Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 | 31 |
28. srpen 2010, Sobota
1. týden žaltáře
Sv. Augustina, biskupa a učitele Církve, památka
Pro OP: Sv. Augustina, biskupa a učitele Církve, svátek
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
V nebesích skví se biskup oblíbený,
září jak hvězda on, učitel moudrý,
jenž jasné světlo víry po vší zemi
rozlévá proudy.
Sióne věčný, vzdej s tím mužem slavným
dík Pánu spásy, že jej v síť svou chytil
způsobem zvláštním a svým světlem jasným
lásku v něm vznítil.
Svatou on víru dodnes upevňuje,
zahání od nás temných bludů mraky,
zkažené mravy deptá, obnovuje
světlem nauky.
Kristova stáda vznešený ty strážce,
tvůj příklad kněžím i mnichům všem září,
pros, ať se k nám Bůh skloní v blahé lásce
s laskavou tváří.
Trojici svaté buď čest, sláva
s mocí, vždyť její hloubky už na zemi
váží tvůj duch a nyní její záře skvoucí
v nebi tě blaží. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.
Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. (Mt 11, 29)
1 Pane, nejsem pyšné mysli, *
nepohlížím do vysoka,
nebažím po velkých věcech, *
které nad mou sílu jsou. –
2 Ztišil, zklidnil jsem své srdce. *
Jako dítě v klíně matky,
jako dítě zkonejšené *
ztichla ve mně duše má. –
3 Izraeli, doufej v Pána *
nyní, vždy a na věky!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.
Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.
Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1, 32)
1 Na Davida se, Pane, rozpomeň, *
na všechnu jeho námahu a péči,
2 na to, jak slavně Pánu přísahal, *
mocnému Jákobovu pevně slíbil: –
3 „Nevkročím ve stan svého příbytku, *
na lože neulehnu k odpočinku,
4 ani své oči usnout nenechám, *
ani svým víčkům spánek nepopřeji,
5 než Pánu najdu místo příhodné, *
příbytek pro mocného Jákobova!“ –
6 V Efratě slyšeli jsme o arše, *
na polích jaárských pak jsme ji našli.
7 Vejděme nyní v jeho příbytek, *
skloňme se k zemi před podnoží jeho! –
8 Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *
ty i tvá vznešená a slavná archa!
9 Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *
radostně ať ti jásají tví věrní!
10 Pro svého služebníka Davida *
pomazaného svého neodmítej!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.
Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.
11 Přísahal pevně Davidovi Pán, *
od svého slibu nikdy neustoupí:
„Na trůně tvém dám slavně zasednout *
dědici, který z tvého těla vzejde.
12 A jestli budou tvoji synové *
mé smlouvy dbát a řádů, jimž je učím,
dám pak i jejich synům zasednout *
pro věčné časy na trůně tvé vlády.“ –
13 Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *
jej přál si navždy za sídlo své vlády:
14 „Toto je na věky můj příbytek, *
zde budu sídlit v místě vytouženém. –
15 Pokrmu jeho štědře požehnám *
a chlebem budu sytit jeho chudé.
16 Odění spásy jeho kněžím dám, *
jásat a plesat budou jeho věrní. –
17 Tady moc Davidovu rozhojním, *
pomazanému svému světlo zjednám.
18 Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *
on sám se bude skvít mým diadémem.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.
V.
Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně.
R.
Toho, jenž úžas šíří po celé zemi.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Jeremiáše
1Řeč, kterou promluvil Hospodin k Jeremiášovi: 2„Postav se do brány Hospodinova
domu a volej tam tato slova: Slyšte Hospodinovo slovo, všichni Judovci, vy,
kteří vcházíte těmito branami, abyste se klaněli Hospodinu!
3Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: napravte své chování a skutky, a dám vám přebývat na tomto místě.
4Nespoléhejte se na klamná slova: ‚Je to chrám Hospodinův, chrám Hospodinův, chrám Hospodinův!‘
5Neboť když své jednání a skutky napravíte, když budete uplatňovat ve vzájemných sporech
spravedlnost, 6když nebudete utiskovat přistěhovalce, sirotky a vdovy, když
nebudete na tomto místě vylévat nevinnou krev, když nebudete na svou vlastní škodu chodit za cizími bohy, 7dám
vám přebývat na tomto místě, v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, od věků až na věky.
8Vy však skládáte svou naději v klamné řeči, ze kterých nemáte užitek.
9Kradete, zabíjíte, cizoložíte, křivě přísaháte, obětujete Bálům,
chodíte za cizími bohy, které neznáte, 10a pak přicházíte, předstupujete přede mě
v tomto domě, který má moje jméno, a říkáte: ‚Jsme v bezpečí‘, abyste dál dělali
všecky tyto ohavnosti. 11Což pokládáte tento dům, který má moje jméno, za lupičské doupě?
Pak i já budu na něj tak pohlížet – praví Hospodin. 12Jděte do mého sídla v Silo, na které jsem zpočátku
vložil své jméno, a podívejte se, co jsem s ním udělal pro zvrhlost svého izraelského lidu!
13A nyní, protože jste páchali všecky tyto skutky – praví Hospodin – poněvadž jste neslyšeli,
ačkoli jsem k vám ustavičně a důrazně mluvil, protože jste neodpověděli přesto,
že jsem na vás volal, 14naložím s tímto domem, který má mé jméno a do kterého vy
skládáte svou naději, s místem, které jsem dal vám a vašim otcům, jako jsem
naložil se Silem. 15Zavrhnu vás od své tváře, jako jsem zavrhl všechny vaše bratry, celé Efraimovo potomstvo.
16Ty pak se nemodli za tento lid, nevysílej úpěnlivou prosbu za ně, nenaléhej na mě, neboť tě nevyslyším.
17Což nevidíš, co oni tropí v judských městech a po jeruzalémských ulicích?
18Synové sbírají dříví, otcové zapalují oheň a ženy hnětou těsto, aby pekly koláče královně nebes; obětují
úlitby cizím bohům, aby mi ublížili. 19Ubližují mně – praví Hospodin – či spíše sami
sobě k své vlastní hanbě? 20Proto praví Hospodin: Hle, má nevole a můj hněv se
vyleje na toto místo, na lidi i na dobytek, na stromy v polích i na plody země; zapálí se a nebude uhašen.“
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Ze spisu „Vyznání“ od svatého biskupa Augustina
Vyzván, abych se vrátil k sobě, vstoupil jsem pod tvým vedením, Bože, do
svého nitra; mohl jsem, neboť ty ses stal mou pomocí stálou.1 Vstoupil jsem,
a okem své duše, i když tak slabým, jsem uviděl nad tímto okem své duše,
nad svým duchem, nezměnitelné světlo; ne to obyčejné, viditelné všem
tvorům, ani jiné, sice větší, ale téhož druhu, které by pouze mnohem
mocněji zářilo a naplňovalo všechno svým jasem. Ne, nebylo to světlo jako
ostatní světla, ale jiné, úplně odlišné od všeho. Ani nebylo nad mým
duchem jako olej nad vodou nebo jako nebe nad zemí; bylo vysoko nade
mnou, protože mě stvořilo, a já jsem byl hluboko pod ním, protože jsem
byl stvořen od něho. Ten, kdo zná pravdu, zná to světlo.
Ó věčná pravdo, pravdivá lásko, láskyhodná věčnosti! Ty jsi můj Bůh, po
tobě toužím dnem i nocí. Jakmile jsem tě poznal, pozdvihl jsi mě, abych
viděl, že je něco, co bych měl vidět, já že však dosud nejsem schopen
vidět. A zasáhl jsi svým mocným světlem můj slabý zrak, a já jsem se
zachvěl láskou i hrůzou. A shledal jsem, že jsem daleko od tebe v krajině
úplně jiné, a jako bych slyšel z výsosti tvůj hlas: „Já jsem pokrm
silných; musíš růst a budeš mě požívat. Nebudeš mě však proměňovat v sebe
jako pokrm pro své tělo, ale ty se budeš proměňovat ve mne.“
Hledal jsem tedy způsob, jak získat sílu, potřebnou k tomu, abych tě
požíval, ale nenacházel jsem, dokud jsem neobjal prostředníka mezi Bohem
a lidmi, člověka Krista Ježíše,2 Boha, který je nade všecko: buď veleben
navěky.3 On mě volal a říkal: Já jsem cesta, pravda a život;4 a pokrm, k
jehož přijetí jsem dosud neměl sílu, spojil s tělem, neboť Slovo se stalo
tělem,5 aby tvá moudrost, skrze niž jsi všechno stvořil, živila jako
mléko naši dětskou slabost.
Pozdě jsem si tě zamiloval, kráso tak dávná a přece tak nová, pozdě jsem
si tě zamiloval! Hle, tys byl uvnitř, když já jsem byl venku, a tam jsem
tě hledal, vrhal jsem se na to krásné, co jsi stvořil, já netvor. Tys byl
se mnou, ale já jsem s tebou nebyl. To, co by vůbec nebylo, kdyby to
nebylo v tobě, drželo mě daleko od tebe. Tys volal, křičel a prorazil mou
hluchotu; tys zářil, svítil a zahnal mou slepotu; tys vydával vůni a já
jsem ji vdechl, a teď dychtím po tobě; okusil jsem, a nyní lačním a
žízním; ty ses mne dotkl, a já hořím touhou po tvém pokoji.
1 srov. Žl 29 (30), 11
2 srov. 1 Tim 2, 5
3 srov. Řím 9, 5
4 Jan 14, 6
5 Jan 1, 14
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Hned s úsvitem se mé oči obracejí k tobě.
145 Ze srdce volám: vyslyš mě, Pane, *
poslušen budu tvých přikázání!
146 Volám k tobě, chraň mě a zachraň, *
budu tvé příkazy poctivě plnit. –
147 S úsvitem přicházím, o pomoc prosím, *
s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
148 Oči mé bdí už před noční hlídkou, *
hloubat chci o tvém rozhodnutí. –
149 Slyš můj hlas ve svém milosrdenství, *
uděl mi život podle své vůle!
150 Blíží se ti, kdo mi úklady strojí, *
vzdáleni přitom zákonu tvému. –
151 Zato však ty jsi mi nablízku, Pane, *
věrně platí tvá ustanovení.
152 Z výroků tvých už dávno jsem poznal, *
že jsi je stanovil na všechny věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Hned s úsvitem se mé oči obracejí k tobě.
Ant. 2 Mou silou i chválou je Pán a stal se mi zachráncem.
1 Zpívejme Pánu: je vznešený a slavný, *
koně i s jezdcem smetl do moře. –
2 Mou silou i chválou je Pán; *
a stal se mi zachráncem.
On je můj Bůh a já ho velebím, *
Bůh mého otce, a já ho vyvyšuji. –
3 Pán je hrdinný bojovník, †
jeho jméno je Všemohoucí. *
4 Faraonovy vozy i jeho vojsko smetl do moře. –
8 Závan tvého hněvu navršil vody, †
vlny se jako hráz zastavily, *
objevila se hluboká cesta středem moře. –
9 Nepřítel řekl: Pustím se za nimi a doženu je, *
rozdělím si kořist a ukojím svou duši,
vytasím meč *
a má ruka si je podrobí. –
10 Tys ale dal zavanout svému dechu a zavalilo je moře, *
potopili se jak olovo v mohutných vodách. –
11 Kdo z mocných se ti podobá, Pane? †
Kdo je ti podobný vznešeností a svatostí, *
tobě, strašlivému a slavnému, který dělá divy? –
12 Vztáhl jsi pravici a zhltla je země. *
13 A milosrdně jsi vodil tento lid, který jsi zachránil.
Provázel jsi ho svou mocí *
až k svému svatému příbytku. –
17 Uvedl jsi jej a štípil na své hoře, *
na pevném místě, které sis, Pane, připravil za obydlí,
za svou svatyni, k níž jsi, Pane, položil základy. *
18 Pán kraluje na věky, vždycky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Mou silou i chválou je Pán a stal se mi zachráncem.
Ant. 3 Velebte Pána, všichni lidé.
Pohané oslavují Boha, že jim prokázal milosrdenství. (Řím 15, 8. 9)
1 Velebte Pána, všichni lidé, *
slavte ho, všechny národy! –
2 Nad námi mocná jeho milost *
a věrnost Páně na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Velebte Pána, všichni lidé.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.
O. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.
V. Shromáždění zvěstuje jejich chválu.
O. Vyprávějí národy.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Bože, ty nás naplňuješ radostí z toho, že tě můžeme chválit, neboť jsi nás stvořil pro sebe, a nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v tobě.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Bože, ty nás naplňuješ radostí z toho, že tě můžeme chválit, neboť jsi nás stvořil pro sebe, a nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v tobě.
PROSBY
S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
PANE, BUĎ PASTÝŘEM SVÉHO LIDU.
Kriste, ty dáváš Církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
— dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
— nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
— ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
— na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Prosíme tě, Bože, posiluj ve své Církvi ducha, kterým jsi naplnil svatého
biskupa Augustina, a dej, ať i my stále toužíme po tobě a hledáme tebe,
zdroj pravé moudrosti a původce lásky. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie