Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

2. červenec 2020
Druhé mezidobí, 13. týden
1. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Ohnivé slunce vychází.
Nás jímá lítost, stud a žal:
když Boží světlo na nás zří,
nikdo už nesmí hřešit dál.

Ať zaslepenost konečně
ustoupí, neboť dlouhý čas
k propasti z cesty bezpečné
podvodným klamem vedla nás.

To světlo ať dá jasný den
a od všech vin nás očistí.
Nemluvme nic leč pravdu jen
a neosnujme žádných lstí.

Ať proběhne náš dnešek tak,
že nezhřeší rty prolhané,
ni ruce, ani chtivý zrak,
a tělo čisté zůstane.

Ten, jenž vše vidí, z výše zří
a každého dne přísně nám
srdce i skutky prohlíží,
od úsvitu až k nočním tmám.

Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těšíš nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Žalm 18, 31-51
Poděkování za záchranu

Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)

IV

³¹ Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
      výroky Páně tříbeny v ohni, *
      on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.
³² Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
      kdo nežli sám náš Bůh je skálou?
³³ Bůh, který silou mě opásal, *
      cestu mou ochránil od úhony.
³⁴ Jelení hbitost mým krokům dal, *
      on mi dal kráčet po výšinách.
³⁵ Ruce mé učil bojovat, *
      paže mé napínat kovové luky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

V

³⁶ Svou pomoc dals mi za můj štít, †
      pravice tvá mě podepírá, *
      silným mě činí, že ty jsi se mnou.
³⁷ Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
      abych si kotník nepodvrtl.
³⁸ Nepřátele jsem dohonil, *
      neucouvl, až jsem je pobil.
³⁹ Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
      zůstali ležet u mých nohou.
⁴⁰ Tys k boji silou mě opásal, *
      podlehnout dals mým protivníkům, –

⁴¹ zahnals mé odpůrce na útěk, *
      dopřáls mi za jejich záští je zničit.
⁴³ Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
      rozšlápl jako na cestě bláto.
⁴⁴ Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
      tys mi dal vládu nad národy.
    Podrobil se mi i neznámý lid, *
⁴⁵     poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
⁴⁶ Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
      s chvěním své hradby opouštějí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

VI

⁴⁷ Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
      Veleben budiž Bůh, má spása!
⁴⁸ Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
      který mi národy podrobuje!
⁴⁹ Před odpůrci mě zachránil, †
      vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
      vytrhl z rukou násilníka. –

⁵⁰ Za to tě v národech oslavím, *
      písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.
⁵¹ Pán svému králi byl milostiv, †
      vyvýšil svého pomazaného, *
      Davida i jeho potomstvo navždy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

V. Otevř mé oči, Pane, ať sleduji bděle.
R. Podivuhodné zákony tvoje.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Samuelovy

     ¹David se znovu se všemi vybranými muži z Izraele, se třiceti tisíci, ²a s veškerým lidem, který byl s ním, vydal na cestu z Baalímu Judova, aby odtud přivezli Boží archu, při níž se vzývá Jméno, jméno Hospodina zástupů, trůnícího nad ní na cherubech. ³Vezli Boží archu na novém povozu. ⁴Vyzvedli ji z Abinadabova domu na pahorku. Oza a Ahio, Abinadabovi synové, povoz doprovázeli. Oza šel při Boží arše, Ahio před archou. ⁵David a všechen izraelský dům tančili ze všech sil před Hospodinem za doprovodu zpěvů, citer, harf, bubínků, chřestítek a cimbálů.
     ⁶Když přišli k Nachonovu humnu, napřáhl Oza ruku k Boží arše a zachytil ji, protože spřežení vybočilo z cesty. ⁷Hospodin vzplanul proti Ozovi hněvem. Bůh ho tam pro neúctu zabil a on tam při Boží arše zemřel. ⁸Davida se hluboce dotklo, že se Hospodin obořil na Ozu, a proto nazval toto místo Perez-Oza – to je Ozovo zbořenisko; jmenuje se tak dodnes. ⁹V onen den pojala Davida bázeň před Hospodinem. Řekl: „Jak by mohla Hospodinova archa vejít ke mně?“ ¹⁰Proto David nechtěl přenést Hospodinovu archu k sobě do Města Davidova. David ji dal tedy dopravit do domu Obed-edoma Gatského. ¹¹V domě Obed-edoma Gatského zůstala Hospodinova archa tři měsíce. Hospodin Obed-edomovi i celému jeho domu žehnal.
     ¹²Potom králi Davidovi oznámili, že Hospodin pro Boží archu žehná Obed-edomovu domu i všemu, co mu patří. David dal Boží archu odnést za jásotu z domu Obed-edoma vzhůru do Davidova města. ¹³Když ušli nosiči archy šest kroků, obětoval býka a tučné tele. ¹⁴A David, opásán lněným efodem, tančil ze všech sil před Hospodinem. ¹⁵Takto David a celý dům nesli Hospodinovu archu za jásotu a za zvuku trub. ¹⁶Když Hospodinova archa vstupovala do Města Davidova, Michol, dcera Saulova, se právě dívala z okna. Viděla krále Davida, jak se točí a vyskakuje před Hospodinem, a v srdci jím pohrdla.
     ¹⁷Přinesli tedy Hospodinovu archu a položili ji na její místo doprostřed stánku, který pro ni David zřídil. Potom David přinesl před Hospodinem celopaly a pokojné oběti. ¹⁸Když David skončil s obětováním celopalů a pokojných oběti, požehnal lid ve jménu Hospodina zástupů. ¹⁹Pak podělil všechen lid, celé množství Izraele, muže i ženy, každému dal chlebovou placku, koláč z datlí a koláč z hrozinek. Potom všechen lid odešel do svého domova.
     ²⁰David se vrátil, aby požehnal svému domu. Tu Michol, dcera Saulova, vyšla Davidovi vstříc se slovy: „Jak se dnes proslavil izraelský král! Před očima otrokyň svých služebníků se dnes odhaloval jako nějaký blázen.“ ²¹David Michol odvětil: „Před Hospodinem, který mě vyvolil místo tvého otce a místo celého jeho domu a ustanovil mě vládcem Hospodinova lidu, Izraele, před Hospodinem jsem tak dováděl. ²²I když budu ještě víc zlehčován než teď a budu docela maličký i ve vlastních očích, budu vážen právě u těch otrokyň, o nichž jsi mluvila.“ ²³A Michol, dcera Saulova, neměla děti až do dne své smrti.

RESPONSORIUM

O. Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, ty i tvá vznešená a slavná archa! * Právo a řád buď rouchem kněží tvých, radostně ať ti jásají tví věrní.
V. Zvyšte se ještě, vy brány, zvětšte se, pradávné vjezdy, pro příchod slavného krále! * Právo a řád buď rouchem kněží tvých, radostně ať ti jásají tví věrní.

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilie svatého kněze Jeronýma
k nově pokřtěným

     Tak jako laň, jež dychtí po tekoucích vodách, tak dychtí, Bože, po tobě má duše.¹ Jako ty laně dychtí po bystré vodě, tak i naše laňky, to jest ti, kteří opustil Egypt tohoto světa a ve vodách svého křtu usmrtili faraóna a zahubili celé jeho vojsko; ďábel je mrtev a pokřtění dychtí po pramenech Církve, po Otci, Synu a Duchu Svatém.
     O Otci se jako o prameni píše v Jeremiášovi: Mne, pramen živé vody, opustili a kopali si cisterny, cisterny rozpukané, které nemohou udržet vodu.² A o Synu na jiném místě čteme: Opustili pramen moudrosti.³ A o Duchu Svatém: Kdo se napije vody, kterou mu dám já, stane se v něm pramenem vody tryskající do věčného života.⁴ Tento výrok snadno pochopíme, protože sám evangelista říká, že tu Spasitel mluvil o Duchu Svatém.⁵ Tím je naprosto zřejmě dokázáno, že trojím pramenem Církve je tajemství Trojice.
     Po tom dychtí duše věřícího, po tom dychtí duše pokřtěného, a proto říká: Po Bohu žízním v duši, po živém prameni.⁶ Nechtěla Boha prostě jen vidět, ale přímo hořela touhou po něm a žíznila po něm neuhasitelnou žízní. Před přijetím křtu si katechumeni mezi sebou říkali: Kdy konečně zas přijdu před Boží tvář?⁷ A hle, oč usilovali, se jim splnilo. Přišli a stanuli před Boží tváří, přistoupili k oltáři a octli se tváří v tvář tajemství Spasitele.
     Byli připojeni ke Kristovu tělu, byli znovuzrozeni v životodárném prameni, a proto mohou s důvěrou říkat: Půjdu k podivuhodnému stánku, k Božímu domu.⁸ Božím domem je Církev, ona je tím podivuhodným stánkem, je příbytkem radosti a chvály, hlasem oslavujících.⁹
     Nuže vy, kteří jste se nyní oblékli v Krista,¹⁰ pojďte za mnou podle mých pokynů, nechte se z víru tohoto světa vylovit Božím slovem jako rybky udicí, a řekněte: U nás je všechno podstatně jinak. Neboť ryby vytažené z moře hynou, ale nás apoštolové vytáhli z moře tohoto světa a ulovili, abychom se z mrtvých stali živými. Když jsme byli ve světě, náš pohled se ztrácel v hlubinách a život jsme trávili v bahně. Ale jakmile jsme byli vytaženi z vln, začali jsme vidět slunce, začali jsme se dívat na pravé světlo. A zaplavila nás nesmírná radost, takže říkáme své duši: Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj.^{11
     1} Žl 41 (42), 2
     ² Jer 2, 13
     ³ srov. Bar 3, 12
     ⁴ Jan 4, 14
     ⁵ srov. Jan 7, 39
     ⁶ Žl 41 (42), 3 (Vulg.)
     ⁷ Tamtéž
     ⁸ Žl 41 (42), 5 (Vulg.)
     ⁹ Tamtéž
     ¹⁰ srov. Gal 3, 27
     ¹¹ Žl 41 (42), 6

RESPONSORIUM

O. Jen jedno jediné na Pánu žádám, po jednom toužím: * abych směl v Pánově domě přebývat po celý život.
V. Na jeho dobrotu patřit, z něho se ve chrámě těšit. * Abych směl v Pánově domě přebývat po celý život.

PSALMODIE

Ant. 1 Vzhůru, moje harfo, já jitřenku teď probudím.

Žalm 56 (57)
Ranní modlitba v soužení

Tento žalm zpívá o utrpení Páně. (Sv. Augustin)

² Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj, *
      neboť se k tobě utíkám!
   V stínu tvých křídel hledám útočiště, *
      až pohroma se přežene.
³ O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, *
      k Bohu, jenž pro mne činí vše: –

⁴ ať z nebe zasáhne a pomůže mi, *
      mé úkladníky zahanbí!
   Svou milostí a věrností *
      on zachraňuje život můj.
⁵ Já musím spávat uprostřed lvích šelem, *
      co dravě lidi hltají.
   Jsou jejich zuby oštěpy a šípy *
      a jejich jazyk ostrý meč. –

⁶ Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
      po celé zemi slávu svou! –

⁷ Oni mým nohám nastražili léčky, *
      oni mou duši sklíčili,
   přede mnou přímo kopali mi jámu, *
      až do ní sami upadli. –

⁸ Je odhodláno moje srdce, Pane, †
      je odhodláno srdce mé, *
      zpívat ti chci a v struny hrát.
⁹ Vzhůru má duše! Vzhůru moje harfo! *
       Já jitřenku teď probudím.
¹⁰ Slavit tě budu před národy, Pane, *
       chválit tě mezi pohany.
¹¹ Neboť tvá dobrota až k nebi sahá *
       a věrnost tvá až do oblak. –

¹² Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
       po celé zemi slávu svou!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Vzhůru, moje harfo, já jitřenku teď probudím.

Ant. 2 Mými dary, praví Pán, se nasytí můj lid.

Kantikum
Štěstí vysvobozeného lidu Ježíš musel zemřít, aby rozptýlené Boží děti shromáždil v jedno. (Jan 11, 51. 52)

¹⁰ Slyšte, národové, slovo Páně *
       a zvěstujte je dalekým ostrovům!
    A řekněte: „Ten, kdo Izraele rozptýlil, shromáždí ho *
       a bude ho střežit jak pastýř své stádo.“ –

¹¹ Neboť Pán vykoupí Jákoba, *
       vysvobodí ho z ruky mocnějšího.
¹² S jásotem přijdou na horu Sión, *
       rozběhnou se za Božími dary;
    za obilím, vínem a olejem, *
       za mláďaty bravu a skotu.
    Jejich duše bude jak zavlažená zahrada *
       a už nebudou hladovět. –

¹³ Tehdy se radostí roztančí panna, *
       mládež i starci se rozveselí.
    Jejich smutek obrátím v radost, *
       potěším je a bědy jim proměním v jásot.
¹⁴ Kněží se potěší nad obětním tukem, *
       mými dary se nasytí můj lid.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Mými dary, praví Pán, se nasytí můj lid.

Ant. 3 Velký je Pán a nejvýš hoden chvály ve městě Boha našeho.

Žalm 47 (48)
Poděkování za Boží ochranu

Přenesl mě v duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém. (Zj 21, 10)

² Velký je Pán a nejvýš hoden chvály *
      ve městě Boha našeho.
³  Vznosně se tyčí jeho svatá hora, *
      je všemu světu k potěše;
   ten sever nejzazší, ta hora Sión, *
      to město krále mocného.
⁴ Pán, který sídlí v jeho hradních věžích, *
      je jeho hradbou bezpečnou. –

⁵ Vždyť hle, jak spolčila se řada králů, *
      přitáhli všichni najednou.
⁶ Jenom však pohlédli – a ustrnuli, *
      s hrůzou se dali na útěk.
⁷ Třesavka děsu je tam zachvátila, *
      křeč jako bolest rodičky,
⁸ jako když prudký vítr od východu *
      taršíšské lodi rozbíjí. –

⁹ Jak jsme to slýchali, teď viděli jsme *
      ve městě Boha našeho,
   v tom městě Pána zástupů: *
       Pán zbudoval je pro věky!
¹⁰ S vděčností, Bože, myslíme v tvém chrámě *
       na tvoje milosrdenství.
¹¹ Jako tvé jméno, Bože, tak tvá sláva *
       až na kraj země dosahá.
    Tvá pravice je provždy spravedlivá, *
       ať Sión se z ní raduje,
¹² ať zajásají všechny judské dcery *
       nad tvými, Pane, rozsudky! –

¹³ Projděte Sión, obejděte kolem *
       a jeho věže spočtěte,
¹⁴ prohlédněte si jeho opevnění, *
       projděte jeho paláci,
¹⁵ ať povíte všem příštím pokolením: *
       že takto veliký je Pán,
    náš Bůh po všechen čas a do věčnosti. *
       Ten, jenž nás vede na věky!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Velký je Pán a nejvýš hoden chvály ve městě Boha našeho.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Tak praví Hospodin: „Mým trůnem je nebe a země podnoží mých nohou. Jaký dům byste mi mohli vystavět, jaké místo pro můj odpočinek? Vždyť přece to všechno učinila má ruka, mně to všechno patří – praví Hospodin. Na koho shlédnu? Jen na pokorného, duchem zkroušeného, plného úcty před mými slovy.“

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Ze srdce volám, * vyslyš mě, Pane.
R. Ze srdce volám, * vyslyš mě, Pane.
V. Poslušen budu tvých přikázání.
R. Vyslyš mě, Pane.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Ze srdce volám, * vyslyš mě, Pane.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Zbožně služme Pánu a vysvobodí nás z rukou nepřátel.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Zbožně služme Pánu a vysvobodí nás z rukou nepřátel.

PROSBY

Děkujme Kristu, že nám dopřál světlo tohoto dne, a volejme k němu:
     PANE, POŽEHNEJ NÁM A POSVĚŤ NÁS.

Dal ses v oběť za naše hříchy,
— přijmi naše dnešní úmysly a předsevzetí.
Potěšuj naše oči darem nového světla,
— vzejdi jako jitřenka v našich srdcích.
Pomoz nám, ať jsme dnes ke všem trpěliví,
— neboť ty jsi k nám trpělivý a plný slitování.
Učiň, Pane, ať dnes poznáváme tvé milosrdenství
— a radost z tebe ať je naše síla.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Všemohoucí věčný Bože, tvá Církev tě od rána až do večera po celý den chválí; vyslyš naše pokorné prosby: zažeň z našeho srdce temnoty hříchu a přiveď nás k pravému světlu, k našemu Pánu Ježíši Kristu. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie