Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 | 31 |
17. leden 2023, Úterý
2. týden žaltáře
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Spasitelova lásko chvály hodná,
jež toužíš lidstvo zasvětiti Otci,
tak různě vede tvůj Duch nitra zbožná
zázračnou mocí.
V těch, kdo se vodou narodili z Boha,
ty usiluješ probudit vždy znova
poupata vzácná Boží lásky čisté,
milost svou, Kriste.
Voláš, a ihned běží ti, jež zval jsi,
odhazují vše, aby s tebou, Vůdce,
královskou cestou kříže došli spásy
u tvého Otce.
I tento světec, podnícený z nebe,
celým svým srdcem přidržel se tebe
v úsilí dobýt záruk blaženosti,
nejvyšších ctností.
Sláva buď Otci a též tobě, Kriste,
buď chvála stejná Ohni přesvatému:
za malou oběť dáváš stonásobně
větší odměnu. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.
Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5, 5)
I
1 Nerozhořčuj se nad špatnými, *
neřevni na ty, kdo pášou zlo!
2 Zakrátko zvadnou jako tráva, *
uschnou jak bujná bylina. –
3 Důvěřuj v Pána a čiň dobro, *
pokojně, věrně v své zemi žij.
4 Jen v Pánu měj své potěšení: *
po čem tvé srdce touží, on dá. –
5 Svou cestu života svěř Pánu, *
důvěřuj, on už učiní své.
6 Jak světlu dá vzejít tvé spravedlnosti *
a tvému právu jak bílému dni. –
7 Tichý buď před Pánem, spolehni na něj, †
nežárli na toho, komu se daří, *
i když je přitom samá lest.
8 Přemáhej hněv a zanech záští, *
nezlob se, z toho roste jen zlo.
9 Zlí totiž budou vyhlazeni; *
kdo v Pána doufá, podrží zem. –
10 Jen ještě chvíli a bezbožník zmizí: *
pohleď, tu stál – a není ho již!
11 Kdežto pokorní obdrží zemi *
a hojný pokoj bude jim přán.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.
Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.
12 Bezbožník ukládá spravedlivému *
a zuby skřípe na něho.
13 Pán však se jeho úkladům směje, *
vidí už nadcházet jeho den. –
14 Hříšníci tasí svoje meče, *
k výstřelu napínají luk,
jen aby skláli ubožáka, *
pobili všechny pokojné.
15 Vnikne však jejich meč do jejich srdcí *
a jejich luky se přelomí. –
16 Lepší je trocha poctivcova *
než velké jmění bezbožných;
17 protože hříšným se přerazí paže, *
kdežto poctivé podepře Pán. –
18 Pán dobře zná život bezúhonných, *
dědictví jejich je na věky.
19 V neblahých dobách nebudou v hanbě, *
i za dnů hladu se nasytí. –
20 Zatímco bezbožní propadnou zkáze: *
vždyť všichni nepřátelé Páně
jsou jen jako to luční kvítí: *
zaniknou, odvanou jako dým. –
21 Hříšník se dluží, aniž co vrací; *
dobrý však z lásky rozdává.
22 Ti, jimž Pán žehná, zdědí zemi, *
ti, které proklel, vyhynou. –
23 Pán posiluje kroky toho, *
čí život se mu zalíbil.
24 Padne-li, ležet nezůstane, *
vždyť Pán ho drží za ruku. –
25 Ať mlád nebo k stáru, já nezažil nikdy, †
aby byl dobrý ponechán v bídě *
a jeho děti šly žebrotou.
26 Vždycky se slituje, potřebným půjčí, *
v dětech svých bude požehnán. –
27 Odvrať se od zlého, čiň jen dobré, *
zůstaneš takto na věky živ.
28 Vždyť Pán má lásku k spravedlnosti *
a neopouští svoje věrné;
zatímco nepoctiví zajdou, *
rod hříšných bude vyhlazen.
29 Jen spravedliví zdědí zemi, *
na věky na ní budou žít.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.
Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.
30 Ústa řádného mluví vždy moudře *
a jeho jazyk pravdivě.
31 V srdci si nese Boží zákon, *
krok jeho nezakolísá.
32 Za spravedlivým slídí hříšník *
a snaží se ho usmrtit.
33 Pán ho však nenechá napospas zlému, *
na soudu nedá ho odsoudit. –
34 Doufej v Pána, choď jeho cestou †
a povýší tě k držení země, *
záhubu hříšných uvidíš.
35 Znával jsem hříšného násilníka, *
jak pyšný cedr se vypínal:
36 přišel jsem podruhé – nebylo ho, *
hledal jsem jej a nenašel! –
37 Hleď na zbožné, hleď na poctivé: *
takovým patří budoucnost.
38 Bezbožní vesměs však dojdou zkázy, *
potomstvo hříšných vyhyne.
39 Sám Pán je spásou spravedlivých, *
v čas nouze jim je ochranou.
40 Pán jim dá pomoc a vysvobození *
za to, že v něho doufají.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.
V.
Jen ty mě moudrému vědění nauč.
R.
Neboť tvým příkazům důvěřuji.
PRVNÍ ČTENÍ
Z páté knihy Mojžíšovy
Mojžíš řekl lidu:
„Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný. Miluj Hospodina, svého
Boha, celým srdcem, celou duší a celou svou silou! Ať tato slova, která ti dnes
přikazuji, zůstanou v tvém srdci! Opakuj je svým synům, mluv o nich, když budeš
přebývat doma, když budeš na cestách, když budeš ležet i stát. Přivaž je na svou
ruku jako znamení a jako ozdobu mezi své oči. Napiš je na veřeje svého domu a na
své brány!
Až tě přivede Hospodin, tvůj Bůh, do země, kterou přísahou zaslíbil dát tvým
otcům Abrahámovi, Izákovi a Jakubovi, do velikých a krásných měst, která jsi
nevystavěl, do domů plných všeho bohatství, které jsi nenaplnil, k vyhloubeným
cisternám, které jsi nevysekal, do vinic a olivových sadů, které jsi nevysázel,
až budeš jíst do sytosti, chraň se zapomenout na Hospodina, který tě vyvedl z
egyptské země, z domu otroctví. Hospodina, svého Boha, se budeš bát, jemu
sloužit a jen v jeho jménu přísahat!
Nesmíte chodit za jinými bohy z božstev těch národů, které jsou kolem vás, neboť
uprostřed tebe je Bůh žárlivě milující, Hospodin, tvůj Bůh. Ať Hospodin, tvůj
Bůh, nevzplane proti tobě hněvem a nevyhladí tě z povrchu země. Nepokoušejte
Hospodina, svého Boha, jako jste ho pokoušeli v Masse. Musíte bedlivě dbát na
příkazy Hospodina, svého Boha, na jeho dohody a nařízení, která ti přikázal.
Budeš dělat jen to, co je správné a dobré v Hospodinových očích, aby se ti dobře
vedlo, až půjdeš obsadit tu dobrou zemi, o níž Hospodin přísahal tvým otcům, že z
ní před tebou vypudí všechny tvé nepřátele; tak přece mluvil Hospodin.
Až se tě tvůj syn v budoucnu zeptá: ‚Co to jsou ty dohody, zákony a ustanovení,
která vám přikázal Hospodin, náš Bůh‘, odpovíš svému synu: ‚Byli jsme
faraónovými otroky v Egyptě a Hospodin nás vyvedl z Egypta pevnou rukou. Před
našimi zraky činil Hospodin znamení a zázraky veliké a zlé proti Egyptu, proti
faraónovi i proti celému jeho domu. Ale nás odtamtud vyvedl, aby nás uvedl sem a
dal nám zemi, kterou přísežně přislíbil našim otcům. Hospodin nám přikázal,
abychom dodržovali všechna tato nařízení, báli se Hospodina, svého Boha, aby s
námi bylo dobře po všechny dny, aby nás zachoval při životě, jak tomu je dnes.
Bude se nám počítat za spravedlnost, budeme-li bedlivě dodržovat každý tento
příkaz před Hospodinem, svým Bohem, jak nám přikázal.‘“
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Ze „Života svatého Antonína“ od svatého biskupa Atanáše
Po smrti obou rodičů zůstal Antonín sám se svou jedinou sestrou, která byla ještě velmi malá. Ačkoli mu bylo sotva osmnáct nebo dvacet let, musel
se starat o celé hospodářství i o sestru.
Když uběhlo od smrti rodičů necelých šest měsíců, šel Antonín jako obvykle do chrámu Páně a cestou v duchu přemýšlel, proč apoštolové všechno
opustili a šli za Spasitelem1 a proč věřící, o nichž se mluví ve Skutcích apoštolů,2 prodali majetek a všechno, co za něj utržili, skládali
apoštolům k nohám na almužny pro chudé; a uvažoval, co velikého je za to čeká v nebi. Když došel uprostřed těchto úvah až do kostela, právě se
tam četlo evangelium. A v něm Antonín slyšel, jak Pán říká onomu boháči: Chceš-li být dokonalý, jdi a prodej všechno, co máš, a rozdej to
chudým. Pak přijď a následuj mě a budeš mít poklad v nebi.3
Antonína hned napadlo, že to byl sám Bůh, kdo mu připomněl příběh o svatých, a že to, co se četlo, patřilo vlastně jemu. A sotvaže vyšel z chrámu
Páně, všechny pozemky po rodičích – patřilo mu na tři sta honů úrodných a velmi krásných polí- dal vesničanům, aby majetek nebyl jemu ani sestře
na obtíž. Pak prodal také všechny movitosti a značný obnos, který z toho vytěžil, rozdal chudým. Jen něco málo nechal na sestřino zaopatření.
A když přišel znovu do chrámu, slyšel v evangeliu následující slova Páně: Nedělejte si starostí o zítřek.4 Ani v kostele už pak neměl stání, a
tak hned odešel a rozdal nejnuznějším i ten zbytek. Sestru potom svěřil do výchovy známému společenství panen, které mu věřící doporučili, a sám
se místo péče o hospodářství nadále zcela věnoval asketickému životu: dopřál si jenom to nejskrovnější a trpělivě snášel obtíže přísného života.
Věnoval se rovněž tělesné práci, neboť si vzal k srdci slova: Kdo nechce pracovat, ať nejí.5 Za část výdělku si kupoval chléb, část rozdával
chudým.
Často se modlil, protože věděl, že je třeba, abychom se bez ustání v ústraní modlili.6 A při čtení byl tak pozorný, že mu nic neuniklo a všechno
si zapamatoval; tak mu posléze paměť nahradila všechny knihy.
A když všichni vesničané i jiní poctiví lidé, s nimiž přicházel Antonín do styku, zjistili, jaký je to člověk, nazývali ho Božím přítelem a měli
ho rádi jako vlastního syna nebo bratra.
1 srov. Mt 4, 20
2 srov. Sk 4, 35
3 srov. Mt 19, 21
4 Mt 6, 34
5 2 Sol 3, 10
6 1 Sol 5, 17
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Pane, sešli své světlo a svou věrnost.
Já jsem přišel na svět jako světlo. (Jan 12, 46)
1 Sám, Bože, suď a haj mě proti bezbožníkům, *
před zlým a podlým člověkem mě zachraň!
2 Vždyť tys má síla, Bože, proč mě zapuzuješ? *
Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn? –
3 Sešli své světlo a svou věrnost: ať mě vedou *
až na tvou svatou horu, do tvých stanů.
4 Předstoupím před tvůj oltář, k Bohu radostnému *
a velebit tě budu při citeře, Pane, můj Bože! –
5 Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, sešli své světlo a svou věrnost.
Ant. 2 Po všechny dny našeho života nás, Pane, ochraňuj.
10 Řekl jsem si: „Uprostřed života *
mám sestoupit k branám podsvětí!“
Bylo mi líto zbytku mých let, *
11 a tak jsem si řekl:
„Už neuvidím Pána Boha v zemi živých, *
ani člověka mezi pozemšťany.“ –
12 Rozpadá se mi má schránka a život mně mizí *
jako stan kočovníků: –
můj život je jako když tkadlec svinuje plátno, †
je jako tkanina od stavu odřezaná; *
13 ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká. –
Už od rána o pomoc volám, †
je mi, jako by lev mi drtil kosti, *
ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká. –
14 Jako když holátko ve strachu pípá, †
jako když holub mláďata volá, *
tak je můj nářek;
zemdlený zrak upírám k nebi, *
mně úzko je, pomoz mi, Pane! –
17 A ty jsi můj život vytrhl z jisté zkázy, *
všechny mé hříchy jsi jako za záda hodil. –
18 Vždyť mrtví a smrt tě nemohou chválit *
a kdo jde do hrobu, nedoufá ve tvou věrnost. –
19 Jenom ten, kdo žije, tě chválí, jako já dnes, *
o tvé věrnosti otec vypráví synům. –
20 Zachovej mě, Pane, a po celý život *
zpívat ti budem své žalmy v tvém domě.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Po všechny dny našeho života nás, Pane, ochraňuj.
Ant. 3 Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně.
Siónem rozuměj nebeské město. (Origenes)
2 Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně, *
tobě plnění slibů. –
3 Neboť ty vyslýcháš prosby, kdekdo se utíká k tobě, *
břímě svých hříchů ti nese.
4 Viny, které nás tíží, jsou totiž nad naše síly, *
ty však je zahladit umíš. –
5 Blažen, koho si zvolíš, aby se přiblížil k tobě, *
kdo v tvých nádvořích bydlí!
Kéž se můžeme sytit dobrem tvého domu, *
neboť tvůj chrám je svatý.
6 Podivuhodnými skutky věrně nám splňuješ prosby, †
Bože, záchrano naše, *
naděje všech končin světa i všech ostrovů v dálce. –
7 Ty držíš hory svou silou, ty jsi opásán mocí, †
8 ty tišíš hučení moří, hučení příbojů jeho *
i všech národů vřavu.
9 Před tvými divy se třesou národy v nejzazších dálkách, *
nad tvým znamením jásá východ jitra i noci. –
10 Laskavě pečuješ o zem, hojnou vláhou ji daříš, *
její bohatství množíš.
Plny jsou náhony Boží, lidem jsi nachystal zrní, *
takto pečuješ o ni.
11 Její brázdy jsi zvlažil, rozmělnil její hroudy, *
zkypřils ji hojnými dešti, požehnals, co na ní vzrostlo. –
12 Ověnčils koloběh roku korunou dobrotivosti, *
všudy jde za tebou hojnost.
13 Mokvají pastviny stepní, pahorky jásotem hýří, †
14 louky jsou oděny stády, doliny pokryty klasy.*
Všechno to jásá a zpívá.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Zákon Páně * měl ve svém srdci.
O. Zákon Páně * měl ve svém srdci.
V. A jeho kroky nekolísaly.
O. Měl ve svém srdci.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Zákon Páně * měl ve svém srdci.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Každý, kdo plní vůli mého nebeského Otce, to je můj bratr
i sestra i matka, praví Pán.
Nebo:
Můj úděl je Pán, jak dobrý je Pán k duši, která ho hledá.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Každý, kdo plní vůli mého nebeského Otce, to je můj bratr
i sestra i matka, praví Pán.
Nebo:
Můj úděl je Pán, jak dobrý je Pán k duši, která ho hledá.
PROSBY
Oslavujme Krista, Božího Syna, neboť on nás povolal, abychom mu zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života:
PANE, TY JEDINÝ JSI SVATÝ.
Tys byl vyzkoušen ve všem, abys nám byl podoben, ale nezhřešil jsi,
— Pane Ježíši, smiluj se nad námi.
Ty nás všechny voláš k dokonalé lásce,
— Pane Ježíši, posvěť nás.
Ty chceš, abychom byli solí země a světlem světa,
— Pane Ježíši, osviť nás.
Tys nepřišel, aby sis nechal sloužit, ale abys sloužil,
— Pane Ježíši, nauč nás sloužit ti v našich bratřích.
Ty jsi odlesk Otcovy slávy a výrazná podoba jeho podstaty,
— Pane Ježíši, dej, ať jednou spolu s tvými svatými patříme na tvou tvář.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, tys vedl svatého Antonína na poušť, aby ti tam sloužil postem a modlitbou;
na jeho přímluvu pomáhej i nám, ať dovedeme ovládnout sami sebe, abychom vytrvali v tvé
službě a nade všechno tě milovali. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie