Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

7. červen 2020
Nejsvětější Trojice, slavnost

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Nejvyšší Otče, Slovo vzešlé z něho,
přesvatý Ohni, tě za jediného
vladaře všeho všichni uznávají
v odvěkém ráji.

Trojice svatá, úžasné tvé bytí
nechápe nikdo z blažených, jež sytí
tvoje tvář blahem, a oni ti vděční
pějí zpěv věčný.

Pějí, žes původ všeho, Stvořiteli,
že věčným světlem řídíš vesmír celý,
že srdce věrných ohněm lásky pravé
pronikáš stále.

Se sbory v nebi spjati srdci svými
ke chválám jejich družíme se hymny
i s prosbou, abys neváhal nás vzíti
v tvé věčné žití. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Buď s námi jediný, všemohoucí Bůh, Otec, Syn i Duch Svatý!

Žalm 8
Velebnost Boží a důstojnost člověka

Všechno podřídil pod jeho nohy a jeho dal jako svrchovanou hlavu Církvi. (Ef 1, 22)

² Pane, náš vladaři, †
      podivuhodné je po celé zemi tvé jméno, *
      velebnost svou jsi rozestřel po celém nebi! –

³ Navzdory odpůrcům †
      už v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu, *
      že musí zmlknout, kdo zná jen záští a pomstu. –

⁴ Hledím-li na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *
      anebo na měsíc, na hvězdy, jak jsi je stvořil:
⁵ co tu je člověk – a přesto na něho myslíš! *
      Co tu je smrtelník – přesto se o něho staráš! –

⁶ Učinil jsi ho jen o málo menším, než andělé jsou, *
      ověnčil jsi ho slávou a ctí;
⁷ jeho jsi učinil vládcem nad dílem rukou svých, *
      všechno mu k nohám položil:
⁸ ovce a dobytek všechen a navíc i polní zvěř, †
⁹     na nebi ptáky a v moři ryby a vůbec vše, *
      co jen se hemží stezkami vod. –

¹⁰ Pane, náš vladaři, *
      podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Buď s námi jediný, všemohoucí Bůh, Otec, Syn i Duch Svatý!

Ant. 2 Otec je láska, Syn je milost, Duch Svatý spojení, ó blažená Trojice!

Žalm 32 (33)
Chvála Boží prozřetelnosti

Všechno povstalo skrze Slovo. (Jan 1, 3)

I

¹ Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, *
      zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
² Oslavujte Pána při citeře, *
      rozezvučte harfu mnoha strun!
³ Zazpívejte Pánu novou píseň, *
      doprovoďte jásot zvučnou hrou! –

⁴ Neboť pravdivé je slovo Páně, *
      spolehlivé vše, co činí on.
⁵ Spravedlnost, právo vždy má v lásce, *
      milost Páně naplňuje zem.
⁶ Slovem Páně stvořeno je nebe, *
      zástup nebes dechem jeho úst.
⁷ Vody moří jako v měchu jímá, *
      v hojné zásobě má pravodstvo. –

⁸ Pánu ať se koří celá země, *
      tvorstvo světa ať se před ním chví!
⁹ Vždyť co řekne Pán, se ihned stane, *
      co on poručí, to rázem jest.
¹⁰ Plány pohanů Pán rozmetává, *
       maří, co si smyslí národy.
¹¹ Na věky však trvá vůle Páně, *
       z rodu na rod jeho záměry. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Otec je láska, Syn je milost, Duch Svatý spojení, ó blažená Trojice!

Ant. 3 Pravdivý je Otec, pravda je Syn, pravda je Duch Svatý, ó blažená Trojice!

II

¹² Šťastný národ, jemuž Pán je Bohem, *
       lid, jejž on si za svůj vyvolil!
¹³ Pán k nám shlíží z vysoka svých nebes, *
       všechny lidské syny obzírá.
¹⁴ Bedlivě se dívá z míst, kde sídlí, *
       na všechny, kdo obývají zem:
¹⁵ protože on sám jim srdce stvořil, *
       nyní jejich skutky sleduje. –

¹⁶ Nepomůže králi množství vojska, *
       nezachrání síla hrdinu,
¹⁷ nezvítězí koně s vozatajstvem, *
       všechna jejich síla nestačí.
¹⁸ Pán je s těmi, kdo ho uctívají, *
       kdo jen v jeho milost doufají,
¹⁹ že uchrání jejich duše smrti, *
       že je v hladomoru zachová. –

²⁰ Naše duše hledí jenom k Pánu, *
       vždyť on je náš pomocník a štít.
²¹ Z něho raduje se naše srdce, *
       v jeho svaté jméno doufáme.
²² S námi, Pane, buď tvé slitování, *
       jako ty jsi naše naděje!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pravdivý je Otec, pravda je Syn, pravda je Duch Svatý, ó blažená Trojice!

V. Slovem Páně stvořeno je nebe.
R. Zástup nebes dechem jeho úst.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům

     ¹Bratři, když jsem k vám přišel hlásat svědectví o Bohu, nepřišel jsem s nějakou zvláštní výřečností nebo moudrostí. ²Rozhodl jsem se totiž, že u vás nechci znát nic jiného, než Ježíše Krista, a to ukřižovaného. ³Vystupoval jsem u vás se skleslou náladou, se strachem a obavami. ⁴A moje mluvení a kázání nezáleželo v přemlouvavých slovech moudrosti, ale v projevování Ducha a moci. ⁵To proto, aby se vaše víra zakládala na moci Boží, a ne na moudrosti lidské.
     ⁶Učíme moudrosti, ale jen ty nejpokročilejší. To však není moudrost tohoto světa ani moudrost těch, kdo tento svět ovládají. Jejich moc je už zlomena. ⁷Moudrost, které učíme, je od Boha, plná tajemství a skrytá. Bůh ji už před lety předurčil k naší slávě. ⁸Nikdo z těch, kdo vládnou tímto světem, neměl o ní tušení. Protože kdyby o ní něco věděli, nikdy by Pána slávy neukřižovali. ⁹Ale – jak stojí v Písmu – my zvěstujeme to, co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, a nač člověk nikdy ani nepomyslil, co všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují.
     ¹⁰Nám to Bůh zjevil skrze svého Ducha. Duch totiž zkoumá všecko, i hlubiny Boží. ¹¹Kdo z lidí zná lidské nitro? Jen lidský duch, který je v člověku. Tak ani Boží nitro nezná nikdo, jen Duch Boží.
     ¹²My jsme však nepřijali ducha světa, ale Ducha, který vychází z Boha. Tak můžeme poznat, co všecko nám Bůh dal darem. ¹³O tom také mluvíme – ne ovšem slovy, kterým učí lidská moudrost, ale tak, jak tomu učí Duch, takže nauku pocházející od Boha také vyjadřujeme řečí od něho vnuknutou.
     ¹⁴Ovšem člověk se schopnostmi pouze přirozenými nepřijímá ty pravdy, které pocházejí od Božího Ducha. Zdají se mu hloupé a nemůže je pochopit, protože ty věci se dají posoudit jen s pomocí Ducha. ¹⁵Ale člověk produchovnělý může vynést úsudek o všem, sám však nepodléhá úsudku nikoho. ¹⁶Neboť kdo poznal myšlenky Páně tak, že by ho mohl poučovat? Avšak naše myšlenky jsou myšlenky Kristovy.

RESPONSORIUM

O. Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, ať nám udělí dar moudře chápat, abychom o něm mohli mít správné poznání. * On ať osvítí naše srdce, abychom pochopili, jaká je naděje těch, které povolal, jaké poklady slávy skrývá křesťanům jeho dědictví.
V. Nepřijali jsme ducha světa, ale Ducha, který vychází z Boha. * On ať osvítí naše srdce, abychom pochopili, jaká je naděje těch, které povolal, jaké poklady slávy skrývá křesťanům jeho dědictví.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listů svatého biskupa Atanáše

     Jistě nebude bez užitku zkoumat, co je nám odedávna předáváno, jaké je učení a jaká víra obecné Církve, jak ji sám Pán předal, apoštolové zvěstovali a Otcové uchovali. Právě na víře spočívají základy Církve, a jestliže jí někdo pozbude, nemůže už být křesťanem, a to ani podle jména.
     Tak tedy: Boží Trojice je svatá a dokonalá a je poznávána v Otci, v Synu a ve Svatém Duchu. A nemá přidáno nic cizího nebo vnějšího, ani nesestává ze stvořitele a stvořeného, ale celá má moc dávat bytí a tvořit; co do přirozenosti je sama sobě identická a nedílná a jednotná je její působnost a činnost. Neboť Otec činí všechno skrze Slovo v Duchu Svatém, a tak se uskutečňuje a zachovává jednota svaté Trojice. Takže Církev hlásá jediného Boha, jenž je nade všemi, proniká všecky a je ve všech.¹ Nade všemi je zajisté jako Otec, jako počátek a pramen všeho, zatímco proniká všecky působením Slova a je ve všech v Duchu Svatém.
     Když píše svatý Pavel křesťanům do Korintu o duchovních darech, jako k Hlavě zaměřuje všechno k jedinému Bohu Otci: Dary jsou sice rozmanité, ale je pouze jeden Duch. A jsou rozličné služby, ale je pouze jeden Pán. A jsou různé mimořádné síly, ale je pouze jeden Bůh. On to všechno ve všech působí.²
     Všechno, co Duch jednotlivě rozděluje, je Otcovým darem skrze Slovo, neboť vše, co patří Otci, je zároveň Synovo. A tedy také to, co v Duchu dává Syn, je vlastním darem Otcovým. A podobně: jestliže v nás přebývá Duch, přebývá v nás rovněž Slovo, od kterého jsme Ducha přijali, a ve Slově také Otec. A tak se v nás naplňuje, co bylo řečeno: Přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.³ Vždyť kde je světlo, tam je i jeho záře a  také její působení, zářivá milost.
     O tom nás opět poučuje Pavel, tentokrát ve druhém listě Korinťanům: Milost našeho Pána Ježíše Krista, láska Boží a společenství Svatého Ducha ať je s vámi se všemi.⁴ To znamená, že milost, dar věnovaný v Trojici, je darem skrze Syna v Duchu Svatém a že stejně, jako se nám dostává milosti od Otce skrze Syna, tak se v nás nemůže sdílení daru uskutečnit jinak než v Duchu Svatém. Jestliže se nám dostalo podílu, máme opravdu Otcovu lásku, Synovu milost a společenství s ním samým, Duchem.
     ¹ Ef 4, 6
     ² 1 Kor 12, 4-6
     ³ Jan 14, 23
     ⁴ 2 Kor 13, 13

RESPONSORIUM

O. Otce i Syna i svatého Ducha, * velebme věčně a oslavujme.
V. Boha, který je veleben na klenbě nebes, na věky chválen a oslavován. * Velebme věčně a oslavujme.

HYMNUS

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

MODLITBA

Modleme se:
Bože Otče, tys poslal světu svého Syna a svatého Ducha a zjevils tak lidem tajemství svého vnitřního života; dej nám, abychom toto tajemství v pravé víře vyznávali, abychom hlásali jedinou věčnou slávu a klaněli se společné svrchované moci jediného božství ve třech osobách. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje na věky věků. Amen.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie