Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

27. červenec 2024
Druhé mezidobí, 16. týden
4. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Když vrátilo se světlo dne,
ať vděčným hlasem, radostně
z nás každý chválu Bohu vzdá,
Kristovu milost vyznává.

Vždyť Tvůrce světa spolu s ním
dal světlo dnům a nocím stín,
a ustanovil pevný řád,
kterého musí vždycky dbát.

Světlo svých věrných, pravý dni,
jenž nepodléháš vládě tmy,
tvůj zrod noc nezadržela,
neboť tvé světlo věčně plá.

Dej, Otče, jenž jsi nezrozen,
ať prožijeme tento den
k radosti Krista našeho
a plni Ducha Svatého. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.

Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba

Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)

I

¹ Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
      od slunce východu až na západ.
² Ze Siónu, té hory překrásné, *
      se v oslnivé záři zjevuje.
³ To přichází náš Bůh a nemlčí, †
      všespalující oheň před ním jde, *
      okolo něho bouře burácí. –

⁴ Svolává shora nebesa i zem, *
      odhodlán konat nad svým lidem soud:
⁵ „Shromážděte mi moje vyvolené, *
      co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
⁶ A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      že on je Bůh a právem rozsoudí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.

Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.

II

⁷ „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
      Izraeli, proti tobě svědčím. *
   Viním tě a soudím tváří v tvář, *
      neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
⁸ Nekárám tě pro tvé oběti, *
      mám tvé žertvy stále před očima.
⁹ Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
       ani nechci kozly z tvého stáda. –

¹⁰ Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
       tisíce mám zvířat na svých horách.
¹¹ Znám i všechno ptactvo nebeské, *
       mé je vše, co na polích se hemží.
¹² Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
       můj je svět i vše, co obsahuje. –

¹³ Cožpak já chci býčí maso jíst, *
       cožpak se chci napít kozlí krve?
¹⁴ Oběť chvály Bohu přinášej, *
       plň své sliby vůči Nejvyššímu!
¹⁵ Ke mně volej za dnů soužení, *
       vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.

Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.

III

¹⁶ Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
       „Nač mi odříkáváš přikázání *
       a mou smlouvu darmo bereš do úst,
¹⁷ když se vzpíráš mému vedení, *
       odhazuješ za hlavu má slova? –

¹⁸ Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
       s cizoložníky jsi jedna ruka;
¹⁹ ústa ke špatnostem otvíráš *
       a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –

²⁰ o svém bratru mluvíš hanebně, *
       na syna své matky kydáš hanu.
²¹ Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
       myslil bys, že já jsem jako ty. –

²² Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
       nežli vás vydám zkáze bez úniku!
²³ Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
       kdo správně žije, dojde Boží spásy!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.

V. Nepřestáváme se za vás modlit a prosit.
R. Abyste dobře poznali Boží vůli.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhého listu svatého apoštola
Pavla Korinťanům

     ^6.1Jako Boží spolupracovníci vás napomínáme, abyste nepřijali milost Boží nadarmo! ²Bůh přece říká:
‚V době příhodné jsem tě vyslyšel,
v den spásy jsem ti pomohl.‘
     Hle, teď je ta „doba příhodná“, teď je ten „den spásy“! ³Nikomu v ničem nedáváme pohoršení, aby nebyla potupena naše služba, ⁴ale ve všem se prokazujeme jako Boží služebníci všestrannou vytrvalostí, v souženích, v nesnázích, v úzkostech, ⁵v ranách, v žalářích, v nepokojích, v námahách, ve bděních, v postech; ⁶čistotou, poznáním, shovívavostí, dobrotivostí, Duchem Svatým, upřímnou láskou, ⁷slovem pravdy, silou Boží, zbrojí spravedlnosti v útoku i v obraně; ⁸za pocty i potupy, při zlé i dobré pověsti. Že prý jsme svůdcové, a přece jsme pravdiví; ⁹že prý neznámí, a zatím jsme dobře známí; jako zmírající, a hle – žijeme; jako trestu propadlí, a přece na smrt vydáni nejsme; ¹⁰prý jsme smutní, a zatím se stále radujeme, jakoby chudáci, a přece mnohé obohacujeme, jako bychom nic neměli, a zatím máme všechno.
     ¹¹Korinťané, mluvil jsem k vám docela otevřeně, srdce se mi otevřelo dokořán. ¹²Máte široké místo v mém srdci, ale ve vašem je místa málo. ¹³Odplaťte mi stejným – jako k synům mluvím – otevřte dokořán srdce i vy.
     ¹⁴Nespřahejte se už s nevěřícími! Jaká účast spravedlnosti a nepravosti? Jaké společenství světla se tmou? ¹⁵Jaká shoda Krista s Beliárem? Nebo jaký podíl věřícímu s nevěřícím? ¹⁶Jaké spojení chrámu Božího s modlami? Vy jste přece chrám živého Boha! Bůh totiž řekl:
‚Budu přebývat a chodit mezi nimi,
budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.‘
¹⁷Proto ‚vyjděte z jejich společnosti
a oddělte se,‘ praví Pán,
‚a nedotýkejte se ničeho nečistého!
Potom vás přijmu za svoje:
¹⁸budu vaším otcem
a vy budete mými syny a mými dcerami,
praví všemohoucí Pán.‘
     ^7.1Když tedy máme, milovaní, tato zaslíbení, očisťme se od každé poskvrny těla i ducha, stále více s Boží bázní pokračujme ve svatosti.

RESPONSORIUM

O. Co má společného spravedlnost s nepravostí? Co má společného Boží chrám s modlami? * Vy jste chrám živého Boha!
V. Nevíte, že jste Božím chrámem a že ve vás bydlí Boží Duch? * Vy jste chrám živého Boha!

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií svatého biskupa Jana Zlatoústého
na druhý list Korinťanům

     Mé srdce se otevřelo dokořán.¹ Jako totiž každý tepelný zdroj působí, že se tělesa roztahují, tak i láska působí, že se srdce otvírá. Je to přece ctnost a síla žhavá a vřelá. Láska otevřela i Pavlova ústa a rozevřela jeho srdce. „Přece nemiluji jenom ústy,“ praví, „ale v lásce s nimi souzní i moje srdce. Proto hovořím otevřeně celými ústy a celou myslí.“ Nebylo nic otevřenějšího nad Pavlovo srdce, které přímo mileneckou láskou, ano, tak pevně objímalo svou láskou všechny věrné; přitom se jeho láska netříštila a neoslabovala, nýbrž zůstávala vůči každému úplná. Avšak co je divného na tom, že měl takový vztah k lidem věřícím, když jeho srdce milovalo celý svět včetně nevěřících?
     Proto neříká: „Miluji vás,“ nýbrž něco výraznějšího: Mluvil jsem k vám docela otevřeně, srdce se mi otevřelo dokořán;² všechny máme uvnitř, a to ne jakkoli, nýbrž s ohromnou svobodou. Neboť kdo je milován, může se beze strachu volně pohybovat v samých hlubinách milujícího srdce. Proto Pavel říká: Máte široké místo v mém srdci, ale ve vašem je místa málo.³ Hleď, jak je ta výtka šetrná; tak jednají ti, kdo silně milují. Neřekl „nemilujete mě“, nýbrž „milujete nestejnou měrou“. Nechce je totiž kárat ostře.
     A na Pavlovu neuvěřitelně vřelou lásku k věřícím narážíme všude, jen když se začteme do výroků jeho jednotlivých listů. K Římanům přece praví: Toužím vás spatřit.⁴ A dále: Často jsem si umínil přijít k vám.⁵ A ještě: Aby mi už jednou konečně bylo dopřáno té radosti, že bych k vám mohl přijít.⁶ Galaťanům pak říká: Moje děti, znovu vás bolestně rodím.⁷ Efesanům zase: Proto za vás klekám na kolena.⁸ A Soluňanům: Vždyť jakou mám já naději nebo radost nebo věnec slávy? Ne snad vás?⁹ Vždyť říkával, že je s sebou nosí v srdci, i když je v poutech.¹⁰
     A Kolosanům píše: Rád bych, abyste si byli vědomi, jaké tvrdé boje svádím o vás a tolik ostatních, kteří mě nikdy neviděli na vlastní oči. Chci je povzbudit v srdci.¹¹ A Soluňanům: Jako když matka hýčká svoje děti, tak jsme po vás toužili, že bychom vám nejraději nejen odevzdali evangelium, ale dali za vás i vlastní život.¹² Praví: V mém srdci máte široké místo.¹³ A neříká jenom, že je miluje, nýbrž že také jimi je milován, aby si je tak ještě víc získal. A těm, jimž vydává toto svědectví, praví: Titus přišel a vypravoval nám, jak po mně toužíte, jak naříkáte, s jakou horlivostí se mě držíte.^{14
     1} srov. 2 Kor 6, 11
     ² tamtéž
     ³ 2 Kor 6, 12
     ⁴ srov. Řím 1, 11
     ⁵ srov. Řím 1, 13
     ⁶ Řím 1, 10
     ⁷ Gal 4, 19
     ⁸ Ef 3, 14
     ⁹ srov. 1 Sol 2, 19
     ¹⁰ srov. Flp 1, 7
     ¹¹ Kol 2, 1.2
     ¹² 1 Sol 2, 7.8
     ¹³ 2 Kor 6, 12
     ¹⁴ srov. 2 Kor 7, 7

RESPONSORIUM

O. Láska je shovívavá, dobrosrdečná, nezávidí, nedělá, co se nepatří. * Má zármutek, když se dělá něco špatného, ale raduje se, když lidé žijí podle pravdy.
V. Nenávist rozněcuje sváry, ale láska přikrývá všechny chyby. * Má zármutek, když se dělá něco špatného, ale raduje se, když lidé žijí podle pravdy.

PSALMODIE

Ant. 1 Dobré je opěvovat, Nejvyšší, tvé jméno, zrána tvou milosrdnost hlásat.

Žalm 91 (92)
Chvála Boha Stvořitele

Vzdává se chvála za to, co učinil jednorozený Syn Boží. (Sv. Atanáš)

² Dobré je oslavovat Pána, *
      opěvat, Nejvyšší, tvé jméno,
³ zrána tvou milosrdnost hlásat, *
      za noci potom tvoji věrnost
⁴ s desítistrunnou harfou, s lyrou *
      a s chvalozpěvy při citeře. –

⁵ Blažíš mě, Pane, svými skutky, *
      já plesám nad dílem tvých rukou. –

⁶ Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla, *
      jak myšlenky tvé přehluboké!
⁷ Nerozumný to nepochopí, *
      bláhový pro to nemá smysl.
⁸ Ať jako plevel bují hříšní, *
      ať vzkvétají, kdo pášou křivdy,
   to všechno jim je k věčné zkáze: *
⁹      ty však jsi navždy svrchovaný! –

¹⁰ Neboť hle, tvoji nepřátelé, †
       tví nepřátelé, Pane, zhynou, *
       bezbožní budou rozprášeni.
¹¹ Mně jsi dal sílu tuřích rohů, *
       olejem čerstvým pomazals mě.
¹² Zvysoka shlížím na odpůrce, *
       naslouchám řečem pomlouvačů. –

¹³ Jak palma vzkvete spravedlivý, *
       vzroste jak libanonský cedr.
¹⁴ Kdo vsazeni jsou v domě Páně, *
       pokvetou na nádvořích Božích.
¹⁵ Ponesou ovoce i v stáří, *
       zůstanou šťavnatí a svěží
¹⁶ a budou svědčit: Pán je věrný, *
       je skála má, je právo samo.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Dobré je opěvovat, Nejvyšší, tvé jméno, zrána tvou milosrdnost hlásat.

Ant. 2 Dám vám nové srdce a nového ducha do vašeho nitra.

Kantikum
Bůh obnoví svůj lid Budou jeho lidem a on – Bůh s nimi – bude jejich Bohem. (Zj 21, 3)

²⁴ Vezmu vás z národů †
       a shromáždím ze všech zemí, *
       a přivedu do vaší země.
²⁵ Vyleji na vás čistou vodu †
       a očistíte se od všech vašich nečistot, *
       a ode všech vašich model vás očistím. –

²⁶ Dám vám nové srdce *
       a nového ducha vložím do vašeho nitra,
    vezmu z vašeho těla srdce kamenné *
       a dám vám srdce z masa.
²⁷ Svého ducha vložím do vás †
       a učiním, abyste chodili v mých přikázáních *
       a dbali na má ustanovení a konali je. –

²⁸ Budete bydlet v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, †
       a budete můj lid *
       a já budu váš Bůh!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Dám vám nové srdce a nového ducha do vašeho nitra.

Ant. 3 Pane, v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu.

Žalm 8
Velebnost Boží a důstojnost člověka

Všechno podřídil pod jeho nohy a jeho dal jako svrchovanou hlavu Církvi. (Ef 1, 22)

² Pane, náš vladaři, †
      podivuhodné je po celé zemi tvé jméno, *
      velebnost svou jsi rozestřel po celém nebi! –

³ Navzdory odpůrcům †
      už v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu, *
      že musí zmlknout, kdo zná jen záští a pomstu. –

⁴ Hledím-li na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *
      anebo na měsíc, na hvězdy, jak jsi je stvořil:
⁵ co tu je člověk – a přesto na něho myslíš! *
      Co tu je smrtelník – přesto se o něho staráš! –

⁶ Učinil jsi ho jen o málo menším, než andělé jsou, *
      ověnčil jsi ho slávou a ctí;
⁷ jeho jsi učinil vládcem nad dílem rukou svých, *
      všechno mu k nohám položil:
⁸ ovce a dobytek všechen a navíc i polní zvěř, †
⁹     na nebi ptáky a v moři ryby a vůbec vše, *
      co jen se hemží stezkami vod. –

¹⁰ Pane, náš vladaři, *
      podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pane, v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Čekáme – jak to Pán slíbil – nová nebesa a novou zemi, kde bude mít svůj domov spravedlnost. Když tedy na to musíte čekat, milovaní, horlivě se snažte, abyste byli před ním bez poskvrny a bez úhony v pokoji.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Ať zajásají moje rty, * až tobě budu hrát a zpívat.
R. Ať zajásají moje rty, * až tobě budu hrát a zpívat.
V. Ať i můj jazyk celý den velebí tvoji spravedlnost.
R. Až tobě budu hrát a zpívat.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Ať zajásají moje rty, * až tobě budu hrát a zpívat.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Pane, uveď naše kroky na cestu pokoje.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Pane, uveď naše kroky na cestu pokoje.

PROSBY

Klaňme se Bohu, neboť on dal skrze svého Syna světu naději a život, a pokorně prosme:
     BOŽE, VYSLYŠ NÁS.

Pane a Otče všech, tys nám dopřál dočkat se začátku tohoto dne,
— dej nám i milost žít s Kristem ke tvé chvále.
Zachovej nám víru, naději a lásku,
— které jsi vlil do našich srdcí.
Uč nás stále pozvedat naši mysl k tobě,
— abychom ochotně odpovídali na tvé volání.
Nedej nám podlehnout zlým úkladům a nástrahám
— a odvrať naše kroky od každé špatnosti.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Všemohoucí věčný Bože, ty jsi pravé světlo, které nikdy nehasne; stůj při nás, když skončila noc a nastal nový den, vyveď nás z područí zloby a naplň nás jasem své milosti a pravdy. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie