Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

9. prosinec 2019
Doba adventní, 2. týden
2. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Hle, z pouště zní hlas jasný dost,
jenž deptá každou nepravost,
vyhosťme z nitra plané sny,
už svítá Ježíš z výšiny.

Prober se duše z mrákoty,
než tě kal hříchů zatopí.
Už nová hvězda vysvitla,
jež vyvede svět z moci zla.

Beránek je k nám posílán
za naše hříchy splatit daň.
Úpěnlivými prosbami
jej prosme o slitování.

Až jako blesk se vrátí zpět
a v pouta hrůzy sevře svět,
ať netrestá nás podle vin,
je však nám Otcem laskavým.

Ať slávou se Bůh Otec skví,
buď jeho Synu vítězství.
Nechť chvála Duchu, Plameni,
po všechny věky všude zní. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Žalm 30 (31), 1-17. 20-25
Důvěrná prosba v utrpení

Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)

I

² V tobě mám, Pane, své útočiště, †
      nedopusť, abych byl zahanben provždy! *
      Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!
³ Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †
      buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *
      pevným hradem, který mě chrání! –

⁴ Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *
     veď mě a provázej pro své jméno.
⁵ Zachraň mě ze sítí nastražených, *
      vždyť jenom ty jsi mé útočiště. –

⁶ Svého ducha ti do rukou vkládám, *
      spasíš mě, Pane, Bože věrný!
⁷ V zášti máš ty, kdo ctí nicotné modly, *
      já však mám důvěru jedině v Pána.

⁸ Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †
      nad tím, žes na moji bídu shlédl, *
      že ses mne ujal v mé tísnivé nouzi,
⁹ že jsi mě nevydal nepřátelům, *
      že jsi mě vyvedl na volný prostor.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

II

¹⁰ Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *
       oči mám hořem zakaleny,
¹¹ ve stálých útrapách plyne můj život, *
       léta má míjejí v hořekování,
    zármutkem chřadnou všechny mé síly, *
       údy mi slabostí podklesávají.

¹² Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †
       pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *
       jak mě kdo potká, přede mnou prchá.
¹³ Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *
       stal jsem se pohozeným střepem.
¹⁴ Slyším šuškání davu a hrozby, †
       spolu se proti mně umlouvají, *
       ukládají mi o holý život. -

¹⁵ Já však se spoléhám na tebe, Pane, *
       „ty jsi můj Bůh," ti s důvěrou říkám.
¹⁶ Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *
       vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!
¹⁷ Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *
       zachraň mě ve svém milosrdenství!

    ¹⁸ [Nenech mě zahanbit, když jsem tě vzýval! †<
          Zahanbi, Pane, bezbožníky, *
          umlč je, uvrhni do podsvětí!
    ¹⁹ Ať už se uzavřou prolhaná ústa, †
          která si troufají na spravedlivé, *
          hovoří o nich s posměšnou pýchou.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

III

²⁰ Jak velká je tvá dobrota, Pane, *
       kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,
    kterou jsi přichystal pro ty všechny, *
       kdo se před lidmi utekou k tobě!
²¹ Držíš je pod ochranou své tváře, *
       kryješ je před lidským hanobením,
    pod svou střechou jim úkryt dáváš *
       před zlobou jazyků utrhačných. –

²² Chvála buď Pánu za divy lásky, *
       které mi prokázal za útisku.
²³ Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *
       už jsem zapuzen od tvých očí,
    ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *
       s jakým jsem k tobě o pomoc volal. –

²⁴ Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *
       Neboť své věrné Pán vždy chrání;
    zato však těm, kdo jednají zpupně, *
       plnou měrou za pýchu splatí.
²⁵ Buďte silní a stateční srdcem *
       všichni, kdo máte důvěru v Pána.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

V.  Prokaž nám, Pane, své milosrdenství.
O.  Uděl nám, Bože, svoji spásu.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

     ¹Hle, Hospodin pustoší zemi a plení ji,
rozvrací její povrch,
její obyvatele rozptyluje.
²Stejně se povede lidu jako kněžím,
služebníku jako jeho pánu,
služce jako její paní,
kupujícímu jako prodávajícímu,
věřiteli jako dlužníku,
lichváři jako zadluženému.
³Země bude úplně zpustošena,
oloupena o vše,
neboť toto slovo pronesl Hospodin.
     ⁴Naříká a vadne země,
chřadne a vadne svět,
hyne nebe i země.
⁵Země je znesvěcena od svých obyvatel,
neboť přestoupili zákony,
převrátili právo,
porušili věčnou smlouvu.
⁶Proto hltá zemi kletba,
její obyvatelé musí pykat.
Proto se ztenčilo obyvatelstvo země,
malý je počet zbylých lidí.
     ⁷Truchlí mošt,
zchřadla réva,
vzdychají všichni, kdo plesali v srdci.
⁸Přestala radost bubínků,
utichl výskot jásajících,
umlkl veselý zvuk citer.
⁹Při zpěvu se nepije víno,
pijákům zhořkl opojný nápoj.
     ¹⁰Zbořeno je město marnosti,
zavřen je vchod do každého domu.
¹¹Naříká se na ulicích, že není víno,
přestala všechna radost,
zmizel ze země jásot.
¹²Jen spoušť zbyla v městě,
brána se rozpadá v trosky.
¹³Ano, tak bude mezi národy
uprostřed země,
jako když se srážejí olivy,
jako když se paběrkuje po skončeném vinobraní.
     ¹⁴Ale zachránění pozdvihnou svůj hlas,
budou opěvovat Hospodinovu vznešenost,
budou jásat obyvatelé od moře.
¹⁵Proto v krajinách světla oslavujte Hospodina,
na mořských ostrovech jméno Hospodina, Boha Izraele!
¹⁶Od končin země jsme slyšeli chvalozpěv:
„Sláva Spravedlivému!“
     Tu jsem řekl: „Má zkáza!
Má zkáza! Běda mi!“
Odpadlíci odpadávají,
odpadávají odpadem odpadlíků.
¹⁷Hrůza a jáma a léčka na tebe,
obyvateli země!
¹⁸Kdo uteče před křikem hrůzy,
upadne do jámy;
kdo vyleze z jámy,
chytí se do léčky,
neboť průduchy nebe se otvírají a
základy země se třesou.

RESPONSORIUM

O. Pozdvihnou svůj hlas a budou opěvovat Hospodinovu vznešenost. * Oslavujte Pána!
V. Zpívejte Pánu novou píseň, zpívejte Pánu všechny země! * Oslavujte Pána!

DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisu „Výstup na horu Karmel“ od svatého kněze Jana od Kříže.

     Hlavní příčinou, pro kterou bylo ve Starém zákoně dovoleno klást Bohu otázky a proč bylo třeba, aby proroci a kněží vyžadovali od Boha vidění a zjevování, bylo to, že víra tehdy ještě neměla tak pevný základ a nebyl ustanoven zákon evangelia. Proto bylo třeba, aby se na některé věci Boha dotazovali a aby k nim Bůh promlouval buď slovem, nebo viděním a zjevováním, nebo v obraze a podobenství, nebo i mnohými dalšími druhy znamení.
     A tak všecko, co odpovídal, mluvil či zjevoval, byla tajemství naší víry nebo věci, které se jí alespoň týkaly nebo k ní směřovaly.
     Nyní však, když byly položeny základy víry v Krista a když byl milostiplně vyhlášen zákon evangelia, není zapotřebí se dotazovat oním způsobem, ani není důvodu, proč by Bůh sám promlouval tak jako tehdy. Vždyť poté, co nám dal svého Syna, který je sám jeho jediným Slovem, řekl i zjevil nám všechno současně a jednou provždy, aniž mu cokoli zbývá doříci.
     A to je pravý smysl oné jistoty, o niž se opírá svatý Pavel, když přesvědčuje Židy, aby upustili od oněch dřívějších způsobů jednání s Bohem, obvyklých v dávném zákoně Mojžíšově, a aby obrátili své zraky pouze na Krista; říká jim: Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil Bůh v minulosti k našim předkům skrze proroky; v této poslední době však promluvil k nám skrze svého Syna.¹
     Těmito slovy učí apoštol, že Bůh skrze toto své Slovo řekl tolik a tak závažných věcí, že již nezbylo, co ještě vyžadovat; neboť to, co dříve sděloval po částech prorokům, řekl nám již vcelku skrze Slovo, když nám je dal celé, totiž svého Syna.
     Proto jestliže by se nyní chtěl někdo Boha na něco dotazovat nebo od něj žádat nějaké vidění či zjevení, vlastně by se dopouštěl vůči Bohu křivdy tím, že neupíná svůj zrak zcela na Krista nebo vyhledává nějakou jinou věc nebo novotu mimo něj.
     Bůh by mu zajisté mohl odpovědět takto: To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení; toho poslouchejte! ² Vše jsem již řekl skrze své Slovo: jedině k němu obrať svůj zrak; vždyť skrze ně jsem ti všechno řekl a všechno zjevil. Nalezneš v něm dokonce mnohem více, než budeš schopen si přát nebo žádat.
     Už jsem na něj sestoupil spolu se svým Svatým Duchem na hoře Tábor a řekl jsem: To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení: toho poslouchejte! Není důvodu, proč bys vyhledával nové způsoby poučování a odpovídání. Neboť pokud jsem mluvil dříve, šlo o přislíbení Krista; a jestliže se mě na něco dotazovali, byly ony dotazy vedeny žádostí o Krista a nadějí s ním spojenou. V něm totiž doufali nalézt veškeré dobro, jak to nyní osvědčuje ve svém celku učení evangelistů a apoštolů.
     ¹ Žid 1, 1-2
     ² Mt 17, 5

RESPONSORIUM

O. Přijdou mnohé národy a řeknou: Vzhůru, vystupme na Hospodinovu horu. * On nás naučí svým cestám, choďme po jeho stezkách!
V. Přijde Mesiáš, nazvaný Kristus. Až přijde, oznámí nám všechno. * On nás naučí svým cestám, choďme po jeho stezkách!

PSALMODIE

Ant. 1 Kdy konečně zas přijdu před tvář Páně?

Žalm 41 (42)
Touha po Bohu a jeho svatyni

Kdo žízní, ať přijde, kdo touží po živé vodě, ať si ji vezme zadarmo. (Zj 22, 17)

² Tak jako laň, jež dychtí po tekoucích vodách, *
      tak dychtí, Bože, po tobě má duše.
³  Po Bohu žízním v duši, po svém živém Bohu: *
    kdy konečně zas přijdu před tvou tvář? –

⁴ Ve dne i v noci jenom slzy jsou můj pokrm, *
      když denně slýchám: „Kde máš svého Boha?“
⁵ Duše mi přetéká, když si to představuji, †
      jak pronikal jsem do svatyně Boží *
      za chvalozpěvů svátečního davu. –

⁶ Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
      Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
      toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj! –

⁷ Jsem sklíčen, proto na tebe tak vroucně myslím †
      tu od Jordánu, z hermonského kraje, *
      a z této hory, která sluje Misar. –

⁸ V šumu tvých vodopádů hloubka hloubku volá, *
      tvé vlny, slapy přese mne se valí.
⁹ Za Pánem ve dne vzhlížím, v noci milost čekám, *
      s písní se modlím k Bohu svého žití.
¹⁰ Bohu, své skále říkám: „Proč mě zapomínáš? *
       Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn?“
¹¹ Až do kostí mě bodá posměch protivníků, *
       když denně slyším: „Kde máš svého Boha?“
¹² Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
       Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
       toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Kdy konečně zas přijdu před tvář Páně?

Ant. 2 Ukaž nám, Pane, světlo svého slitování.

Kantikum
Modlitba za svaté město Jeruzalém To je věčný život, aby poznali tebe, jediného pravého Boha, a Ježíše Krista, kterého jsi poslal. (Jan 17, 3)

¹ Smiluj se nad námi, Bože všehomíra, a shlédni na nás, *
      a ukaž nám světlo svého slitování.
² Svou bázní pronikni všechny pohany, *
      kteří tě nehledají,
   aby poznali, že není Boha kromě tebe, *
      a aby vyprávěli o tvých mocných činech. –

³ Zdvihni svou ruku na cizí národy, *
      ať vidí tvoji moc!
⁴ A jako jsi před nimi na nás ukázal svou svatost, *
      tak se na nich proslav před našima očima,
⁵ aby tě poznali, jako my jsme poznali, *
      že není Boha mimo tebe, Pane!
⁶ Znovu čiň znamení, opakuj divy, *
⁷     oslav svou pravici, své mocné rámě. –

¹³ Shromáždi všechny Jákobovy kmeny, †
       aby poznali, že není Boha mimo tebe, *
       a aby vyprávěli o tvých mocných činech.
    Dej jim znovu dědictví, *
       jako měli od pradávna.
¹⁴ Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
       nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
¹⁵ Smiluj se nad svým svatým městem, *
       nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
¹⁶ Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
       a svůj lid svou slávou.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ukaž nám, Pane, světlo svého slitování.

Ant. 3 Požehnaný jsi, Pane, na nebeské obloze.

Žalm 18 (19), 2-7
Celá příroda chválí Boha, svého Stvořitele

Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)

² O Boží slávě vypravuje nebe, †
      obloha hlásá díla jeho rukou, *
³    den dni to říká, noc to šeptá noci. –

⁴ Není to ani řeč a nejsou slova: *
      hovoří takto hlasem nepostižným.
⁵ Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
      zní mluva nebes na sám konec světa, *
      až tam, kde slunci vybudoval stan. –

⁶ Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
      těší se jako běžec před závodem.
⁷ Vychází od jednoho konce nebes †
      a běží zas až na opačný konec, *
      před jeho žárem nic se neschová.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Požehnaný jsi, Pane, na nebeské obloze.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Vzhůru, vystupme na Hospodinovu horu, do domu Jakubova Boha! Ať nás naučí svým cestám, choďme po jeho stezkách! Ze Siónu vyjde nauka, z Jeruzaléma Hospodinovo slovo.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.
V. A jeho sláva se ukáže v tobě.
R. Zazáří Pán.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Pán praví: Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království, aleluja.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Pán praví: Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království, aleluja.

PROSBY

Pokorně vzývejme Krista, našeho Vykupitele, neboť on přijde vysvobodit z moci smrti ty, kdo se k němu utíkají, a volejme:
     PŘIJĎ, PANE JEŽÍŠI.

Pane, když očekáváme tvůj příchod,
— očisti naše srdce ode vší marnosti.
Tvá Církev, Pane, kterou jsi založil,
— ať tě oslavuje mezi všemi národy.
Tvůj zákon, Pane, je naším světlem na cestě k tobě,
— ať chrání lid, který se k tobě hlásí.
Církev nám podle tvé vůle hlásá radostnou zvěst o tvém příchodu,
— dej, ať tě uvítáme s velkou láskou.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Vyslyš, Bože, naše pokorné modlitby a naše úsilí o vnitřní opravdovost a čistotu provázej svým požehnáním, abychom se dobře připravili na slavnost narození tvého Syna. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie