Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | ||||||
2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
30 | 31 |
1. květen 2021, Sobota
4. týden žaltáře
Doba velikonoční, 4. týden
Sv. Josefa, Dělníka, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Jitřenka rdí se růžemi,
nebesa zvučí písněmi,
zní světem jásot vítězný,
úpí jen žalář pekelný.
Vždyť statečný a mocný král,
jenž síly smrti pošlapal
a brány pekel vyvrátil,
nám hříšným viny odpustil.
Ač zavalen byl balvanem
a silnou stráží obklopen,
hle, Vítěz vyšlý ze hrobu
jde v triumfálním průvodu.
Je konec všemu úpění,
bezmocný nářek peklem zní:
Náš Pán už z mrtvých slavně vstal,
jak zářný anděl zvěstoval.
Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pán je zachránil před nepřítelem. Aleluja.
Tyto věci se staly nám pro výstrahu. (1 Kor 10, 6)
40 Kolikrát v poušti dráždili jej, *
kolikrát ve stepi uráželi!
41 Zkoušeli Boha zas a zas, *
rmoutili Svatého Izraele.
42 Neměli v paměti jeho moc, *
den, kdy je zachránil před nepřítelem, –
43 když činil znamení v Egyptě, *
svoje divy v tanejských pláních.
44 Vodu v řekách tam proměnil v krev, *
z potoků ani se nedalo napít.
45 Hmyz poslal na Egypt, aby je žral, *
spousty žab, aby je sužovaly. –
46 Úrodu jejich dal sarančím, *
kobylkám to, čeho dobyli prací.
47 Vinice potloukl krupobitím, *
morušovníky sežehl jíním.
48 Na jejich dobytek dopustil mor, *
nákazou porážel jejich stáda. –
49 Seslal na ně svůj plamenný hněv, †
rozhorlení, hrozby a rány, *
celé zástupy neblahých poslů.
50 Naplno hněvu průchod dal, †
ani smrti je neuchránil, *
životy jejich dal na pospas moru.
51 Prvorozence pobil jim, *
vše prvně zplozené v Chámových stanech.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pán je zachránil před nepřítelem. Aleluja.
Ant. 2 Pán je přivedl ke své svaté hoře. Aleluja.
52 Svůj lid jak ovce vyvedl pak, *
jako své stádo je provázel pouští.
53 Vodil je bezpečně, neměli strach, *
nepřátele však zhltilo moře.
54 Do svaté země své přivedl je, *
k horám, jež pro ně svou pravicí dobyl.
55 Před jejich tváří pohany hnal, †
dědictví jejich jim rozdělil losem, *
v jejich stanech pak lid jeho bydlil. –
56 Oni však pokoušeli ho dál, †
dráždili Pána, Nejvyššího, *
nedbali na jeho přikázání.
57 Odpadli, byli mu nevěrní †
tak jako jejich otcové kdysi, *
selhali, podobni zrádnému luku.
58 Pohoršovali jej na výšinách, *
rozhořčovali ctěním svých model. –
59 Slyšel je Pán a pojal ho hněv, *
tvrdě se odřekl Izraele.
60 Opustil v Silo svatyni svou, *
stánek, v němž přebýval mezi lidmi.
61 Síle své padnout dal v zajetí, *
slávě své do rukou nepřítele.
62 Cizímu meči vydal svůj lid, *
na své dědictví zanevřel zcela.
63 Jinochy jejich pohltil žár, *
pannám nezněly svatební písně.
64 Jejich kněze povraždil meč, *
nebylo při pohřbech vdovského nářku.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán je přivedl ke své svaté hoře. Aleluja.
Ant. 3 Vyvolil si Judův kmen, Davida zvolil svým služebníkem, ať pase Izraele, dědictví svoje. Aleluja.
65 Až jako ze spánku vzbudil se Pán, *
jak silák procitlý z opojení.
66 Nepřátele pak po zádech bil, *
zahrnul je navěky hanbou.
67 Povrhl stanem Josefovým, *
nevyvolil si Efraimovce,
68 nýbrž si vyvolil Judův kmen, *
zamiloval si horu Sión.
69 Stánek jak nebe si zbudoval, *
pevný jak zem, co pro věky stvořil. –
70 Davida zvolil svým služebníkem, *
z ovčí ohrady přivedl si jej,
71 od ovčích matek jej povolal, †
ať pase Jákobův lid, svůj národ, *
Izraele, dědictví svoje.
72 Ten s čistým srdcem pásl je rád, *
pevnýma rukama moudře je vodil.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Vyvolil si Judův kmen, Davida zvolil svým služebníkem, ať pase Izraele, dědictví svoje. Aleluja.
V.
Bůh nás znovu zrodil, takže máme živou naději, aleluja.
O.
Zmrtvýchvstáním Ježíše Krista, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
Já, Jan, 1viděl jsem jiného anděla sestupovat z nebe; měl velikou moc a země byla ozářena jeho jasem.
2Z plné síly zavolal: „Padl, padl ten veliký Babylón! Změnil se v obydlí démonů, v brloh kdejakého nečistého
ducha, v brloh kdejakého nečistého a odporného ptáka. 3To proto, že se vášnivým vínem jeho smilstva opíjely všechny národy,
králové země s ním smilnili a velkoobchodníci světa zbohatli z jeho marnotratného hýření.“
4Pak jsem slyšel ještě jiný hlas z nebe: „Vyjděte z něho, můj lide, abyste neměli účast v jeho hříších
a nebyli zároveň s ním postiženi ranami. 5Neboť jeho hříchy se navršily až k nebi a Bůh si připomenul
jeho zločiny. 6Odplaťte mu, jak on odplácel, navraťte mu dvojnásob podle jeho skutků, do číše, kterou míchal, nalejte mu
dvakrát. 7Kolik se vynášel a hýřil, tolik mu dejte trýzně a zármutku. Říkal si totiž v srdci:
‚Trůním tu jako královna, nejsem vdova, zármutek nikdy nezakusím!‘ 8Proto v jediném dni na něj přijdou rány: smrt,
zármutek a hlad a bude spálen ohněm. Vždyť mocný je Pán Bůh, který nad ním vykonal soud!“
9Králové země, společníci jeho smilstva a hýření, budou pro něj plakat a naříkat, až uvidí kouř z jeho požáru.
10Přestrašeni z jeho muk budou stát opodál a říkat: „Běda, běda, ty veliké město Babylóne, město mocné!
V jediné hodině přišel tvůj soud!“
11Velkoobchodníci země budou nad ním plakat a naříkat, že nikdo už nekoupí náklad jejich lodí:
12náklad zlata a stříbra, drahých kamenů a perel, kmentu a nachu, hedvábí a šarlatu, všeliké dřevo tújové,
rozmanité předměty ze slonoviny, všeliké předměty ze vzácného dřeva, z mědi, železa i mramoru; 13skořici, amon
a voňavky, masti a kadidlo, víno a olej, nejlepší mouku a pšenici, dobytek i skot, koně i vozy, otroky i lidské duše.
14Také ovoce, jehož jsi byl žádostiv, jsi pozbyl, všechno nádherné a skvělé je pro tebe ztraceno a nikdy se už nenajde.
15Velkoobchodníci, kteří s tím obchodovali a z města zbohatli, přestrašeni z jeho muk budou stát opodál,
plakat a naříkat: 16„Běda! Ty veliké město, oděné kdysi kmentem, nachem a šarlatem, vyšperkované zlatem, drahým
kamením a perlami! 17V jediné hodině je zničeno tak veliké bohatství!“
A každý kormidelník i pobřežní plavec, lodníci i všichni, kdo pracují na moři, zastavovali se zdaleka, 18když se
dívali na kouř z jeho požáru a křičeli: „Které město bylo tak veliké jako tohle?“ 19Sypali si prach na hlavu a s
pláčem a nářkem křičeli: „Běda, běda! Veliké město, v kterém z jeho blahobytu zbohatli všichni, kdo měli lodě na moři: v jediné hodině je úplně zničeno!
20Nebesa, radujte se nad tím, i vy, svatí apoštolové a proroci, že se vás Bůh proti němu zastal.“
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z komentáře svatého biskupa Cyrila Alexandrijského k listu Římanům
Ačkoli je nás mnoho, tvoříme jedno tělo, a jak je psáno, vůči sobě navzájem jsme jako údy.1 To Kristus nás váže v jednotu poutem lásky. On totiž spojil obě dvě
části v jedno a zboural přehradu, která je dělila, když zrušil zákon s jeho příkazy a ustanoveními.2 Máme tedy všichni stejně na sebe navzájem myslet, a trpí-li
něco jeden úd, mají tím trpět všecky údy, a je-li jeden úd oslaven, mají se z toho radovat všecky údy.3
Proto přijímejte jeden druhého, jako i Kristus přijal vás k slávě Boží.4 Jeden druhého přijmeme, rozhodneme-li se mít na mysli věci druhých, poneseme-li též
jeden břemena druhého5 a budeme-li zachovávat jednotu ve smýšlení spojeni poutem pokoje.6 Tak nás také Bůh přijal v Kristu. Pravdomluvný je přece ten, který
řekl, že Bůh tak miloval svět, že za nás dal svého Syna.7 On byl totiž dán jako výkupné za život nás všech, zaplatil, co jsme dlužili smrti, a tak jsme ze
smrti a hříchu vykoupeni. Apoštol objasňuje také smysl tohoto spásného činu, když říká, že se Kristus stal služebníkem obřezaných, aby se prokázalo, že Bůh je věrný.8
Neboť protože praotcům židů Bůh slíbil, že požehná jejich potomkům a rozmnoží je jako hvězdy na nebi,9 zjevil se zde v těle a stal se člověkem – ten, který je Bůh a
zároveň Slovo, v jehož moci je bytí všeho stvoření a který jako Bůh působí, aby to, co je, bylo dobré. Přišel s tělem na tento svět, ne aby si nechal sloužit, ale
jak sám říká, aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.10
A vyznává, že přišel zjevně, aby splnil, co bylo slíbeno Izraeli. Vždyť přece řekl: Jsem poslán jen k ztraceným ovcím domu izraelského.11 Proto Pavel neklame,
když o něm říká, že se stal služebníkem obřezaných, aby potvrdil sliby dané otcům;12 že byl právě k tomu od Boha ustanoven. Stejně však také k tomu, aby se dostalo
milosrdenství pohanům, tak aby i oni oslavili svého Spasitele a Vykupitele jako původce a Stvořitele všeho. Tak se dobrotivost nebes rozšířila na všecky, neboť
pohané byli přijati a tajemství moudrosti v Kristu se neminulo svým ušlechtilým cílem; namísto těch, kteří odpadli, je totiž z Božího slitování zachráněn celý svět.
1 srov. Řím 12, 5
2 Ef 2, 14
3 srov. 1 Kor 12, 26
4 Řím 15, 7
5 srov. Gal 6, 2
6 srov. Ef 4,
7 srov. Jan 3, 16
8 srov. Řím 15, 8
9 srov. Gn 15, 5; 22, 17; 26, 4
10 srov. Mt 20, 28
11 Mt 15, 24
12 srov. Řím 15, 8
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla, aleluja.
Vzdává se chvála za to, co učinil jednorozený Syn Boží. (Sv. Atanáš)
2 Dobré je oslavovat Pána, *
opěvat, Nejvyšší, tvé jméno,
3 zrána tvou milosrdnost hlásat, *
za noci potom tvoji věrnost
4 s desítistrunnou harfou, s lyrou *
a s chvalozpěvy při citeře. –
5 Blažíš mě, Pane, svými skutky, *
já plesám nad dílem tvých rukou. –
6 Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla, *
jak myšlenky tvé přehluboké!
7 Nerozumný to nepochopí, *
bláhový pro to nemá smysl.
8 Ať jako plevel bují hříšní, *
ať vzkvétají, kdo pášou křivdy,
to všechno jim je k věčné zkáze: *
9 ty však jsi navždy svrchovaný! –
10 Neboť hle, tvoji nepřátelé, †
tví nepřátelé, Pane, zhynou, *
bezbožní budou rozprášeni.
11 Mně jsi dal sílu tuřích rohů, *
olejem čerstvým pomazals mě.
12 Zvysoka shlížím na odpůrce, *
naslouchám řečem pomlouvačů. –
13 Jak palma vzkvete spravedlivý, *
vzroste jak libanonský cedr.
14 Kdo vsazeni jsou v domě Páně, *
pokvetou na nádvořích Božích.
15 Ponesou ovoce i v stáří, *
zůstanou šťavnatí a svěží
16 a budou svědčit: Pán je věrný, *
je skála má, je právo samo.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla, aleluja.
Ant. 2 Vyleji na vás čistou vodu, aleluja.
24 Vezmu vás z národů †
a shromáždím ze všech zemí, *
a přivedu do vaší země.
25 Vyleji na vás čistou vodu †
a očistíte se od všech vašich nečistot, *
a ode všech vašich model vás očistím. –
26 Dám vám nové srdce *
a nového ducha vložím do vašeho nitra,
vezmu z vašeho těla srdce kamenné *
a dám vám srdce z masa.
27 Svého ducha vložím do vás †
a učiním, abyste chodili v mých přikázáních *
a dbali na má ustanovení a konali je. –
28 Budete bydlet v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, †
a budete můj lid *
a já budu váš Bůh!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Vyleji na vás čistou vodu, aleluja.
Ant. 3 Všechno je vaše, vy jste Kristovi a Kristus je Boží, aleluja.
Všechno podřídil pod jeho nohy a jeho dal jako svrchovanou hlavu Církvi. (Ef 1, 22)
2 Pane, náš vladaři, †
podivuhodné je po celé zemi tvé jméno, *
velebnost svou jsi rozestřel po celém nebi! –
3 Navzdory odpůrcům †
už v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu, *
že musí zmlknout, kdo zná jen záští a pomstu. –
4 Hledím-li na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *
anebo na měsíc, na hvězdy, jak jsi je stvořil:
5 co tu je člověk – a přesto na něho myslíš! *
Co tu je smrtelník – přesto se o něho staráš! –
6 Učinil jsi ho jen o málo menším, než andělé jsou, *
ověnčil jsi ho slávou a ctí;
7 jeho jsi učinil vládcem nad dílem rukou svých, *
všechno mu k nohám položil:
8 ovce a dobytek všechen a navíc i polní zvěř, †
9 na nebi ptáky a v moři ryby a vůbec vše, *
co jen se hemží stezkami vod. –
10 Pane, náš vladaři, *
podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Všechno je vaše, vy jste Kristovi a Kristus je Boží, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Pán vstal z hrobu, * aleluja, aleluja.
R. Pán vstal z hrobu, * aleluja, aleluja.
V. Ten, který pro nás visel na kříži.
R. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Pán vstal z hrobu, * aleluja, aleluja.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Až se objeví nejvyšší pastýř, dostanete nevadnoucí věnec slávy, aleluja.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Až se objeví nejvyšší pastýř, dostanete nevadnoucí věnec slávy, aleluja.
PROSBY
Kristus nám zvěstoval věčný život. Otevřme mu své srdce a prosme ho:
PANE, KÉŽ NÁM TVÉ VZKŘÍŠENÍ PŘINESE HOJNOST MILOSTÍ.
Věčný Pastýři, pohleď na svůj lid, který se probouzí do nového dne,
— a nasyť nás pravým pokrmem svého slova a chleba.
Učiň, ať oddaně nasloucháme tvému hlasu,
— aby nás neuchvátil vlk ani nezradil námezdník.
Ty působíš v těch, kdo hlásají tvé jméno, a potvrzuješ jejich slova,
— dej, ať svědčíme o tvém vzkříšení celým svým životem.
Buď naší radostí, kterou nám nikdo nevezme,
— abychom odložili smutek hříchu a žili nadějí věčného života.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Všemohoucí, věčný Bože, dej, ať stále více prožíváme velikonoční tajemství naší spásy:
obnovil jsi nás svátostí křtu, pomáhej nám, aby v nás tvá milost přinášela hojné plody a abychom
dosáhli radostí věčného života. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
R. Bohu díky. Aleluja, aleluja.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie