Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 | 31 |
19. březen 2026, Čtvrtek
4. týden žaltáře
Sv. Josefa, Snoubence Panny Marie, slavnost
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
HYMNUS
Ty Josefe, všech nebešťanů skvoste,
naděje naše, sloupe světa pevný,
vlídně slyš prosby, jež ti v písni prosté
zpívá lid věrný.
Snoubenku vzácnou dal ti, svatou Pannu,
Tvůrce, jenž otcem Slova zvát tě přál si,
on také toužil, abys pomáhal mu
i v díle spásy.
Na Spasitele v chlévě zrozeného,
o kterém pěli už proroci dávní,
blaženě patříš, jemu s Matkou jeho
klaníš se první.
On, Bůh, Král králů, mocný světa vládce,
na jehož pokyn peklo v hrůzné mdlobě
trne a jemuž slouží nebe v lásce,
poddán je tobě.
Trojici Boží budiž věčná chvála,
že nesmírnou ctí obdařila tebe.
Pro zásluhy tvé kéž by i nám dala
odměnou nebe. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Anděl Páně se zjevil Josefovi a řekl: Josefe, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii; porodí syna a dáš mu jméno Ježíš.
Byl vzkříšen a přijal život na věčné časy. (Sv. Irenej)
2 Pane, z tvé síly se raduje král, *
nad tvou pomocí hlasitě jásá.
3 Vyplnils toužení jeho srdce, *
z jeho úst prosby jsi neoslyšel.
4 Ba, tys ho předešel milostí zdaru, *
korunu zlatou mu na hlavu vsadil.
5 Prosil tě o život: dal jsi mu darem *
délku dní života na všechny věky. –
6 Veliká jest jeho sláva dík tobě, *
tys jej vznešenou nádherou oděl.
7 Činíš ho věčným požehnáním, *
z pohledu svého jej radostí plníš.
8 Neboť král v Pána důvěru skládá, *
Nejvyšší nedá mu zakolísat. –
9 [Všechny tvé odpůrce najde tvá ruka, *
pravice tvoje tvé nenávistníky.
10 Strávit je necháš jak v plamenné peci, *
až jim dáš pohlédnout do své tváře.
Pán ať je zahubí ve svém hněvu, *
ať je všechny pohltí oheň!
11 Ze země vyhladíš potomstvo jejich, *
rod jejich z lidského společenství!
12 I kdyby kuli úkladné plány, *
nic proti tobě nepořídí;
13 neboť je obrátíš na útěk všechny, *
jenom co na ně zamíříš lukem.]
14 Povstaň, Pane, v celé své moci! *
Zapějem chvalozpěv na tvoji sílu!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Anděl Páně se zjevil Josefovi a řekl: Josefe, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii; porodí syna a dáš mu jméno Ježíš.
Ant. 2 Když se Josef probudil ze spánku, udělal, jak mu anděl Páně přikázal: Vzal svou ženu Marii k sobě.
Vzdává se chvála za to, co učinil jednorozený Syn Boží. (Sv. Atanáš)
I
2 Dobré je oslavovat Pána, *
opěvat, Nejvyšší, tvé jméno,
3 zrána tvou milosrdnost hlásat, *
za noci potom tvoji věrnost
4 s desítistrunnou harfou, s lyrou *
a s chvalozpěvy při citeře. –
5 Blažíš mě, Pane, svými skutky, *
já plesám nad dílem tvých rukou. –
6 Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla, *
jak myšlenky tvé přehluboké!
7 Nerozumný to nepochopí, *
bláhový pro to nemá smysl.
8 Ať jako plevel bují hříšní, *
ať vzkvétají, kdo pášou křivdy,
to všechno jim je k věčné zkáze: *
9 ty však jsi navždy svrchovaný! –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Když se Josef probudil ze spánku, udělal, jak mu anděl Páně přikázal: Vzal svou ženu Marii k sobě.
Ant. 3 Josef se odebral z Nazareta vzhůru do města Davidova, které se jmenuje Betlém, aby se dal zapsat spolu s Marií.
II
10 Neboť hle, tvoji nepřátelé, †
tví nepřátelé, Pane, zhynou, *
bezbožní budou rozprášeni.
11 Mně jsi dal sílu tuřích rohů, *
olejem čerstvým pomazals mě.
12 Zvysoka shlížím na odpůrce, *
naslouchám řečem pomlouvačů. –
13 Jak palma vzkvete spravedlivý, *
vzroste jak libanonský cedr.
14 Kdo vsazeni jsou v domě Páně, *
pokvetou na nádvořích Božích.
15 Ponesou ovoce i v stáří, *
zůstanou šťavnatí a svěží
16 a budou svědčit: Pán je věrný, *
je skála má, je právo samo.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Josef se odebral z Nazareta vzhůru do města Davidova, které se jmenuje Betlém, aby se dal zapsat spolu s Marií.
V.
Spravedlivý poroste jako lilie.
O.
Navěky vydá květ před Pánem.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu židům
1Víra je podstata toho, v co doufáme, je přesvědčení o věcech, které nevidíme.
2Pro ni se našim předkům dostalo pochvaly. 3Vírou poznáváme, že svět
byl stvořen Božím slovem, takže to, co vidíme, nepovstalo z něčeho, co zde už bylo.
4Vírou obětoval Ábel Bohu lepší oběť než Kain a pro ni se mu dostalo svědectví, že je spravedlivý, sám Bůh to
potvrdil při jeho obětních darech. I když pro ni umřel, stále ještě mluví.
5Pro svou víru Henoch neumřel, ale byl přenesen; zmizel, protože ho Bůh přenesl. Ještě předtím totiž, než byl přenesen, dostalo se mu
osvědčení, že se zalíbil Bohu. 6Bez víry se však Bohu nelze líbit; kdo chce přijít k němu, musí uvěřit,
že Bůh je a odměňuje ty, kdo ho hledají.
7Protože Noe věřil, když mu byly shůry oznámeny věci, které se měly stát teprve v budoucnosti, v Boží bázni
připravil koráb na záchranu své rodiny. Tím pronesl nad světem rozsudek a stal se dědicem spravedlnosti, která pramení z víry.
8Protože Abraham věřil, uposlechl Boží výzvy, aby se vystěhoval do země, kterou měl dostat v dědičné držení;
vystěhoval se, ačkoli nevěděl, kam jde. 9Víra ho vedla k tomu, aby se usadil v zaslíbené zemi jako cizinec,
bydlel ve stanu, podobně jako Izák a Jakub, kterým se dostalo dědictvím stejného příslibu. 10Čekal totiž na město
s pevnými základy, které sám Bůh vystaví a založí.
11I neplodná Sára uvěřila a proto dostala sílu stát se matkou a to přes svůj pokročilý věk, protože se
spolehla na toho, který ten slib dal. 12A tak z jednoho muže, a to už vetchého, vzešlo tolik
potomků jako hvězd na nebi a jako písku na mořském břehu, který nikdo nespočítá.
13Tito všichni umírali s vírou, i když se nedočkali toho, co bylo slíbeno; jen zdáli to viděli a radostně
vítali a prohlašovali, že jsou na zemi jenom cizinci a přistěhovalci. 14Když tak mluvili, dávali tím najevo,
že pravou vlast teprve hledají. 15Kdyby měli na mysli tu, z které se odstěhovali, měli by přece dost času se tam
vrátit. 16Ale oni toužili po lepší vlasti, totiž nebeské. Proto se ani Bůh za ně nestydí a nazývá se jejich Bohem
a připravil jim město.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého kněze Bernardina Sienského
U všech mimořádných milostí, které se dostanou kterékoli rozumné bytosti, platí obecně pravidlo: Kdykoli si Bůh ve své dobrotě vyvolí někoho k nějaké
zvláštní milosti nebo k nějakému vznešenému stavu, daruje tomu člověku, jehož si vyvolil, všechna charismata, která potřebuje pro svůj úkol,
a bohatě ho jimi ozdobí.
To se plně projevilo také na svatém Josefu, považovaném za otce našeho Pána Ježíše Krista, pravém snoubenci královny světa a vládkyně andělů. Toho si věčný Otec vybral za věrného pěstouna a strážce svých největších pokladů, svého Syna a své Snoubenky. Tento úkol vykonával Josef s velkou svědomitostí. A proto mu patří slovo Páně: Služebníku dobrý
a věrný, vejdi do radosti svého Pána.1
A když uvážíme, jaký má Josef vztah k celé Kristově Církvi, což není člověkem vyvoleným a mimořádným? Vždyť skrze něho a pod jeho ochranou byl Kristus řádně a počestně uveden do světa. Jestliže je tedy celá Církev zavázaná Panně Marii, že skrze ni mohla přijmout Krista, pak hned po ní je zavázána obzvláštní vděčností a úctou také svatému Josefovi.
On zajisté uzavírá Starý zákon, důstojnost patriarchů a proroků v něm došla zaslíbeného ovoce. Právě on jediný osobně dosáhl toho, co jim Boží dobrota zaslíbila.
Jistěže není pochyb, že když mu Kristus na světě prokazoval přátelskou náklonnost, úctu a nejvyšší vážnost jako syn vlastnímu otci, ani
v nebi mu ji určitě neodepřel, naopak spíš naplnil a dovršil.
Právem proto Pán dodává: Vejdi do radosti svého Pána. Takže ačkoli radost věčné blaženosti vstupuje do lidského srdce,2 přesto mu Pán raději říká: Vejdi
do radosti, aby tím tajemně naznačil, že ta radost není jen uvnitř
v jeho srdci, ale že ho ze všech stran obklopuje a pohlcuje, takže se do ní noří jako do bezedné propasti.
Nuže pamatuj na nás, svatý Josefe, a zastaň se nás svou přímluvou
u Pána, který byl pokládán za tvého syna. A nakloň nám milostivě také nejsvětější Pannu, svou snoubenku a matku toho, který s Otcem
a Svatým Duchem žije a kraluje po věčné věky. Amen.
1 Mt 25, 21
2 srov. Kor 2, 9
RESPONSORIUM
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
PSALMODIE
Ant. 1 Pastýři pospíchali do Betléma a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích.
Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.
2 Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
po tobě žízní celá má duše,
po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
tak jako vyprahlá žíznivá země.
3 Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
abych moh' vidět tvou moc a tvou slávu!
4 Vždyť tvá milost je lepší než život, *
proto mé rty ti zpívají chválu. –
5 Tak tě chci velebit, co živ budu, *
ve jménu tvém jenom ruce spínat.
6 Duše má bude jak morkem se sytit, *
jásavě budou tě chválit má ústa.
7 Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
rozjímám o tobě za nočních bdění,
8 neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
v stínu tvých křídel radostně plesám. –
9 Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
ty mě svou pravicí podpíráš mocně.
10 [Kdo však mi bez příčin záhubu strojí,*
ti se propadnou do hlubin země,
11 ti budou vydáni napospas meči,*
ti se kořistí šakalů stanou.
12 Král pak se bude radovat v Bohu, +
oslaven bude, kdo přísahal na něj,*
protože lhářům se zacpou ústa.]
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pastýři pospíchali do Betléma a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích.
Ant. 2 Josef a Ježíšova matka Maria byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli, a Simeon jim požehnal.
57 Velebte Pána, vy díla Páně, *
věčně ho chvalte a oslavujte!
58 Velebte Pána, andělé Páně, *
59 nebesa nebes, velebte Pána! –
60 Velebte Pána, nebeské vody, *
61 mocnosti všechny, velebte Pána!
62 Velebte Pána, měsíci, slunce, *
63 vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –
64 Velebte Pána, vy deště a rosy, *
65 bouře a vichry, velebte Pána!
66 Velebte Pána, ohni a žáre, *
67 mrazy a vedra, velebte Pána! –
68 Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
69 ledy a zimy, velebte Pána!
70 Velebte Pána, sněhy a jíní, *
71 vy dny a noci, velebte Pána! –
72 Velebte Pána, světlo i temno, *
73 blesky a mraky, velebte Pána!
74 Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
věčně jej chval a oslavuj jej! –
75 Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
76 všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
77 Velebte Pána, prameny vody, *
78 moře a řeky, velebte Pána! –
79 Velebte Pána, zvířata moří, †
jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
80 nebeští ptáci, velebte Pána!
81 Pána chval, zvěři divá i krotká, *
82 rody všech lidí, velebte Pána! –
83 Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
věčně ho chvalte a oslavujte!
84 Velebte Pána, vy kněží Páně, *
85 sluhové Boží, velebte Pána! –
86 Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
87 zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
88 Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
věčně ho chvalte a oslavujte! –
Otce i Syna i svatého Ducha *
velebme věčně a oslavujme.
56 Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
na věky chválen a oslavován.
(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)
Ant. 2 Josef a Ježíšova matka Maria byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli, a Simeon jim požehnal.
Ant. 3 Josef vstal, vzal v noci dítě i jeho matku, odebral se do Egypta a byl tam až do Herodovy smrti.
Synové Církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychios)
1 Zazpívejte Pánu novou píseň, *
ať zní jeho chvála v obci zbožných!
2 Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
děti Siónu ať Krále chválí!
3 Slaví jeho jméno v chorovodech, *
na bubny a citery mu hrají!
4 Pán v svém lidu našel zalíbení, *
vítězstvím on věnčí ponížené.
5 Ať se věrní mocně zaradují, *
ať i na svých ložích zaplesají! –
6 V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
v ruce jílec dvousečného meče,
7 aby mohli pohanům se pomstít, *
aby vyřkli tresty nad národy,
8 uvázali v pouta jejich krále, *
do okovů jejich přední muže,
9 naplnili na nich psané právo. *
To je oslavou všech jeho zbožných.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Josef vstal, vzal v noci dítě i jeho matku, odebral se do Egypta a byl tam až do Herodovy smrti.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Svěřil mu * k řízení svůj dům.
R. Svěřil mu * k řízení svůj dům.
V. A do správy svůj majetek.
R. K řízení svůj dům.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Svěřil mu * k řízení svůj dům.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Josef se usadil v Nazaretě, aby se splnilo, co je řečeno o Kristu ústy proroků: Bude nazýván Nazaretský.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Josef se usadil v Nazaretě, aby se splnilo, co je řečeno o Kristu ústy proroků: Bude nazýván Nazaretský.
PROSBY
Bůh nás vede ke spravedlnosti. Prosme ho proto pokorně:
DEJ, AŤ ŽIJEME SPRAVEDLIVĚ.
Bože, tys povolal naše praotce, aby ti sloužili ve svatosti a spravedlnosti,
— dej, ať je následujeme a podle tvé vůle usilujeme o dokonalost.
Tys vyvolil Josefa, muže spravedlivého, aby se staral o tvého Syna v jeho dětství a mládí,
— dej, ať sloužíme Kristu ve svých bratřích.
Svěřil jsi lidem zemi, aby ji naplnili a obdělávali,
— nauč nás svědomitě pracovat a mít stále na mysli tvou slávu.
Ty jsi Otec všech lidí, pamatuj na dílo svých rukou,
— a dej, ať všichni mají zajištěnou práci a dobré podmínky k životu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Všemohoucí Bože, tys povolal svatého Josefa, aby už od počátku chránil dílo našeho vykoupení; dej, ať tvá Církev s jeho pomocí věrně plní svůj úkol při
uskutečňování díla spásy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie