Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 | 31 |
27. prosinec 2014, Sobota
4. týden žaltáře
Sv. Jana, apoštola a evangelisty, svátek
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
[Sv. Rodiny Ježíše, Marie a Josefa]
kompletář po prvních chválách
vigilie
používat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Ochránce Panny, sám panici ctěný,
věčného Slova hlasateli věrný,
obmyj nám srdce hříchy poskvrněné,
ó svatý Jene.
Z věčného zdroje jak veletok prýštíš,
vyprahlou zemi věčnou vláhou sytíš,
to, co z plného Srdce srdcem čerpáš,
nám v lásce vléváš.
Paprsku z nebe, klenote všech zemí,
pokleskům našim vypros odpuštění.
Pomoz nám vniknout v onu Svátost spásy,
o které psal jsi.
Tajemství Slova Otcova když zkoumáš,
milostí víry naplňuješ svět náš.
Ty, dobrý vůdce, neustaň nás vésti
k věčnému štěstí.
Buď nejvyššímu Kristu úcta vzdána,
zrodila nám jej Maria, vždy Panna.
On s Ohněm svatým stále rovný Otci
vládne svou mocí. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Jan vydal svědectví Slovu Božímu a svědectví Ježíši Kristu.
Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)
2 O Boží slávě vypravuje nebe, †
obloha hlásá díla jeho rukou, *
3 den dni to říká, noc to šeptá noci. –
4 Není to ani řeč a nejsou slova: *
hovoří takto hlasem nepostižným.
5 Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
zní mluva nebes na sám konec světa, *
až tam, kde slunci vybudoval stan. –
6 Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
těší se jako běžec před závodem.
7 Vychází od jednoho konce nebes †
a běží zas až na opačný konec, *
před jeho žárem nic se neschová.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Jan vydal svědectví Slovu Božímu a svědectví Ježíši Kristu.
Ant. 2 To je ten učedník, kterého Ježíš miloval.
V tomto žalmu se připomíná především utrpení Páně. (Sv. Augustin)
2 Uslyš, Bože, moje naříkání, *
před hrůzami nepřátel mě zachraň!
3 Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, *
dorážením těch, kdo pášou křivdy! –
4 Jazyky si brousí jako meče, *
zlými slovy střílejí jak šípy,
5 ze zálohy stihnou nevinného, *
zasáhnou ho náhle, neviděni.
6 Odhodlaně kují zhoubné plány, †
kopou jámy, tajně kladou léčky, *
říkají si: „Kdo nás může vidět,
7 kdo prohlédne utajený záměr?" †
Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, *
do hlubiny člověkova srdce. –
8 Bůh je věru stihne svými šípy, *
rány zasáhnou je znenadání.
9 Dá jim padnout za ten jejich jazyk, *
každý nad nimi jen kývne hlavou.
10 Všichni lidé zachvějí se bázní, †
budou mluvit o zásahu Páně, *
neboť rozpoznají jeho dílo. –
11 Spravedlivý raduje se z Pána, †
utíká se k němu, jím se chlubí *
každý, kdo je upřímného srdce.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 To je ten učedník, kterého Ježíš miloval.
Ant. 3 Toto je Jan, který ležel při večeři na Pánových prsou: šťastný apoštol, jemuž byla zjevena nebeská tajemství.
Ty jsi nad cheruby, tys změnil náš zlý úděl, když ses stal jedním z nás. (Sv. Atanáš)
1 Pán je král: a národy se chvějí. *
Nad cheruby trůní: zem se třese.
2 Veliký je náš Pán na Siónu, *
povznesený nad národy všemi. –
3 Ať tvé velké, hrůzyplné jméno *
všichni slaví, protože je svaté!
4 Mocný je to král a přeje právu. *
Ty jsi pevně založil řád světa,
ty jsi právní řád a spravedlnost *
ustanovil v lidu Jákobově. –
5 Chvalte Pána, jenž je naším Bohem! †
Poklekněte před podnoží jeho, *
pokloňte se, protože je svatý! –
6 Mojžíš s Áronem jsou z jeho kněží, †
Samuel je z jeho vyznavačů: *
Pána vzývali a vyslyšel je.
7 Promlouval k nim z oblačného sloupu, †
naslouchali jeho přikázáním, *
zákonům, jež on jim ustanovil.
8 Vyslyšels je, Pane, ty náš Bože, †
byls jim vždycky Bohem milostivým, *
i když jejich přestupky jsi trestal. –
9 Chvalte Pána, jenž je naším Bohem! †
Klaňte se na jeho svaté hoře, *
protože je svatý Pán, náš Bůh!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Toto je Jan, který ležel při večeři na Pánových prsou: šťastný apoštol, jemuž byla zjevena nebeská tajemství.
V. Chválili Pána a mluvili o jeho síle.
O. A o jeho podivuhodných skutcích.
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Jana
1.1O tom, co bylo od počátku, co jsme slyšeli, vlastníma očima viděli, bedlivě pozorovali
a čeho jsme se svýma rukama dotýkali, o Slovu života svědčíme a zvěstujeme
vám. 2Život se zjevil, a my jsme ho viděli, Život věčný, který byl u Otce a zjevil se nám.
3Co jsme tedy viděli a slyšeli,
zvěstujeme i vám, abyste i vy měli s námi společenství. Naše společenství je totiž s Otcem
a jeho Synem Ježíšem Kristem. 4Toto píšeme, aby naše radost byla úplná.
5To je poselství, které jsme od něho slyšeli a vám zvěstujeme: Bůh je světlo, a tma v něm vůbec není.
6Když tvrdíme, že máme s ním společenství, ale přitom žijeme ve tmě, lžeme a naše jednání
není ve shodě s pravdou. 7Když však žijeme ve světle, jako on je ve světle, máme společenství mezi sebou
a krev jeho Syna Ježíše nás očišťuje od každého hříchu.
8Řekneme-li. že hřích nemáme, klameme sami sebe a není v nás pravda. 9Když
však uznáme, že se dopouštíme hříchu, on nám hříchy odpustí a očistí nás ode všeho špatného, protože věrně plní, co slíbil, a protože je spravedlivý.
10Řekneme-li však, že jsme nezhřešili, děláme z něho lháře a jeho slovo v nás není.
2.1Moje milé děti! Toto vám píšu, abyste nehřešili. Zhřeší-li však někdo, máme přímluvce u Otce:
Ježíše Krista spravedlivého. 2On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za hříchy celého světa.
3Podle toho víme, že jsme ho poznali, když zachováváme jeho přikázání.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z výkladu svatého biskupa Augustina na první list Janův
Co bylo od počátku, co jsme slyšeli, vlastníma očima viděli a čeho jsme se vlastníma rukama
dotýkali, to vám zvěstujeme: Slovo života.1
Kdo by se ovšem mohl dotýkat Slova, kdyby se nestalo tělem a nepřebývalo mezi námi?2
A toto Slovo, které se stalo tělem, takže se ho bylo možné dotýkat rukama, začalo být
člověkem početím v Panně Marii. Samo Slovo však tehdy nezačalo existovat; vždyť jak řekl Jan,
co bylo od počátku, to vám zvěstujeme.3 Nezdá se vám, že Jan slova své epištoly potvrzuje
i vlastním evangeliem? Tam jste přece nedávno slyšeli: Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha.4
Někdo by snad mohl chápat výraz Slovo života tak, že jde o nějaký slovní projev o Kristu,
nikoli o samo Kristovo živé tělo, kterého se lidé dotýkali. Hleď, co následuje: A ten život
se zjevil.5 Sám Kristus je tedy Slovem života.
A proč se ten život zjevil? Byl sice od počátku, ale lidem se nezjevoval. Zjevoval se andělům
a ti jej poznávali a živili se jím jako chlebem. Ale co říká Písmo? Člověk jedl chléb andělský.6
Sám Život se tedy zjevil v lidském těle. Jestliže se něco, co lze vidět pouze srdcem, stane
předmětem zjevení, je to viditelné také očima. A Život se dal vidět očima, aby uzdravil srdce.
Neboť slovo je vidět jen srdcem, zatímco tělo je viditelné i tělesnému zraku. Vyvstala nám možnost
Slovo spatřit: Abychom je mohli vidět, stalo se Slovo tělem. A nejen abychom Slovo viděli,
ale byli jím také vnitřně uzdraveni.
A svědčíme o tom a zvěstujeme vám život věčný, jenž byl u Otce a zjevil se u nás,7 říká Jan.
To znamená, že se zjevil mezi námi, nebo ještě jasněji, zjevil se nám.
Co jsme tedy viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám.8 Dejme pozor, moji milovaní: Co jsme tedy viděli
a slyšeli, zvěstujeme i vám. Oni viděli Pána stát v lidském těle přímo před sebou, oni slyšeli
z úst Páně jeho slova a zvěstovali nám je. Tak jsme tedy i my slyšeli, ale neviděli.
Jsme proto snad méně šťastni než ti, kteří viděli a slyšeli? A jak to, že Jan dodává:
Abyste i vy měli s námi společenství?9 Oni viděli, my nikoli, a přece patříme k nim, protože máme společnou víru.
Naše společenství je totiž s Bohem Otcem a jeho Synem Ježíšem Kristem. Toto vám píšeme,
aby vaše radost byla úplná,10 říká Jan. Míní plnost radosti v tomto společenství, v této lásce, v této jednotě.
1 Jan 1, 1
2 srov. Jan 1, 14
3 1 Jan 1, 1
4 Jan 1, 1
5 1 Jan 1, 2
6 Žl 77 (78), 25 (Vulg.)
7 srov. 1 Jan 1, 1-2
8 1 Jan 1, 3
9 tamtéž
10 1 Jan 1, 3-4
RESPONSORIUM
HYMNUS
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys dal svatému apoštolu Janovi nahlédnout do tajemství svého věčného Slova:
ukaž i nám bohatství své lásky, osvěť naši mysl a otevři naše srdce, abychom správně poznávali
a ochotně přijímali, co nám o tobě zvěstoval. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie