Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

10. leden 2013
Doba vánoční, 2. týden

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Kdokoli Krista hledáte,
do výšin oči obraťte.
Tam uvidíte jedenkrát
znamení věčné slávy plát.

Ta hvězda, jež se krásou skví
víc nežli slunce planoucí,
roznáší zprávu po zemi,
že přišel k nám Bůh vtělený.

Až z lůna světa, Persie,
z jejíchž bran slunce putuje,
mágové, znalci zkušení,
v tom královské zří znamení.

Praví si: Kdo tak mocný jest,
ten mocný vládce jasných hvězd,
před nímž se musí nebe chvět,
mu slouží světlo, ba i svět?

Zříme tu světlo přejasné,
jehož zář nikdy nehasne,
nesmírné, slavné, vznešené,
před nebem a vším zrozené.

Toť všeho lidstva Vládce sám,
král Izraelův, jeho Pán,
Abrahámovi slíbený
i všemu jeho plemeni.

Ježíši, tebe každý chval,
pohanům že ses ukázal,
i Otce, Ducha milosti
po všechny věky věčnosti. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.

Žalm 43 (44)
Pohromy národa

V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)

I

² Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
      otcové naši nám vyprávěli
   o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
      v tom dávném čase rukou svou.
³ Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
      národy potřels a jim jsi dal růst. –

⁴ Nedobyli si mečem tu zemi, *
      nezvítězilo jejich rámě,
   nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
      tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –

⁵ Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
      jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.
⁶ S tebou jsme zdolali nepřátele, *
      tvým jménem deptáme protivníky. –

⁷ Na svém luku si nezakládám, *
      nevděčím za vítězství meči:
⁸ tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
      pokořils ty, kdo nás nenávidí.
⁹ Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
      povždy jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

II

¹⁰ Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
       netáhneš, Bože, už do boje s námi.
¹¹ Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
       loupí nás ti, kdo nás nenávidí.
¹² Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
       mezi pohany rozptýlil jsi nás. –

¹³ Lacino prodáváš svůj národ, *
       pramálo jsi tím prodejem získal.
¹⁴ Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
       všem kolem dokola k hanbě a smíchu.
¹⁵ Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
       pohané nad námi kývají hlavou. –

¹⁶ Stále svou hanbu mám před očima, *
       studem se celý červenám v tváři,
¹⁷ slyším-li samou hanu a výsměch, *
       vidím-li mstivého nepřítele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.

III

¹⁸ A toto všechno dolehlo na nás, †
       i když jsme na tebe nezapomněli, *
       úmluvu s tebou neporušili,
¹⁹ naše srdce se neodvrátilo, *
       nesešly naše kroky z tvé cesty,
²⁰ a tys nás rozbil v šakalích místech, *
       ty jsi nás zastřel temnotami. –

²¹ Kdybychom bývali zapomněli †
       na svaté jméno svého Boha *
       a vztáhli ruce k cizímu bohu,
²² což by to Bůh byl nezpozoroval? *
       On přece zná všechny tajnosti srdce.
²³ Pro tebe stále nás pobíjejí, *
       jednají s námi jak s jatečním stádem. –

²⁴ Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
       Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!
²⁵ Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
       bídu a strast naši zapomínáš?
²⁶ Naše duše je sražena v prach, *
       na zemi ulpělo naše tělo.
²⁷ Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
       v milosti své nás vysvoboď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.

V. Boží Syn přišel a dal nám rozum.
O. Abychom poznávali pravého Boha.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

^63.19Kéž bys protrhl nebe a sestoupil!
Před tvou tváří by se rozplynuly hory.
^64.1Jako oheň zapaluje chrastí,
jako oheň přivádí do varu vodu,
tak dej poznat své jméno svým nepřátelům,
ať se před tebou třesou národy,
²když budeš působit divy,
které jsme nečekali.
Sestoupil jsi a před tvou tváří se rozplynuly hory.

³Od věků nikdo neslyšel,
k sluchu nikomu neproniklo,
oko nespatřilo, že by bůh, mimo tebe,
tak jednal s těmi, kdo v něho doufají.
⁴Jdeš vstříc tomu, kdo s radostí jedná spravedlivě,
těm, kdo na tvých cestách pamatují na tebe.
Hle, ty ses rozhněval, protože jsme zhřešili,
byli jsme v hříších stále. Budeme zachráněni?

⁵Byli jsme všichni jak poskvrnění,
jak špinavý šat byl každý náš dobrý skutek.
Zvadli jsme všichni jak listí,
nepravosti nás unášely jak vítr.
⁶Nikdo nevzýval tvé jméno,
nikdo se nevzchopil, aby se k tobě přivinul,
neboť jsi před námi skryl svoji tvář,
nepravosti jsi nás vydal napospas.

⁷A přece, Hospodine, ty jsi náš otec!
My hlína jsme – ty jsi nás hnětl,
dílo tvé ruky jsme všichni!
⁸Hospodine, nehněvej se příliš,
nevzpomínej stále na nepravost,
pohlédni přece: všichni jsme tvůj lid!
⁹Tvá svatá města se stala pouští,
Sión je opuštěn,
Jeruzalém zpustošen.

¹⁰Náš dům, svatý a slavný,
kde tě chválili naši otcové,
stal se potravou ohně
a všechno nám milé se změnilo v trosky.
Hospodine, můžeš si toho nevšímat,
mlčet a tak nás ponížit?

RESPONSORIUM

O. Jeruzaléme, brzy přijde tvá spása; proč hyneš zármutkem? Nemáš utěšitele, že se svíjíš bolestí? * Já tě zachráním a vysvobodím, přestaň se bát.
V. Vždyť já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Svatý Izraele; tvůj Vykupitel. * Já tě zachráním a vysvobodím, přestaň se bát.

DRUHÉ ČTENÍ

Z komentáře svatého biskupa Cyrila Alexandrijského k Janovu evangeliu

     Tvůrce všehomíra pojal zajisté ten nejlepší úmysl, když se rozhodl sjednotit všechno v Kristu;¹ chtěl znovu vrátit přirozenost člověka do původního stavu. Proto vedle jiných věcí slibuje, že ji znovu obdaří Duchem Svatým. Jinak totiž nebylo možné dospět k trvalému stavu dobra.
     A tak vymezuje čas, kdy na nás sestoupí Duch Svatý, totiž čas Kristova příchodu, a slibuje to slovy: V oněch dnech, rozumí se ve dnech našeho Spasitele, vyleji svého Ducha na všechny lidi.²
     Když čas velkomyslné štědrosti přivedl Jednorozeného v těle na zem, to znamená jako člověka³ v  souladu s Písmem svatým narozeného ze ženy, Bůh Otec znovu dal svého Ducha; první přijal Ducha Kristus jako prvotina obnovené přirozenosti. To přece dosvědčuje Jan, když říká: Viděl jsem, jak Duch sestoupil z nebe a zůstal na něm.⁴
     O Kristu ovšem říkáme, že přijal Ducha jakožto člověk a jak náleželo člověku Ducha přijmout. Vždyť přestože je Synem Boha Otce, zrozeným z jeho podstaty, a to už před tím, než přijal lidskou přirozenost, spíše vlastně přede všemi věky, přece poté, co se stal člověkem, nebylo mu zatěžko slyšet, jak k němu Bůh Otec promlouvá: Tys můj Syn, dnes já jsem tebe zplodil.⁵
     O Kristu, jenž je Bohem z něho zrozeným před věky, tvrdí, že byl zrozen onoho dne, aby v něm nás přijal za syny; neboť v Kristu jako člověku byla celá lidská přirozenost. Stejně tak se praví o Otci, jemuž patří Duch jako vlastní, že znovu dal svého Ducha Synovi, abychom v něm získali Ducha my. Právě z té příčiny se ujal Abrahámových potomků, jak bylo napsáno, a ve všem se připodobnil svým bratřím.⁶
     Jednorozený tedy nepřijímá Ducha Svatého pro sebe; jak jsme již řekli, Duch je přece jeho a je dáván v něm a skrze něho. Stal se však člověkem a  vzal na sebe celou přirozenost, aby ji celou napravil tím, že ji uvede do původního stavu. Je tedy možno vidět, postupujeme-li rozumovou úvahou a  dáváme-li se ujistit slovy Písma svatého, že Kristus nepřijal Ducha pro sebe, ale spíše v sobě pro nás. Vždyť k nám veškeré dobro přichází jeho prostřednictvím.
     ¹ srov. Ef 1, 10
     ² Jl 3, 1
     ³ srov. Gal 4, 4
     ⁴ Jan 1, 32
     ⁵ Žl 2, 7
     ⁶ srov. Žid 2, 16-17

RESPONSORIUM

O. Já budu jejich Bohem a oni budou mým lidem. Tak poznají národy, že já jsem Hospodin, který posvěcuje Izraele. * Vložím do vás nového Ducha.
V. S Izraelovým domem a s Judovým domem uzavřu smlouvu novou. * Vložím do vás nového Ducha.

PSALMODIE

Ant. 1 Pane, vzbuď svoji moc a pospěš nás zachránit!

Žalm 79 (80)
Obnova Boží vinice

Přijď, Pane Ježíši! (Zj 22, 20)

² Uslyš nás, ty, jenž paseš Izrael, *
      Josefův lid jak svoje stádo vodíš,
   ty, který trůníš nad cherubíny, *
³     ukaž se, ať tě v plné slávě spatří
   Efraim, Benjamin i Manasse! *
      Vzbuď svoji moc a zachránit nás pospěš! –

⁴ Povznes nás opět, Pane zástupů, *
      rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

⁵ Jak dlouho ještě, Pane zástupů, *
      míníš se hněvat, když tvůj lid tě vzývá?
⁶ Slzavým chlebem jsi jej nasytil, *
      slzami napojil jej v plné míře.
⁷ Za předmět pře jsi nás dal sousedům, *
      až se nám proto nepřátelé smějí. –

⁸ Povznes nás opět, Pane zástupů, *
      rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

⁹ Sám révu z Egypta jsi přenesl, *
       sám vyhnals pohany a révu vsadil.
¹⁰ Sám připravil jsi pro ni místa dost, *
       vkořenila se, zaplnila zemi.
¹¹ Svým stínem celé hory pokryla *
       a svými ratolestmi Boží cedry.
¹² Až k moři vyhnala své úponky, *
       až k Eufratu své čilé letorosty. –

¹³ Proč jen jsi strhl její ohradu? *
       Teď, kdo jde kolem, na ní hrozny sbírá,
¹⁴ teď kanec divočák ji pustoší, *
       kdekterá polní zvěř se na ní pase. –

¹⁵ Obrať se, Pane zástupů, zas k nám! *
       Popatři z výšin nebeských a pohleď!
    Svou péčí se zas ujmi révy své, †
¹⁶      zahrady, již jsi vysázel svou paží, *
       výhonku, který sám jsi vypěstil. –

¹⁷ Ti, kdo ji spálili a zničili, *
       ať zhynou hrůzou, zdrceni tvou tváří!
¹⁸ Chraň muže, jenž je po tvé pravici, *
       chraň syna člověka, jejž vychoval sis!
¹⁹ Oživ nás, nespustíme se tě již, *
       vzývat a chválit budeme tvé jméno! –

²⁰ Povznes nás opět, Pane zástupů, *
       rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, vzbuď svoji moc a pospěš nás zachránit!

Ant. 2 Pán vykonal veliké skutky, ať se to dozví celá země.

Kantikum Jásot vykoupeného lidu Kdo žízní, ať přijde ke mně a pije. (Jan 7, 37)

¹ Sláva ti, Pane! Hněval ses na mne, *
      ale tvůj hněv se obrátil a potěšil jsi mne.
² Hleďte, Bůh je můj Spasitel, *
      bez bázně budu doufat,
   neboť Pán je má síla i sláva, *
      a stal se mi spásou. –

³ S radostí budete vážit vody *
      z bohatých pramenů Spasitele.
⁴ V ten den budete volat: Oslavujte Pána, *
      vzývejte jeho jméno!
   Zvěstujte národům jeho veliké činy, *
      hlásejte vznešenost jeho jména.
⁵ Zpívejte Pánu pro jeho veliké skutky, *
      ať se to dozví celá země.
⁶ Kdo bydlíte na Siónu, radujte se a jásejte, *
      protože uprostřed vás je veliký Svatý Izraele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán vykonal veliké skutky, ať se to dozví celá země.

Ant. 3 Zpívejte Pánu, síle naší.

Žalm 80 (81)
Slavnostní obnovení smlouvy

Dejte pozor, aby nikdo z vás neměl srdce zlé a nevěřící. (Žid 3, 12)

² Zpívejte Pánu, síle naší, *
      jásejte vstříc Bohu Jákobovu!
³ Dejte se do zpěvu, do bubnů bijte, *
      udeřte na zvučnou harfu a loutnu!
⁴ Zadujte na rohy o novoluní *
      i při úplňku, v den našeho svátku! –

⁵ Izrael má tak zákonem dáno, *
      příkazem od Boha Jákobova,
⁶ zřízením, které obdržel Josef, *
      když táhl Bůh proti Egypťanům. –

    Slyším hlas dosud nepoznaný: *
¹¹    „Otevři ústa a naplním ti je.
⁷ Já jeho šíji jsem břemene zbavil, *
      košů jsem zprostil jeho ruce.
⁸ Volals mě v nouzi, zachránil jsem tě, †
      z hromových mračen jsem odpověděl; *
      tys mě však u vody v Meribě zkoušel. –

⁹ Lide můj, slyš mé napomenutí, *
       kéž mě Izrael vyposlechne:
¹⁰ Nebudeš míti jiného boha, *
       cizímu bohu nesmíš se klanět!
¹¹ Já jsem Pán, to já jsem Bůh tvůj, *
       který tě vyvedl z egyptské země! –

¹² Avšak můj národ na můj hlas nedbal, *
       Izrael byl mě neposlušen.
¹³ Ať tedy dál jsou zaryti srdcem, *
       ať jen si dělají podle svého. –

¹⁴ Kdyby však byl můj národ mě slyšel, *
       kdyby byl Izrael šel mou cestou,
¹⁵ hned bych byl jeho odpůrce srazil, *
       svou rukou pokořil nepřátele. –

¹⁶ Kdo jej má v zášti, dnes by se klaněl, *
       v uctivém strachu by setrval navždy.
¹⁷ Svůj lid bych živil pšenicí vzácnou, *
       sytil jej sladkostí skalního medu.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Zpívejte Pánu, síle naší.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řekněte siónské dceři: „Hle, přichází tvá spása, u sebe má svou mzdu, před sebou má svůj zisk.“ Nazvou je: „Svatý lid, vykoupení od Hospodina.“

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Králové všichni * budou se mu klanět.
R. Králové všichni * budou se mu klanět.
V. Národy všechny pokorně mu sloužit.
R. Budou se mu klanět.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Králové všichni * budou se mu klanět.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Všechny národy přijdou zdaleka a přinesou své dary, aleluja.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Všechny národy přijdou zdaleka a přinesou své dary, aleluja.

PROSBY

Bůh nás potěšil narozením svého Syna. Oslavujme jeho velikou dobrotu a všichni s radostí volejme:
     SLÁVA NA VÝSOSTECH BOHU.

S anděly, patriarchy a proroky
— chválíme tě, Bože.
S panenskou Bohorodičkou Marií
— naše duše tě velebí.
S apoštoly a evangelisty
— vzdáváme ti díky.
Se všemi svatými mučedníky Kristovými
— zasvěcujeme ti svůj život.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Bože, tys poslal světu svého Syna, abychom nežili ve tmě; dej, ať v našem nitru svítí světlo, které zazářilo našim otcům, a uveď všechny národy na cestu pokoje. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie