Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
18. srpen 2013, Neděle
4. týden žaltáře
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Hle, už se noční prořídlý stín úží,
jitřenka září svěžím nachem růží.
Prosme teď všichni z upřímného srdce
mocného Tvůrce.
Ať je Bůh k nám vždy plný smilování,
zbaví nás tísně a ve zdraví chrání,
otcovskou rukou uvede nás vděčné
do vlasti věčné.
To, dobrý Bože, neváhej nám dáti,
Otče i Synu i ty, Duchu Svatý,
ať celým světem nikdy neustává
tobě znít chvála. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Kdo smí vstoupit na horu Páně, stanout na jeho svatém místě.
Pokud se následující žalm použil na invitatorium, použije se žalm 94(95).
Kristu se při jeho nanebevstoupení otevřely brány nebe. (Sv. Irenej)
1 Pánu zem patří se vším, co nese, *
jeho je svět i vše, co v něm žije.
2 Sám jej založil nad oceány, *
upevnil nad tekoucími proudy. –
3 Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
stanout na jeho svatém místě?
4 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
neklame, nepřísahá křivě.
5 Dostane od Pána požehnání, *
u Boha Zachránce nalezne pomoc.
6 To je rod těch, kdo hledají Pána, *
hledají tvář Boha Jákobova. –
7 Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
8 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
Pán, jenž je silný a mocný, *
Pán, který mocný je v boji. –
9 Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
10 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
On, Pán zástupů věčných, *
On, král věčné slávy!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Kdo smí vstoupit na horu Páně, stanout na jeho svatém místě.
Ant. 2 Národy, chvalte našeho Boha, on naší duši daroval život, aleluja.
O vzkříšení Páně a obrácení pohanů. (Hésychios)
I
1 Jásejte Bohu všechny země, *
2 zpívejte k slávě jeho jména!
3 Řekněte Bohu: „Jaký jsi mocný, †
skutky tvé moci tak podivuhodné, *
že se i nepřítel poklonit musí!
4 Celý svět ať se ti koří a zpívá, *
ať zpívá k poctě tvého jména!“ –
5 Pojďte a vizte Boží skutky! *
Úžasné je, co lidem činí.
6 Proměnil moře v suchou zemi, †
potom i řeku přešli pěšky. *
On je nám zdrojem radování!
7 On vládne navěky svou mocí, †
národy sleduje svým zrakem, *
zpupní se neodváží vzepřít. –
8 Národy, chvalte našeho Boha *
a všude šiřte jeho chválu!
9 On naší duši daroval život, *
našim nohám klopýtnout nedal. –
10 Zajisté jsi nás, Bože, i zkoušel, *
v plameni tříbil jako stříbro.
11 Dopustils, že jsme v soužení vešli, *
na bedra vložils nám těžké břímě.
12 Nechals lidi nám přes hlavu cválat, †
prošli jsme ohněm, prošli vodou: *
vyvedls nás však do volnosti!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Národy, chvalte našeho Boha, on naší duši daroval život, aleluja.
Ant. 3 Poslyšte bohabojní, co Bůh mi dobrého činí, aleluja.
13 S obětním darem jdu do tvého domu, *
abych ti splnil dané sliby,
14 tak jak mi v nouzi vyšly ze rtů, *
jak ti je přednesla má ústa.
15 Tučnou zvěř nesu ti k zápalné žertvě, †
z beranů obětní dým ať stoupá, *
býčky a kozly ti obětuji. –
16 Pojďte a poslyšte, bohabojní, *
povím, co Bůh mi dobrého činí.
17 Ještě jsem k němu křičel v tísni, *
a již můj jazyk mu chvalozpěv chystal.
18 Kdybych byl v srdci smýšlel špatně, *
Bůh by mě jistě nevyslyšel.
19 Avšak Bůh moje modlitby slyšel, *
mému volání popřál sluchu. –
20 Pánu buď za to dík a chvála, †
že moji modlitbu neodmítl, *
a svou lásku mi neodepřel.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Poslyšte bohabojní, co Bůh mi dobrého činí, aleluja.
V.
Boží slovo je plné života a síly.
R.
Ostřejší než každý dvojsečný meč.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
1Toho roku, kdy zemřel král Uzijáh, viděl jsem sedět Pána na vysokém a vznešeném trůnu, lem jeho roucha naplňoval svatyni.
2Nad ním stáli serafové. Každý měl šest křídel: dvěma si zastíral tvář, dvěma si zastíral nohy a dvěma létal.
3Jeden volal na druhého:
„Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů,
celá země je plná jeho slávy.“
4Čepy prahů se chvěly tímto voláním a dům se naplnil dýmem.
5Tu jsem zvolal:
„Běda mně, je se mnou konec!
Vždyť jsem člověk nečistých rtů,
mezi lidem nečistých rtů bydlím,
a Krále, Hospodina zástupů, jsem viděl svýma očima!“
6Tu ke mně přiletěl jeden ze serafů, v ruce měl rozžhavený kámen, který vzal kleštěmi z oltáře.
7Tím se dotkl mých
úst a řekl:
„Hle, dotklo se to tvých úst,
zmizí tvá nepravost,
bude smyt tvůj hřích!“
8Pak jsem slyšel hlas Páně, jak praví: „Koho mám poslat, kdo nám půjde?“ Řekl jsem:
„Zde jsem, mne pošli!“
9On pak pravil:
„Jdi a pověz tomuto lidu:
Poslouchejte dobře, ale nerozumějte;
dívejte se vytrvale, ale nepoznávejte!
10Zatvrď srdce tohoto lidu,
zacpi mu uši,
zalep mu oči,
ať očima nevidí,
ať ušima neslyší,
ať srdcem nechápe, aby se neobrátil
– a neuzdravil.“
11Tu jsem řekl: „Na jak dlouho, Pane?“ Odpověděl: „Dokud nebudou města zpustošena, bez obyvatel a domy bez lidí
a země zanechána pustá.“
12Hospodin z ní odvede lidi daleko,
takže bude v zemi veliká spoušť.
13I když v ní zbude jen desetina,
znovu bude zničena
jako terebint a jako dub,
z nichž při skácení zůstane pařez.
Z pařezu vzejde svaté potomstvo.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z homilií svatého biskupa Jana Zlatoústého na Matoušovo evangelium
Vy jste sůl země.1 Ale nevztahujte tento výrok, praví Kristus, na svůj osobní život, nýbrž na celý svět. Neposílám vás přece do dvou měst, ani
do deseti nebo dvaceti, ani k jedinému národu tak jako proroky, nýbrž po zemi i po moři do celého světa, a to světa strašlivě postiženého.
Řekl-li Vy jste sůl země, poukázal na to, že se celá lidská přirozenost pomátla a vinou hříchů je zkažená. Proto od učedníků vyžaduje, aby měli
především ty ctnosti, jež jsou potřebné a užitečné k pastýřské péči o množství lidí. Neboť kdo je tichý, skromný, milosrdný a spravedlivý,
neomezuje dobré skutky pouze na sebe, nýbrž usiluje o to, aby tyto výtečné prameny prýštily také ve prospěch druhých. A kdo má čisté srdce,
umí vytvářet pokoj a je pronásledován pro pravdu, ten usměrňuje svůj život k obecnému blahu.
Nedomnívejte se tedy, praví Kristus, že se máte pustit do nějakých lehkých zápasů nebo že přitom půjde pro vás o nějaké maličkosti: Vy jste sůl
země. Oč tedy jde? Obnovovali snad učedníci to, co bylo shnilé? Rozhodně ne: Není ani možné, aby přidání soli nějak vylepšilo to, co je shnilé.
To jistě nečinili. Zato to, co bylo předtím obnoveno a jim svěřeno a zbaveno oné hniloby, to potom solili a uchovávali v té novosti, kterou
přijali od Pána. Neboť osvobození od hniloby hříchů bylo dílem Kristovy ctnosti, a navždy zabránit návratu do té hniloby, to bylo dílem jejich
úsilí a snažení.
Pozoruješ, jak Pán znenáhla ukazuje, že jsou jeho učedníci postaveni nad proroky? Neříká přece, že by byli učiteli jenom pro Palestinu, ale
pro celou zemi. Nedivte se tedy, říká, že jsem ostatní pominul a mluvím jenom k vám a vystavuji vás tak velikým nebezpečenstvím. Uvědomte si jen,
do kolika měst, krajů a ke kolika národům vás hodlám vyslat jako učitele. Proto chci nejen, abyste byli rozvážní vy sami, ale abyste rozvážnosti
učili také druhé. Neboť nebudete-li to tak dělat, ani samy sebe nezachráníte.
Mnozí pošetilí se budou moci s vaší pomocí vzpamatovat. Avšak zbloudíte-li vy, strhnete s sebou do záhuby i druhé. Takže čím větší úkoly se vám
svěřují, tím větší musíte vynakládat úsilí. Proto praví: Jestliže však sůl ztratí chuť, čím bude osolena? K ničemu se už nehodí, než aby se
vyhodila ven a lidé po ní šlapali.2
A aby se učedníci nebáli vystoupit na veřejnosti poté, co slyšeli: když vás budou tupit a pronásledovat a vylhaně vám připisovat každou
špatnost,3 říká: „Kdybyste na to nebyli připraveni, marně jste byli vyvoleni. Nutně vás tedy bude provázet zlořečení, v ničem vám však
neuškodí, naopak vydá svědectví o vaší pevnosti. Jestliže se však pro strach ze zlořečení zřeknete patřičného nadšení, utrpíte mnohem
horší věci, všichni o vás budou špatně mluvit a budou vámi pohrdat, a to právě znamená ono pošlapání.“
Potom přechází Kristus k jinému, ještě vznešenějšímu přirovnání: Vy jste světlo světa.4 Opět světa, nikoli jednoho národa nebo dvaceti
měst, nýbrž veškerého světa. Světlo duchovní, skvělejší než sluneční záře, právě tak duchovní jako ona sůl. Napřed tedy sůl, a nyní
světlo: abys poznal, jak velký zisk přinášejí nesmlouvavá slova a jak velký užitek plyne ze závažné nauky. Pevně nás drží a nedovolí,
abychom se spustili; vede nás ke ctnosti a dává sílu hledět vpřed. Nemůže se skrýt město položené na hoře a když se svítilna rozsvítí,
nestaví se pod nádobu.5 Tím znovu vede učedníky k dokonalému způsobu života a učí je, aby byli pečlivě připraveni k veřejnému zápolení,
jako ti, kdo mají před očima všech lidí zápasit uprostřed jeviště světa.
1 Mt 5, 13
2 tamtéž
3 Mt 5, 11
4 Mt 5, 14
5 Mt 5, 14.15
RESPONSORIUM
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
PSALMODIE
Ant. 1 Děkujte Pánu, že je dobrotivý, navěky jeho milosrdenství, aleluja.
Kristus je ten kámen, který jste vy, stavitelé odhodili, ale z kterého se stal kvádr nárožní. (Sk 4, 11)
1 Děkujte Pánu, že je dobrotivý, *
na věky jeho milosrdenství! –
2 Dům Izraelův ať jen stále říká: *
„Na věky jeho milosrdenství!“
3 Dům Áronův ať neustále říká: *
„Na věky jeho milosrdenství!“
4 Ať říkají, kdo uctívají Pána: *
„Na věky jeho milosrdenství!“ –
5 Z hlubiny soužení jsem volal k Pánu: *
a Pán mě vyslyšel a vysvobodil.
6 Je se mnou Pán, a proto nemám strachu: *
co by mi mohli udělati lidé?
7 Je se mnou Pán, má pomoc neustálá, *
svrchu se dívám na své nepřátele. –
8 Je lépe u Pána mít útočiště, *
než spoléhat se pouze na člověka.
9 Je lépe u Pána mít útočiště, *
než na mocné se pouze spoléhati.
10 Obklíčili mě všichni pohané, *
ve jménu Páně jsem je přemohl.
11 Obklíčili mě všichni ze všech stran, *
ve jménu Páně jsem je přemohl.
12 Obklíčili mě jako včelí roj, †
jak oheň trní spalovali mě, *
ve jménu Páně jsem je přemohl.
13 Smýkali mnou a k zemi sráželi, *
Pán přesto zachránil mě před pádem.
14 Pán je má síla, je má statečnost, *
a on se také stal mou záchranou. –
15 Hlasitý jásot nad zachráněním *
pod stany spravedlivých zaznívá.
16 Pravice Páně mocně zasáhla, †
pravice Páně pozvedla mě zas, *
pravice Páně mocně zasáhla! –
17 Nezemřu, nýbrž budu žít dál, *
o činech Páně vděčně vyprávět.
18 Opravdu těžce potrestal mě Pán, *
do rukou smrti však mě nevydal.
19 Otevřte mi brány spravedlivých, *
projdu jimi Pánu díky vzdát! –
20 Zde se otvírá ta brána Páně, *
tudy spravedliví vcházejí. –
21 Dík ti složím za tvé vyslyšení, *
že jsem v tobě došel záchrany. –
22 Kámen, zavržený staviteli, *
stal se náhle kvádrem nárožním.
23 To se událo jen z moci Páně, *
zázrak před našima očima.
24 Toto je den způsobený Pánem, *
jásavě se z něho radujme! –
25 Slyš nás, Pane, popřej nám svou spásu! *
Slyš nás, Pane, poskytni nám zdar! –
26 „Požehnán, kdo vchází jménem Páně! *
My vám z domu Páně žehnáme!“ –
27 Pán je Bůh, to on nám dává světlo! †
Seřaďte se v průvod s ratolestmi, *
vedoucí až k rohům oltáře! –
28 Jsi můj Bůh a já ti vzdávám díky, *
tebe, svého Boha, velebím. –
29 Děkujte Pánu, že je dobrotivý, *
na věky jeho milosrdenství.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Děkujte Pánu, že je dobrotivý, navěky jeho milosrdenství, aleluja.
Ant. 2 Všechna Boží díla, dobrořečte Pánu, aleluja.
52 Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců, *
chvályhodný, slavný a vyvýšený na věky. –
Požehnané je tvé slavné a svaté jméno, *
chvályhodné a vyvýšené na věky. –
53 Požehnaný jsi ve svatém chrámě své slávy, *
nejvýš chvályhodný a slavný na věky. –
54 Požehnaný jsi na trůně svého království, *
nejvýš chvályhodný a slavný na věky. –
55 Požehnaný jsi, který shlížíš do bezedných propastí †
a vládneš nad cheruby, *
chvályhodný a vyvýšený na věky. –
56 Požehnaný jsi na nebeské obloze, *
chvályhodný a slavný na věky. –
57 Všechna Boží díla, dobrořečte Pánu, *
chvalte a vyvyšujte ho na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Všechna Boží díla, dobrořečte Pánu, aleluja.
Ant. 3 Vše, co má dech, ať Pána velebí, aleluja.
Zpívejte žalmy duchem i srdcem, oslavujte Boha svou duší i tělem. (Hesychios)
1 Velebte Pána v jeho svatyni, *
chvalte na jeho mocné klenbě nebes!
2 Chvalte ho za divy, jež učinil, *
chvalte ho pro velikost svrchovanou! –
3 Chvalte ho zvučným hlaholením trub, *
chvalte ho v doprovodu harf a citer!
4 Chvalte ho bubínky a vířením, *
chvalte ho strunnou hrou a píšťalami!
5 Chvalte ho zvonivými cimbály, †
chvalte ho cimbály, jež zvučně chřestí! *
Vše, co má dech, ať Pána velebí!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Vše, co má dech, ať Pána velebí, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Slavíme tě, Pane, * vzýváme tvé jméno.
R. Slavíme tě, Pane, * vzýváme tvé jméno.
V. Hlásáme tvé divy.
R. Vzýváme tvé jméno.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Slavíme tě, Pane, * vzýváme tvé jméno.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Mám být ponořen v křest utrpení a jak je mi úzko, než bude vykonán!
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Mám být ponořen v křest utrpení a jak je mi úzko, než bude vykonán!
PROSBY
Otevřme radostně své srdce Bohu mocnému a dobrotivému a vzdávejme mu chválu, vždyť on nás miluje a ví, co potřebujeme:
BOŽE, CHVÁLÍME TĚ A DŮVĚŘUJEME V TEBE.
Dobrořečíme ti, všemohoucí Bože, Králi všeho světa, za to, že jsi nás hříšníky povolal,
— abychom poznávali tvou pravdu a sloužili tvé velebnosti.
Bože, tys nám otevřel bránu milosrdenství,
— učiň, ať nikdy nezbloudíme z cesty života.
Oslavujeme vzkříšení tvého milovaného Syna,
— dopřej nám, ať tento den prožijeme v duchovní radosti.
Dej svým věrným pravého ducha modlitby,
— abychom tě chválili a abychom ti vždycky a ve všem děkovali.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, tys připravil všem, kdo tě milují, dary větší, než jsme schopni si představit; vlej nám do srdce vroucí lásku, abychom tě milovali za všech okolností a nade všechno a tak abychom dosáhli toho, že se na nás
vyplní tvá zaslíbení převyšující všechny lidské tužby. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie