Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 | 31 |
19. červenec 2018, Čtvrtek
3. týden žaltáře
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Ohnivé slunce vychází.
Nás jímá lítost, stud a žal:
když Boží světlo na nás zří,
nikdo už nesmí hřešit dál.
Ať zaslepenost konečně
ustoupí, neboť dlouhý čas
k propasti z cesty bezpečné
podvodným klamem vedla nás.
To světlo ať dá jasný den
a od všech vin nás očistí.
Nemluvme nic leč pravdu jen
a neosnujme žádných lstí.
Ať proběhne náš dnešek tak,
že nezhřeší rty prolhané,
ni ruce, ani chtivý zrak,
a tělo čisté zůstane.
Ten, jenž vše vidí, z výše zří
a každého dne přísně nám
srdce i skutky prohlíží,
od úsvitu až k nočním tmám.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těšíš nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.
Vzbudil nám mocného Spasitele z rodu Davida, svého služebníka. (Lk 1, 69)
IV
39 Přesto jsi jej nyní zamítl a zdrtil, *
znelíbil si svého pomazaného.
40 Odvrhl jsi smlouvu se svým služebníkem, *
jeho korunu jsi svrhl do prachu.
41 Pobořil jsi rázem všechny jeho hradby, *
jeho opevnění změnil v sutiny.
42 Kdokoli jde mimo, loupí jeho statky, *
on sám nyní zůstal pro smích sousedům. –
43 Povznesl jsi rámě jeho protivníků, *
rozmnožil jsi radost jeho nepřátel.
44 Ba, před útočníkem jeho meč jsi sklonil, *
v boji jsi mu nedal obstát vítězně.
45 Přelomil jsi vedví žezlo jeho lesku, *
do prachu jsi nechal padnout jeho trůn.
46 Odečetls mnohé ze dnů jeho mládí, *
jeho samého jsi hanbou zahrnul.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.
Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.
47 Jak dlouho, Pane? Na věky budeš se skrývat? *
Což se jak oheň rozhořet má tvůj hněv?
48 Považ jen, Pane, že musím zaniknout navždy! *
Cožpak jsi lidi stvořil k nicotě jen?
49 Žije snad někdo, kdo by se nedožil smrti, *
kdo by se vymkl z dosahu podsvětí? –
50 Kam se poděla, Pane, tvá někdejší láska, *
jíž ses tak napevno Davidu zapřísahal?
51 Pomysli, Pane, na ponížení svých věrných, *
že mám v hrudi nést posměch národů všech,
52 snášet, jak odpůrci tví, Pane, potupu vrší, †
jak tvému pomazanému jde ve stopách smích! *
53 Na věky Pán buď veleben! Staň se, staň!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.
Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.
U Pána je jeden den jako tisíc roků, a tisíc roků jako jeden den. (2 Petr 3, 8)
1 Pane, tys byl naše útočiště, *
z pokolení do pokolení.
2 Ještě dřív, než zrodila se horstva, †
ještě nežli vznikla zem a vesmír, *
z věčna do věčna jsi, Bože, ty!
3 Smrtelníky vracíš v prach a říkáš: *
„Děti lidské, navraťte se zpět!“
4 Neboť co je tisíc let v tvých očích, †
nežli jeden den, co včera minul, *
nežli jedna hlídka za noci! –
5 Vždyť ty sám rok za rokem je siješ, *
jsou jak tráva, která dorůstá:
6 s jitrem vyrazí a žene vzhůru, *
a již večer uvadá a schne. –
7 A my vpravdě hyneme tvým hněvem, *
rozhorlením tvým jsme zděšeni.
8 Ty máš naše viny před očima, *
skryté hříchy zjevně před sebou. –
9 Naše dny v tvém hněvu odplývají, *
naše léta odvanou jak vzdech.
10 Náš věk čítá sedmdesát roků, *
osmdesát v dobrém případě,
vesměs plných těžkostí a trampot, *
přeletí a odvanem i my.
11 Kdo zná všechnu sílu tvého hněvu, *
kdo se strachuje tvé nevole?
12 Naše dny nás nauč správně čítat, *
ať konečně srdcem zmoudříme! –
13 Obrať se k nám, Pane, neotálej, *
služebníkům svým buď milostiv!
14 Syť nás od rána svým slitováním, *
ať nám život projde v radosti!
15 Potěš nás již za všechny dny strastí, *
za léta, kdy znali jsme jen zlé. –
16 Zjev svým služebníkům svoje dílo, *
jejich dětem všechnu slávu svou!
17 Milost Pána, Boha budiž s námi, †
žehnej hojně práci našich rukou, *
práci našich rukou dopřej zdar!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.
V.
Pane, u tebe je pramen žití.
R.
Jen ve tvém světle můžem světlo vidět.
PRVNÍ ČTENÍ
Z první knihy Královské
1Po tři roky nedošlo mezi Aramem a Izraelem k válce.
2V třetím roce sestoupil Josafat, král judský,
ke králi izraelskému. 3Izraelský král řekl svým služebníkům: „Víte, že Ramot v Gileadu patří nám?
A my otálíme vzít jej z rukou aramejského krále.“ 4Pak se otázal Josafata: „Půjdeš se mnou do války
o Ramot v Gileadu?“
5Josafat izraelskému králi odvětil: „Jsme jedno, já jako ty, můj lid jako tvůj lid, mí koně jako tví koně.“
Josafat izraelskému králi řekl: „Dotaž se ještě dnes na slovo Hospodinovo.“ 6Izraelský král shromáždil
proroky, na čtyři sta mužů, a řekl jim: „Mám jít do války proti Ramotu v Gileadu nebo mám od toho upustit?“
Odpověděli: „Jdi, Pán jej vydá králi do rukou.“ 7Ale Josafat se zeptal: „Copak tu už není žádný prorok Hospodinův,
abychom se dotázali skrze něho?“ 8Izraelský král Josafatovi odpověděl: „Je tu ještě jeden muž, skrze něhož bychom se mohli dotázat
Hospodina, ale já ho nenávidím, protože mi neprorokuje nic dobrého, nýbrž jen zlo. Je to Micheáš, syn
Jimlův.“ Josafat řekl: „Nechť král tak nemluví!“ 9Izraelský král tedy povolal jednoho eunucha, a řekl:
„Rychle přiveď Micheáše, syna Jimlova.“
15Když přišel ke králi, král mu řekl: „Micheáši, máme jít do války proti Ramotu v Gileadu, nebo máme
od toho upustit?“ On mu odpověděl: „Vytáhni, budeš mít úspěch. Hospodin jej vydá králi do rukou.“
16Král ho okřikl: „Kolikrát tě mám zapřísahat, abys mi v Hospodinově jménu nemluvil nic než pravdu?“
17Micheáš odpověděl:
„Viděl jsem všechen Izrael
rozptýlený po horách
jako ovce, které nemají pastýře.
Hospodin řekl: ‚Zůstali bez pánů, ať se každý v pokoji vrátí domů.‘“
18Izraelský král řekl Josafatovi: „Neřekl jsem ti, že mi nebude prorokovat nic dobrého, nýbrž jen zlo?“
19Ale Micheáš pokračoval: „Tak tedy slyš slovo Hospodinovo. Viděl jsem Hospodina, sedícího na trůně.
Všechen nebeský zástup stál před ním zprava i zleva. 20Hospodin řekl: ‚Kdo zláká Achaba, aby vytáhl
a padl u Ramotu v Gileadu?‘ Ten říkal to a druhý ono. 21Tu vystoupil jakýsi duch, postavil se
před Hospodina a řekl: ‚Já ho zlákám.‘ Hospodin mu pravil: ‚Čím?‘ 22On odpověděl: ‚Vyjdu a stanu se
zrádným duchem v ústech všech jeho proroků.‘ Hospodin řekl: ‚Ty ho zlákáš, ty to dokážeš. Jdi a učiň to!‘
23A nyní, hle, Hospodin dal zrádného ducha do úst všech těchto tvých proroků. Hospodin ti ohlásil zlé věci.“
29Král izraelský i Josafat, král judský, vytáhli proti Ramotu v Gileadu.
34Kdosi však bezděčně napjal luk a zasáhl izraelského krále mezi články pancíře. Král řekl svému vozataji:
„Obrať se a odvez mě z bojiště, jsem raněn.“ 35Ale boj se toho dne tak vystupňoval, že král musel zůstat
na voze proti Aramejcům; večer pak zemřel. Krev z rány vytékala do korby vozu. 36Při západu slunce se táborem
rozlehl pokřik: „Každý do svého města, každý do své země!“
Král tedy zemřel a byl dopraven do Samaří. V Samaří krále pohřbili. Když oplachovali vůz v samařském rybníku,
chlemtali psi jeho krev a nevěstky se v ní omývaly, podle slova Hospodinova, které ohlásil.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z traktátu „O svátostných tajemstvích“
od svatého biskupa Ambrože
Potom jsi přistoupil ke knězi. Zamysli se nad tím, co následovalo. Bylo to to, co říká David:
Je to jak vzácný olej na hlavě, tekoucí na vous, na vous Árónův.1 To je ten olej, o kterém
říká i Šalamoun: Vylitý olej je tvoje jméno, proto tě dívky milují a přitáhly si tě.2
Kolik obnovených duší si tě dnes zamilovalo, Pane Ježíši, a volají: Přitahuj nás, poběžíme
po vůni tvých šatů,3 aby vychutnaly vůni vzkříšení.
Snaž se pochopit, proč se to děje, neboť moudrý má oči ve své hlavě.4 Proto stékal ten olej
na vousy, totiž na půvab mládí, a proto na vousy Árónovy, aby ses stal rodem vyvoleným, kněžským,
královským.5 Všem se nám totiž dostává pomazání duchovní milostí pro Boží království a pro kněžství.
Potom jsi dostal bělostný oděv na znamení, žes odložil hřích, který tě pokrýval, a žes oblékl čistý
závoj nevinnosti, jak o tom říká prorok: Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, umyj mě, bělejší budu než sníh.6
Kdo je totiž pokřtěn, je očištěn jak před očima Zákona, tak před očima evangelia: před Zákonem, protože
pomocí svazečku yzopu kropil Mojžíš beránkovou krví;7 a před evangeliem, protože Kristův oděv zbělel jako sníh,
když v evangeliu zjevoval slávu svého vzkříšení.8 Bělejším než sníh se stává ten, komu se odpouští vina.9
Proto říká Pán také ústy Izaiášovými: I kdyby jak šarlat byly vaše hříchy, vybílí se jako sníh.10
Když Církev dostala při koupeli znovuzrození11 tento oděv, říká: Černá jsem, přece však krásná,
jeruzalémské dcery.12 Je černá křehkostí lidské přirozenosti, přece však krásná milostí, černá, protože
ji tvoří hříšníci, přece však krásná tajemstvím víry. A když tento oděv vidí jeruzalémské dcery, říkají s úžasem:
Kdo je ta, jež vystupuje běloskvoucí?13 Byla černá, čím nyní tak najednou zbělela?
Když Kristus vidí svou Církev v bělostném oděvu – sám si totiž pro ni oblékl špinavé šaty, jak stojí
v knize proroka Zachariáše14 – nebo když vidí duši čistou a obmytou koupelí znovuzrození, praví: Jak jsi
krásná, má milá, jak jsi krásná, máš oči jak holubice,15 ta holubice, v jejíž podobě sestoupil Duch Svatý z nebe.
Proto si zopakuj, že jsi přijal duchovní pečeť ducha moudrosti a rozumu, ducha rady a síly, ducha poznání
a zbožnosti, ducha posvátné bázně,16 a uchovej si, cos dostal.17 Bůh Otec ti vtiskl svou pečeť, Kristus Pán
tě upevnil a vložil ti do srdce Ducha jako záruku,18 jak ses poučil z četby apoštola.
1 Žl 132 (133), 2
2 Pís 1, 3 (Vet. Lat.)
3 tamtéž
4 srov. Kaz 2, 14
5 srov. 1 Petr 2, 9
6 Žl 50 (51), 9
7 srov. Ex 12, 22
8 srov. Mt 17, 2
9 srov. Žl 50 (51), 4.9
10 Iz 1, 18
11 Tit 3, 5
12 Pís 1, 5
13 Pís 8, 5 (Vet. Lat.)
14 srov. Zach 3, 3
15 Pís 4, 1 (Vet. Lat.)
16 srov. Iz 11, 2 (Vet. Lat.)
17 srov. Zj 3, 1
18 srov. 2 Kor 1, 21-22
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Slavné věci se o tobě vyprávějí, Boží město.
Jeruzalém, pocházející shora, je svobodný – a je to naše matka. (Gal 4, 26)
1 Miluje Pán, co založil na svaté hoře: *
2 siónské brány nad všechna jákobská sídla. –
3 Ty město Boží, sám praví na tvoji slávu: *
4 „Rahab i Bábel přičítám k těm, co mě znají!
Hle, Filišťané, Tyrští i Etiopané, *
ti všichni v něm jsou narozeni.
5 Vpravdě však Sión každý nazývá: Matko!“ *
Protože ten si zbudoval Svrchovaný. –
8 Do svitku vpisuje Pán, když národy sčítá: *
„Ti všichni jsou v něm narozeni.“
7 Jako v tanci se radují, kdo v tobě žijí: *
„Všechny prameny mé spásy jsou v tobě.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Slavné věci se o tobě vyprávějí, Boží město.
Ant. 2 Pán přichází s mocí a jeho odplata je s ním.
10 Hle, Pán, Bůh přichází s mocí, *
jeho rameno se ujalo vlády.
Hle, jeho odplata je s ním, *
a jeho dílo před ním.
11 Své stádo pase jak pastýř, *
svým ramenem ovečky shromažďuje
a do náručí je bere, *
sám nosí ty, které sají.
12 Kdo svou rukou změřil vody? *
Kdo svou dlaní zvážil nebesa?
Kdo vzal do špetky prstů tíži země? †
Kdo na váze hory zvážil, *
nebo na misku vah pahorky položil?
13 Kdo byl Pánu pomocníkem? *
Kdo mu byl rádcem a znalost mu půjčil? –
14 S kým se radil a kdo ho poučil, *
kdo mu zjevil cestu spravedlnosti?
Kdo mu dal poznání *
a ukázal mu stezku moudrosti? –
15 Hle, národy jsou před ním jako krůpěj na okovu, †
jako prach na misce vah; *
a ostrovy váží mu jak zrnečko prachu.
16 Libanon nestačí na zápal ohně, *
na oběť nestačí všechna jeho zvěř.
17 Před ním jsou všechny národy, jako by nebyly, *
jako nic jsou před ním, jak nula.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán přichází s mocí a jeho odplata je s ním.
Ant. 3 Chvalte Pána, jenž je naším Bohem, klaňte se na jeho svaté hoře.
Ty jsi nad cheruby, tys změnil náš zlý úděl, když ses stal jedním z nás. (Sv. Atanáš)
1 Pán je král: a národy se chvějí. *
Nad cheruby trůní: zem se třese.
2 Veliký je náš Pán na Siónu, *
povznesený nad národy všemi. –
3 Ať tvé velké, hrůzyplné jméno *
všichni slaví, protože je svaté!
4 Mocný je to král a přeje právu. *
Ty jsi pevně založil řád světa,
ty jsi právní řád a spravedlnost *
ustanovil v lidu Jákobově. –
5 Chvalte Pána, jenž je naším Bohem! †
Poklekněte před podnoží jeho, *
pokloňte se, protože je svatý! –
6 Mojžíš s Áronem jsou z jeho kněží, †
Samuel je z jeho vyznavačů: *
Pána vzývali a vyslyšel je.
7 Promlouval k nim z oblačného sloupu, †
naslouchali jeho přikázáním, *
zákonům, jež on jim ustanovil.
8 Vyslyšels je, Pane, ty náš Bože, †
byls jim vždycky Bohem milostivým, *
i když jejich přestupky jsi trestal. –
9 Chvalte Pána, jenž je naším Bohem! †
Klaňte se na jeho svaté hoře, *
protože je svatý Pán, náš Bůh!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Chvalte Pána, jenž je naším Bohem, klaňte se na jeho svaté hoře.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Ze srdce volám, * vyslyš mě, Pane.
R. Ze srdce volám, * vyslyš mě, Pane.
V. Poslušen budu tvých přikázání.
R. Vyslyš mě, Pane.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Ze srdce volám, * vyslyš mě, Pane.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Zbožně služme Pánu a vysvobodí nás z rukou nepřátel.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Zbožně služme Pánu a vysvobodí nás z rukou nepřátel.
PROSBY
Děkujme Bohu Otci za to, že svou láskou vede a živí svůj lid. Radostně volejme:
SLÁVA TOBĚ, BOŽE, NAVĚKY.
Nejlaskavější Otče, chválíme tě za tvou lásku,
— neboť tys nás podivuhodně stvořil a ještě podivuhodněji obnovil.
Na počátku tohoto dne vlož do našich srdcí snahu ti sloužit,
— aby tě naše myšlenky a skutky stále oslavovaly.
Očisti naše srdce od zlých žádostí,
— abychom vždy hledali tvou vůli.
Otevři naše srdce potřebám všech lidí,
— aby nebyli bez naší bratrské lásky.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Všemohoucí věčný Bože, smiluj se nad těmi, kdo žijí ve stínu smrti: ať jim zazáří světlo tvé slávy přicházející z výsosti nebes,
náš Pán Ježíš Kristus. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie