lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

13. září 2023
Sv. Jana Zlatoústého, biskupa a učitele církve, památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU


Narodil se kolem roku 349 v syrské Antiochii. Vystudoval řečnictví a filozofii, ale brzy dal přednost mnišskému životu. Ve dvaceti letech přijal křest, po vysvěcení na jáhna (kolem 380) se začal věnovat literární činnosti, stal se knězem (386), upozornil na sebe svou výmluvností a v roce 397 byl zvolen za konstantinopolského patriarchu. Vybízel křesťany k péči o chudé, volal po sociální spravedlnosti a otevřeně káral rozmařilý způsob života ve městě a u císařského dvora. Musel proto dvakrát do vyhnanství (403 a 404); i tam však vyvíjel bohatou činnost ve prospěch křesťanů v Arménii, Persii a Sýrii. Po tříletém pobytu ve východním Turecku byl poslán až na východní břeh Černého moře, cestou však vysílen útrapami zemřel 14. IX. 407 ve vesnici Komaně (blízko dnešního města Tokátu v severním Turecku). Jeho ostatky byly slavně převezeny do Konstantinopole (438). Ve svých promluvách i spisech vykládal Písmo svaté, prohluboval katolickou nauku a usiloval o obnovu křesťanského života. V roce 1908 byl prohlášen za patrona kazatelů.

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Občané nebes pějí chvály k cti tvé,
veliký Jene, a k nim náš zpěv hlasný
druží se, slavný učiteli církve,
biskupe jasný.

Z tvých zlatých úst zní mocná slova tvoje,
plynoucí lehce z bohatého zdroje
tvé lásky, i když bičují zlé jevy
ostrými šlehy.

Zrcadlem ctností věřícím vždy byl jsi,
dobrými skutky příklad lidem dáváš,
ač i ty, jako svatý Pavel kdysi,
všem se vším stáváš.

Nic nezlomí tě, před hněvivým vládcem
necouvneš nikdy, až vyhnanče ctěný,
v nebi ti předá, mučedníku srdcem,
Pán věnec cenný.

Pomáhej dnes nám přímluvami svými,
ať dojdem šťastně v Boží sídlo věčné,
abychom pěli s tebou sladké hymny
své lásky vděčné. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Láska a věrnost předchází všudy tvou tvář.

Žalm 88 (89), 2-38
Milosrdenství Páně k Davidovu domu

Z Davidova potomstva vyvedl Bůh podle zaslíbení jako Spasitele Ježíše. (Sk 13, 22. 23)

I

2 O skutcích lásky tvé, Pane, chci na věky zpívat, *
      ústy hlásat tvou věrnost všem pokolením.

3 Neboť tys řekl: „Na věky trvá má přízeň, *
      základy pevné má věrnost na nebi má. –

4 Se svým vyvoleným jsem uzavřel smlouvu, *
      David, služebník můj, má ode mne slib:

5 Tvému potomstvu zajistím trvání věčné, *
      trůn tvůj upevním pro všechna pokolení.“ –

6 Nebesa, Pane, oslavují tvé divy *
      a tvoji věrnost veškeré zástupy svatých.

7 Neboť kdo nad mraky mohl by rovnat se Pánu, *
      kdo z Božích synů Pánu by podoben byl?

8 Bůh – tam ve sboru svatých nadevše mocný, *
      velký a hrozný, nad všechny vyvýšený. –

9 Pane zástupů, kdo je tak, jako ty jsi? *
       Stále a vždy vůkol tebe tvá věrnost a moc.

10 Ty jsi vládcem nade vším nezkrotným mořem, *
       ty držíš na uzdě příboj vzedmutých vln.

11 Ty jsi jak mršinu zašlápl, rozmetal Rahab, *
       mocným ramenem rozprášil odpůrce své. –

12 Tvá jsou nebesa, tak jako tvá je i země, *
       svět i vše, co v něm žije, stvořil jsi ty.

13 Ty jsi stvořil jižní i severní stranu, *
       Tábor i Hermon jásají při jménu tvém.

14 Tvoje paže je plna obrovské síly, *
       tvá ruka mocná, pravici zdviženu máš.

15 Trůn tvůj je podepřen spravedlností a právem, *
       láska a věrnost předchází všudy tvou tvář. –

16 Šťastný je lid, jenž umí a ví, jak tě slavit, *
       chodit před tebou, Pane, v tvém světle žít.

17 Denně se těší ze slávy tvého jména, *
       jásají nad tím, jak jsi spravedlivý.

18 Neboť jen ty jsi jim veškerou krásou i silou *
       a tvou přízní mohutní naše moc.

19 Vpravdě i štít náš náleží jedině Pánu, *
       Svatému Izraele patří náš král.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Láska a věrnost předchází všudy tvou tvář.

Ant. 2 Syn Boží pochází jako člověk z rodu Davidova.

II

20 Za onoho času mluvils ve vidění *
       k svému věrnému a tak jsi prohlásil:
    „Čelenku jsem vložil na mladého reka, *
       z lidu jsem jej zdvihl, mnou je vyvolen.

21 Davida jsem našel, svého služebníka, *
       jeho pomazal jsem svatým olejem,

22 aby moje ruka stále byla při něm, *
       aby ho má paže posilovala. –

23 Žádný nepřítel ho lstivě neoklame, *
       žádný zlosyn nesmí jeho pokořit.

24 Před ním budu drtit jeho protivníky, *
       kdo ho nenávidí, všechny budu bít.

25 Provázet ho budu věrností a přízní *
       a mým jménem bude vzrůstat jeho moc.

26 Na sám obzor moře vztáhnu jeho ruku, *
       a na mocné řeky jeho pravici. –

27 On pak ať mě vzývá, říká: Tys můj Otec, *
       jenom tys můj Bůh a skála spásy mé.

28 Zato mu dám práva prvorozenectví, *
       učiním ho prvním mezi vladaři.

29 Do věčnosti časů zachovám mu přízeň, *
       zůstanu mu věrný v naší úmluvě.

30 Věčné zachování dám i jeho rodu, *
       pokud nebe trvá, zůstane mu trůn.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Syn Boží pochází jako člověk z rodu Davidova.

Ant. 3 Při své svatosti jsem Davidovi odpřisáhl, jeho rod že trvat bude do věčnosti.

III

31 Jestli jeho děti opustí můj zákon, *
       podle mého řádu nebudou-li žít,

32 poruší-li někdy, co jsem ustanovil *
       a mých přikázání přestanou-li dbát,

33 potrestám je metlou za to provinění, *
       pocítí mé důtky za spáchaný hřích. –

34 Přesto od něho svou milost neodvrátím, *
       ve své věrnosti ho přesto nezklamu.

35 Svoji úmluvu s ním nikdy neporuším, *
       co má ústa řekla, to už nezměním.

36 Při své svatosti jsem jednou odpřisáhl *
       – ode mne se David klamu nedočká –

37 jeho rod že trvat bude do věčnosti, *
       stálý přede mnou jak slunce jeho trůn,

38 věčně trvalý jak měsíc na nebesích, *
       dokud mraky půjdou, pevně bude stát.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Při své svatosti jsem Davidovi odpřisáhl, jeho rod že trvat bude do věčnosti.

V. Zjevení tvých slov osvěcuje.
R. Vede i prosté k porozumění.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Habakuka

2,5-20
Zlořečení proti utlačovatelům


    
5Věru, bohatství klame pyšného muže,
nebude mít trvání.
Roztahuje své hrdlo jak podsvětí,
je jako smrt a nenasytí se;
zabírá pro sebe všechny lidi
a shromažďuje pro sebe všechny národy.
6Nebudou tito všichni o něm skládat pořekadla,
hanlivé písničky, hádanky a říkat:

"Běda tomu, kdo shromažďuje, co mu nepatří
– na jak dlouho? –
a zatěžuje se zástavami!"
7Nepovstanou hned ti, kdo tě trápí,
a nevzbudí se ti, kdo tě souží,
a budeš jejich kořistí?
8Protože jsi oloupil mnoho národů,
všechny ostatní národy oloupí tebe
pro krev lidí, pro znásilnění země,
měst a jejich obyvatel.

9"Běda tomu, kdo baží po nespravedlivém zisku
pro svůj dům,
aby si ve výšinách zbudoval hnízdo,
aby se vyprostil ze spárů zlého!
10Pohanu jsi vymyslil pro svůj dům:
tím, že jsi vyhubil mnoho národů,
uškodil jsi sobě!
11Kámen ze zdi bude křičet
a břevno z krovu mu bude odpovídat.

12Běda tomu, kdo krví buduje město,
kdo své sídlo staví nepravostí!
13Není stanoveno od Hospodina zástupů,
aby lidé pracovali pro oheň
a národy se namáhaly pro nic?
14Země bude naplněna poznáním Hospodinovy slávy,
jako vody pokrývají moře.

15Běda tomu, kdo dává pít svému příteli,
ale přidává svůj jed a opíjí ho,
aby se mohl pást na jeho nahotě!
16Budeš nasycen potupou místo slávou:
i ty pij, a ukaž se nahý!
Obrátí se na tebe kalich z Hospodinovy pravice,
pohana se vychrstne na tvoji slávu!
17Zpustošený Libanon tě přikryje,
vyděšená zvěř tě poděsí
pro krev lidí, pro znásilnění země,
měst a jejich obyvatel.
18Co prospěje modla,
že ji řezbář vyřezává, bůžek ulitý z kovu a lživá věštba?
A přece jeho tvůrce ve své dílo důvěřoval,
že tvořil němé modly!

19Běda tomu, kdo dřevu říká: "Probuď se!",
němému kameni: "Povstaň!"
Dá snad poučení?
Hle, je potažen zlatem a stříbrem,
a přece v něm dech života není!
20Hospodin sídlí ve svém svatém chrámě,
celá země ať před ním mlčí!

RESPONSORIUM

Řím 2,12; 3,23; 11,32;

O. Ti, kdo zhřešili, ale Zákona neznali, bez Zákona všichni propadnou záhubě. Všichni však, kdo Zákon měli a zhřešili, budou odsouzeni na základě Zákona. * Vždyť všichni jsou hříšníky a nedostává se jim Boží slávy.
V. Bůh dopustil, že všichni upadli do neposlušnosti, aby všem prokázal milosrdenství. * Vždyť všichni jsou hříšníky a nedostává se jim Boží slávy.

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií svatého Jana Zlatoústého

(Ante exsilium, nn. 1-3: PG 52, 427-430)

Pro mě život je Kristus a smrt ziskem

     Dotírají na nás přívaly a hrozivé bouře. Ale nebojíme se, že nás zaplaví, protože stojíme na skále. Ať sebevíc zuří moře, skálu neroztříští, ať sebevíc se zdvihá vlnobití, Ježíšovu lodičku nezatopí. A tak se ptám: Čeho bychom se báli? Snad smrti? Pro mně život je Kristus a smrt ziskem.1 Nebo snad vyhnanství? Nu řekni! Pánu zem patří se vším, co nese.2 Nebo že nám propadne majetek? Nic jsme si na svět nepřinesli a určitě si odtud také nic nebudeme moci odnést.3 Takže nic nedbám toho, čím hrozí tento svět, a co mi nabízí, je mi k smíchu. Z chudoby strach nemám, nejsem chtivý bohatství. Smrti se nebojím, žít netoužím, leda pro vaše dobro. Právě proto vám připomínám, co se děje, milovaní, a prosím vás, abyste neztráceli naději.
     Což neslyšíš, jak Pán říká: Kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich?4 A že by nebyl tam, kde je tolik lidí spojeno poutem lásky? Mám přece jeho záruku. Nebo snad spoléhám na vlastní síly? Mám to od něho černé na bílém. O to se mohu opřít, na to se mohu spolehnout, tady vždycky najdu klidný přístav. Byť se otřásá celý svět, já vlastním jeho přípis, čtu si jeho slova, v nich mám své hradby a svou stráž. Jaká že jsou to slova? Já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa!5
     Kristus je se mnou, koho bych se bál? Aťsi proti mně běsní přívaly vod, a třeba celé moře, třeba i hněv mocných; nic z toho pro mě nemá větší cenu než pavučina. A kdyby mě tu nezdržovala vaše opravdová láska, hned dnes bych se nezdráhal jít jinam. Vždycky si totiž říkám: Pane, buď vůle tvá.6 Udělám, ne co chce tenhle nebo tamten, ale co chceš ty. V tom je má pevnost, má nepřístupná skála, má spolehlivá opora. Chce-li to Bůh, budiž. Chce-li, abych tady zůstal, díky mu. A chce-li snad, abych byl kdekoli jinde, zase mu děkuji.
     A všude, kde jsem, jste také vy, všude, kde jste vy, jsem i já, neboť jsme jedno tělo a tělo patří k hlavě jako hlava k tělu. Dělí nás vzdálenost, ale spojuje láska, a tak ani smrt nás nemůže rozdělit. A kdyby třeba i mé tělo umřelo, má duše bude žít a bude myslet na svůj lid.
     Vy jste moji spoluobčané, moji otcové, bratři a synové, vy jste mé údy a mé tělo, vy jste mé světlo, mnohem dražší než světlo pozemské, než slunce. Však také, co pro mě může znamenat sluneční paprsek proti vaší lásce? Jeho záře je sice pro můj pozemský život užitečná, ale vaše láska je mou korunou pro budoucnost věčnou.

     1 Flp 1, 21
     2 Žl 23 (24), 1
     3 srov. 1 Tim 6, 7
     4 Mt 18, 20
     5 Mt 28, 20
     6 Mt 6, 10

RESPONSORIUM

2 Tim 2, 9-10a; Žl 27, 1a

O. Kvůli evangeliu trpím, dokonce jako zločinec v poutech. Ale Boží slovo spoutáno není. * Všechno snáším kvůli vyvoleným.
V. Pán je mé světlo a spása, koho měl bych se bát? * Všechno snáším kvůli vyvoleným.

PSALMODIE

Ant. 1 Život oblaž svému služebníku, vždyť se zdvíhám celou duší k tobě.

Žalm 86
Volání o pomoc v tísni

Buď veleben Bůh. On nás těší ve všech našich souženích. (Srov. 2 Kor 1, 3. 4)

1 Nakloň ke mně sluch a slyš mě, Pane, *
      neboť jsem tak ponížen a bídný.
2 Zachovej mě, neboť jsem ti oddán, *
      služebníku pomoz, jenž ti věří. –

3 Tys můj Bůh, měj, Pane, slitování! *
      Vždyť já den co den jen k tobě volám.
4 Život oblaž svému služebníku, *
      vždyť se zdvíhám celou duší k tobě.
5 Ty jsi, Pane, dobrý, shovívavý, *
      milosrdný k těm, kdo vzývají tě. –

6 Pane, slyš mé úpěnlivé prosby, *
      popřej sluchu hlasitému nářku!
7 Volám k tobě ve své velké tísni *
      s pevnou důvěrou v tvé vyslyšení. –

8 Žádný bůh ti není, Pane, roven, *
      není rovných dílům, jež jsi stvořil.
9 Všechny národy se přijdou klanět, *
       vzdávat úctu tvému jménu, Pane,
10 neboť velký jsi a divy konáš, *
       neboť ty, sám jediný, jsi Bůh. –

11 Uč mě cestě tvé, ať jednám správně, *
       veď mé srdce k tomu: ctít tvé jméno.
12 Chci tě, Pane, celým srdcem chválit, *
       na věky tvé jméno oslavovat.
13 Neboť velká je tvá láska ke mně, *
       ze dna temnot zachránils mou duši. –

14 Bože, pyšní proti mně se spikli, †
       tlupa zhoubců míří na můj život, *
       na tebe se přitom neohlíží.
15 Ty však, Pane, jsi Bůh milosrdný, *
       shovívavý, laskavý a věrný.
16 Propůjč svému služebníku sílu, *
       ať je spasen syn tvé služebnice! –

17 Skloň se ke mně, nade mnou se smiluj, *
       znamení své milosti zjev na mně,
    ať mí nepřátelé s hanbou spatří, *
       že je Pán má útěcha a pomoc!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Život oblaž svému služebníku, vždyť se zdvíhám celou duší k tobě.

Ant. 2 Šťasten, kdo jedná správně a mluví pravdu.

Kantikum
Bůh bude soudit spravedlivě
Iz 33, 13-16
To zaslíbení platí vám a vašim dětem, ale také všem, kdo ještě jsou daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)

13 Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
       a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
14 Na Siónu se děsí hříšníci, *
       a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
    Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
       Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –

15 Kdo jedná správně *
       a mluví pravdu,
    kdo pohrdá vyděračským ziskem *
       a odmítá všechny úplatky,
    kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
       kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –

16 Takový bude přebývat na výsostech, *
       jako skála pevný bude jeho hrad.
    Vždycky bude mít chleba, *
       voda mu nevyschne nikdy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Šťasten, kdo jedná správně a mluví pravdu.

Ant. 3 Jásejte před tváří našeho Krále.

Žalm 97 (98)
Bůh je vítězný král a spravedlivý soudce

Tento žalm mluví o prvním příchodu Páně a o víře všech národů. (Sv. Atanáš)

1 Zpívejte Pánu novou píseň, *
      neboť učinil veliké divy: –

   on svou pravicí vítězství dobyl, *
      zvítězil svým ramenem svatým.
2 Pán dal poznat dílo své spásy, *
      před všemi zjevil svou spravedlnost.
3 Rozpomněl se na svoji milost, *
      na věrnost domu Izraele;
   viděly všechny končiny země *
      dílo spásy našeho Boha. –

4 Plesejte před Pánem, všechny země, *
      radujte se, zpívejte, hrejte!
5 Hrejte Pánu na strunách harfy, *
      na strunách harfy s hlasitou písní!
6 Za zvuku trub a dunění rohů *
      jásejte před tváří našeho Krále! –

7 Ať hučí moře a vše, čím se hemží, *
      celá zem se vším, co na ní žije!
8 Ať i řeky do dlaní tlesknou, *
      ať i hory jásají sborem
9 vstříc Pánu, který přichází soudit, *
      přichází soudit veškerou zemi.
   On zemi soudí spravedlivě, *
      on podle práva národy řídí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Jásejte před tváří našeho Krále.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Mdr 7, 13-14
Naučil jsem se moudrosti nezištně, bez závisti se o ni dělím, nechci ukrývat její bohatství, vždyť ona je pro lidi nevyčerpatelný poklad. Ti, kdo ji získají, uzavírají přátelství s Bohem, poněvadž jsou mu doporučeni dary, které zjednává kázeň.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.
O. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.
V. Shromáždění zvěstuje jejich chválu.
O. Vyprávějí národy.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky.

PROSBY

S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
     PANE, BUĎ PASTÝŘEM SVÉHO LIDU.

Kriste, ty dáváš Církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA

Bože, sílo těch, kdo v tebe doufají, tys dal svatému Janu Zlatoústému dar výmluvnosti a statečnost v protivenstvích; posiluj nás, ať následujeme příklad jeho trpělivosti, a veď nás svým slovem, které on hlásal. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie