzpomněl na nás v našem ponížení, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁴ Od našich nepřátel nás osvobodil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁵ On dává pokrm všemu živoucímu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

²⁶ Vzdávejte díky Bohu, Pánu nebes, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

V. Ukazuj mi, Pane, svoje cesty.
R. Uč mě kráčet tvými stezkami.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Sirachovcovy

¹²Po Davidovi nastoupil moudrý syn,
který kvůli němu žil šťastně.
¹³Šalomoun vládl v dobách pokoje,
koldokola mu Bůh popřál klidu,
aby zbudoval dům jeho Jménu
a připravil svatyni navěky.

¹⁴Jak jsi byl moudrý ve svém mládí,
naplněn rozvahou jako řeka!
¹⁵Přikryl jsi zemi svým věděním
a naplnils ji výroky jinotajů.
¹⁶Na nejzazší ostrovy dospěla tvoje pověst
a byl jsi milován pro svou pokojnou vládu.
¹⁷Svými zpěvy, příslovími, výroky a výklady
jsi vzbudil úžas u národů.
¹⁸Jménem Pána, Boha,
který se nazývá izraelským Bohem,
jsi nahromadil zlata jako cínu,
jak olovo jsi rozmnožil stříbro.

¹⁹Své boky však jsi odevzdal ženám,
jim jsi dal vládnout nad svým tělem.
²⁰Poskvrnil jsi svou slávu
a znesvětil jsi své lůžko,
takže jsi přivedl hněv na své děti
a zármutek na své potomstvo.
²¹Povstala dvojí vláda
a z Efraimu vzešlo buřičské království.

²²Pán však neodvolá své slitování,
ze svých slov nezruší ani jedno.
Neodmítne potomstvo svému vyvolenému,
nezničí plémě toho, kdo ho miloval.
Proto také dá Jakubovi zbytek
a Davidovi kořen, který z něho vzešel.

²³I uložil se Šalomoun ke svým otcům
a zanechal po sobě domýšlivce,
nejpošetilejšího z lidu, zbaveného rozvahy,
Roboama, který zlou radou pohnul lid ke vzpouře.
²⁴Jorobeam, Nabatův syn, k hříchu svedl Izraele,
ukázal Efraimovi cestu k nepravosti.
Tehdy se jejich hříchy velmi rozmnožily,
takže je vyhnaly z jejich země.

²⁵Vyhledávali kdejakou špatnost,
až je stihl trest.

RESPONSORIUM

O. Shromáždím izraelské syny, nebudou již dvěma národy a neposkvrní se svými modlami. * Budou mým lidem a všichni budou mít jednoho pastýře.
V. Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. Také ty musím přivést, a bude jen jedno stádce. * Budou mým lidem a všichni budou mít jednoho pastýře.

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladu žalmů svatého biskupa Augustina

     Když Šalomoun postavil Hospodinu chrám, byl to předobraz a podoba budoucí církve a Kristova těla. Proto říká Pán v evangeliu: Zbořte tento chrám a já ve třech dnech jej zase postavím.¹ Jako Šalomoun postavil starý chrám, tak si postavil chrám i pravý Šalomoun, náš Pán Ježíš Kristus, pravý kníže pokoje. Jméno Šalomoun totiž znamená „kníže pokoje“ a pravý kníže pokoje je ten, o němž apoštol říká: Jen on je náš pokoj; obě dvě části – židy i pohany – spojil v jedno.² Skutečný kníže pokoje je ten, kdo v sobě spojil dvě stěny přicházející z různých stran a stal se jejich úhelným kamenem. Z věřících ze židovství a z věřících z neobřezaných pohanů, z dvojího lidu učinil jednu církev a stal se pro něj spojujícím úhelným kamenem a také skutečným knížetem pokoje.
     On je tedy pravý Šalomoun, takže když první Šalomoun, syn Davidův a Batšebin a izraelský král, vybudoval chrám, byl jen předobrazem tohoto Knížete pokoje. Abys proto nemyslel jen na Šalomouna, který stavěl Boží dům, ukazuje ti Písmo jiného Šalomouna a říká na začátku žalmu: Jestliže dům nebuduje Pán, lopotí se marně, kdo jej staví.³ Pán tedy staví dům, svůj dům staví Pán Ježíš Kristus. Na stavbě se lopotí mnozí, ale nestaví-li on, marně se lopotí, kdo dům stavějí.
     Kdo to jsou ti, kdo se lopotí se stavbou? Všichni, kdo v církvi kážou slovo Boží, kdo slouží Božími svátostmi. Všichni teď běžíme, všichni se namáháme,⁴ všichni stavíme; už před námi jiní běželi, namáhali se a stavěli. Ale jestliže dům nebuduje Pán, lopotí se marně, kdo jej staví. Proto když apoštolové, a zejména Pavel, viděli, jak se někteří řítí do záhuby, říkali: Slavíte dni a roky, měsíce a doby; bojím se o vás, aby všechno to moje lopocení u vás nebylo nadarmo.⁵ Protože věděl, že jeho Pán staví zevnitř, naříkal nad nimi, že se s nimi namáhal zbytečně. Neboť my mluvíme navenek, on staví zevnitř. Upozornili jsme vás, jak máte poslouchat; co si však myslíte, ví jenom ten, který vidí i naše myšlenky. To on staví, on napomíná, on hrozí, on otvírá rozum k poznání, on obrací vaši mysl k víře. A přesto se i my namáháme jako dělníci.
     ¹ Jan 2, 19
     ² Ef 2, 14
     ³ Žl 126 (127), 1
     ⁴ srov. 1 Kor 9, 24
     ⁵ Gal 4, 10-11

RESPONSORIUM

O. Chrám byl vybudován a sláva Hospodinova naplnila jeho prostory. Zaradoval se král a řekl: * Požehnaný Hospodin, Bůh Izraele, za všechno, co mluvil Davidovi, mému otci.
V. Zbořte tento chrám a ve třech dnech ho zase postavím. * Požehnaný Hospodin, Bůh Izraele, za všechno, co mluvil Davidovi, mému otci.

PSALMODIE

Ant. 1 Zrána hlásáme tvé milosrdenství, Pane, a za noci tvoji věrnost.

Žalm 91 (92)
Chvála Boha Stvořitele

Vzdává se chvála za to, co učinil jednorozený Syn Boží. (Sv. Atanáš)

² Dobré je oslavovat Pána, *
      opěvat, Nejvyšší, tvé jméno,
³ zrána tvou milosrdnost hlásat, *
      za noci potom tvoji věrnost
⁴ s desítistrunnou harfou, s lyrou *
      a s chvalozpěvy při citeře. –

⁵ Blažíš mě, Pane, svými skutky, *
      já plesám nad dílem tvých rukou. –

⁶ Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla, *
      jak myšlenky tvé přehluboké!
⁷ Nerozumný to nepochopí, *
      bláhový pro to nemá smysl.
⁸ Ať jako plevel bují hříšní, *
      ať vzkvétají, kdo pášou křivdy,
   to všechno jim je k věčné zkáze: *
⁹      ty však jsi navždy svrchovaný! –

¹⁰ Neboť hle, tvoji nepřátelé, †
       tví nepřátelé, Pane, zhynou, *
       bezbožní budou rozprášeni.
¹¹ Mně jsi dal sílu tuřích rohů, *
       olejem čerstvým pomazals mě.
¹² Zvysoka shlížím na odpůrce, *
       naslouchám řečem pomlouvačů. –

¹³ Jak palma vzkvete spravedlivý, *
       vzroste jak libanonský cedr.
¹⁴ Kdo vsazeni jsou v domě Páně, *
       pokvetou na nádvořích Božích.
¹⁵ Ponesou ovoce i v stáří, *
       zůstanou šťavnatí a svěží
¹⁶ a budou svědčit: Pán je věrný, *
       je skála má, je právo samo.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Zrána hlásáme tvé milosrdenství, Pane, a za noci tvoji věrnost.

Ant. 2 Vzdejte čest našemu Bohu.

Kantikum Boží dobrodiní Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvoje děti, jako shromažďuje kvočna svoje kuřátka pod křídla. (Mt 23, 37)

¹ Poslyšte nebesa, co chci říci, *
       země, naslouchej slovům mých úst.
² Ať má nauka padá jak déšť, *
      má slova ať kanou jak rosa,
   jak lijavec na zeleň, *
      jak vláha na trávu; –

³ jméno Páně chci vzývat, *
      vzdejte čest našemu Bohu!
⁴ Boží díla jsou dokonalá, *
      a všechny jeho cesty spravedlivé.
   Bůh je věrný, není v něm klamu, *
      je spravedlivý a přímý. –

⁵ Ti, kdo proti němu hřešili, nejsou jeho syny, *
      je to pokolení zlé a zvrácené.
⁶ Takhle se Pánu odvděčuješ, *
      lide pošetilý a nerozumný?
   Což on není tvůj Otec, *
      který tě učinil, stvořil a vyvolil? –

⁷ Jen vzpomeň na dávné dny, *
      jen pomysli na jednotlivá pokolení!
   Ptej se svého otce a on ti poví, *
      ptej se svých starců a oni ti řeknou: –

⁸ Když Nejvyšší rozděloval národy, *
      když odděloval syny Adamovy,
   stanovil hranice národů *
      podle počtu synů praotce Izraele;
⁹ údělem Páně je jeho lid, *
       Jákob je jeho dědičným podílem. –

¹⁰ Nalezl ho na poušti, *
       na místě hrůzy a v stepní pustině,
    zahrnul ho přízní a odchoval, *
       opatroval jak zřítelnici svého oka.
¹¹ Jak orel volá k letu svá mláďata *
       a nad nimi poletuje,
    tak nad ním široce rozepjal křídla *
       a nosil ho na svých perutích.
¹² Pán sám ho vedl *
       a nebyl s ním žádný cizí bůh.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vzdejte čest našemu Bohu.

Ant. 3 Jak podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.

Žalm 8
Velebnost Boží a důstojnost člověka

Všechno podřídil pod jeho nohy a jeho dal jako svrchovanou hlavu Církvi. (Ef 1, 22)

² Pane, náš vladaři, †
      podivuhodné je po celé zemi tvé jméno, *
      velebnost svou jsi rozestřel po celém nebi! –

³ Navzdory odpůrcům †
      už v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu, *
      že musí zmlknout, kdo zná jen záští a pomstu. –

⁴ Hledím-li na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *
      anebo na měsíc, na hvězdy, jak jsi je stvořil:
⁵ co tu je člověk – a přesto na něho myslíš! *
      Co tu je smrtelník – přesto se o něho staráš! –

⁶ Učinil jsi ho jen o málo menším, než andělé jsou, *
      ověnčil jsi ho slávou a ctí;
⁷ jeho jsi učinil vládcem nad dílem rukou svých, *
      všechno mu k nohám položil:
⁸ ovce a dobytek všechen a navíc i polní zvěř, †
⁹     na nebi ptáky a v moři ryby a vůbec vše, *
      co jen se hemží stezkami vod. –

¹⁰ Pane, náš vladaři, *
      podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Jak podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Žehnejte těm, kdo vás pronásledují, žehnejte a neproklínejte. Radujte se s radujícími, plačte s plačícími. Buďte mezi sebou stejného smýšlení. Nedychtěte po věcech vysokých, ale spíše se sklánějte k věcem obyčejným.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Ať zajásají moje rty, * až tobě budu hrát a zpívat.
R. Ať zajásají moje rty, * až tobě budu hrát a zpívat.
V. Ať i můj jazyk celý den velebí tvoji spravedlnost.
R. Až tobě budu hrát a zpívat.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Ať zajásají moje rty, * až tobě budu hrát a zpívat.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Pane, uveď naše kroky na cestu pokoje.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Pane, uveď naše kroky na cestu pokoje.

PROSBY

Oslavujme Kristovu dobrotu a moudrost, on chce být poznáván a milován ve všech našich bratřích, zvláště v trpících. Naléhavě ho prosme:
     PANE, ZDOKONALUJ NÁS VE SVÉ LÁSCE.

Hned ráno si připomínáme tvé zmrtvýchvstání
— a všem vyprošujeme ovoce tvého vykoupení.
Pane, pomoz nám, ať dnes o tobě vydáváme svědectví
— a skrze tebe ať se sami dáváme Otci v oběť, která se mu zalíbí.
Učiň, ať ve všech lidech poznáváme tvůj obraz
— a sloužíme ti v nich.
Kriste, tys pravý vinný kmen a my jsme tvé ratolesti,
— dej, ať v tobě zůstáváme, abychom přinášeli mnoho užitku a oslavovali Boha Otce.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Bože, tebe chválí naše ústa i naše srdce a protože všechno, co máme, máme od tebe, ať se celý náš život promění v tvou chválu. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie