Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | |||
5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
9. leden 2020, Čtvrtek
2. týden žaltáře
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Kdokoli Krista hledáte,
do výšin oči obraťte.
Tam uvidíte jedenkrát
znamení věčné slávy plát.
Ta hvězda, jež se krásou skví
víc nežli slunce planoucí,
roznáší zprávu po zemi,
že přišel k nám Bůh vtělený.
Až z lůna světa, Persie,
z jejíchž bran slunce putuje,
mágové, znalci zkušení,
v tom královské zří znamení.
Praví si: Kdo tak mocný jest,
ten mocný vládce jasných hvězd,
před nímž se musí nebe chvět,
mu slouží světlo, ba i svět?
Zříme tu světlo přejasné,
jehož zář nikdy nehasne,
nesmírné, slavné, vznešené,
před nebem a vším zrozené.
Toť všeho lidstva Vládce sám,
král Izraelův, jeho Pán,
Abrahámovi slíbený
i všemu jeho plemeni.
Ježíši, tebe každý chval,
pohanům že ses ukázal,
i Otce, Ducha milosti
po všechny věky věčnosti. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.
V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)
I
2 Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
otcové naši nám vyprávěli
o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
v tom dávném čase rukou svou.
3 Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
národy potřels a jim jsi dal růst. –
4 Nedobyli si mečem tu zemi, *
nezvítězilo jejich rámě,
nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –
5 Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.
6 S tebou jsme zdolali nepřátele, *
tvým jménem deptáme protivníky. –
7 Na svém luku si nezakládám, *
nevděčím za vítězství meči:
8 tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
pokořils ty, kdo nás nenávidí.
9 Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
povždy jsme chválili tvé jméno.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.
Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.
10 Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
netáhneš, Bože, už do boje s námi.
11 Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
loupí nás ti, kdo nás nenávidí.
12 Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
mezi pohany rozptýlil jsi nás. –
13 Lacino prodáváš svůj národ, *
pramálo jsi tím prodejem získal.
14 Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
všem kolem dokola k hanbě a smíchu.
15 Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
pohané nad námi kývají hlavou. –
16 Stále svou hanbu mám před očima, *
studem se celý červenám v tváři,
17 slyším-li samou hanu a výsměch, *
vidím-li mstivého nepřítele.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.
Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.
18 A toto všechno dolehlo na nás, †
i když jsme na tebe nezapomněli, *
úmluvu s tebou neporušili,
19 naše srdce se neodvrátilo, *
nesešly naše kroky z tvé cesty,
20 a tys nás rozbil v šakalích místech, *
ty jsi nás zastřel temnotami. –
21 Kdybychom bývali zapomněli †
na svaté jméno svého Boha *
a vztáhli ruce k cizímu bohu,
22 což by to Bůh byl nezpozoroval? *
On přece zná všechny tajnosti srdce.
23 Pro tebe stále nás pobíjejí, *
jednají s námi jak s jatečním stádem. –
24 Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!
25 Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
bídu a strast naši zapomínáš?
26 Naše duše je sražena v prach, *
na zemi ulpělo naše tělo.
27 Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
v milosti své nás vysvoboď!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.
V.
Pán nás naučí svým cestám.
O.
A budeme chodit po jeho stezkách.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
7Hospodinovu lásku chci hlásat,
Hospodinovy slavné činy,
za všechno, co nám Hospodin udělil,
za velkou štědrost pro dům Izraele,
kterou ukázal podle svého smilování,
podle množství své lásky.
8Řekl: „Je to můj vlastní lid,
synové, kteří nikdy nezklamou.“
Proto se jim stal Spasitelem.
9Ve všelikém jejich soužení nebyl to posel, nebyl to anděl,
ale on sám je vysvobodil;
ve své lásce, v útrpnosti on sám je vykoupil;
zvedl je a nosil
ve všech dávných dobách.
10Oni se však vzpírali
a uráželi jeho svatého ducha;
proto se jim změnil v nepřítele
a sám s nimi válčil.
11Vzpomenul na dávné časy,
na Mojžíše a jeho národ:
Kde je ten, který je vyvedl z moře
s pastýřem svého stáda?
Kde je ten, který mu dal do nitra
svého svatého ducha?
12Ten, který přivedl na Mojžíšovu pravici
své slavné rámě,
ten, který před nimi rozdělil vody,
aby si zjednal jméno věčné,
13ten, který je vedl hlubinami
bez úrazu jako koně na poušti.
14Jako stádo, které sestupuje údolím,
vedl je Hospodinův duch na místo odpočinku;
tak jsi vedl svůj lid,
abys oslavil svoje jméno.
15Pohlédni z nebe a dívej se
ze svého svatého a slavného sídla:
Kde je tvá horlivost a tvá síla?
Přestala tvá horoucí láska
a tvé slitování se mnou.
16Vždyť tys přece náš otec!
Abrahám nás nezná,
Izrael o nás neví,
ty, Hospodine, jsi náš otec;
„náš vykupitel“
je tvoje dávné jméno.
17Proč jsi dopustil, Hospodine,
že jsme zbloudili z tvých cest,
že nám ztvrdlo srdce,
abychom před tebou neměli bázeň?
Usmiř se kvůli svým služebníkům
pro kmeny, které jsou ti vlastní!
18Nakrátko ovládli bezbožní tvůj svatý lid,
naši nepřátelé pošlapali tvoji svatyni.
19Stali jsme se lidem jako v dávné době,
kdy jsi nám nevládl
a kdy jsme neměli tvé jméno.
Kéž bys protrhl nebe a sestoupil!
Před tvou tváří by se rozplynuly hory.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z promluvy svatého biskupa Prokla Konstantinopolského
Kristus se zjevil světu. Vnesl do jeho chaosu řád, a tak učinil svět jasným a radostným. Hřích světa vzal na sebe a nepřítele světa srazil.
Posvětil prameny vod a osvítil lidské duše. K divům připojil divy ještě větší.
Dnes se totiž země a voda podělily o Spasitelovu milost a celý svět je plný radosti; vždyť dnešní svátek připomíná světu ještě více divů než
předcházející slavnost.
O slavnosti Spasitelova narození se radovala země, protože nesla v jeslích Pána veškerenstva; dnes o Zjevení Páně se nadmíru raduje voda. Raduje
se proto, že v Jordánu se jí dostalo milosti posvěcení.
Při předchozí slavnosti jsme hleděli na křehké novorozeně, obraz naší křehkostí. Avšak o dnešním svátku vidíme dospělého, dokonalého muže v
náznaku toho, jenž dokonalý vychází z dokonalého. Tehdy se Král oblékal do purpurového pláště těla; dnes se Pramen všeho halí do vod řeky
Jordánu.
Nuže tedy, hleďte na nové neuvěřitelné divy: Slunce spravedlnosti se omývá v Jordánu, Oheň se noří do vody a Bůh je posvěcován člověkem.
Dnes se všechno stvoření ozývá chvalozpěvem a volá: Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně.1 Požehnaný, jenž přichází v každý čas: nepřichází
přece nyní poprvé.
Kdo je to? Promluv jasně, blahoslavený Davide: Pán je Bůh a zjevil se nám.2 A neříká to jenom prorok David, ale také apoštol Pavel se
připojuje k jeho svědectví a praví: Projevila se Boží dobrota, která přináší spásu všem lidem; a vede nás.3 Ne některým, ale všem: neboť
všem, Židům stejně jako Řekům, dává ochotně spásu prostřednictvím křtu, nabízejíc křest jako všem společné dobrodiní.
Nuže, pohleďte na podivuhodnou novou potopu, zjevně daleko významnější a mocnější, než byla ta za časů Noemových. Tehdy totiž voda potopy lidský
rod zahubila; nyní však mocí toho, jenž byl pokřtěn, byli ti, které zaplavila voda křtu, povoláni ze smrti k novému životu.
Tehdy holubice nesoucí olivovou ratolest jen ohlašovala libou vůni nejvyššího vládce, Krista;4 nyní však Duch Svatý sestupující v podobě holubice
nám přímo ukazuje milosrdného Pána.
1 Žl 117 (118), 26; Mt 21, 9
2 Žl 117 (118), 27 (LXX)
3 Tit 2, 11-12
4 srov. Gn 8, 11; srov. 2 Kor 2, 15
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Pane, vzbuď svoji moc a pospěš nás zachránit!
Přijď, Pane Ježíši! (Zj 22, 20)
2 Uslyš nás, ty, jenž paseš Izrael, *
Josefův lid jak svoje stádo vodíš,
ty, který trůníš nad cherubíny, *
3 ukaž se, ať tě v plné slávě spatří
Efraim, Benjamin i Manasse! *
Vzbuď svoji moc a zachránit nás pospěš! –
4 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
rozjasni tvář, a budem zachráněni! –
5 Jak dlouho ještě, Pane zástupů, *
míníš se hněvat, když tvůj lid tě vzývá?
6 Slzavým chlebem jsi jej nasytil, *
slzami napojil jej v plné míře.
7 Za předmět pře jsi nás dal sousedům, *
až se nám proto nepřátelé smějí. –
8 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
rozjasni tvář, a budem zachráněni! –
9 Sám révu z Egypta jsi přenesl, *
sám vyhnals pohany a révu vsadil.
10 Sám připravil jsi pro ni místa dost, *
vkořenila se, zaplnila zemi.
11 Svým stínem celé hory pokryla *
a svými ratolestmi Boží cedry.
12 Až k moři vyhnala své úponky, *
až k Eufratu své čilé letorosty. –
13 Proč jen jsi strhl její ohradu? *
Teď, kdo jde kolem, na ní hrozny sbírá,
14 teď kanec divočák ji pustoší, *
kdekterá polní zvěř se na ní pase. –
15 Obrať se, Pane zástupů, zas k nám! *
Popatři z výšin nebeských a pohleď!
Svou péčí se zas ujmi révy své, †
16 zahrady, již jsi vysázel svou paží, *
výhonku, který sám jsi vypěstil. –
17 Ti, kdo ji spálili a zničili, *
ať zhynou hrůzou, zdrceni tvou tváří!
18 Chraň muže, jenž je po tvé pravici, *
chraň syna člověka, jejž vychoval sis!
19 Oživ nás, nespustíme se tě již, *
vzývat a chválit budeme tvé jméno! –
20 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
rozjasni tvář, a budem zachráněni! –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, vzbuď svoji moc a pospěš nás zachránit!
Ant. 2 Pán vykonal veliké skutky, ať se to dozví celá země.
1 Sláva ti, Pane! Hněval ses na mne, *
ale tvůj hněv se obrátil a potěšil jsi mne.
2 Hleďte, Bůh je můj Spasitel, *
bez bázně budu doufat,
neboť Pán je má síla i sláva, *
a stal se mi spásou. –
3 S radostí budete vážit vody *
z bohatých pramenů Spasitele.
4 V ten den budete volat: Oslavujte Pána, *
vzývejte jeho jméno!
Zvěstujte národům jeho veliké činy, *
hlásejte vznešenost jeho jména.
5 Zpívejte Pánu pro jeho veliké skutky, *
ať se to dozví celá země.
6 Kdo bydlíte na Siónu, radujte se a jásejte, *
protože uprostřed vás je veliký Svatý Izraele.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán vykonal veliké skutky, ať se to dozví celá země.
Ant. 3 Zpívejte Pánu, síle naší.
Dejte pozor, aby nikdo z vás neměl srdce zlé a nevěřící. (Žid 3, 12)
2 Zpívejte Pánu, síle naší, *
jásejte vstříc Bohu Jákobovu!
3 Dejte se do zpěvu, do bubnů bijte, *
udeřte na zvučnou harfu a loutnu!
4 Zadujte na rohy o novoluní *
i při úplňku, v den našeho svátku! –
5 Izrael má tak zákonem dáno, *
příkazem od Boha Jákobova,
6 zřízením, které obdržel Josef, *
když táhl Bůh proti Egypťanům. –
Slyším hlas dosud nepoznaný: *
11 „Otevři ústa a naplním ti je.
7 Já jeho šíji jsem břemene zbavil, *
košů jsem zprostil jeho ruce.
8 Volals mě v nouzi, zachránil jsem tě, †
z hromových mračen jsem odpověděl; *
tys mě však u vody v Meribě zkoušel. –
9 Lide můj, slyš mé napomenutí, *
kéž mě Izrael vyposlechne:
10 Nebudeš míti jiného boha, *
cizímu bohu nesmíš se klanět!
11 Já jsem Pán, to já jsem Bůh tvůj, *
který tě vyvedl z egyptské země! –
12 Avšak můj národ na můj hlas nedbal, *
Izrael byl mě neposlušen.
13 Ať tedy dál jsou zaryti srdcem, *
ať jen si dělají podle svého. –
14 Kdyby však byl můj národ mě slyšel, *
kdyby byl Izrael šel mou cestou,
15 hned bych byl jeho odpůrce srazil, *
svou rukou pokořil nepřátele. –
16 Kdo jej má v zášti, dnes by se klaněl, *
v uctivém strachu by setrval navždy.
17 Svůj lid bych živil pšenicí vzácnou, *
sytil jej sladkostí skalního medu.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Zpívejte Pánu, síle naší.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Králové všichni * budou se mu klanět.
R. Králové všichni * budou se mu klanět.
V. Národy všechny pokorně mu sloužit.
R. Budou se mu klanět.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Králové všichni * budou se mu klanět.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Uviděli jsme jeho hvězdu na východě, a proto jsme přišli s dary poklonit se Pánu.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Uviděli jsme jeho hvězdu na východě, a proto jsme přišli s dary poklonit se Pánu.
PROSBY
Dítě se nám narodilo, Syn nám byl dán, věčné Slovo, zrozené z Otce, přišlo, když se naplnil čas. Radostně ho vítejme a volejme:
SLÁVA TOBĚ, PANE.
Synu Boha živého, ty jsi dříve, než začal svět, a přišel jsi na zem, abys lidi spasil,
— učiň nás svědky svého evangelia.
Kriste, Slunce spravedlnosti, tys vyšel z náruče Otcovy a osvítil jsi celý svět,
— zasvitni všem, kdo vězí v temnotách smrti.
Stal ses malým dítětem a ležel jsi v jeslích,
— vrať nám dětskou prostotu.
Stal ses pro nás chlebem věčného života,
— buď skrze svátost oltářní pramenem naší síly a radosti.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, tvůj jednorozený Syn přišel na svět ve skutečném lidském těle a stal se jedním z nás;
dej, prosíme, ať jsme skrze něho vnitřně přetvořeni k účasti na jeho božství. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie