Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

7. září 2011
Druhé mezidobí, 23. týden
3. týden žaltáře

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Nejlepší Tvůrce stvoření,
náš Vládce, na nás pohlédni:
Nás, ponořené v těžké sny
z nezdravých dřímot vytrhni.

Ty, svatý Kriste, prosícím
shoď z beder těžké břímě vin.
Vždyť vstáváme s tvým vyznáním,
tmu rozrážíme zpěvem svým.

Zvedáme ruce se srdci
k tobě, jak konat za noci
nám už tvůj prorok přikázal
a Pavlův příklad ukázal.

Ty znáš zlé, jež jsme činili,
své nitro jsme ti odkryli,
své prosby v slzách vylili:
odpusť nám, čím jsme zhřešili.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

Během dne:

Ať Pane všeho vědění
ti patří naše nadšení.
Ty znáš všech srdcí tajemství
a sílíš nás svou milostí.

Pastýři ovce chránící,
ztracené nalézající,
na pastviny své svěží vždy
nás k dobrým ovcím shromáždi.

Kéž soudcův hněv nás nesvrhne
v ponuré stádo pekelné,
kéž jsme tvým soudem určeni
tvých pastvin stát se ovcemi.

Buď tobě, Spasiteli náš,
čest, vítězství, moc, slávy jas,
nad celým světem vládu máš
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Láska a věrnost předchází všudy tvou tvář.

Žalm 88 (89), 2-38
Milosrdenství Páně k Davidovu domu

Z Davidova potomstva vyvedl Bůh podle zaslíbení jako Spasitele Ježíše. (Sk 13, 22. 23)

I

² O skutcích lásky tvé, Pane, chci na věky zpívat, *
      ústy hlásat tvou věrnost všem pokolením.
³ Neboť tys řekl: „Na věky trvá má přízeň, *
      základy pevné má věrnost na nebi má. –

⁴ Se svým vyvoleným jsem uzavřel smlouvu, *
      David, služebník můj, má ode mne slib:
⁵ Tvému potomstvu zajistím trvání věčné, *
      trůn tvůj upevním pro všechna pokolení.“ –

⁶ Nebesa, Pane, oslavují tvé divy *
      a tvoji věrnost veškeré zástupy svatých.
⁷ Neboť kdo nad mraky mohl by rovnat se Pánu, *
      kdo z Božích synů Pánu by podoben byl?
⁸ Bůh – tam ve sboru svatých nadevše mocný, *
      velký a hrozný, nad všechny vyvýšený. –

⁹ Pane zástupů, kdo je tak, jako ty jsi? *
       Stále a vždy vůkol tebe tvá věrnost a moc.
¹⁰ Ty jsi vládcem nade vším nezkrotným mořem, *
       ty držíš na uzdě příboj vzedmutých vln.
¹¹ Ty jsi jak mršinu zašlápl, rozmetal Rahab, *
       mocným ramenem rozprášil odpůrce své. –

¹² Tvá jsou nebesa, tak jako tvá je i země, *
       svět i vše, co v něm žije, stvořil jsi ty.
¹³ Ty jsi stvořil jižní i severní stranu, *
       Tábor i Hermon jásají při jménu tvém.
¹⁴ Tvoje paže je plna obrovské síly, *
       tvá ruka mocná, pravici zdviženu máš.
¹⁵ Trůn tvůj je podepřen spravedlností a právem, *
       láska a věrnost předchází všudy tvou tvář. –

¹⁶ Šťastný je lid, jenž umí a ví, jak tě slavit, *
       chodit před tebou, Pane, v tvém světle žít.
¹⁷ Denně se těší ze slávy tvého jména, *
       jásají nad tím, jak jsi spravedlivý.
¹⁸ Neboť jen ty jsi jim veškerou krásou i silou *
       a tvou přízní mohutní naše moc.
¹⁹ Vpravdě i štít náš náleží jedině Pánu, *
       Svatému Izraele patří náš král.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Láska a věrnost předchází všudy tvou tvář.

Ant. 2 Syn Boží pochází jako člověk z rodu Davidova.

II

²⁰ Za onoho času mluvils ve vidění *
       k svému věrnému a tak jsi prohlásil:
    „Čelenku jsem vložil na mladého reka, *
       z lidu jsem jej zdvihl, mnou je vyvolen.
²¹ Davida jsem našel, svého služebníka, *
       jeho pomazal jsem svatým olejem,
²² aby moje ruka stále byla při něm, *
       aby ho má paže posilovala. –

²³ Žádný nepřítel ho lstivě neoklame, *
       žádný zlosyn nesmí jeho pokořit.
²⁴ Před ním budu drtit jeho protivníky, *
       kdo ho nenávidí, všechny budu bít.
²⁵ Provázet ho budu věrností a přízní *
       a mým jménem bude vzrůstat jeho moc.
²⁶ Na sám obzor moře vztáhnu jeho ruku, *
       a na mocné řeky jeho pravici. –

²⁷ On pak ať mě vzývá, říká: Tys můj Otec, *
       jenom tys můj Bůh a skála spásy mé.
²⁸ Zato mu dám práva prvorozenectví, *
       učiním ho prvním mezi vladaři.
²⁹ Do věčnosti časů zachovám mu přízeň, *
       zůstanu mu věrný v naší úmluvě.
³⁰ Věčné zachování dám i jeho rodu, *
       pokud nebe trvá, zůstane mu trůn.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Syn Boží pochází jako člověk z rodu Davidova.

Ant. 3 Při své svatosti jsem Davidovi odpřisáhl, jeho rod že trvat bude do věčnosti.

III

³¹ Jestli jeho děti opustí můj zákon, *
       podle mého řádu nebudou-li žít,
³² poruší-li někdy, co jsem ustanovil *
       a mých přikázání přestanou-li dbát,
³³ potrestám je metlou za to provinění, *
       pocítí mé důtky za spáchaný hřích. –

³⁴ Přesto od něho svou milost neodvrátím, *
       ve své věrnosti ho přesto nezklamu.
³⁵ Svoji úmluvu s ním nikdy neporuším, *
       co má ústa řekla, to už nezměním.
³⁶ Při své svatosti jsem jednou odpřisáhl *
       – ode mne se David klamu nedočká –
³⁷ jeho rod že trvat bude do věčnosti, *
       stálý přede mnou jak slunce jeho trůn,
³⁸ věčně trvalý jak měsíc na nebesích, *
       dokud mraky půjdou, pevně bude stát.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Při své svatosti jsem Davidovi odpřisáhl, jeho rod že trvat bude do věčnosti.

V. Zjevení tvých slov osvěcuje.
R. Vede i prosté k porozumění.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Habakuka

     ⁵Věru, bohatství klame pyšného muže,
nebude mít trvání.
Roztahuje své hrdlo jak podsvětí,
je jako smrt a nenasytí se;
zabírá pro sebe všechny lidi
a shromažďuje pro sebe všechny národy.
⁶Nebudou tito všichni o něm skládat pořekadla,
hanlivé písničky, hádanky a říkat:

"Běda tomu, kdo shromažďuje, co mu nepatří
– na jak dlouho? –
a zatěžuje se zástavami!"
⁷Nepovstanou hned ti, kdo tě trápí,
a nevzbudí se ti, kdo tě souží,
a budeš jejich kořistí?
⁸Protože jsi oloupil mnoho národů,
všechny ostatní národy oloupí tebe
pro krev lidí, pro znásilnění země,
měst a jejich obyvatel.

⁹"Běda tomu, kdo baží po nespravedlivém zisku
pro svůj dům,
aby si ve výšinách zbudoval hnízdo,
aby se vyprostil ze spárů zlého!
¹⁰Pohanu jsi vymyslil pro svůj dům:
tím, že jsi vyhubil mnoho národů,
uškodil jsi sobě!
¹¹Kámen ze zdi bude křičet
a břevno z krovu mu bude odpovídat.

¹²Běda tomu, kdo krví buduje město,
kdo své sídlo staví nepravostí!
¹³Není stanoveno od Hospodina zástupů,
aby lidé pracovali pro oheň
a národy se namáhaly pro nic?
¹⁴Země bude naplněna poznáním Hospodinovy slávy,
jako vody pokrývají moře.

¹⁵Běda tomu, kdo dává pít svému příteli,
ale přidává svůj jed a opíjí ho,
aby se mohl pást na jeho nahotě!
¹⁶Budeš nasycen potupou místo slávou:
i ty pij, a ukaž se nahý!
Obrátí se na tebe kalich z Hospodinovy pravice,
pohana se vychrstne na tvoji slávu!
¹⁷Zpustošený Libanon tě přikryje,
vyděšená zvěř tě poděsí
pro krev lidí, pro znásilnění země,
měst a jejich obyvatel.
¹⁸Co prospěje modla,
že ji řezbář vyřezává, bůžek ulitý z kovu a lživá věštba?
A přece jeho tvůrce ve své dílo důvěřoval,
že tvořil němé modly!

¹⁹Běda tomu, kdo dřevu říká: "Probuď se!",
němému kameni: "Povstaň!"
Dá snad poučení?
Hle, je potažen zlatem a stříbrem,
a přece v něm dech života není!
²⁰Hospodin sídlí ve svém svatém chrámě,
celá země ať před ním mlčí!

RESPONSORIUM

O. Ti, kdo zhřešili, ale Zákona neznali, bez Zákona všichni propadnou záhubě. Všichni však, kdo Zákon měli a zhřešili, budou odsouzeni na základě Zákona. * Vždyť všichni jsou hříšníky a nedostává se jim Boží slávy.
V. Bůh dopustil, že všichni upadli do neposlušnosti, aby všem prokázal milosrdenství. * Vždyť všichni jsou hříšníky a nedostává se jim Boží slávy.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého opata Bernarda

     Postavme se pevně na hradbu a opřeme se vší silou o Krista, nejpevnější skálu, jak je psáno: Mé nohy na skálu postavil, mým krokům opět jistotu dal.¹ Když jsme se tak pevně postavili, rozjímejme, abychom poznali, co nám řekne a co máme my odpovědět na jeho výtky.
     První stupeň rozjímání je, moji milí, tento: abychom ustavičně měli na mysli, co chce Pán, co se mu líbí a co je mu milé. Poněvadž každý z nás často chybuje² a naše smělost se staví proti jeho správné vůli a nemůže se s ní spojit ani shodnout, skloňme se pod mocnou ruku nejvyššího Boha a všemožně se snažme představit se jeho milosrdným očím jako ubožáci a říkejme: Uzdrav mě, Hospodine, a budu zdráv, zachraň mě, a budu zachráněn.³ A také: Volám, smiluj se nade mnou, Pane, uzdrav mě, zhřešil jsem před tebou, uzdrav mě zas.⁴
     Když se oko našeho srdce očistí takovýmito úvahami, přestaneme se s hořkostí zabývat svým vlastním duchem, ale s velkým potěšením spíše duchem božským. A přestaneme uvažovat, jaká je Boží vůle v nás, nýbrž jaká je sama v sobě.
     Život je totiž v jeho vůli.⁵ Proto nepochybujeme, že je pro nás užitečnější, a proto prospěšnější všechno, co se shoduje s jeho vůlí. Nuže, jak opravdově chceme zachovat život své duše, tak se ze všech svých sil starejme, abychom se od jeho vůle neodchýlili.
     Když pak poněkud pokročíme v duchovním cvičení za vedení Ducha, který zpytuje i hlubiny Boží, uvažujme, jak laskavý je Pán, jak je dobrý sám v sobě. A s prorokem se modleme, abychom poznali vůli Páně, a nevstupujme již do svého srdce, ale do jeho chrámu. A přesto říkejme: Jsem sklíčen, proto na tebe tak vroucně myslím.⁶
     Kolem těchto dvou věcí se točí celý duchovní život: abychom se při svém rozjímání spasitelně znepokojovali a  rmoutili a abychom si při rozjímání o Bohu oddechli a v radosti Ducha Svatého měli útěchu. A tak abychom dosáhli bázně Boží a pokory, a skrze ni dospěli k naději a lásce.
     ¹ Žl 39 (40), 3 (Vulg.)
     ² Jak 3, 2
     ³ Jer 7, 14
     ⁴ Žl 40 (41), 5
     ⁵ Žl 29 (30), 6 (Vulg.)
     ⁶ Žl 41 (42), 7

RESPONSORIUM

O. Bázeň z Boha, pramen moudrosti, rozumně si vede, kdo jí dbá. * Jeho chvála zůstává navždy.
V. Láska k ní je zachovávat její přikázání, neboť všechna moudrost je v bázni před Pánem. * Jeho chvála zůstává navždy.

MODLITBA

Modleme se:

Bože, tys nám poslal Vykupitele a přijímáš nás za své syny; pohlédni na nás s otcovskou láskou a dej, aby všichni, kdo věří v Krista, dosáhli pravé svobody a věčného dědictví. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie