| Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | ||
| 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
| 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
| 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
| 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | ||
17. prosinec 2020, Čtvrtek
3. týden žaltáře
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
používat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
PRVNÍ VEČERNÍ CHVÁLY
HYMNUS z druhých večerních chval.
PSALMODIE
Ant. 1 Jeruzalémské ulice budou jásat a všechny jeho domy se budou ozývat radostnými zpěvy, aleluja.
V době postní: Ant. V chrámu Páně všichni volají: Sláva!
1 Velebte Pána! Dobré je zpívat našemu Bohu, *
milé je rozeznít chvalozpěvy. –
2 Pán je, kdo buduje Jeruzalém, *
shromáždil hloučky Izraele.
3 Uzdraví ty, kdo jsou zlomeni srdcem, *
obváže jejich bolavé rány.
4 Počet hvězd on stanovil pevně, *
každou z nich umí nazvat jménem.
5 Náš Pán je velký a přemocný silou, *
jeho moudrost je nezměřitelná. –
6 Pán je oporou ponížených, *
bezbožné zato až k zemi sráží. –
7 Zapějte Pánu děkovnou píseň, *
na harfu hrejte našemu Bohu!
8 On je, kdo nebe pokrývá mraky, *
on je, kdo deště pro zemi chystá,
travinám na horách dává vzcházet, *
osivu na polích obdělaných.
9 On je, kdo zvířatům potravu dává, *
mláďatům havraním to, po čem křičí.
10 Nehledá radost v síle koní, *
nelibuje si ve svalech mužů.
11 Pánu se líbí bohabojní, *
ti, kdo se svěřují do jeho lásky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
12 Oslavuj Pána, Jeruzaléme, *
veleb, Sióne, svého Boha! –
13 On v tvých branách závory zpevnil, *
žehná tvým dětem, žijícím v tobě.
14 On tvé území v pokoji chrání, *
jadrnou pšenicí štědře tě sytí.
15 On své slovo sesílá na zem, *
co on vyřkne, se rozbíhá kvapem.
16 On dává sníh jak hebkou vlnu, *
jíní rozsévá jako popel. –
17 Kroupy sype jak chlebové drobty, *
chladem jeho zmrzají vody:
18 sešle slovo, a roztají zase, *
větru dá zavát, a zas vody tekou.
19 Slova svá zjevil Jákobovi, *
zákony, příkazy Izraeli.
20 S žádným národem nejednal takto, *
žádnému jinému nedal svůj zákon.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)
2 O Boží slávě vypravuje nebe, †
obloha hlásá díla jeho rukou, *
3 den dni to říká, noc to šeptá noci. –
4 Není to ani řeč a nejsou slova: *
hovoří takto hlasem nepostižným.
5 Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
zní mluva nebes na sám konec světa, *
až tam, kde slunci vybudoval stan. –
6 Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
těší se jako běžec před závodem.
7 Vychází od jednoho konce nebes †
a běží zas až na opačný konec, *
před jeho žárem nic se neschová.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
KRÁTKÉ ČTENÍ
PROSBY
Pokorně vzývejme našeho Spasitele, neboť on za nás položil svůj život a shromáždil nás ve své Církvi. Volejme k němu:
PANE, ROZPOMEŇ SE NA SVOU CÍRKEV.
Pane Ježíši, tys vybudoval svou Církev jako dům na skále,
— upevňuj a posiluj její víru a naději.
Pane Ježíši, z tvého probodeného boku vytryskla krev a voda, a tvé Církvi se otevřela studnice života,
— očišťuj a obnovuj Církev svými svátostmi.
Pane Ježíši, ty jsi přítomen uprostřed těch, kdo se shromažďují ve tvém jménu,
— vyslyš svou Církev, když se společně modlí.
Pane Ježíši, ty přebýváš se svým Otcem v těch, kdo tě milují,
— veď svou Církev k dokonalosti lásky.
Pane Ježíši, ty neodmítáš nikoho, kdo k tobě přichází,
— uveď všechny zemřelé do domu svého Otce.
Otče náš...
MODLITBA
V kostele, který slaví výročí vlastního posvěcení:
Bože, připomínáme si dnes výroční den posvěcení tohoto kostela, ve kterém se shromažďujeme, abychom tě chválili; vyslyš naše prosby a stůj při nás, abychom ti zde sloužili vždy s čistým srdcem a stále plněji zakoušeli, že se na nás uskutečňuje spása. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Mimo kostel, který slaví výročí vlastního posvěcení:
Bože, ty si z nás jako z živých kamenů buduješ svůj duchovní chrám; rozmnož ve své Církvi působení svého Ducha, aby tvůj věrný lid dorůstal do plnosti, kterou bude mít u tebe v nebi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nebo:
Bože, ty přicházíš k těm, kteří tě milují, a zůstáváš s nimi; dej, ať lid, shromážděný ve tvém jménu, má k tobě úctu a lásku, ať ochotně plní tvou vůli a dojde do zaslíbené nebeské vlasti. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
POZVÁNÍ K MODLITBĚ
Ant.: Klaňme se Kristu, Ženichu Církve. Aleluja.
Nebo:
Pojďte, klaňme se Kristu, který si zamiloval Církev. Aleluja.
Žalm 95
HYMNUS
Kriste, ty Vládce nad veškerou zemí,
tvůj lid ti zpívá chvály v tomto chrámě,
po roce opět jeho posvěcení
slavit dnes máme.
To místo zde se zve královskou síní,
v zářivé nebe branou otevřenou.
Ta vítá ty, co míří kroky svými
v otčinu věčnou.
Tento dům svatý tvůj lid shromažďuje,
na cestu světlem svátostí mu svítí,
pokrmem z nebe pak jej posiluje
pro věčné žití.
Shlédni k nám vlídně, Bože přelaskavý,
prosíme, veď vždy nás, tvé služebníky,
kteří tu svátek tvého chrámu slaví
s vroucími díky.
Buď věčná sláva nejvyšímu Otci,
stejná buď tobě, Spasiteli, Králi,
ať také Ducha, rovného jim mocí,
celý svět chválí. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Zvyšte se ještě, vy brány, zvětšte se pradávné vjezdy. Aleluja.
Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)
2 O Boží slávě vypravuje nebe, †
obloha hlásá díla jeho rukou, *
3 den dni to říká, noc to šeptá noci. –
4 Není to ani řeč a nejsou slova: *
hovoří takto hlasem nepostižným.
5 Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
zní mluva nebes na sám konec světa, *
až tam, kde slunci vybudoval stan. –
6 Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
těší se jako běžec před závodem.
7 Vychází od jednoho konce nebes †
a běží zas až na opačný konec, *
před jeho žárem nic se neschová.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Zvyšte se ještě, vy brány, zvětšte se pradávné vjezdy. Aleluja.
Ant. 2 Jak tvé příbytky jsou milé, Pane zástupů. Aleluja.
V tomto žalmu se připomíná především utrpení Páně. (Sv. Augustin)
2 Uslyš, Bože, moje naříkání, *
před hrůzami nepřátel mě zachraň!
3 Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, *
dorážením těch, kdo pášou křivdy! –
4 Jazyky si brousí jako meče, *
zlými slovy střílejí jak šípy,
5 ze zálohy stihnou nevinného, *
zasáhnou ho náhle, neviděni.
6 Odhodlaně kují zhoubné plány, †
kopou jámy, tajně kladou léčky, *
říkají si: „Kdo nás může vidět,
7 kdo prohlédne utajený záměr?" †
Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, *
do hlubiny člověkova srdce. –
8 Bůh je věru stihne svými šípy, *
rány zasáhnou je znenadání.
9 Dá jim padnout za ten jejich jazyk, *
každý nad nimi jen kývne hlavou.
10 Všichni lidé zachvějí se bázní, †
budou mluvit o zásahu Páně, *
neboť rozpoznají jeho dílo. –
11 Spravedlivý raduje se z Pána, †
utíká se k němu, jím se chlubí *
každý, kdo je upřímného srdce.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Jeruzalém, pocházející shora, je svobodný – a je to naše matka. (Gal 4, 26)
1 Miluje Pán, co založil na svaté hoře: *
2 siónské brány nad všechna jákobská sídla. –
3 Ty město Boží, sám praví na tvoji slávu: *
4 „Rahab i Bábel přičítám k těm, co mě znají!
Hle, Filišťané, Tyrští i Etiopané, *
ti všichni v něm jsou narozeni.
5 Vpravdě však Sión každý nazývá: Matko!“ *
Protože ten si zbudoval Svrchovaný. –
8 Do svitku vpisuje Pán, když národy sčítá: *
„Ti všichni jsou v něm narozeni.“
7 Jako v tanci se radují, kdo v tobě žijí: *
„Všechny prameny mé spásy jsou v tobě.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
PRVNÍ ČTENÍ
V roce:
Z prvního listu svatého apoštola Petra
Nechte všeho, co je špatné, každou neupřímnost, přetvářku, závist a všechno pomlouvání; jako novorozené děti žádejte duchovní, nefalšované mléko,
abyste jím rostli ke spáse. Vždyť jste okusili, jak dobrý je Pán.
K němu přistupujte, k živému kameni, který lidé sice odhodili, ale který je v Božích očích vyvolený a vzácný, a vy sami se staňte živými kameny pro duchovní chrám,
svatým kněžstvem, které přináší duchovní oběti, Bohu příjemné skrze Ježíše Krista. V Písmu o tom stojí: Hle, kladu na Sión kámen vyvolený a vzácný,
kámen nárožní. Kdo v něj uvěří, jistě nebude zklamán.
Vám tedy, protože věříte, přináší čest, ale těm, kdo nevěří, je to kámen, který lidé při stavbě odhodili, ale právě on se stal kvádrem nárožním, kamenem, na který
se naráží, balvanem, přes který se klopýtá. Narážejí na něj, protože odmítli přijmout víru. K tomu také byli určeni. Vy však jste rod vyvolený,
královské kněžstvo, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví, abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal ten, který vás povolal ze tmy
ke svému podivuhodnému světlu. Kdysi jste nebyli jeho lid, teď však jste lid Boží, žili jste bez milosrdenství, teď však se jeho milosrdenství na vás projevilo.
Milovaní, jako cizince a přistěhovalce vás napomínám: zdržujte se tělesných žádostí, protože ony bojují proti duši. Veďte mezi pohany vzorný život.
Oni sice o vás mluví jako o špatných lidech, ale když budou pozorovat, že konáte dobro, budou velebit Boha v den navštívení.
Kvůli Pánu se podřizujte každému lidskému zřízení: ať už je to král jako svrchovaný vládce, nebo místodržitelé, kteří jsou od něho posíláni trestat
zločince a vyznamenávat ty, kdo jednají správně. Vždyť tak to chce Bůh, abyste svým dobrým chováním umlčovali nevědomost nerozumných lidí. Jednejte
jako lidé svobodní, a ne jako lidé, kteří svobodou zakrývají svou špatnost, ale chovejte se jako Boží služebníci. Všechny ctěte, bratry milujte, Boha
se bojte, krále mějte v úctě.
RESPONSORIUM
Z Prvé knihy Královské
Šalamoun svolal k sobě přední muže izraelské, náčelníky kmenů, knížata rodu izraelských synů do Jeruzaléma, aby přinesli archu Hospodinovy
smlouvy z Davidova města, ze Siónu. Shormáždili se tedy ke králi Šalomounovi višchni izraelští muži ve svátek v měsíci Etanim, to je v sedmém
měsíci. Když přijeli všichni izraelští přední muži, kněží vzali archu a přenesli Hospodinovu archu, stánek schůzky a všechno posvátné náčiní,
které bylo ve stánku. Přenášeli je kněží a levité.
Jakmile kněží opustili svatyni, naplnil Hospodinův dům oblak, takže kněží nemohli kvůli oblaku konat službu, poněvadž Hospodinova velebnost
naplnila Hospodinův dům. Tehdy pravil Šalomoun: "Hospodin se rozhodl, že bude přebývat v temném oblaku; proto jsem ti vystavěl dům jako příbytek,
místo, kde bys bydlel navěky."
Pak se Šalomoun postavil před Hospodinův oltář v přítomnosti celého shromáždění Izraele, roztáhl své dlaně k nebi a řekl: "Hospodine, Bože Izraele, není Boha nahoře na nebi ani dole na zemi podobného tobě. Zachováváš smlouvu a přízeň svým služebníkům, kteří chodí před tebou celým svým srdcem. Ty jsi zachoval svému služebníku, mému otci Davidovi, to, co jsi mu přislíbil. Vlastními ústy jsi přislíbil a vlastní rukou jsi to naplnil, jak je dnes zřejmé. Nyní, Hospodine, Bože Izraele, zachovej svému služebníku, mému otci Davidovi, to, co jsi mu přislíbil slovy: Nebude přede mnou vyhlazen následník rodu, jenž bude sedět na izrelském trůnu, budou-li ovšem tvoji synové dbát na svou cestu, aby přede mnou chodili, jako jsi chodil přede mnou ty. Nyní tedy, Bože Izraele, nechť se prokáže spolehlivost tvého slova, které jsi pormluvil ke svému služebníku, mému otci Davidovi. Což skutku může Bůh bydlet na zemi? Hle, nebe a nebesa nebes tě nemohou obsáhnout, tím méně tento dům, který jsem zbudoval. Obrať se k modlitbě svého služebníka a k jeho prosbě, Hospodine, můj Bože, a vyslyš jeho volání a modlitbu, kterou tvůj služebník dnes k tobě vznáší. Tvé oči a't jsou upřené na tento dům v noci i ve dne, na místo, o němž jsi řekl: Zde bude mé jméno! Vyslyš modlitbu, kterou se tvůj služebník modlí na tomto místě. Vyslyš prosbu svého služebníka i svého izraelského lidu, kdykoli se budou modlit na tomto místě. Vyslyš na místě, kde trůníš, v nebi, vyslyš a odpusť!"
RESPONSORIUM
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
Přišel jeden ze sedmi andělů, kteří měli sedm misek plných sedmi posledních ran. Anděl ke mně promluvil: "Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu!"
Přenesl mě v duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město, Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha a září Boží vznešeností.
Jiskřilo jako nejvzácnější kámen, jako křišťálově průhledný jaspis. Mělo silné a vysoké hradby s dvanácti branami, na nich dvanáct andělů a
jména nadepsaná na nich jsou jména dvanácti izraelských kmenů. Tři brány ležely k východu, tři brány k severu, tři brány k jihu a tři brány
k západu. Městské hradby mají dvanáct základních kamenů a na nich dvanáct jmen dvanácti Beránkových apoštolů.
Ten, který se mnou mluvil, měl zlatý měřící rákos, aby změřil město, jeho brány a jeho hradby. Město je rozloženo do čtverce: je stejně dlouhé
i široké. Tímto rákosem změřil město a napočítal dvanáct tisíc honů; jeho délka, šířka i výška jsou stejné.
Změřil také jeho hradby: sto čtyřiačtyřicet loket lidské míry, které užil i anděl. Stavivem jeho hradeb byl jaspis, město samo však bylo
z ryzího zlata podobného čirému sklu.
Základy městských hradeb byly vyzdobeny drahými kameny všeho druhu. První kámen byl jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd,
pátý sardonyx, šestý sardis, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint, dvanáctý ametyst.
A dvanáct bran bylo dvanáct perel: každá brána byla vytvořena z jediné perly. Náměstí ve městě bylo z ryzího zlata, průzračného jako sklo.
Chrám jsem v něm však neviděl, neboť Pán Bůh vševládný a Beránek – to je jeho chrám. A toto město nemá zapotřebí ani slunce, ani měsíce, aby ho osvětlovaly,
protože ho ozařuje Boží velebnost. Jeho světlem je Beránek. Národy půjdou v jeho světle, pozemští králové přinesou do něho svoji slávu.
Jeho brány nebudou ve dne zavřeny – noc tam totiž vůbec není.
Slávu a bohatství národů vnesou do něho. Nic poskvrněného však do něho nevejde, žádný, kdo se dopouští ohavností a lží, ale jen ti,
kdo jsou zapsáni v Beránkově knize života.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Jedno z těchto dvou:
Z homilií kněze Órigena na knihu Jozue
My všichni, kdo věříme v Krista Ježíše, jsme nazýváni živými kameny. V Písmu se totiž prohlašuje: I vy jste živé kameny, z nichž se staví
duchovní chrám, abyste byli svatým kněžstvem a přinášeli duchovní oběti, pro Ježíše Krista milé Bohu.
Jak víme z vlastní zkušenosti s obyčejnými pozemskými kameny, do základů se nejprve kladou ty kvádry, které jsou pevnější a mohutnější,
aby se na ně dalo spolehnout, že unesou tíhu celé budovy. Jistě si domyslíš, že některé živé kameny jsou zase určeny pro základy stavby duchovní.
A kdepak jsou ti, co tvoří základy? Apoštolové a proroci. Neboť takto nás o tom poučuje sám Pavel: Jste postaveni na základech apoštolů
a proroků a úhelným kamenem je sám náš Pán Ježíš Kristus.
Abys ovšem byl, milý posluchači, co nejvhodněji připraven ke stavbě této budovy, abys byl vybrán za jeden z kamenů co nejblíže základům, uvědom
si, že vlastním základem této stavby, kterou jsme právě popsali, je sám Kristus. Neboť apoštol Pavel mluví takto: Nikdo totiž nemůže položit
jiný základ nežli ten, který je už položen, a tím je Ježíš Kristus. Takže blaze těm, kdo zbudovali své bohulibé a svaté stavby na tomto
výtečném základu!
Avšak v této chrámové budově musí být také oltář. A já si myslím, že každý z vás, živých kamenů, je k tomu způsobilý, a že kdo je připravený dlít
na modlitbách, ve dne v noci přednášet Bohu naléhavé prosby a předkládat mu oběti svých modliteb, každý takový patří k těm, z nichž Ježíš staví
oltář.
A teď si všimni, jaké znamenité vlastnosti by měly ty oltářní kameny mít. Jak řekl zákonodárce Mojžíš, praví Písmo, oltář se má vybudovat
z neporušených kamenů, kterých se nedotklo železo. Kdo je to ty neporušené kameny? Snad by těmi neporušenými a nedotčenými kameny mohli být
svatí apoštolové, svou jednomyslností a svorností všichni společně tvořící jeden oltář. O nich se přece uvádí, že když se všichni svorně modlili,
jako jedněmi ústy volali: Pane, ty znáš srdce všech.
Také my se aspoň snažme, abychom všichni svorně říkali totéž, abychom byli jedné mysli, abychom nekonali nic v řevnivosti ani pro lichou slávu, ale
abychom setrvávali v jednotě smýšlení a měli vždycky stejný názor, abychom byli dokonce i my způsobilí stát se oltářními kameny.
RESPONSORIUM
Nebo:
Z kázání svatého biskupa Augustina
Příčinou tohoto slavnostního shromáždění je posvěcení domu modlitby. Tento dům je tedy domem našich modliteb a my sami jsme domem Božím.
Jako Boží dům se v tomto čase budujeme a na konci času budeme posvěceni. Budova, to jest její stavba, znamená namáhavou práci, posvěcení
už jenom radost.
Totéž, co se dálo s touto stavbou, když rostla, děje se i nyní, když se shromažďují ti, kdo věří v Krista. Svou vírou totiž jako bychom v lesích
káceli dřevo a ve skalách lámali kámen, a když nás vyučují před křtem, potom křtí a vedou k Bohu, jakoby nás ruce dělníků a řemeslníků otesávaly,
seřizovaly a urovnávaly.
Dům Páně se ovšem nebuduje, jestliže věřící neváže láska. Kdyby se trámy a kameny vzájemně nespojovaly podle přesného plánu, kdyby do sebe
nenásilně nezapadaly, kdyby v sobě v oněch vazbách málem jakoby nenacházely zalíbení, nikdo by do takové budovy ani nevkročil. Když přece vidíš,
jak se krásně váže u některé budovy dřevo s kamenem, klidně vejdeš a nebudeš se bát, že se zřítí.
A tak když chtěl Kristus Pán k nám přijít a bydlet v nás, jako by už při stavbě tohoto příbytku říkal:
Přikázání nové vám dávám: Milujte se navzájem. Dávám vám přikázání, říká. Byli jste totiž až dosud zchátralí, ani příbytek jste mi ještě nevystavěli,
byli jste v troskách. Ale chcete-li z trosek povstat a uniknout sešlosti, milujte se navzájem.
Uvažte také, moji milovaní, že podle předpovědí a zaslíbení se tento dům dosud po celém okrsku zemském buduje. Když se totiž po návratu
z babylónského zajetí budoval jeruzalémský chrám, zpívalo se tehdy, co čteme v jednom žalmu: Zpívejte Pánu novou píseň, zpívejte Pánu všechny země.
Co bylo pro žalmistu novou písní, to Pán nazval novým přikázáním. Vždyť co vyjadřuje nová píseň, ne-li novou lásku?
Kdo miluje, ten rád zpívá. Takže z pěvcova hlasu poznáváme vroucnost svaté lásky.
Totéž, co vidíme, že se zde hmotně uskutečnilo ve vybudování stěn, ať se duchovně uskutečňuje v našem srdci, a totéž, co zde vidíme
vybudované z kamene a ze dřeva, ať se působením Boží milosti dokoná i v nás.
Především tudíž děkujme Hospodinu, našemu Bohu, neboť od něho pochází všechno nejlepší, co jsme dostali, a každý dokonalý dar, opravdu
vroucím srdcem chvalme jeho dobrotu, neboť on vnukl do duše svých věrných, aby postavili tento dům modlitby, on v nich probudil nadšení
a opatřil pomoc; a pomohl jim změnit odhodlání dobré vůle ve skutek. Bůh přece ve svých věrných působí, že chtějí a konají, co se mu líbí.
A proto je to Bůh, kdo toto všechno sám započal a také dokončil.
RESPONSORIUM
MODLITBA
V kostele, který slaví výročí vlastního posvěcení:
Bože, připomínáme si dnes výroční den posvěcení tohoto kostela, ve kterém se shromažďujeme, abychom tě chválili; vyslyš naše prosby a stůj při nás, abychom ti zde sloužili vždy s čistým srdcem a stále plněji zakoušeli, že se na nás uskutečňuje spása. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Mimo kostel, který slaví výročí vlastního posvěcení:
Bože, ty si z nás jako z živých kamenů buduješ svůj duchovní chrám; rozmnož ve své Církvi působení svého Ducha, aby tvůj věrný lid dorůstal do plnosti, kterou bude mít u tebe v nebi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nebo:
Bože, ty přicházíš k těm, kteří tě milují, a zůstáváš s nimi; dej, ať lid, shromážděný ve tvém jménu, má k tobě úctu a lásku, ať ochotně plní tvou vůli a dojde do zaslíbené nebeské vlasti. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
RANNÍ CHVÁLY
HYMNUS
Kristus Pán byl seslán z nebe,
aby kvádrem nárožním
dvou zdí nosných chrámu stal se
on základem společným:
na něm stojí Sión v nebi,
náš je vírou spojen s ním.
Celá ona obec Boží,
milá Bohu věčnému,
jásá, zpívá, chválou hoří,
všude šíří ozvěnu
chvalozpěvů, v nichž se koří
Bohu trojjedinému.
V tomto našem chrámu vzýván,
Bože, všech se ujímej,
zde otcovskou láskou veden
naše prosby přijímej,
a své hojné požehnání
všem svým věrným udílej.
Dej, ať dosáhnou zde všichni
vyslyšení proseb svých,
z darů těch se věčně těší,
až ke sborům blažených
smí branami ráje vstoupit
v mír tvých sídel nadhvězdných.
Slávu Bohu nejvyššímu
vždy ať volá lidský hlas,
stejnou Otci, stejnou Synu
i Duchu, jenž blaží nás,
úcta, moc buď Hospodinu
na věky, po všechen čas. Amen.
Ant. 1 Můj dům ať je domem modlitby. Aleluja.
Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.
2 Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
po tobě žízní celá má duše,
po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
tak jako vyprahlá žíznivá země.
3 Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
abych moh' vidět tvou moc a tvou slávu!
4 Vždyť tvá milost je lepší než život, *
proto mé rty ti zpívají chválu. –
5 Tak tě chci velebit, co živ budu, *
ve jménu tvém jenom ruce spínat.
6 Duše má bude jak morkem se sytit, *
jásavě budou tě chválit má ústa.
7 Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
rozjímám o tobě za nočních bdění,
8 neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
v stínu tvých křídel radostně plesám. –
9 Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
ty mě svou pravicí podpíráš mocně.
10 [Kdo však mi bez příčin záhubu strojí,*
ti se propadnou do hlubin země,
11 ti budou vydáni napospas meči,*
ti se kořistí šakalů stanou.
12 Král pak se bude radovat v Bohu, +
oslaven bude, kdo přísahal na něj,*
protože lhářům se zacpou ústa.]
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
52 Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců, *
chvályhodný, slavný a vyvýšený na věky. –
Požehnané je tvé slavné a svaté jméno, *
chvályhodné a vyvýšené na věky. –
53 Požehnaný jsi ve svatém chrámě své slávy, *
nejvýš chvályhodný a slavný na věky. –
54 Požehnaný jsi na trůně svého království, *
nejvýš chvályhodný a slavný na věky. –
55 Požehnaný jsi, který shlížíš do bezedných propastí †
a vládneš nad cheruby, *
chvályhodný a vyvýšený na věky. –
56 Požehnaný jsi na nebeské obloze, *
chvályhodný a slavný na věky. –
57 Všechna Boží díla, dobrořečte Pánu, *
chvalte a vyvyšujte ho na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Synové Církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychios)
1 Zazpívejte Pánu novou píseň, *
ať zní jeho chvála v obci zbožných!
2 Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
děti Siónu ať Krále chválí!
3 Slaví jeho jméno v chorovodech, *
na bubny a citery mu hrají!
4 Pán v svém lidu našel zalíbení, *
vítězstvím on věnčí ponížené.
5 Ať se věrní mocně zaradují, *
ať i na svých ložích zaplesají! –
6 V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
v ruce jílec dvousečného meče,
7 aby mohli pohanům se pomstít, *
aby vyřkli tresty nad národy,
8 uvázali v pouta jejich krále, *
do okovů jejich přední muže,
9 naplnili na nich psané právo. *
To je oslavou všech jeho zbožných.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
KRÁTKÉ ČTENÍ
PROSBY
Církev je Boží chrám zbudovaný na Kristu, v němž máme přístup k Otci v jednom Duchu jako členové Boží rodiny. Volejme proto společně:
BOŽE, POSVĚCUJ SVOU CÍRKEV.
Bože, ty pečuješ o Církev jako o svou vinici,
— očišťuj ji a ochraňuj, aby přinášela mnoho ovoce a naplnila celou zemi.
Pastýři věčný, ty chráníš a vodíš na pastvu své ovce,
— shromažďuj všechny národy ve své Církvi jako v jediném ovčíně.
Bože, ty rozséváš ve své Církvi slova věčného života,
— dej, ať semeno tvého slova vzklíčí a přinese stonásobný užitek.
Bože, ty buduješ svou Církev jako dům, ve kterém se shromažďuje tvůj lid,
— vytvářej z nás živé společenství, aby tvá Církev rostla k plnosti Kristově a jednou se zjevila jako
nebeský Jeruzalém.
Otče náš...
MODLITBA
V kostele, který slaví výročí vlastního posvěcení:
Bože, připomínáme si dnes výroční den posvěcení tohoto kostela, ve kterém se shromažďujeme, abychom tě chválili; vyslyš naše prosby a stůj při nás, abychom ti zde sloužili vždy s čistým srdcem a stále plněji zakoušeli, že se na nás uskutečňuje spása. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Mimo kostel, který slaví výročí vlastního posvěcení:
Bože, ty si z nás jako z živých kamenů buduješ svůj duchovní chrám; rozmnož ve své Církvi působení svého Ducha, aby tvůj věrný lid dorůstal do plnosti, kterou bude mít u tebe v nebi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nebo:
Bože, ty přicházíš k těm, kteří tě milují, a zůstáváš s nimi; dej, ať lid, shromážděný ve tvém jménu, má k tobě úctu a lásku,
ať ochotně plní tvou vůli a dojde do zaslíbené nebeské vlasti. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě
Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Místo žalmu 121 (122) se v dodatkovém cyklu žalmů může říkat žalm 128 (129)
Ant. dopoledne: Boží chrám je svatý: je to Boží pole, Boží stavba. Aleluja.
Přistoupili jste k hoře Siónu a k městu živého Boha, k nebeskému Jeruzalému. (Žid 12, 22)
1 Zaradoval jsem se, když mi řekli: *
„Vydáme se do Pánova domu.“
2 Už se naše nohy zastavily, *
Jeruzaléme, v tvých slavných branách. –
3 Jeruzaléme, jsi vybudován *
v pevné město, v sebe uzavřené!
4 Putují sem kmeny, kmeny Páně; †
tak to káže Izraeli zákon, *
aby jméno Páně oslavoval.
5 Zde jsou postaveny soudní stolce, *
pevné stolce Davidova domu. –
6 Pokoj vyproste pro Jeruzalém: *
Ať jsou v bezpečí, kdo milují tě!
7 Ať v tvých hradbách rozhostí se pokoj *
a v tvých domech bezpečí ať trvá! –
8 Pro blaho svých bratří a svých přátel *
stále budu říkat: Pokoj v tobě!
9 Pro dům Pána, jenž je naším Bohem, *
za tvůj zdar se stále budu modlit.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. dopoledne:
Boží chrám je svatý: je to Boží pole, Boží stavba. Aleluja.
Ant. v poledne:
Svatost utkvívá na tvém domě, Pane, po všechny věky věků. Aleluja.
Přistoupili jste k hoře Siónu a k městu živého Boha, k nebeskému Jeruzalému. (Žid 12, 22)
1 Zaradoval jsem se, když mi řekli: *
„Vydáme se do Pánova domu.“
2 Už se naše nohy zastavily, *
Jeruzaléme, v tvých slavných branách. –
3 Jeruzaléme, jsi vybudován *
v pevné město, v sebe uzavřené!
4 Putují sem kmeny, kmeny Páně; †
tak to káže Izraeli zákon, *
aby jméno Páně oslavoval.
5 Zde jsou postaveny soudní stolce, *
pevné stolce Davidova domu. –
6 Pokoj vyproste pro Jeruzalém: *
Ať jsou v bezpečí, kdo milují tě!
7 Ať v tvých hradbách rozhostí se pokoj *
a v tvých domech bezpečí ať trvá! –
8 Pro blaho svých bratří a svých přátel *
stále budu říkat: Pokoj v tobě!
9 Pro dům Pána, jenž je naším Bohem, *
za tvůj zdar se stále budu modlit.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Přistoupili jste k hoře Siónu a k městu živého Boha, k nebeskému Jeruzalému. (Žid 12, 22)
1 Zaradoval jsem se, když mi řekli: *
„Vydáme se do Pánova domu.“
2 Už se naše nohy zastavily, *
Jeruzaléme, v tvých slavných branách. –
3 Jeruzaléme, jsi vybudován *
v pevné město, v sebe uzavřené!
4 Putují sem kmeny, kmeny Páně; †
tak to káže Izraeli zákon, *
aby jméno Páně oslavoval.
5 Zde jsou postaveny soudní stolce, *
pevné stolce Davidova domu. –
6 Pokoj vyproste pro Jeruzalém: *
Ať jsou v bezpečí, kdo milují tě!
7 Ať v tvých hradbách rozhostí se pokoj *
a v tvých domech bezpečí ať trvá! –
8 Pro blaho svých bratří a svých přátel *
stále budu říkat: Pokoj v tobě!
9 Pro dům Pána, jenž je naším Bohem, *
za tvůj zdar se stále budu modlit.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
KRÁTKÉ ČTENÍ DOPOLEDNE
V.
Miluji, Pane, dům, kde býváš. Aleluja.
R.
Místo, kde sídlí sláva tvá. Aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ V POLEDNE
V.
Pokoj vyproste pro Jeruzalém. Aleluja.
R.
Ať jsou vbezpečí, kdo milují tě! Aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ ODPOLEDNE
V.
Vcházejte v jeho brány s díkem. Aleluja.
R.
Do jeho síní s chvalozpěvem. Aleluja.
MODLITBA
V kostele, který slaví výročí vlastního posvěcení:
Bože, připomínáme si dnes výroční den posvěcení tohoto kostela, ve kterém se shromažďujeme, abychom tě chválili; vyslyš naše prosby a stůj při nás, abychom ti zde sloužili vždy s čistým srdcem a stále plněji zakoušeli, že se na nás uskutečňuje spása. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Mimo kostel, který slaví výročí vlastního posvěcení:
Bože, ty si z nás jako z živých kamenů buduješ svůj duchovní chrám; rozmnož ve své Církvi působení svého Ducha, aby tvůj věrný lid dorůstal do plnosti, kterou bude mít u tebe v nebi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nebo:
Bože, ty přicházíš k těm, kteří tě milují, a zůstáváš s nimi; dej, ať lid, shromážděný ve tvém jménu, má k tobě úctu a lásku, ať ochotně plní tvou vůli a dojde do zaslíbené nebeské vlasti. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
HYMNUS
Jeruzalém, obec slavná,
zvaná míru zjevení,
na nebesích zbudovaná
ze živého kamení,
kolem sebe anděly má
jak panna sbor svatební.
Z nebe k sňatku sestupuje
v šatě nad sníh zářícím,
nedotčena oddána je
s Pánem světa nejvyšším;
ulice, zdi, vše se skvěje
na ní zlatem nejčistším.
Perlami jí září brány
otevřené dokořán
každému, kdo zásluhami
svými přiváděn je tam;
když pro Krista snášel rány
v Boží vůli odevzdán.
Otesány, obroušeny
vybrané ty kameny,
jsou na vhodná místa všechny
rukou Mistra vloženy,
by tvořily v chrámu stěny,
ladným slohem skloubeny.
Slávu Bohu nejvyššímu,
vždy ať vzdává lidský hlas,
stejnou Otci, stejnou Synu
i Duchu, jenž těší nás,
úcta, moc buď Hospodinu
na věky, po všechen čas. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Pán posvětil svůj příbytek – Bůh v jeho středu, proto se nezhroutí nikdy. Aleluja.
Dají mu jméno Emanuel, to znamená „Bůh s námi“. (Mt 1, 23)
2 Pán je nám útočištěm, je naší silou, *
projevil se nám největší pomocí v tísni.
3 Proto nemáme strach, ať země se třese, *
ať se kácejí hory do hlubin moře.
4 Ať jeho vody bouří a vlnami kypí, *
ať se tetelí pod jejich příbojem hory,
jen když Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *
když Bůh Jákobův je naším ochranným hradem. –
5 Řeka rameny Boží město blaží, *
chrání svatý příbytek Nejvyššího.
6 Bůh v jeho středu, proto se nezhroutí nikdy, *
s časným úsvitem Bůh mu na pomoc chvátá.
7 Běsnily národy, otřásaly se říše; *
zahřměl svým hlasem a rozsouvala se země. –
8 Ale Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *
jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem.
9 Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně, *
toho, jenž úžas šíří po celé zemi!
10 Válkám on činí přítrž až k hranicím země, *
luky a oštěpy láme, spaluje štíty.
11 „Ustaňte přece a ve mně uznejte Boha, *
jenž stojí nad všemi národy, nad celou zemí!“ –
12 Neboť Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *
jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pán posvětil svůj příbytek – Bůh v jeho středu, proto se nezhroutí nikdy.
Aleluja.
Ant. 2 Vydáme se s radostí do Pánova domu. Aleluja.
Přistoupili jste k hoře Siónu a k městu živého Boha, k nebeskému Jeruzalému. (Žid 12, 22)
1 Zaradoval jsem se, když mi řekli: *
„Vydáme se do Pánova domu.“
2 Už se naše nohy zastavily, *
Jeruzaléme, v tvých slavných branách. –
3 Jeruzaléme, jsi vybudován *
v pevné město, v sebe uzavřené!
4 Putují sem kmeny, kmeny Páně; †
tak to káže Izraeli zákon, *
aby jméno Páně oslavoval.
5 Zde jsou postaveny soudní stolce, *
pevné stolce Davidova domu. –
6 Pokoj vyproste pro Jeruzalém: *
Ať jsou v bezpečí, kdo milují tě!
7 Ať v tvých hradbách rozhostí se pokoj *
a v tvých domech bezpečí ať trvá! –
8 Pro blaho svých bratří a svých přátel *
stále budu říkat: Pokoj v tobě!
9 Pro dům Pána, jenž je naším Bohem, *
za tvůj zdar se stále budu modlit.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Pokud se zpívá, vkládají se i ta Aleluja v závorkách. Pokud se jen recituje, postačí říkat aleluja na začátku a na konci každé strofy
Kantikum
Beránkova svatba
Aleluja.
1 Vítězství, sláva a moc našemu Bohu, *
(R.
Aleluja.)
2 neboť jeho soudy jsou pravdivé a spravedlivé.
R.
Aleluja (aleluja).
Aleluja.
5 Chvalte našeho Boha všichni, kdo mu sloužíte, *
(R.
Aleluja.)
a kdo se ho bojíte, malí i velcí.
R.
Aleluja (aleluja).
Aleluja.
6 Pán, náš Bůh vševládný, se ujal království, *
(R.
Aleluja.)
7 radujme se; jásejme a vzdejme mu čest!
R.
Aleluja (aleluja).
Aleluja.
Neboť přišel čas Beránkovy svatby, *
(R.
Aleluja.)
a jeho nevěsta se připravila.
R.
Aleluja (aleluja).
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
3 Veliké a podivuhodné jsou tvé skutky, *
Pane, Bože vševládný!
Spravedlivé a věrné jsou tvé cesty, *
Králi věků. –
4 Kdo by ti, Pane, nevzdával úctu, *
kdo by neslavil tvé jméno?
Neboť ty jediný jsi svatý, †
a všechny národy přijdou a budou se před tebou klanět, *
protože se zjevily tvé spravedlivé soudy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
KRÁTKÉ ČTENÍ
PROSBY
Pokorně vzývejme našeho Spasitele, neboť on za nás položil svůj život a shromáždil nás ve své Církvi. Volejme k němu:
PANE, ROZPOMEŇ SE NA SVOU CÍRKEV.
Pane Ježíši, tys vybudoval svou Církev jako dům na skále,
— upevňuj a posiluj její víru a naději.
Pane Ježíši, z tvého probodeného boku vytryskla krev a voda, a tvé Církvi se otevřela studnice života,
— očišťuj a obnovuj Církev svými svátostmi.
Pane Ježíši, ty jsi přítomen uprostřed těch, kdo se shromažďují ve tvém jménu,
— vyslyš svou Církev, když se společně modlí.
Pane Ježíši, ty přebýváš se svým Otcem v těch, kdo tě milují,
— veď svou Církev k dokonalosti lásky.
Pane Ježíši, ty neodmítáš nikoho, kdo k tobě přichází,
— uveď všechny zemřelé do domu svého Otce.
Otče náš...
MODLITBA
V kostele, který slaví výročí vlastního posvěcení:
Bože, připomínáme si dnes výroční den posvěcení tohoto kostela, ve kterém se shromažďujeme, abychom tě chválili; vyslyš naše prosby a stůj při nás, abychom ti zde sloužili vždy s čistým srdcem a stále plněji zakoušeli, že se na nás uskutečňuje spása. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Mimo kostel, který slaví výročí vlastního posvěcení:
Bože, ty si z nás jako z živých kamenů buduješ svůj duchovní chrám; rozmnož ve své Církvi působení svého Ducha, aby tvůj věrný lid dorůstal do plnosti, kterou bude mít u tebe v nebi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nebo:
Bože, ty přicházíš k těm, kteří tě milují, a zůstáváš s nimi; dej, ať lid, shromážděný ve tvém jménu, má k tobě úctu a lásku, ať ochotně plní tvou vůli a dojde do zaslíbené nebeské vlasti. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie