Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 |
30. červen 2025, Pondělí
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 13. týden
Svatých prvomučedníků římských, nezávazná památka
Výročí posvěcení katedrály sv. Václava (v olomoucké arcidiecézi), svátek
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Otcovy slávy výblesku,
ze světla světlo proudící,
zář světla jsi, zdroj paprsků
a den dny osvěcující.
Ty slunce světla pravého,
přijď s tváří jasem planoucí
a oheň Ducha Svatého
nám zvlažnělým vlej do srdcí.
Teď prosme Otce v písních svých,
Otce přemocné milosti,
jej, Otce slávy v nebesích:
Zbav nás vší nepočestnosti.
Jen k pracím pořádným nás měj,
ztup zuby závistivému,
všem správným činům požehnej,
neštěstí obrať k dobrému.
Ovládej mysl a veď ji,
ať čistotou se tělo skví,
ať víra plane mocněji
netknuta jedem bludařství.
Náš pokrm ať je Boží Syn
a víra buď nám nápojem,
vínem Ducha vždy střízlivým
se občerstvujme v srdci svém.
Kéž dnešek šťastně proběhne:
Ať stud se jitrem zardívá,
ať víra žhne jak poledne
a soumrak v mysl nesplývá.
Jitřenka k nám jde s úsvitem:
S ní přijdi v jasu záplavě
k nám, Synu, celý v Otci svém,
a Otče, celý ve Slově. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.
Nyní je duše má rozechvěna... Otče, vysvoboď mě od té hodiny. (Jan 12, 27)
2 Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
v rozhorlení svém mě netrestej! –
3 Nade mnou se smiluj, Pane, chřadnu, *
uzdrav mě, jsem zhloubi otřesen.
4 Na dno roztřesena je má duše, *
jak chceš, Pane, dlouho otálet? –
5 Vrať se opět, Pane, vysvoboď mě, *
pro své slitování zachraň mě!
6 Z mrtvých nikdo už tě nevzpomene, *
kdo by v podsvětí tě velebil? –
7 Už jsem vysílen svým naříkáním, †
každou noc jen pláčem lože skrápím, *
slzami své lůžko promáčím.
8 Oko mé je hořem zakaleno, *
stárnu z tolika svých nepřátel. –
9 Pryč ode mne všichni, kdo mi křivdí! *
Neboť Pán mé nářky uslyšel.
10 Uslyšel Pán volání mé prosby, *
vyslyšel Pán moji modlitbu. –
11 Ať se poděsí mí nepřátelé, *
ať se s hanbou kvapně odklidí!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.
Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.
Znovu přijde soudit živé i mrtvé.
I
2 Chci tě chválit, Pane, z celého svého srdce, *
vyprávět chci o všech tvých podivuhodných skutcích.
3 Radovat se budu, s jásotem tebe vzývat, *
hrát a zpívat budu, Nejvyšší, pro tvé jméno, –
4 protože se stáhli mí nepřátelé zpátky, *
zhroutili se všichni, zanikli před tvou tváří.
5 Vždyť ty sám ses ujal mé pře a mého práva, *
zasedl jsi na trůn k spravedlivému soudu, –
6 pohany jsi srazil a bezbožníky potřel, *
navždy a na věčné věky vyhladils jejich jméno.
7 Zemdleli nepřátelé, v záhubu navěky padli, *
vylidnils jejich města, památka jejich zašla. –
8 Pán zato bude trůnit věčně, *
k soudu si postavil svůj stolec.
9 Svět bude soudit spravedlivě, *
rozsudek vyřkne nad národy. –
10 Pán bude útočištěm slabých, *
útulkem jejich v době bídy.
11 A budou v tebe důvěřovat, *
ti, kdo se znají k tvému jménu,
neboť kdo tebe hledá, Pane, *
toho ty v nouzi neopustíš.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.
Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.
12 Hrejte Pánu, jenž sídlí na Sióně, *
mezi národy zvěstujte jeho skutky!
13 Mstitel krve, on ubohé má v mysli, *
nikdy nezapomíná jejich nářků. –
14 Smiluj se nade mnou, Pane, *
shlédni na moji bídu,
co snáším od nepřátel, *
vyveď mě od bran smrti!
15 Ať všechnu chválu tvou zpívám †
v branách siónské dcery *
a nad tvou pomocí jásám. –
16 Propadli pohané do jam, *
které kopali jiným,
sami se lapili nohou *
do léčky, kterou kladli.
17 Tak se Pán projevil soudem: †
neboť se polapil hříšník *
do díla vlastních rukou. –
18 Do podsvětí ať se propadnou hříšní *
s pohany, kteří na Boha zapomínají,
19 ubožák nepadne ve věčné zapomenutí, *
naděje nuzných nadobro nezajde nikdy. –
20 Povstaň, Pane, ať pyšně nejásá člověk, *
před tvou tváří ať jdou pohané na soud!
21 Uvrhni na ně, Pane, třesavku hrůzy, *
ať zvědí národy pohanů, že jsou jen lidé.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.
V.
Osvěť mě, abych si vštípil tvůj zákon.
R.
A byl ho poslušen z celého srdce.
PRVNÍ ČTENÍ
Z první a z druhé knihy Samuelovy
31.1Filišťané bojovali proti Izraeli. Izraelští muži před Filišťany utíkali a padali pobiti v pohoří Gelboe.
2Filišťané se pustili za Saulem a jeho syny. I pobili Filišťané Saulovy syny Jonatana, Abinadaba a Malkíšuu.
3Pak zesílil boj proti Saulovi. Objevili ho lukostřelci a těžce ho postřelili.
4Saul řekl svému zbrojnoši: „Vytas svůj meč a probodni mě jím, než přijdou ti neobřezanci, aby
mě neprobodli oni a nezneuctili.“ Zbrojnoš však nechtěl, velmi se bál. Saul tedy uchopil meč a nalehl na něj.
1.1Když se vrátil David od porážky Amalečanů, zůstal dva dny v Siklagu.
2Třetího dne přišel člověk ze Saulova tábora; měl roztržené šaty a na hlavě prach. Když přišel k Davidovi,
padl tváří na zem a poklonil se. 3David mu řekl: „Odkud přicházíš?“ On mu odpověděl: „Zachránil jsem se
z izraelského tábora.“ 4David se ho zeptal: „Co se stalo? Prosím tě, pověz mi to!“ On odpověděl:
„Lid utekl z bitvy, mnoho lidu padlo, i Saul i jeho syn Jonatan jsou mrtví.“
5David se zeptal mládence, který mu to oznámil: „Jak víš, že zemřel Saul a jeho syn Jonatan?“
6Mládenec, který mu to oznámil, odvětil: „Náhodou jsem se ocitl v pohoří Gelboe. A hle, Saul
se opíral o své kopí a vozy a jezdci už na něj dotírali. 7Ještě se obrátil, spatřil mě a zavolal
na mě. Ozval jsem se: ‚Tu jsem.‘ 8Zeptal se: ‚Kdo jsi?‘ Odvětil jsem mu: ‚Jsem Amalečan.‘
9Vyzval mě: ‚Postav se ke mně a usmrť mě, neboť mě svírá smrtelná křeč, ale ještě je ve mně život.‘
10Postavil jsem se k němu a usmrtil jsem ho. Poznal jsem, že po svém pádu stejně nebude živ. Sňal
jsem mu z hlavy královskou čelenku a z paže náramek a přinesl jsem je sem svému pánu.“
11David se chopil svých šatů a roztrhl je, a také všichni muži, kteří byli s ním.
12Naříkali, plakali a postili se až do večera pro Saula, pro jeho syna Jonatana, pro Hospodinův lid a pro izraelský
dům, protože padli mečem.
13David se zeptal mládence, který mu to oznámil: „Odkud jsi?“ On řekl: „Jsem syn amaleckého přistěhovalce.“
14David se na něj rozkřikl: „Jak to, že ses nebál vztáhnout ruku a zahubit Hospodinova pomazaného?“
15David zavolal jednoho z družiny a poručil: „Přistup a sraz ho!“ A on ho ubil k smrti.
16David mu totiž řekl: „Krev, kterou jsi prolil, ať padne na tvou hlavu. Tvá ústa tě usvědčila, když jsi řekl:
‚Já jsem usmrtil Hospodinova pomazaného.‘“
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého biskupa Augustina
On je náš Pán Bůh, který nás stvořil. Ve slovech, která jsme zpívali, vyznáváme, že jsme
Boží ovce. On je náš Pán a Bůh, náš tvůrce. On je náš Bůh, my jeho národ, my jsme ty ovce,
jež on pase.1 Lidští pastýři si ovce, které mají, sami neučinili, ovce, které pasou, sami
nestvořili. Ale náš Pán Bůh, právě protože je Bůh a Stvořitel, si ovce, které má a pase, sám
učinil. A nikdo jiný mu ovce, které pase, nepořídil a ty, které si sám pořídil, nepase nikdo jiný.
Vyznali jsme tedy v tomto zpěvu, že jsme jeho ovce, lid jeho pastvy, ovce, které on sám vodí.
Nuže poslouchejme, co říká nám, svým ovcím. Předtím mluvil k pastýřům, nyní mluví k ovcím. Když
mluvil k pastýřům,2 naslouchali jsme jeho slovům s úzkostí, vy s klidem. Jak je tomu při jeho
dnešních slovech? Snad obráceně? Můžeme my poslouchat s klidem a vy s chvějícím se srdcem? Nikoli.
Především proto, že jsme pastýři: pastýř poslouchá s chvějícím se srdcem nejen to, co se říká
pastýřům, ale i to, co se říká ovcím. Kdyby totiž to, co se říká ovcím, poslouchal s klidem,
příliš by se o ovce nestaral. Již jsme vám, milovaní, řekli, že musíme mít na mysli dvě věci:
za prvé, že jsme křesťané, za druhé, že jsme představení. Jako představení se počítáme mezi
pastýře, jsme-li ovšem dobrými pastýři. Ale jako křesťané patříme spolu s vámi mezi ovce. Ať tedy
Pán mluví k pastýřům nebo k ovcím, musíme všemu naslouchat s úzkostí a stálou starostí v srdci.
Slyšme tedy, bratři, proč Pán kárá špatné ovce a co svým ovcím slibuje. Co se pak týká vás,
moje ovce,3 říká. Předně bych vám chtěl říci, jaké je to štěstí patřit do Božího stáda. Kdo
se nad tím zamyslí, bratři, musí se i v tomto bědném čase radovat. Komu totiž platí slova Izraelův
pastýři,4 o tom bylo také řečeno: Nezaspí, nezdřímne strážce, jenž chrání Izraele.5 On
tedy nad námi bdí, když bdíme, a bdí nad námi, i když spíme. Je-li tedy i stádo svěřené člověku
v bezpečí, oč bezpečněji se musíme cítit my, když nás pase Bůh. A nejen proto, že nás pase, ale i proto, že nás učinil.
Co se pak týká vás, moje ovce – tak praví Pán, Hospodin – budu soudit mezi ovcí a ovcí, mezi
berany a kozly.6 Co dělají v Božím stádu kozli? Kozli, kteří mají stanout po levici, jsou na
týchž pastvinách a u týchž pramenů jako ti, kteří mají stanout po pravici. Jsou napřed trpěni, ale
budou odděleni. Zde se ovce cvičí v trpělivosti po vzoru trpělivosti Boží. Bůh je pak oddělí,
a jedni půjdou na levici, druzí na pravici.
1 srov. Žl 94 (95), 7.6
2 srov. Ez 34,1-16
3 Ez 34, 17
4 Žl 79 (80), 2
5 Žl 120 (121), 4
6 Ez 34, 17
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 K tobě se modlím, Pane, zrána už hlas můj slyšíš.
Kdo přijali Slovo, a stali se jeho příbytkem, budou se z něho věčně radovat.
2 Slyš moje slova, Pane, *
a přihlédni k mým vzdechům,
3 dbej hlasité mé prosby, *
můj králi a můj Bože! –
4 K tobě se modlím, Pane, †
zrána už hlas můj slyšíš, *
zrána tě vzývám a čekám.
5 Ty nejsi Bůh, jenž má nepravost v lásce, *
pro zlého u tebe místa není,
6 zpupný před tebou neobstojí, *
původce zla ty nenávidíš, –
7 přivádíš do zkázy všechny lháře, †
od falešníka a člověka lstného *
Pán se odvrací s ošklivostí.
8 Já však pro tvou nesmírnou milost *
mohu vstoupit do tvého domu,
před tvou svatyní na tvář padnu *
v bázni a úctě k tobě, můj Pane! –
9 Veď mě, Pane, svou spravedlivostí †
navzdory všem mým nepřátelům,
*
urovnej přede mnou cestu k tobě!
10 Vždyť v jejich ústech pravdy není, *
jejich srdce jen úklady strojí,
hrdla jejich jsou zející hroby, *
jazyky lstiví pochlebníci. –
11 [Ať za to dojdou odplaty, Bože,
*
ať padnou sami do vlastních tenat!
Vyžeň je pro jejich zločiny mnohé, *
neboť se vzpouzejí proti tobě.]
12 Ať se však veselí všichni tví věrní, *
v důvěře k tobě ať jásají stále!
Ochraňuj všechny, kdo ctí tvé jméno, *
aby ti vzdávali věčnou chválu!
13 Ty, Pane, žehnáš spravedlivému, *
milostí svou jak štítem ho kryješ.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 K tobě se modlím, Pane, zrána už hlas můj slyšíš.
Ant. 2 Pějeme chválu tvému vznešenému jménu, Bože náš.
10 Buď veleben, Pane, Bože našeho otce Izraele, *
od věčnosti do věčnosti!
11 Tvá je, Pane, velikost a moc, *
sláva i vítězství.
Tvá je chvála,*
neboť vše na nebi i na zemi je tvé.
Tvé, Pane, je království, *
ty jsi nade všechny vládce.
12 Tvé je bohatství i sláva, *
ty vládneš nade vším. –
V tvé ruce je síla i moc, *
ty můžeš všecko učinit velikým a silným.
13 Nyní tě tedy velebíme, Bože náš, *
a pějeme chválu tvému vznešenému jménu.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pějeme chválu tvému vznešenému jménu, Bože náš.
Ant. 3 Klaňte se Pánu ve svatyni!
Z nebe se ozval hlas: Toto je můj milovaný Syn. (Mt 3, 17)
1 Vzdávejte Pánu, Boží děti, *
vzdávejte Pánu čest a slávu!
2 Vzdávejte poctu jménu Páně, *
klaňte se Pánu ve svatyni! –
3 Hlas Páně nad vodami, *
Pán nad veškerým vodstvem.
4 Hlas Páně s velkou mocí, *
hlas Páně majestátný. –
5 Hlas Páně tříští cedry, *
libánské cedry tříští.
6 Liban jak býček hopsá, *
Sirjon jak mladý buvol. –
7 Bůh přemocný to hřímá, *
hlas Páně srší ohněm.
8 Hlas Páně třese pouští, *
Pán třese pouští Kadeš.
9 Hlas Páně duby shýbá, †
Pán proklesťuje lesy *
a v jeho chrámu všichni volají Sláva! –
10 Pán trůnil dávno nad potopou, *
Pán trůní jako král všech věků.
11 Pán ať dá svému lidu sílu, *
Pán ať svůj národ žehná mírem!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Klaňte se Pánu ve svatyni!
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Veleben buď Pán * od věků na věky.
R. Veleben buď Pán * od věků na věky.
V. On velké divy učinil, on sám.
R. Od věků na věky.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Veleben buď Pán * od věků na věky.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, náš Bůh.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, náš Bůh.
PROSBY
Velebme Krista, plného milosti a Ducha Svatého, a s důvěrou ho prosme:
PANE, DEJ NÁM SVÉHO DUCHA.
Dej nám prožít tento den radostně, klidně a bez úhony,
— abychom tě mohli večer chválit s radostí a čistým srdcem.
Osvěcuj nás dnes svým světlem
— a žehnej práci našich rukou.
Veď nás dnes cestou dobra a pokoje
— a chraň nás svou mocnou rukou.
Pohleď milostivě na všechny, kdo se svěřili našim modlitbám,
— a zahrň je vším dobrem pro duši i tělo.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Všemohoucí Bože, osvěcuj nás svým vnuknutím a provázej naše jednání svou pomocí, ať konáme
všechno od začátku do konce ve spojení s tebou. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie