| Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So | 
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | |||||
| 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 
| 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 
| 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 
| 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 
1. červen 2018, Pátek
   
4. týden žaltáře
   
Sv. Justina, mučedníka, památka
   invitatorium
   
modlitba se čtením
   
ranní chvály  - komb.
   
tercie  - dopl.
   
sexta  - dopl.
   
nona  - dopl. 
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
    
    
vygenerování modliteb
    
    
uspořádání liturgie hodin
	  
modlitby za zemřelé
	  
posvěcení chrámu
	  
latinská verze
	  
starší verze breviáře
	  
	  
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, 
jako byla na počátku i nyní i vždycky 
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Za Synem Božím jediným
šels, mučedníku, chtěje s ním
nad nepřáteli zvítězit,
vítězstvím nebe vydobýt.
Přimluv se za nás, ubohé,
omyj nás z viny přemnohé,
moru zla přítrž učiň včas,
před nudou žití ochraň nás.
Když bylo sňato z tebe jho
to těla tvého svatého, 
nás láskou k Synu Otcovu
zbav těžkých světa okovů.
Čest Otci spolu se Synem 
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivou slávy korunou. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Můj Bože, před zlobou bezbožníků nestraň se mých úpěnlivých proseb.
Ježíše se zmocnila hrůza a úzkost. (Mk 14, 33)
I
2 Nakloň, Bože, sluch k mé modlitbě, *
      nestraň se mých úpěnlivých proseb,
3 slyš mě pozorně a vyslyš mě, *
      neklidný jsem ve své sklíčenosti.
4 Zděšený jsem křikem nepřátel, *
      útiskem a zlobou bezbožníků. –
   Rozpoutali zhoubu proti mně, *
      zuřivě se na mne osopují.
5 Srdce se mi v prsou tetelí, *
      úzkost smrtelná mě zachvátila.
6 Padá na mne strach a zděšení, *
      leží na mně nevýslovná hrůza. –
7 Říkám si: „Mít křídla holubí, *
      uletěl bych, až bych došel klidu."
8 Uletěl bych rád co nejdále, *
      noclehem bych zůstal někde v poušti.
9 Vyhledal bych si tam útulek *
       na ochranu před divokým vichrem. 
Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen. 
Ant. 1 Můj Bože, před zlobou bezbožníků nestraň se mých úpěnlivých proseb.
Ant. 2 Pán nás vysvobodil z rukou zákeřného nepřítele.
10     Zachraň mě před bouřením jejich hrdel, Pane. †
       Před záplavou jejich jazyků. *
       V městě vidím násilí a sváry.
11 Ve dne v noci brousí kolem něj, †
       po hradebních zdech je obcházejí, *
       uvnitř vládne bezpráví a útisk.
12 V jeho středu číhá záhuba, *
       klam a křivda z tržišť neodchází.
13 Kdyby potupil mě nepřítel, *
       křivdu od něj dovedl bych snášet;
    kdyby na mě tak zle dotíral, *
       kdo mě nenávidí, schoval bych se.
14 Tys však to byl, člověk jako já, *
       ty, můj blízký důvěrník a přítel!
15 Slasti přátelství jsme ty a já *
       prožívali spolu v domě Páně. 
      16 Kéž je za to zmatek posedne, *
          kéž jsou za to uchváceni smrtí,
          kéž jdou do podsvětí zaživa, *
          když je v jejich domech plno zloby!
Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen. 
Ant. 2 Pán nás vysvobodil z rukou zákeřného nepřítele.
Ant. 3 Svěř se Pánu ve své nesnázi a on tě zachová.
20 Ismael a Jaalam a ti, *
       kteří obývají na východě,
    na výměnu nepřistupují, *
       neboť odmítají bát se Boha. –
21 Každý proti jeho přátelům *
       zdvíhá ruku, znesvěcuje smlouvu.
22 Nad máslo je hladší jeho řeč, *
       ale v srdci hotoví se k boji;
    slova lahodnější oleje, *
       ale jsou to vytasené meče. –
23 Svěř se Pánu ve své nesnázi, †
       on tě zachová a nedopustí, *
       aby spravedlivý padl navždy. –
24 Je však, Pane, svrhneš do hrobu, *
       že se muži krvaví a lstiví
    nedožijí půlky života! *
       Kdežto já jen v tebe důvěřuji.
Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen. 
Ant. 3 Svěř se Pánu ve své nesnázi a on tě zachová.
V.
Můj synu, dbej na moji moudrost.
R.
K mým výrokům nakloň své ucho.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Job
    
1Job se ujal slova a řekl:
 2„Opravdu, vy jste dokonalí lidé,
 s vámi vymře moudrost!
 3Ale já mám rozum jako vy,
 v ničem za vámi nejsem.
 Kdo by nebyl podobně nadán?
 4Svému bližnímu mám být pro posměch
 já, který vzýval Boha, aby mě slyšel,
 pro posměch já – spravedlivý, bezúhonný?
 5Nešťastný zaslouží potupu – myslí si šťastný
 – úder patří ubožákům.
 6V klidu jsou stany kořistníků,
 v bezpečí jsou ti, kdo dráždí Boha,
 kdo proti Bohu zdvíhají ruku.
    
7Jen se ptej na to zvířat, a ta tě poučí,
 nebeského ptactva, a to ti oznámí,
 8nebo mluv k zemi, a ta ti odpoví,
 budou ti to vypravovat mořské ryby.
 9Kdo by v tom všem nepoznal,
 že to způsobila Hospodinova ruka?
 10V jeho ruce je všechno živé;
 dech každého smrtelníka.
    
11Copak ucho nezkoumá slova
 a neochutnává patro pokrm?
 12Je moudrost jen u starců,
 znamená dlouhý věk rozumnost?
 13Jen u Boha je moudrost a síla,
 on má radu a důmysl.
 14Když on boří, už se to nevystaví,
 když někoho zavře, nikdo už neotevře.
 15Když zadrží vodu, nastává sucho,
 když ji vypustí, země je zpustošena.
    
16U něho je moc a úspěch,
 na něm závisí ten, kdo bloudí i svádí.
 17Hlupáky dělá z rádců,
 rozumu zbavuje vládce.
 18Ozdoby strhuje králům,
 zástěru ponížení jim přivazuje kolem beder.
 19Do bídy přivádí kněze,
 siláky sráží k pádu.
 20Výmluvným odnímá výřečnost,
 úsudek bere starcům.
 21Vylévá potupu na urozené,
 rozvazuje pás velmožům.
    
22Tajnosti zjevuje z temnot,
 co je ve stínu, vyvádí k světlu.
 23Povyšuje národy a zas je hubí,
 dává jim vyrůst a pak je opouští.
 24Odnímá rozum vůdcům lidu,
 nechá je bloudit v pustině bez cest,
 25takže tápají v temnotách,
 jak opilci vrávorají.“
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Ze zápisu o mučednické smrti svatého Justina a jeho druhů
    
Zatčené svaté předvedli před římského prefekta Rustika. Když stanuli před tribunálem, řekl prefekt Rustikus Justinovi: "Především buď oddán 
bohům a poslouchej císaře!" Justin odpověděl: "Nelze přece nikoho obžalovat nebo postihovat za to, že jsme poslušni příkazů našeho Spasitele Ježíše Krista."
    
Rustikus řekl: "K jakému učení se hlásíš?" Justin na to: "Snažil jsem se seznámit se všemi naukami a přidržel jsem se pravého učení křesťanů, 
ačkoli se nelíbí těm, kdo žijí v zajetí bludu."
    
Prefekt Rustikus se zeptal: "Tak tohle učení se ti líbí, ubožáku?" A Justin přisvědčil: "Ano, právě tak, řídím se jím jako správným učením víry."
    
A prefekt Rustikus řekl: "Co je to za učení?" Justin odpověděl: "My uctíváme Boha křesťanů. Věříme, že on je od počátku jediný Stvořitel a Tvůrce 
všeho stvoření viditelného i neviditelného. A uctíváme Pána Ježíše Krista, Božího Syna, o kterém už proroci předpověděli, že přijde jako hlasatel 
spásy pro lidské pokolení a jako učitel znamenitých učedníků. Já jsem ovšem jen člověk, a proto jsem přesvědčen, že tváří v tvář jeho nekonečnému 
božství mohu říci jen velmi málo, leč uznávám, že proroci měli jistou moc, neboť předem zvěstovali o tom, o němž jsem právě prohlásil, že je Boží 
Syn. Vím totiž, že z vnuknutí nebes proroci prorokovali o jeho příchodu mezi lidi."
    
Rustikus se otázal: "Jsi tedy křesťan?" A Justin odpověděl: "Ano, jsem křesťan."
    
Nato řekl prefekt Justinovi: "Poslyš, o tobě říkají, žes učenec, a ty sám si myslíš, že víš, které učení je pravé.
Jestliže budeš zbičován a zaplatíš vlastní hlavou, jsi přesvědčen, že vystoupíš na nebesa?" Justin potvrdil: "Doufám, že když tohle přestojím, 
budu mít podíl v Božím příbytku. Vím přece, že všem, kdo žili správně, zachová Bůh svou milost až do skonání celého světa."
    
Prefekt Rustikus řekl: "Takže ty se domníváš, že jakmile přijdeš do nebe, dostaneš nějakou znamenitou odměnu?" Justin odpověděl: "To se nedomnívám, 
ale prostě to vím, mám to za naprosto jisté."
    
Prefekt Rustikus pravil: "Vraťme se však k věci, o níž jde. Je opravdu nutné a naléhavé, abyste se sebrali a jako jeden muž obětovali bohům." 
Justin odpověděl: "Žádný rozumně myslící člověk neodpadne od pravé víry k bezbožnosti."
    
Prefekt Rustikus prohlásil: "Neučiníte-li podle příkazu, bez milosti budete dáni na mučení." Justin odpověděl: "Přejeme si trpět pro našeho Pána 
Ježíše Krista, a tak být spaseni. Neboť toto utrpení nám zprostředkuje spásu a dodá naději před daleko hroznějším všeobecným soudem našeho Pána 
a Spasitele." Stejně prohlásili také ostatní mučedníci: "Dělej, co chceš, ale my jsme křesťané, a modlám neobětujeme."
    
Prefekt Rustikus pak vynesl rozsudek následujícími slovy: "Protože tito lidé nechtěli obětovat bohům a uposlechnout příkazu císařova, nechť 
jsou podle předpisu zákona zbičováni a vydáni hrdelnímu trestu."
    
S chválou Boží na rtech šli svatí mučedníci na popraviště. Tam byli sťati, a tak mučednickou smrtí vyznali víru ve Spasitele.
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, nového stálého ducha mi dej.
Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Srov. Ef 4, 23-24)
3 Smiluj se nade mnou, Bože, *
      jenž jsi tak milosrdný,
   tak plný slitování, *
      a moji nepravost zahlaď!
4 Smyj ze mne všechnu mou vinu *
      a z mého hříchu mě očisť! –
5 Uznávám, špatně jsem činil, *
      svůj hřích mám na očích stále. –
6 To proti tobě jsem hřešil, *
      spáchal, co tobě se příčí,
   takže tvůj soud je správný, *
      tvůj ortel spravedlivý. –
7 Vždyť jsem už narozen s vinou, *
      matka mě počala s hříchem.
8 Ty máš rád upřímné srdce, *
      v skrytu mě moudrosti učíš. –
9 Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
       umyj mě, bělejší budu než sníh.
10 Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
       ať jásají kosti, které jsi zdrtil. –
11 Odvrať se tváří od mých hříchů, *
       všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
12 Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
       nového, stálého ducha mi dej. –
13 Neodvrhuj mě od své tváře, *
       ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
14 Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
       posil mě velkodušností. –
15 Hříšníky budu učit tvým cestám, *
       bezbožní k tobě se vrátí zas.
16 Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
       zajásám, jak jsi spravedlivý! –
17 Odemkni, Pane, opět má ústa, *
       mé rty ti zapějí chvalozpěv.
18 V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
       obětí tou se ti nezavděčím.
19 Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
       zdrcené srdce neodmítneš. –
20 Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
       zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
21 Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
       v zápalných žertvách a celopalech, *
       na oltář budou ti býčky klást.
Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, nového stálého ducha mi dej.
Ant. 2 Jeruzaléme, raduj se, protože v tobě se všichni shromáždí u Pána.
8 Dobrořečte Pánu, všichni jeho vyvolení, †
      jeho velikost buď stále na všech rtech *
      a ať ho oslavují v Jeruzalémě.
9 Jeruzaléme, svaté město, *
      Bůh tě stíhal za díla tvých rukou. –
10 Důstojně poděkuj Pánu *
       a veleb Krále věků,
    aby byl v tobě jeho chrám zase s jásotem zbudován *
       a aby on v tobě potěšil všechny vyhnance
    a aby v tobě miloval všechny nešťastné *
       po všechna budoucí pokolení. –
11 Jasné světlo ozáří *
       všechny krajiny země;
    četné národy zdaleka, ze všech končin země †
       přijdou přebývat k tvému svatému jménu, *
       na rukou ponesou dary Králi nebe.
    V tobě budou jásat pokolení za pokoleními *
       a jméno Vyvoleného potrvá v pokoleních budoucích. –
13 Pak zajásáš a zaraduješ se nad syny spravedlivých, †
       neboť budou všichni shromážděni *
       a budou velebit Pána věků. –
14 Blahoslavení, kdo tě milují, *
       šťastní, kdo se radují z tvého pokoje! –
15 Má duše velebí Pána, velkého krále, †
16    protože Jeruzalém bude zase postaven jako město *
       i jeho dům na všechny věky!
Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Jeruzaléme, raduj se, protože v tobě se všichni shromáždí u Pána.
Ant. 3 Veleb, Sióne svého Boha! On své slovo sesílá na zem.
Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu. (Zj 21, 9)
12 Oslavuj Pána, Jeruzaléme, *
      veleb, Sióne, svého Boha! –
13 On v tvých branách závory zpevnil, *
      žehná tvým dětem, žijícím v tobě.
14 On tvé území v pokoji chrání, *
      jadrnou pšenicí štědře tě sytí.
15 On své slovo sesílá na zem, *
      co on vyřkne, se rozbíhá kvapem.
16 On dává sníh jak hebkou vlnu, *
      jíní rozsévá jako popel. –
17 Kroupy sype jak chlebové drobty, *
      chladem jeho zmrzají vody:
18 sešle slovo, a roztají zase, *
      větru dá zavát, a zas vody tekou.
19 Slova svá zjevil Jákobovi, *
      zákony, příkazy Izraeli.
20 S žádným národem nejednal takto, *
      žádnému jinému nedal svůj zákon.
Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Veleb, Sióne svého Boha! On své slovo sesílá na zem.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Pán je má síla, * on je má statečnost. 
O. Pán je má síla, * on je má statečnost.
V. On se také stal mou záchranou.
O. On je má statečnost.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému. 
O. Pán je má síla, * on je má statečnost. 
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Kdykoli přinášíme své dary, chválíme Stvořitele všech věcí skrze jeho Syna Ježíše Krista a skrze Ducha Svatého.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,
abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Kdykoli přinášíme své dary, chválíme Stvořitele všech věcí skrze jeho Syna Ježíše Krista a skrze Ducha Svatého.
PROSBY
Náš Spasitel Ježíš Kristus přišel, aby vydal svědectví pravdě. Oslavujme ho ve společenství s mučedníky, zabitými pro Boží slovo, a volejme:
    PANE, TEBE CHVÁLÍ ZÁSTUP MUČEDNÍKŮ.
Pro své mučedníky, kteří ti věrně vydávali svědectví a raději podstoupili smrt, než aby se ti zpronevěřili,
— dej nám, Pane, pravou svobodu ducha.
Pro své mučedníky, kteří vyznali víru až k prolití krve,
— dej nám, Pane, pevnou a neporušenou víru.
Pro své mučedníky, kteří na sebe vzali kříž a následovali tě,
— dej nám, Pane, statečně snášet útrapy života.
Pro své mučedníky, kteří vyprali své šaty v tvé krvi a vítězně překonali všechny nástrahy světa,
— dej nám, Pane, zvítězit nad každým pokušením.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, tys poučil svatého mučedníka Justina, že kříž, přestože ho mnozí považují za nesmyslný, 
vede k dokonalému poznání Ježíše Krista; pomáhej i nám, abychom dokázali odolat svodům klamných nauk 
a zůstali vždy pevní ve víře. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn  i Duch Svatý.
R. Amen.
    Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen) 
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie