Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

24. leden 2012
Sv. Františka Saleského, biskupa a učitele Církve, památka

Narodil se 21. VIII. 1567 na zámku Sales v Savojsku jako potomek venkovského šlechtického rodu. Po vysvěcení na kněze (1593) začal slovem i písmem horlivě bránit a šířit katolickou víru v kalvínské oblasti jižně od Ženevského jezera. Od roku 1602 působil jako ženevský biskup se sídlem v Annecy. Spolu se sv. Janou Františkou de Chantal založil (1610) kongregaci sester Navštívení Panny Marie; jejich původním posláním bylo spojovat rozjímání se službou chudým a nemocným. Jeho nejznámější díla o duchovním životě jsou "Uvedení do zbožného života" a " Pojednání o Boží lásce". Zemřel 28. XII. 1622 v Lyonu a 24. I. 1623 byly jeho tělesné pozůstatky přeneseny do Annecy. V roce 1665 byl prohlášen za svatého a později za patrona novinářů a katolických spisovatelů.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Ty s Otcem v záři trůnící,
jsi den, jas z jasu proudící.
Klid noci zpěvem rušíme:
buď s námi – tebe prosíme.

Vypuď nám z mysli mračno tmy,
odežeň od nás démony,
probuď nás z těžké dřímoty,
než zlenivělé pohltí.

To uděl, Kriste, věrným svým,
v tebe vždy důvěřujícím,
ať prospěje nám prosícím
zpěv náš, jenž zní ti do výšin.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

Během dne:

Přesvatý Bože v Trojici,
jenž řídíš vše, co stvořil jsi,
ty jsi den práci vyhradil,
noc odpočinku zasvětil.

Chválíme tebe během dne,
už z rána, večer, v noční tmě.
S otcovskou péčí chraň ty nás
mocí své slávy v každý čas.

My sluhové tví věrní jsme
a vroucně se ti klaníme:
Prosících prosby, jejich zpěv
spoj s hymny nebešťanů všech.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.

Žalm 67 (68)
Bůh přichází jako vítěz

Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary. (Ef 4, 8)

I

² Bůh povstal – rozprášeni nepřátelé, *
      prchají před ním, kdo ho nenávidí.
³ Rozptylují se tak, jak dým se tratí; †
      a jako vosk se taví nad plamenem, *
      tak hynou hříšníci před Boží tváří.
⁴ A spravedliví před Bohem se těší *
      a jásají a veselí se blahem. –

⁵ Zpívejte Bohu, chvalte jeho jméno, †
      razte mu dráhu, pouští přichází. *
      Jásejte Pánu, radujte se v něm!
⁶ Je otcem sirotků a vdovy chrání *
      náš Bůh, jenž sídlí ve své svatyni.
⁷ Bůh, který dává domov opuštěným, †
      zajaté na svobodu vyvádí, *
      vzpurníky nechá však žít v pustině. –

⁸ Bože, když vyšels v čele svého lidu *
      a když jsi před ním kráčel po poušti,
⁹ země se třásla, nebe roztékalo *
       před Bohem, jenž je Bohem Izraele.
¹⁰ V deštích jsi, Bože, dával hojnost vláhy, *
       své dědictví, už vadnoucí, jsi vzkřísil.
¹¹ Tam utábořilo se tvoje plémě, *
       z lásky dals, Pane, domov poníženým.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.

Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.

II

¹² Pán vyřkl svoje všemohoucí slovo: *
       „Rozprášil četná vojska Svrchovaný!"
¹³ Králové s vojsky běží, utíkají! *
       Strážkyně domu rozděluje kořist.
¹⁴ Zatímco vy si mezi stády spíte, *
       postříbřila se křídla holubice,
¹⁵ perutě její zaskvěly se zlatem, *
       klenoty jako sněhem na Salmonu. –

¹⁶ Bašanské hory, to jsou hory mocné, *
       bašanské hory, to jsou hory mračné.
¹⁷ Proč vzhlížíte tak závistně, vy hory, †
       k vrchu, jejž Bůh si zvolil za své sídlo? *
       Sám Pán tam bude sídlit do věčnosti.
¹⁸ Četné jsou vozy Boží, do tisíců: *
       Pán ze Sinaje do svatyně vchází.
¹⁹ Vystoupils, Pane, do své vysokosti *
       a svoje zajaté jsi vedl s sebou.
    Tam pak jsi přijal darem lidi za své, *
       i ty, co brání se dlít v domě Páně. –

²⁰ Vzdávejte Pánu každodenně chválu; *
       on sám nás nese, je nám pomocníkem.
²¹ Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, *
       Pán, který ze smrti zná východisko.
²² Pán hlavu roztříští svým nepřátelům, *
       temeno těm, kdo setrvávají v hříších. –

²³ "I z Bašanu je přivedu," Pán praví, *
       "přivedu ti je třeba z hlubin moře,
²⁴ ať nohy můžeš umývat si v krvi, *
       jazyk tvých psů ať z nepřátel má podíl!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.

Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.

III

²⁵ My jsme tě, Pane, viděli, jak vcházíš, *
       můj král a Bůh jak vchází do svatyně.
²⁶ Zpěváci vpředu, vzadu hudebníci, *
       uprostřed panny do bubínků tlukou.
²⁷ Velebí Pána v chórech, Pána chválí, *
       ve slavném shromáždění Izraele.
²⁸ Benjamin, nejmladší, jde první vpředu, †
       pak judská knížata a jejich pokřik, *
       knížata Zabulona, Neftaliho. –

²⁹ Zjev, Pane, před nimi svou moc, moc Páně, *
       svou moc, již, Pane, ukázal jsi na nás
³⁰ ze svého chrámu nad Jeruzalémem, *
       ať králové ti přinášejí dary!
³¹ Zkruš zvíře v rákosí, zkruš zástup silných *
       a všechny, kdo jsou pány nad národy!
    Zašlápni ty, kdo za stříbrem se honí, *
       rozmetej všechny válečnické kmeny!
³² Jenom ať přijdou mocní z Egypťanů, *
       ať ruce k Bohu vztáhnou Etiopští! –

³³ Zpívejte Bohu, všechny říše světa, *
       jen hrajte na počest a k chvále Pána,
³⁴ jenž nebem projíždí, tím dávným nebem! *
       Slyšte, jak hřmí svým hlasem, strašným hlasem: –

³⁵ "Ctěte moc Páně! Září v Izraeli *
       a jeho velká moc až nad oblaky."
³⁶ Hrozný je Bůh, jenž sídlí ve svatyni, †
       Bůh Izraele dává moc a sílu *
       národu svému. Veleben buď Pán!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.

V. Naslouchat budu, co Bůh nyní poví!
R. Pán mluví zajisté jen slovy míru k národu svému.

PRVNÍ ČTENÍ

Z páté knihy Mojžíšovy

     Mojžíš řekl lidu:
     „Až přijdeš do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do vlastnictví, a obsadíš ji a usadíš se v ní, vezmeš z prvotin všech polních plodů, které vytěžíš ze své země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, vložíš je do koše a půjdeš k místu, které vyvolí Hospodin, tvůj Bůh, aby tam přebývalo jeho jméno. Přijdeš ke knězi, který tam bude v těch dnech a řekneš mu: ‚Vyznávám dnes Hospodinu, tvému Bohu, že jsem vstoupil do země, o které přísahal Hospodin našim otcům, že nám ji dá.‘
     Kněz vezme z tvé ruky koš a položí ho před oltář Hospodina, tvého Boha. Ujmeš se slova a vyznáš před Hospodinem, svým Bohem: ‚Můj praotec byl potulným Aramejcem, sestoupil do Egypta a přebýval tam v malém počtu osob jako přistěhovalec. Ale stal se tam národem velkým, mocným a početným. Egypťané však nás týrali, sužovali a podrobili tvrdému otroctví. Tehdy jsme křičeli k Hospodinu, Bohu našich otců, a Hospodin slyšel náš hlas, viděl naši bídu, lopotu a útlak. Hospodin nás vyvedl z Egypta mocnou rukou, napřaženým ramenem, šířil velký strach a působil znamení a divy. Přivedl nás na toto místo a dal nám tuto zem, zem oplývající mlékem a medem. Nyní hle – přináším prvotiny plodů půdy, kterou jsi mi dal, Hospodine!‘ Položíš koš před Hospodinem, svým Bohem, a pokloníš se Hospodinu, svému Bohu. Budeš se radovat ze všeho dobrého, co dal Hospodin, tvůj Bůh, tobě a tvému domu, ty i levita i přistěhovalec, který bude mezi vámi.
     Když pak třetího roku, v roce desátků, odvedeš všechny desátky ze své úrody a dáš je levitovi, přistěhovalci, sirotku a vdově, aby jedli v tvých branách a nasytili se, řekneš před Hospodinem, svým Bohem: ‚Vynesl jsem z domu, co bylo svaté, a dal jsem to levitovi a přistěhovalci, sirotku a  vdově, zcela podle tvého příkazu, který jsi mi dal. Nepřestoupil jsem ani neopomenul žádné z tvých přikázání. Nejedl jsem z toho, když jsem měl zármutek, neodstranil jsem z toho nic, když jsem byl nečistý, nedal jsem z toho nic pro mrtvého. Poslechl jsem Hospodina, svého Boha, a učinil jsem vše, jak jsi mi přikázal. Shlédni ze svého svatého obydlí, z nebes, a požehnej svému izraelskému lidu i půdě, kterou jsi nám dal, jak jsi přísežně slíbil našim otcům, tu zemi oplývající mlékem a medem.‘
     Hospodin, tvůj Bůh, ti dnes poroučí, abys prováděl tato nařízení a ustanovení, zachovával je a plnil z celého svého srdce a z celé své duše.
     Zavázal jsi dnes Hospodina k prohlášení, že bude tvým Bohem, když budeš chodit po jeho cestách, když budeš zachovávat jeho nařízení, příkazy a  ustanovení a když ho budeš poslouchat. A Hospodin tě dnes zavázal, že mu chceš být zvláštním lidem, jak ti řekl, když budeš zachovávat všechny jeho příkazy. Nad všechny národy, které učinil, tě vyvýší ke slávě, cti a chvále, a ty budeš lidem zasvěceným Hospodinu, svému Bohu, jak to nařídil.“

RESPONSORIUM

O. Vy jste lid patřící Bohu jako vlastnictví. Kdysi jste nebyli jeho lid, teď však jste lid Boží. * Žili jste bez milosrdenství, teď však se jeho milosrdenství na vás projevilo.
V. Hospodin si vás vyvolil jen z lásky k vám a vykoupil vás z domu otroctví. * Žili jste bez milosrdenství, teď však se jeho milosrdenství na vás projevilo.

DRUHÉ ČTENÍ

Z „Úvod do zbožného života“ od svatého Františka Saleského

     Při stvoření nařídil Bůh rostlinám, aby nesly plody, každá podle svého druhu.¹ A tak přikazuje Bůh také křesťanům, živým rostlinám své Církve, aby přinášeli plody zbožnosti, každý podle svých vlastností, stavu a povolání.
     Jinak má pěstovat zbožnost šlechtic než řemeslník, jinak sluha než kníže, jinak vdova, neprovdaná dívka nebo žena, žijící v manželství. A nejen to; je třeba i vykonávání zbožnosti přizpůsobit schopnostem, činnosti a úkolům každého zvlášť.
     Řekni mi, Filoteo, bylo by vhodné, aby biskup vyhledával samotu jako kartuziáni? A manželé aby se nestarali o majetek o nic víc než kapucíni; řemeslník aby zůstával celé dny v kostele jako řeholník, a naopak řeholník byl stále zaneprázdněn všemožnými věcmi ve prospěch bližního jako biskup? Nebyla by taková zbožnost směšná, vyšinutá a nesnesitelná?
     Přesto však velmi často dochází k takovému omylu a absurdnosti. Zcela neprávem, Filoteo, neboť je-li zbožnost pravá a upřímná, nic neničí, naopak zdokonaluje a dovršuje všechno; a jestliže někdy odporuje a brání nějakému řádnému povolání a stavu, je to nepochybně zbožnost falešná.
     Včela sbírá svůj med z květů a přitom je nepoškodí a neničí, zanechá je neporušené, čisté a svěží, jak je nalezla. A pravá zbožnost působí ještě lépe, neboť nejen že žádné povolání nebo činnost neporuší, ale naopak dodává jim větší hloubku a krásu.
     Jako drahokam, hozený do medu, nabývá většího lesku, každý podle své barvy, tak se stává člověk příjemnějším a dokonalejším ve svém povolání, je-li spojeno se zbožností: péče o rodinu je skrze ni více prostoupená pokojem, láska mezi manžely je opravdovější, služba představenému věrnější a jakékoli povolání se vykonává s větší ochotou a lépe.
     Je omylem a přímo bludem chtít zbožný život vyloučit z družiny vojáků, z dílny řemeslníků, ze dvora knížat, z domácnosti manželů. Je pravda, Filoteo, že v těchto povoláních nelze pěstovat zbožnost čistě kontemplativní, mnišskou a řeholní; ale kromě těchto tří druhů zbožnosti je ještě mnoho jiných, vhodných zdokonalovat ty, kdo žijí ve stavech světských.
     Ať jsme tedy kdekoli, můžeme a máme usilovat o dokonalý život.
     ¹ Gn 1, 12

RESPONSORIUM

O. Buďte k sobě navzájem dobří, milosrdní a jeden druhému odpouštějte, jako i Bůh odpustil vám pro Kristovy zásluhy. * Napodobujte Boha jako jeho milované děti.
V. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. * Napodobujte Boha jako jeho milované děti.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys povolal svatého Františka, aby jako biskup pečoval o spásu duší a stal se pro všechny vším; dej, ať ve službě bratřím podle jeho příkladu zjevujeme světu tvou láskyplnou mírnost. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie