lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

26. říjen 2021
Druhé mezidobí, 30. týden
2. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU


RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Původce světla věčného,
celý jsi světlo a sám den,
jenž nezná temna žádného,
podstatou svou jsi světlo jen.

Noc bledne už a odchází
přede dnem, který blízko jest,
s jitřenkou úsvit přichází,
jenž šátkem zastřel světlo hvězd.

Vstáváme z lůžka s radostí
a za všechno ti děkujem,
že slunce, vítěz nad nocí,
přivádí k nám zas nový den.

Vroucně tě, svatý, prosíme,
ať v naše vášně, jejich vznět
tělesná žádost nevnikne,
nesvede mysl klamný svět.

Ať nestrhne nás k hádkám hněv
a břicho k poživačnosti,
ať nebouří se chtíčem krev,
nás neovládne lakomství.

Ať v mysli ostražití jsme
s tělem vždy neposkvrněným,
ať s Kristem dnešek strávíme
mu věrni celým srdcem svým.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.

Žalm 36 (37)
Úděl dobrých a zlých

Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5, 5)

I

1 Nerozhořčuj se nad špatnými, *
      neřevni na ty, kdo pášou zlo!

2 Zakrátko zvadnou jako tráva, *
      uschnou jak bujná bylina. –

3 Důvěřuj v Pána a čiň dobro, *
      pokojně, věrně v své zemi žij.

4 Jen v Pánu měj své potěšení: *
      po čem tvé srdce touží, on dá. –

5 Svou cestu života svěř Pánu, *
      důvěřuj, on už učiní své.

6 Jak světlu dá vzejít tvé spravedlnosti *
      a tvému právu jak bílému dni. –

7 Tichý buď před Pánem, spolehni na něj, †
      nežárli na toho, komu se daří, *
      i když je přitom samá lest.

8 Přemáhej hněv a zanech záští, *
      nezlob se, z toho roste jen zlo.

9 Zlí totiž budou vyhlazeni; *
      kdo v Pána doufá, podrží zem. –

10 Jen ještě chvíli a bezbožník zmizí: *
       pohleď, tu stál – a není ho již!

11 Kdežto pokorní obdrží zemi *
       a hojný pokoj bude jim přán.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.

II

12 Bezbožník ukládá spravedlivému *
       a zuby skřípe na něho.

13 Pán však se jeho úkladům směje, *
       vidí už nadcházet jeho den. –

14 Hříšníci tasí svoje meče, *
       k výstřelu napínají luk,
    jen aby skláli ubožáka, *
       pobili všechny pokojné.

15 Vnikne však jejich meč do jejich srdcí *
       a jejich luky se přelomí. –

16 Lepší je trocha poctivcova *
       než velké jmění bezbožných;

17 protože hříšným se přerazí paže, *
       kdežto poctivé podepře Pán. –

18 Pán dobře zná život bezúhonných, *
       dědictví jejich je na věky.

19 V neblahých dobách nebudou v hanbě, *
       i za dnů hladu se nasytí. –

20 Zatímco bezbožní propadnou zkáze: *
       vždyť všichni nepřátelé Páně
    jsou jen jako to luční kvítí: *
       zaniknou, odvanou jako dým. –

21 Hříšník se dluží, aniž co vrací; *
       dobrý však z lásky rozdává.

22 Ti, jimž Pán žehná, zdědí zemi, *
       ti, které proklel, vyhynou. –

23 Pán posiluje kroky toho, *
       čí život se mu zalíbil.

24 Padne-li, ležet nezůstane, *
       vždyť Pán ho drží za ruku. –

25 Ať mlád nebo k stáru, já nezažil nikdy, †
       aby byl dobrý ponechán v bídě *
       a jeho děti šly žebrotou.

26 Vždycky se slituje, potřebným půjčí, *
       v dětech svých bude požehnán. –

27 Odvrať se od zlého, čiň jen dobré, *
       zůstaneš takto na věky živ.

28 Vždyť Pán má lásku k spravedlnosti *
       a neopouští svoje věrné;
    zatímco nepoctiví zajdou, *
       rod hříšných bude vyhlazen.

29 Jen spravedliví zdědí zemi, *
       na věky na ní budou žít.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.

III

30 Ústa řádného mluví vždy moudře *
       a jeho jazyk pravdivě.

31 V srdci si nese Boží zákon, *
       krok jeho nezakolísá.

32 Za spravedlivým slídí hříšník *
       a snaží se ho usmrtit.

33 Pán ho však nenechá napospas zlému, *
       na soudu nedá ho odsoudit. –

34 Doufej v Pána, choď jeho cestou †
       a povýší tě k držení země, *
       záhubu hříšných uvidíš.

35 Znával jsem hříšného násilníka, *
       jak pyšný cedr se vypínal:

36 přišel jsem podruhé – nebylo ho, *
       hledal jsem jej a nenašel! –

37 Hleď na zbožné, hleď na poctivé: *
       takovým patří budoucnost.

38 Bezbožní vesměs však dojdou zkázy, *
       potomstvo hříšných vyhyne.

39 Sám Pán je spásou spravedlivých, *
       v čas nouze jim je ochranou.

40 Pán jim dá pomoc a vysvobození *
       za to, že v něho doufají.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.

V. Jen ty mě moudrému vědění nauč.
R. Neboť tvým příkazům důvěřuji.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Moudrosti

3, 1-19
Spravedliví dosáhnou věčného království

1Duše spravedlivých jsou v Boží ruce
a nedotkne se jich utrpení.
2Zdáli se být mrtví v očích lidí pošetilých,
jejich smrt se pokládala za neštěstí,
3za záhubu jejich odchod od nás,
v pokoji však přebývají.
4I když se lidem zdálo, že jsou trestáni,
jejich naděje byla plná nesmrtelnosti.
5Po lehkém trestu dojdou velkých dobrodiní,
vždyť Bůh je pouze zkoušel
a shledal, že ho jsou hodni.
6V tavicím kelímku je zkoušel jak zlato,
jako dokonalá oběť se mu zalíbili.

7V čase, kdy budou odměněni, zazáří,
jako jiskry proběhnou obilnými stébly.
8Budou soudit pohany a ovládnou národy
a Pán jim bude navěky králem.
9Ti, kdo v něj doufali, poznají pravdu,
kdo byli věrní, setrvají u něho v lásce,
protože popřává svým vyvoleným lásku a smilování.

10Podle svého smýšlení budou bezbožní potrestáni,
ti, kdo nedbali o spravedlivého a odpadli od Pána.
11Ano, neštěstí těm, kdo pohrdají moudrostí a kázní!
Marná je jejich naděje, námahy jsou bezvýsledné
a bez užitku jejich skutky.
12Jejich ženy jsou bez rozumu,
zkažené jsou jejich děti,
je to prokleté pokolení.

13Šťastná je naproti tomu neplodná žena,
která je bez poskvrny,
která nepoznala hříšné lože,
její plodnost se ukáže při navštívení duší.
14I neplodný muž, který svýma rukama nedělal nepravost
a nesmýšlel zle o Pánu,
obdrží vybraný dar za svoji věrnost
a nejvíce žádoucí úděl v chrámu Páně.
15Neboť skvělý je plod ušlechtilých snah,
nezničitelný je kořen moudrosti.

16Avšak děti cizoložníků se nevydaří,
zahyne potomstvo nezákonného lože.
17Za nic je budou mít, i když se dožijí delšího věku,
ani jejich stáří nakonec nedojde úcty.
18Zemřou-li dříve, budou bez naděje
a v den soudu bez útěchy.
19Ano, krutý je konec provinilého pokolení!

RESPONSORIUM

Mdr 3, 6.7.9

O. V tavicím kelímku je Pán zkoušel jak zlato, jako dokonalá oběť se mu zalíbili; v čase, kdy budou odměněni, zazáří, * protože popřává svým vyvoleným lásku a smilování.
V. Ti, kdo v něj doufali, poznají pravdu, kdo byli věrní, setrvají u něho v lásce, * protože popřává svým vyvoleným lásku a smilování.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svatého papeže Klementa I. Korinťanům

(Cap. 24, 1-5; 27, 1 -29, 1: Funk 1, 93-97)

Bůh je věrný v zaslíbeních

     Povšimněme si, milovaní, jak nám Hospodin ustavičně dává najevo, že jednou dojde ke vzkříšení, jehož prvotinou učinil Pána Ježíše Krista, když ho probudil ze smrti. Pohleďme, milovaní, na vzkříšení, jak se děje ve svém čase. Den a noc nám ukazují vzkříšení; uléhá noc a povstává den, den se vzdaluje a noc opět přichází. Vezměme obilí: jak se děje setba? Vyšel rozsévač a rozhodil do země všechna zrna; ta dopadnou na zemi suchá a holá a rozpadnou se; z jejich smrti je pak vzkřísí vznešená péče Hospodinova, z jednoho jich vyrůstá mnoho a přinášejí plod.
     Touto nadějí nechť se tedy naše duše pevně spojí s tím, který je věrný v zaslíbeních a spravedlivý v soudech. Ten, který zakázal lež, bude tím méně lhát sám: neboť nic není u Boha nemožnější než to, aby lhal. Ať se tedy v nás znovu rozhoří víra v něho a my ať si uvědomíme, že všechno mu je blízko.
     Slovem jeho vznešenosti povstalo všechno a slovem může všechno zase zničit. Kdo mu může říci: Cos to udělal?1 Nebo kdo se může protivit jeho síle?2 Učiní vše, kdy chce a jak chce, a nic nepomine z toho, co ustanovil. Vše je před ním zřejmé a nic není skryto jeho vůli, jestliže o Boží slávě vypravuje nebe, obloha hlásá díla jeho rukou, den dni to říká, noc to šeptá noci. Není to řeč a nejsou slova, hovoří takto hlasem nepostižným.3
     Poněvadž tedy vidí a slyší vše, bojme se ho a zanechme nečistých tužeb po špatných skutcích, abychom byli jeho milosrdenstvím uchráněni od budoucího soudu. Neboť kam může někdo z nás utéci před jeho mocnou rukou? A který svět přijme toho, kdo od něho zběhl? Někde v Písmu totiž čteme: Kam bych mohl před tvým Duchem jít, kam bych mohl prchnout před tvou tváří? Vystoupil bych do nebe – jsi tam; ustlal bych si v podsvětí – i tam jsi.4 Kam tedy může někdo odejít, či kam může utéci před tím, který objímá celý svět?
     Přistupme tedy k němu se svatou duší pozdvihujíce k němu čisté a neposkvrněné ruce a milujme svého dobrotivého a milosrdného Otce, který si nás vyvolil.

     1 Mdr 12, 12
     2 srov. Mdr 11, 21 (LXX, 22)
     3 Žl 18 (19), 2-4
     4 srov. Žl 138 (139), 7-8

RESPONSORIUM

Srov. Est4,17c; Žl 43 (44), 27; Est 4, 17d

O. Pane, všemohoucí králi, v tvé moci je všechno a není nikoho, kdo by mohl odporovat tvé vůli. * Vysvoboď nás pro své jméno.
V. Tys učinil nebe i zemi a všechno, co je v okruhu nebes. * Vysvoboď nás pro své jméno.

PSALMODIE

Ant. 1 Pane, sešli své světlo a svou věrnost.

Žalm 42 (43)
Touha po svatyni

Já jsem přišel na svět jako světlo. (Jan 12, 46)

1 Sám, Bože, suď a haj mě proti bezbožníkům, *
      před zlým a podlým člověkem mě zachraň!
2 Vždyť tys má síla, Bože, proč mě zapuzuješ? *
      Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn? –

3 Sešli své světlo a svou věrnost: ať mě vedou *
      až na tvou svatou horu, do tvých stanů.
4 Předstoupím před tvůj oltář, k Bohu radostnému *
      a velebit tě budu při citeře, Pane, můj Bože! –

5 Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
      Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
      toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, sešli své světlo a svou věrnost.

Ant. 2 Po všechny dny našeho života nás, Pane, ochraňuj.

Kantikum
Úzkosti nemocného, radost uzdraveného
Iz 38, 10-14d.17b-20
Jsem živý. Byl jsem mrtev, a hle – jsem živ na věky věků a mám klíče od smrti a podsvětí. (Zj 1, 18)

10 Řekl jsem si: „Uprostřed života *
       mám sestoupit k branám podsvětí!“
    Bylo mi líto zbytku mých let, *
11      a tak jsem si řekl:
    „Už neuvidím Pána Boha v zemi živých, *
       ani člověka mezi pozemšťany.“ –

12 Rozpadá se mi má schránka a život mně mizí *
       jako stan kočovníků: –

    můj život je jako když tkadlec svinuje plátno, †
      je jako tkanina od stavu odřezaná; *

13        ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká. –

    Už od rána o pomoc volám, †
       je mi, jako by lev mi drtil kosti, *
     ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká. –

14 Jako když holátko ve strachu pípá, †
       jako když holub mláďata volá, *
       tak je můj nářek;
    zemdlený zrak upírám k nebi, *
       mně úzko je, pomoz mi, Pane! –

17 A ty jsi můj život vytrhl z jisté zkázy, *
       všechny mé hříchy jsi jako za záda hodil. –

18 Vždyť mrtví a smrt tě nemohou chválit *
       a kdo jde do hrobu, nedoufá ve tvou věrnost. –

19 Jenom ten, kdo žije, tě chválí, jako já dnes, *
       o tvé věrnosti otec vypráví synům. –

20 Zachovej mě, Pane, a po celý život *
       zpívat ti budem své žalmy v tvém domě.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Po všechny dny našeho života nás, Pane, ochraňuj.

Ant. 3 Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně.

Žalm 64 (65)
Díkůvzdání za Boží divy

Siónem rozuměj nebeské město. (Origenes)

2 Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně, *
      tobě plnění slibů. –

3 Neboť ty vyslýcháš prosby, kdekdo se utíká k tobě, *
      břímě svých hříchů ti nese.
4 Viny, které nás tíží, jsou totiž nad naše síly, *
      ty však je zahladit umíš. –

5 Blažen, koho si zvolíš, aby se přiblížil k tobě, *
      kdo v tvých nádvořích bydlí!
   Kéž se můžeme sytit dobrem tvého domu, *
      neboť tvůj chrám je svatý.
6 Podivuhodnými skutky věrně nám splňuješ prosby, †
      Bože, záchrano naše, *
      naděje všech končin světa i všech ostrovů v dálce. –

7 Ty držíš hory svou silou, ty jsi opásán mocí, †
8     ty tišíš hučení moří, hučení příbojů jeho *
      i všech národů vřavu.
9 Před tvými divy se třesou národy v nejzazších dálkách, *
       nad tvým znamením jásá východ jitra i noci. –

10 Laskavě pečuješ o zem, hojnou vláhou ji daříš, *
       její bohatství množíš.
    Plny jsou náhony Boží, lidem jsi nachystal zrní, *
       takto pečuješ o ni.
11 Její brázdy jsi zvlažil, rozmělnil její hroudy, *
       zkypřils ji hojnými dešti, požehnals, co na ní vzrostlo. –

12 Ověnčils koloběh roku korunou dobrotivosti, *
       všudy jde za tebou hojnost.
13 Mokvají pastviny stepní, pahorky jásotem hýří, †
14     louky jsou oděny stády, doliny pokryty klasy.*
       Všechno to jásá a zpívá.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Srov. 1 Sol 5, 4-5
Vy, bratři, nejste ve tmě, že by vás den Páně překvapil jako zloděj. Vy všichni jste přece synové světla a synové dne, noc ani tma nemá nad námi právo.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Slyš můj hlas, Pane, * s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
R. Slyš můj hlas, Pane, * s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
V. S úsvitem přicházím, o pomoc prosím.
R. S důvěrou spoléhám na tvé slovo.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Slyš můj hlas, Pane, * s důvěrou spoléhám na tvé slovo.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Zachraň nás, Pane, z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Zachraň nás, Pane, z rukou všech, kteří nás nenávidí.

PROSBY

Dobrořečme našemu Spasiteli, neboť on svým zmrtvýchvstáním ozářil svět, a pokorně ho vzývejme:
     DEJ, PANE, AŤ VYTRVÁME NA TVÉ CESTĚ.

Pane Ježíši, ranní modlitbou oslavujeme tvé zmrtvýchvstání,
ať náš den prozáří naděje, která pramení z tvé slávy.
Pane, přijmi naše dobré úmysly a předsevzetí
jako prvotiny tohoto dne.
Uděl nám, ať dnes rosteme v tvé lásce,
aby všechno prospívalo k dobru našemu i všech lidí.
Pane, dej, ať tak svítí naše světlo před lidmi,
aby viděli naše dobré skutky a velebili nebeského Otce.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA

Pane Ježíši Kriste, ty jsi pravé světlo, které svítí všem lidem, aby mohli dojít ke spáse; prosíme tě, uveď naše kroky na cestu spravedlnosti a pokoje, abychom se připravovali na setkání s tebou. Neboť ty žiješ a kraluješ s Bohem Otcem v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků. Amen.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie