| Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
| 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
| 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
| 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
| 28 | 29 | 30 | 31 | |||
13. prosinec 2014, Sobota
2. týden žaltáře
Sv. Lucie, panny a mučednice, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Praporečníku cudnosti,
všech mučedníků silou jsi,
odměnou těchto darů dvou;
slyš naši prosbu pokornou.
Hle, panna srdcem vznešená,
údělem dvojím blažená,
proslulá dvěma palmami
je všude ctěna chválami.
Pro víru v tebe nezlomnou
katovu ruku bezbožnou
na sebe rázem poštvala,
pak duši svou ti vydala.
Tím učí, jak nést tíhu ran,
když zuří svět, jak nástrahám,
když sladce svádí, odolat
a při své víře pevně stát.
Odpusť nám, Pane, kvůli ní
veškeré naše proviny,
hřích půdy zbav, z níž vyrůstá,
ať pronikne nás milost tvá.
Buď sláva tobě, Ježíši,
zrozený z Panny nejčistší,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Vzpomeň na nás, Pane, přijď nám rychle ku pomoci.
Bylo to napsáno jako poučení pro nás, kteří žijeme v době poslední. (1 Kor 10, 11)
I
1 Slavte Pána za to, jak je dobrý, *
jak až na věky je milosrdný! –
2 Kdo vylíčí mocné skutky Páně, *
kdo vypoví všechnu jeho slávu?
3 Blaze těm, kdo zachovají právo, *
kdo si vždycky vedou spravedlivě! –
4 Z lásky k svému lidu vzpomeň na nás, *
přijď nám, Pane, rychle ku pomoci!
5 Přej nám šťastný díl svých vyvolených, †
radovat se radostí tvých věrných *
a tvým dědictvím se honosit! –
6 Hřešili jsme jako naši předci, *
žili bezbožně v nepravosti.
7 Naši předci za egyptských časů *
nechápali tvoje velké divy,
nemyslili na tvá dobrodiní, *
vzepřeli se Pánu u moře.
8 Zachránil je přesto pro své jméno, *
aby ukázal svou velkou moc. –
9 Proti moři zahrozil a vyschlo, *
vodou je jak stepí provedl.
10 Vytrhl je z ruky nenávistných, *
vykoupil je z moci nepřátel!
11 Spláchly vody jejich protivníky, *
ani jediný z nich nezůstal.
12 Tehdy jeho slovům uvěřili, *
tehdy zapěli mu chvalozpěv. –
13 Zas však jeho skutků zapomněli, *
nevyčkali, jak on rozhodne,
14 chtivostí se v poušti dali strhnout, *
pokoušeli Boha v pustině.
15 Dal jim tedy, co tak vymáhali, *
ale s tím i zhoubnou nákazu. –
16 Řevnili v svých stanech na Mojžíše, *
na Árona, zasvěcence Páně:
17 Datana pak pohltila země, *
zasypala Abiramův houf,
18 rozmohl se požár v jejich tlupě, *
sžehl plamenem ty bezbožné. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Vzpomeň na nás, Pane, přijď nám rychle ku pomoci.
Ant. 2 Hleď, abys nikdy nezapomněl na úmluvu s Pánem, svým Bohem.
19 U Horebu odlili si tele, *
modle kovové se klaněli,
20 a tak svoji slávu zaměnili *
za podobu býložravce z kovu.
21 Na Zachránce Boha zapomněli, *
jaké konal divy v Egyptě,
22 jaké zázraky tam v zemi Cháma, *
jaký v Rudém moři velediv.
23 Už se chystal k jejich zahubení, *
kdyby Mojžíš, jeho vyvolenec,
nebyl se jich vůči němu zastal, *
aby zdržel zhoubný jeho hněv. –
24 Opovrhli vytouženou zemí, *
jeho slovům věřit odmítli,
25 ustavičně reptali v svých stanech, *
hlasu Páně odpírali sluch.
26 Vztáhl na ně paži přísahaje, *
že je v poušti zcela rozmetá,
27 v národech že rozptýlí rod jejich, *
rozpráší je po všech končinách. –
28 Přidali se k Baál Peórovi, *
z žertev mrtvých bohů jídali.
29 Hanebnostmi popouzeli Pána, *
až je stihla rána morová.
30 Tu však povstal Pinchas, aby trestal *
a tak mor byl opět odvrácen.
31 Což mu připočteno za zásluhu *
z rodu do rodu a na věky. –
32 U vod meribských pak rouhali se, *
že i Mojžíš zkusil kvůli nim:
33 neboť tak mu rozdráždili mysl, *
že byl stržen k slovům nemoudrým. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Hleď, abys nikdy nezapomněl na úmluvu s Pánem, svým Bohem.
Ant. 3 Vysvoboď nás, Pane, shromáždi nás z krajin pohanských.
34 Dál pak nevyhladili ty kmeny, *
jak jim bylo Pánem řečeno,
35 nýbrž s pohany se pomísili, *
chytili se jejich špatností.
36 Uctívali s nimi jejich modly, *
které pro ně byly nástrahou, –
37 takže svoje syny a své dcery *
přinášeli v oběť démonům.
38 Nevinnou krev marně prolévali, *
krev svých dětí, synů jako dcer,
na oltáři kananejských model, *
hříchem krve znesvětili kraj.
39 Tak se svými skutky poskvrnili, *
takto byli Bohu nevěrní! –
40 Zahořel Pán hněvem na svůj národ, *
pojal odpor k svému dědictví.
41 V ruce pohanů je proto vydal; *
vládli jim, kdo chovali k nim zášť.
42 Utiskovali je nepřátelé, *
jejich moci byli poddáni. –
43 Přemnohokrát Pán je vysvobodil, †
oni však mu vzdorovali stále; *
do svých vin se propadali dál.
44 On vždy znova shlédl k jejich bídě, *
kdykoli je slyšel naříkat, –
45 kvůli nim byl pamětliv své smlouvy, *
z lásky nesmírné se slitoval,
46 takže vzbudil soucit k nim i u všech, *
u kterých se octli v zajetí. –
47 Vysvoboď nás, Pane, ty náš Bože, *
shromáždi nás z krajin pohanských,
ať tvé svaté jméno velebíme, *
slávou tvou se smíme honosit! –
48 Veleben buď Pán, Bůh Izraele, †
od počátku věků na věky! *
Všechen lid ať nyní volá: Staň se!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Vysvoboď nás, Pane, shromáždi nás z krajin pohanských.
V.
Slova svá zjevil Jákobovi.
O.
Zákony, příkazy Izraeli.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
1Běda, Arieli, Arieli, město,
které David kdysi obléhal!
K jednomu roku přidejte druhý,
ať se vystřídají svátky;
2pak oblehnu Ariela,
bude nářek, naříkání,
bude mi jak Ariel – oltářní ohniště!
3Kolem dokola tě oblehnu,
postavím kolem tebe násep
a proti tobě zřídím valy.
4V ponížení budeš ze země mluvit,
z prachu bude tlumeně znít tvá řeč,
jako duch budeš ze země volat
a tvá řeč bude šeptat z prachu.
5Jako drobného prachu bude
množství těch, kteří se v tobě pyšní;
jak létajících plev
bude množství tvých tyranů.
6Znenadání, náhle
Hospodin zástupů tě navštíví
hromem, zemětřesením,
mocným burácením, smrští, bouří
a plamenem sžírajícího ohně.
7Jako sen nočního přeludu
bude množství všech národů,
kteří se řadí do boje proti Arieli,
a všech, kdo válčí proti němu,
proti jeho pevnostem a těm, kdo ho tísní.
8Jako když se lačnému zdá, že jí,
ale když procitne, cítí hlad,
jako když se zdá žíznivému, že pije,
ale když procitne, je vyprahlý
a touží po nápoji,
tak bude množství všech národů,
kteří se řadí do boje proti siónské hoře.
RESPONSRIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z knihy „0 panenství“ od svatého biskupa Ambrože
Jsi jedna z mnoha, žena z lidu, ale především jsi panna, jedna z těch, které půvab svého
těla umocňují jasem duše; bezmála tě lze přirovnat k Církvi. Prosím tě: ani v noci nepřestávej
myslet ve své komůrce na Krista a v každém okamžiku se těš na jeho příchod.
Takovou si tě Kristus přál mít, takovou si tě Kristus vyvolil. A má-li dveře otevřené, přichází.
Nemůže zklamat, jestliže slíbil, že přijde. Nuže, obejmi toho, kterého jsi hledala.1
Přistup k němu, jeho jas na tebe padne.2 Drž se ho a požádej, aby brzo neodcházel, zapřísahej ho, aby zůstal.
Neboť Boží slovo spěchá, nedá se zadržet od těch, kdo jsou přezíraví, ani se zastavit od těch, kdo jsou lhostejní.
Raději vyjdi Božímu slovu vstříc a hned vykroč v jeho šlépějích, neboť opravdu
rychle mizí.
Jak to ostatně říká nevěsta v Písni písní? Hledala jsem ho, ale nenalezla, volala jsem ho, ale neozval se.3
Nemysli si hned, že se mu nelíbíš, když tak spěšně odešel, ačkoliv jsi na něho volala,
ačkoliv jsi ho prosila, ačkoliv jsi mu otevřela. Často nás jenom zkouší. Ostatně, co o něm říká evangelium?
Když ho zástupy lidí prosily, aby neodcházel, odpověděl: Také jiným obcím musím zvěstovat slovo Boží,
neboť k tomu jsem byl poslán.4 Ale i kdybys zjistila, že odešel, vydej se na cestu a znovu ho hledej.
Kdo jiný by tě měl poučit, jak se držet Krista, než svatá Církev? Vlastně už tě poučila,
jen kdybys rozuměla tomu, co čteš: Sotva kousek jsem od nich poodešla
a už jsem našla toho, kterého z celé duše miluji. Přimkla jsem se k němu a už ho nepustím.5
Čím si však Krista udržet? Nelze si ho připoutat bezprávím ani uzly na provazech.
Zato je možné ho sevřít poutem lásky, přitáhnout otěžemi ducha a držet se ho upřímným citem.
Chceš-li mít Krista i ty, hledej ho. A neboj se přitom žádného utrpení. Vždyť Krista lze často
nalézt právě uprostřed tělesných utrpení a přímo v rukou pronásledujících nepřátel.
Sotva kousek jsem od nich poodešla,6 říká Písmo. Stačí, abys unikla nepatrný kousek a na malý
okamžik z moci pronásledovatelů a nepodlehla moci tohoto světa, a Kristus ti vyjde vstříc; nedopustí,
abys byla dlouho pokoušena.
Panna, která Krista takto hledá a nalézá, může říci: Přimkla jsem se k němu a už ho nepustím,
dokud ho nepřivedu do domu své matky, do pokoje své rodičky.7
A co je dům tvé matky a její pokoj, ne-li nejvnitřnější a nejskrytější hloubka tvé vlastní bytosti?
Tento dům si uchovávej, jeho vnitřek udržuj v čistotě. Zůstane-li tento tvůj dům bez poskvrny,
bude z něho vybudován příbytek duchovní, úhelným kamenem spojený s posvátným kněžstvím a Svatý Duch v něm bude přebývat.8
Pannu, která takto hledá Krista a která jej takto zapřísahá, Kristus nikdy neopustí,
ano, bude ji velmi často navštěvovat. Neboť on je s námi až do skonání světa.
1 srov. Pís 2, 1
2 srov. Žl 33 (34), 6
3 Pís 5, 6
4 srov. Lk 4, 43
5 srov. Pís 3, 4
6 tamtéž
7 tamtéž
8 srov. 1 Petr 2, 5; Ef 2, 20-22
9 srov. Mt 28, 20
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Zrána hlásáme tvé milosrdenství, Pane, a za noci tvoji věrnost.
Vzdává se chvála za to, co učinil jednorozený Syn Boží. (Sv. Atanáš)
2 Dobré je oslavovat Pána, *
opěvat, Nejvyšší, tvé jméno,
3 zrána tvou milosrdnost hlásat, *
za noci potom tvoji věrnost
4 s desítistrunnou harfou, s lyrou *
a s chvalozpěvy při citeře. –
5 Blažíš mě, Pane, svými skutky, *
já plesám nad dílem tvých rukou. –
6 Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla, *
jak myšlenky tvé přehluboké!
7 Nerozumný to nepochopí, *
bláhový pro to nemá smysl.
8 Ať jako plevel bují hříšní, *
ať vzkvétají, kdo pášou křivdy,
to všechno jim je k věčné zkáze: *
9 ty však jsi navždy svrchovaný! –
10 Neboť hle, tvoji nepřátelé, †
tví nepřátelé, Pane, zhynou, *
bezbožní budou rozprášeni.
11 Mně jsi dal sílu tuřích rohů, *
olejem čerstvým pomazals mě.
12 Zvysoka shlížím na odpůrce, *
naslouchám řečem pomlouvačů. –
13 Jak palma vzkvete spravedlivý, *
vzroste jak libanonský cedr.
14 Kdo vsazeni jsou v domě Páně, *
pokvetou na nádvořích Božích.
15 Ponesou ovoce i v stáří, *
zůstanou šťavnatí a svěží
16 a budou svědčit: Pán je věrný, *
je skála má, je právo samo.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Zrána hlásáme tvé milosrdenství, Pane, a za noci tvoji věrnost.
Ant. 2 Vzdejte čest našemu Bohu.
1 Poslyšte nebesa, co chci říci, *
země, naslouchej slovům mých úst.
2 Ať má nauka padá jak déšť, *
má slova ať kanou jak rosa,
jak lijavec na zeleň, *
jak vláha na trávu; –
3 jméno Páně chci vzývat, *
vzdejte čest našemu Bohu!
4 Boží díla jsou dokonalá, *
a všechny jeho cesty spravedlivé.
Bůh je věrný, není v něm klamu, *
je spravedlivý a přímý. –
5 Ti, kdo proti němu hřešili, nejsou jeho syny, *
je to pokolení zlé a zvrácené.
6 Takhle se Pánu odvděčuješ, *
lide pošetilý a nerozumný?
Což on není tvůj Otec, *
který tě učinil, stvořil a vyvolil? –
7 Jen vzpomeň na dávné dny, *
jen pomysli na jednotlivá pokolení!
Ptej se svého otce a on ti poví, *
ptej se svých starců a oni ti řeknou: –
8 Když Nejvyšší rozděloval národy, *
když odděloval syny Adamovy,
stanovil hranice národů *
podle počtu synů praotce Izraele;
9 údělem Páně je jeho lid, *
Jákob je jeho dědičným podílem. –
10 Nalezl ho na poušti, *
na místě hrůzy a v stepní pustině,
zahrnul ho přízní a odchoval, *
opatroval jak zřítelnici svého oka.
11 Jak orel volá k letu svá mláďata *
a nad nimi poletuje,
tak nad ním široce rozepjal křídla *
a nosil ho na svých perutích.
12 Pán sám ho vedl *
a nebyl s ním žádný cizí bůh.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Vzdejte čest našemu Bohu.
Ant. 3 Jak podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.
Všechno podřídil pod jeho nohy a jeho dal jako svrchovanou hlavu Církvi. (Ef 1, 22)
2 Pane, náš vladaři, †
podivuhodné je po celé zemi tvé jméno, *
velebnost svou jsi rozestřel po celém nebi! –
3 Navzdory odpůrcům †
už v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu, *
že musí zmlknout, kdo zná jen záští a pomstu. –
4 Hledím-li na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *
anebo na měsíc, na hvězdy, jak jsi je stvořil:
5 co tu je člověk – a přesto na něho myslíš! *
Co tu je smrtelník – přesto se o něho staráš! –
6 Učinil jsi ho jen o málo menším, než andělé jsou, *
ověnčil jsi ho slávou a ctí;
7 jeho jsi učinil vládcem nad dílem rukou svých, *
všechno mu k nohám položil:
8 ovce a dobytek všechen a navíc i polní zvěř, †
9 na nebi ptáky a v moři ryby a vůbec vše, *
co jen se hemží stezkami vod. –
10 Pane, náš vladaři, *
podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Jak podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Pán je má síla, * on je má statečnost.
O. Pán je má síla, * on je má statečnost.
V. On se také stal mou záchranou.
O. On je má statečnost.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Pán je má síla, * on je má statečnost.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Já pokorná služebnice, jsem nedělala nic jiného než že jsem obětovala živému Bohu. A protože mi už nic jiného nezbylo, obětuji svůj život.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Já pokorná služebnice, jsem nedělala nic jiného než že jsem obětovala živému Bohu. A protože mi už nic jiného nezbylo, obětuji svůj život.
PROSBY
Náš Spasitel Ježíš Kristus přišel, aby vydal svědectví pravdě. Oslavujme ho ve společenství s mučedníky, zabitými pro Boží slovo, a volejme:
PANE, TEBE CHVÁLÍ ZÁSTUP MUČEDNÍKŮ.
Pro své mučedníky, kteří ti věrně vydávali svědectví a raději podstoupili smrt, než aby se ti zpronevěřili,
— dej nám, Pane, pravou svobodu ducha.
Pro své mučedníky, kteří vyznali víru až k prolití krve,
— dej nám, Pane, pevnou a neporušenou víru.
Pro své mučedníky, kteří na sebe vzali kříž a následovali tě,
— dej nám, Pane, statečně snášet útrapy života.
Pro své mučedníky, kteří vyprali své šaty v tvé krvi a vítězně překonali všechny nástrahy světa,
— dej nám, Pane, zvítězit nad každým pokušením.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Vyslyš, Bože, naše prosby a na přímluvu svaté panny a mučednice Lucie,
jejíž zrození pro nebe dnes slavíme, dej, ať se tvá sláva zjeví i na nás. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie