Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

21. červenec 2026
Druhé mezidobí, 16. týden
4. týden žaltáře

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Do noci vstaňme, všichni spolu bděme,
o svatých žalmech přitom rozjímejme
a Pánu pějme srdci vznícenými
    líbezné hymny.

Ať za své písně Vládci laskavému
můžeme jednou k sídlu nebeskému
v průvodu jeho svatých vystoupiti
    ve věčné žití.

To, dobrý Bože, neváhej nám dáti,
Otče i Synu i ty, Duchu Svatý,
ať celým světem nikdy neustává
    tobě znít chvála. Amen.

Během dne:

Sluch svého božství pozorný a vlídný
k modlitbě naší nakloň, Bože, z nebe.
Prosby svých věrných služebníků přijmi,
    prosíme tebe.

Nachyl k nám z trůnu tváře rozjasněné,
vlej olej v lampy dohořívající,
ať vzplanou jasem, a zapuď vše temné
    z hlubiny srdcí.

Zbav nás všech hříchů, pln soucitu s námi,
omyj z nás špínu, pouta hříchů sejmi,
viníků ušetř a laskavou dlaní
    ležící zvedni.

Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,
i tobě, Synu, z Otce narozený,
s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí
    nad světy všemi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.

Žalm 101 (102)
Vyhnancova přání a prosby

Bůh nás těší ve všech našich souženích. (2 Kor 1, 4)

I

² Pane, vyslyš moje prosby, *
      kéž tě dosáhne můj hlas!
³ Svoji tvář mi neukrývej *
      v dnešní strastiplný den.
   Nakloň ke mně ucho svoje, *
      pospěš na mé volání! –

⁴ Dny mé jako dým se tratí, *
      v kostech spaluje mě žár.
⁵ Srdce schne jak zprahlá tráva, *
      zapomínám už i jíst.
⁶ Sténáním a nářkem stálým *
      už jen kost a kůže jsem, –

⁷ podobám se ptáku v poušti, *
      jsem jak sýček v sutinách,
⁸ chřadnu, naříkám jak ptáče *
      osiřelé na střeše.
⁹ Stále běsní nepřátelé, *
      tupí mě a klnou mi.
¹⁰ Popel jídám jako chleba, *
      ředím nápoj slzami,
¹¹ pro tvůj hněv a rozhorlení: *
      zdvihls mě – a svrhl zpět!
¹² Mé dny jsou stín klesající, *
      sám jak tráva uvadám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.

Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.

II

¹³ Avšak ty, Pane, trváš věčně, *
      tvé jméno z rodu do rodu.
¹⁴ Vstaň, ustrň se zas nad Siónem, *
      nadešel k slitování čas.
¹⁵ Milují jej tví služebníci, *
      pláčí nad jeho zřícením. –

¹⁶ Národy budou ctít tvé jméno, *
      tvou slávu všichni králové,
¹⁷ až zbuduje Pán Sión znova, *
      zjeví se ve své nádheře,
¹⁸ až k prosbě bezmocných se skloní, *
      nezhrdne jejich modlitbou. –

¹⁹ Tak budiž psáno pro budoucí, *
      ať příští národ Pána ctí!
²⁰ Neboť Pán shlédl ze svatyně, *
      on z nebe na zem popatřil,
²¹ zajatců vzdechy aby slyšel, *
      zachránil ty, jimž hrozí smrt.
²² Pak synové tvých služebníků *
      přebývat budou v bezpečí
   a jejich potomstvo i nadál *
      před tvojí tváří potrvá
   k cti tvého jména na Sióně, *
      k tvé chvále v Jeruzalémě,
²³ až národy a celé říše *
      se k službě Páně shromáždí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.

Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.

III

²⁴ Cestou ochabla má síla, *
      dej mi znát těch pár mých dní,
²⁵ z půlky jich mě neodváděj! *
      Věky věků je tvých let!
²⁶ Dávno založil jsi zemi, *
      nebesa jsou dílem tvým:
²⁷ pominou, ty budeš dále; †
      rozpadnou se jako šat, *
      změníš je, jak šat se mění. –

²⁸ Ty však stále stejný trváš, *
      roků tvých je bez konce.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.

V. Poslyš, můj lide, mé naučení.
R. Slovům mých úst nyní nastav uši!

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhého listu svatého apoštola
Pavla Korinťanům

     ^2.12Když jsem přišel do Troady, abych hlásal Kristovo evangelium, dveře se mi pro Pána otevřely dokořán. ¹³Přesto však jsem neměl v duši klid, protože jsem nenalezl svého bratra Tita. A tak jsem se tam s nimi rozloučil a šel jsem dále do Makedonie.
     ¹⁴Ale díky Bohu, který skrze nás neustále vítězí v Kristu a působí, že se naším prostřednictvím všude šíří vůně poznání o něm. ¹⁵My jsme totiž Bohu jako vonné kadidlo vydechující Krista, a to jak mezi těmi, kdo docházejí spásy, tak i mezi těmi, kdo jdou k záhubě. ¹⁶Pro jedny vůně smrtonosná, vedoucí ke smrti, pro druhé zase vůně životodárná, vedoucí k životu. Kdo však je k tomu způsobilý? ¹⁷My jistě nepatříme k těm lidem – a je jich mnoho – co s Božím slovem kupčí. My mluvíme naprosto upřímně, jako vyslanci Boží a před Božím zrakem, protože jsme spojeni s Kristem.
     ^3.1Zase už začínáme sami sebe doporučovat? Potřebujeme snad – jako jistí lidé – doporučující listy na vás nebo od vás? ²Naším listem jste vy! Máme ho vepsaný do srdce, všichni lidé ho znají a mohou číst. ³Je to očividné, že jste Kristovým listem, který jsme my vyhotovili. Není však napsán inkoustem, ale Duchem živého Boha, ne na deskách kamenných, ale na jiných deskách: v lidských srdcích.
     ⁴Takovou důvěru máme k Bohu skrze Krista, ⁵ne že bychom sami sobě mohli něco přičítat, jako by to pocházelo od nás, ale když na něco stačíme, je to od Boha. ⁶On nám také dal schopnost sloužit nové smlouvě, která nespočívá v liteře, ale v duchu. Neboť litera zabíjí, ale duch oživuje.

RESPONSORIUM

O. Máme důvěru v Boha skrze Krista. * On nám dal schopnost sloužit nové smlouvě, která nespočívá v liteře, ale v duchu.
V. Ne že bychom mohli sami sobě něco přičítat, jako by to pocházelo od nás, ale když na něco stačíme, je to od Boha. * On nám dal schopnost sloužit nové smlouvě, která nespočívá v liteře, ale v duchu.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svatého biskupa a mučedníka
Ignáce Antiochijského Magnesijským

     Nebuďme tedy necitelní vůči jeho dobrotě. Kdyby totiž on jednal jako my, už bychom nebyli. Protože jsme se tedy stali jeho učedníky, naučme se podle křesťanství žít. Kdo se nazývá jinak než tímto jménem, není Boží. Odstraňte tedy ten špatný kvas, který zastaral a zkysl, a proměňte se v nový, kterým je Ježíš Kristus. Osolte se jím, aby se nikdo z vás nezkazil, protože zápach by vás usvědčil. Je nemístné mluvit o Ježíši Kristu a žít podle židovství. Křesťanství neuvěřilo v židovství, ale židovství v křesťanství, v němž se shromažďují všichni, kdo věří v Boha.
     O těchto věcech, moji drazí, nepíšu proto, že bych věděl, že někdo z vás tak smýšlí; chci vás jen, i když menší než vy, chránit, abyste neupadli do osidel nicotného učení, ale byli dokonale poučeni o narození, utrpení a zmrtvýchvstání, které se stalo v době vlády Poncia Piláta; opravdu a jistě se narodil, trpěl a vstal z mrtvých Ježíš Kristus, naše naděje. Od ní kéž se nikdo z vás neodvrátí.
     Těším se z vás ve všem, pokud jsem toho hoden. Neboť i když jsem v poutech, nejsem nic ani proti jedinému z vás nespoutaných. Vím, že nezpychnete, neboť máte v sobě Ježíše Krista. Ba ještě víc: když vás chválím, vím, že se spíše zastydíte, jak je psáno: spravedlivý je sám svým žalobcem.
     Snažte se upevnit v učení Pána i apoštolů, aby všechno, co děláte, prospívalo tělu i duchu, víře i lásce, v Synu a Otci a v Duchu, na počátku a na konci, s vaším nejctihodnějším biskupem a s důstojně uvitým duchovním věncem vašeho kněžstva i bohumilých jáhnů. Buďte poddáni biskupovi a sobě navzájem, jako Ježíš Kristus v těle svému Otci a apoštolové Kristu i Otci i Duchu, abyste byli v jednotě tělesné i duchovní.
     Protože vím, že jste plni Boha, napomenul jsem vás krátce. Pamatujte na mne ve svých modlitbách, abych dospěl k Bohu, a na církev v Sýrii – podle níž nejsem hoden se nazývat; velmi potřebuji vaši modlitbu a lásku, sjednocené v Bohu – aby se církvi v Sýrii skrze vás dostalo vláhy.
     Pozdravují vás Efezští ze Smyrny, odkud vám píši; jsou zde ke slávě Boží stejně jako vaši, kteří mne spolu s Polykarpem, biskupem smyrenským, ve všem potěšili. A také ostatní církve vás ke cti Ježíše Krista pozdravují. Buďte silní v Boží svornosti a mějte nerozdílného ducha, jímž je Ježíš Kristus.
     ¹ srov. Flp 2, 11
     ² srov. Př 18, 18 (LXX)
     ³ srov. Žl 1, 3 (LXX)

RESPONSORIUM

O. Ať vám Bůh dá, aby Kristus vírou přebýval ve vašem srdci, * abyste upevněni v lásce dosáhli plné míry Božích darů.
V. Žijte dále ve spojení s ním, v něm buďte zakořeněni a na něm stavějte, utvrzeni ve víře. * Abyste upevněni v lásce dosáhli plné míry Božích darů.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, buď stále s námi, a když nás voláš, abychom ti celým svým životem sloužili, rozmnož v nás víru, naději a lásku, abychom věrně plnili tvá přikázání. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie