Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | |||||
3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 |
10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 |
17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 |
24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
31 |
13. květen 2020, Středa
1. týden žaltáře
Doba velikonoční, 5. týden
Panny Marie Fatimské, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Imeldy Lambertiniové, panny, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
používat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Matěji, tys byl připojen
do sboru apoštolského
podivuhodným způsobem,
z úradku Boha moudrého.
Učedník zrádný odešel,
když osidlem si život vzal,
svou lásku Kristu odepřel
a čestného se místa vzdal.
Tobě však láska Kristova
tu jeho slávu navrátí,
kdy Duch jak slova Petrova,
tak i los k tobě obrátí.
Pověřen touto hodností
pohanům světlo přinášíš,
až do smrti, kdy vyznal jsi
svou krví Krista, jeho kříž.
Dej, apoštole blažený,
ať cestou, již Duch vyznačil,
jdem ochotně a s písněmi,
s hořícím srdcem v jasný cíl.
Buď sláva svaté Trojici,
kéž i nám dá s tvou pomocí
do jasu nebes vystoupit
a tam ji věčnou chválou ctít. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Jejich hlas prostupuje celou zemi, zní mluva nebes na sám konec světa. Aleluja.
Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)
2 O Boží slávě vypravuje nebe, †
obloha hlásá díla jeho rukou, *
3 den dni to říká, noc to šeptá noci. –
4 Není to ani řeč a nejsou slova: *
hovoří takto hlasem nepostižným.
5 Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
zní mluva nebes na sám konec světa, *
až tam, kde slunci vybudoval stan. –
6 Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
těší se jako běžec před závodem.
7 Vychází od jednoho konce nebes †
a běží zas až na opačný konec, *
před jeho žárem nic se neschová.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Jejich hlas prostupuje celou zemi, zní mluva nebes na sám konec světa. Aleluja.
Ant. 2 Budou mluvit o zásahu Páně, neboť rozpoznají jeho dílo. Aleluja.
V tomto žalmu se připomíná především utrpení Páně. (Sv. Augustin)
2 Uslyš, Bože, moje naříkání, *
před hrůzami nepřátel mě zachraň!
3 Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, *
dorážením těch, kdo pášou křivdy! –
4 Jazyky si brousí jako meče, *
zlými slovy střílejí jak šípy,
5 ze zálohy stihnou nevinného, *
zasáhnou ho náhle, neviděni.
6 Odhodlaně kují zhoubné plány, †
kopou jámy, tajně kladou léčky, *
říkají si: „Kdo nás může vidět,
7 kdo prohlédne utajený záměr?" †
Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, *
do hlubiny člověkova srdce. –
8 Bůh je věru stihne svými šípy, *
rány zasáhnou je znenadání.
9 Dá jim padnout za ten jejich jazyk, *
každý nad nimi jen kývne hlavou.
10 Všichni lidé zachvějí se bázní, †
budou mluvit o zásahu Páně, *
neboť rozpoznají jeho dílo. –
11 Spravedlivý raduje se z Pána, †
utíká se k němu, jím se chlubí *
každý, kdo je upřímného srdce.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Budou mluvit o zásahu Páně, neboť rozpoznají jeho dílo. Aleluja.
Ant. 3 Hlásají jeho spravedlnost, jeho slávu vidí národy. Aleluja.
Tento žalm mluví o spáse světa a o víře všech národů v Krista. (Sv. Atanáš)
1 Pán je král! Ty celá země jásej, *
radujte se, četné ostrovy!
2 Mrak a temnota jej zahalují, *
řád a právo drží jeho trůn.
3 Plamen ohně postupuje před ním, *
nepřátele vůkol spaluje.
4 Jeho blesky ozařují obzor, *
země při tom pohledu se chví.
5 Hory jako z vosku roztávají *
před Pánem, jenž vládne nad zemí.
6 Nebe hlásá jeho spravedlnost, *
jeho slávu vidí národy. –
7 Jak jsou zahanbeni, kdo ctí modly, †
bůžky marnými se honosí! *
Všichni bohové se před ním koří.
8 Uslyšel to Sión, raduje se, †
všechna judská města plesají *
nad výroky tvého soudu, Pane!
9 Povznesen jsi nad veškerou zemi, *
všechna božstva předčíš na výsost. –
10 Pán je přízniv těm, jimž zlo se příčí, †
životy svých věrných ochrání, *
vyprostí je z rukou bezbožníků.
11 Světlo svítí lidem spravedlivým, *
radost lidem srdce čistého.
12 Radujte se, spravedliví, v Pánu, *
jeho svaté jméno velebte!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Hlásají jeho spravedlnost, jeho slávu vidí národy. Aleluja.
V.
Chválili Pána a mluvili o jeho síle. aleluja,
O.
A o jeho podivuhodných skutcích. Aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Ze Skutků apoštolů
12Apoštolové konali mnoho znamení a zázraků v lidu. Všichni se jednomyslně shromažďovali v Šalomounově podloubí. 13Z ostatních se k nim nikdo neodvažoval připojit, ale lidé o nich mluvili s velkou úctou. 14Stále rostl počet mužů i žen, kteří přijímali víru v Pána. 15Dokonce i na ulici vynášeli nemocné a kladli je na lehátka, aby, až půjde Petr okolo, alespoň jeho stín padl na někoho z nich. 16Také z okolních měst se sbíhalo do Jeruzaléma mnoho lidí a přinášeli nemocné i trápené nečistými duchy; a ti všichni byli uzdravováni.
17Tehdy zasáhl velekněz a všichni jeho stoupenci, totiž saducejská strana. Byli plní žárlivosti,
18proto dali apoštoly zatknout a zavřít do veřejného žaláře. 19Ale anděl
Páně v noci dveře žaláře otevřel, vyvedl je ven a řekl: 20„Jděte, postavte se v chrámě a hlásejte lidu
všechna slova toho života.“
21Oni uposlechli, vešli časně ráno do chrámu a učili. Zatím se dostavil velekněz a jeho stoupenci. Svolali veleradu
i všechny izraelské starší a poslali služebníky do žaláře, aby je přivedli. 22Když tam však služebníci přišli, ve vězení
je nenalezli. Vrátili se tedy a hlásili: 23„Žalář jsme našli pečlivě uzavřený a stráž stát přede
dveřmi, ale když jsme otevřeli, nenašli jsme uvnitř nikoho.“
24Když velitel chrámové stráže a velekněží uslyšeli ta slova, byli na rozpacích, jak se to mohlo stát.
25Tu kdosi přišel a hlásil jim: „Muži, které jste uvěznili, jsou v chrámu a učí lid!“
26Odešel tedy velitel se svými lidmi a přivedli je, ale bez násilí. Měli totiž strach z lidu, že je bude kamenovat.
27Když služebníci přivedli apoštoly a postavili je před veleradu, začal je velekněz vyslýchat:
28„Přísně jsme vám přece přikázali, že v tom jménu už nesmíte učit. Přesto však Jeruzalém je plný toho vašeho učení
a chcete na nás přivolat pomstu za krev onoho člověka.“ 29Ale Petr a ostatní apoštolové na to řekli: „Více je třeba
poslouchat Boha než lidi. 30Bůh našich otců vzkřísil Ježíše, když vy jste ho pověsili na dřevo a zabili.
31Ale Bůh ho povýšil po své pravici jako vůdce a spasitele, aby Izraeli dopřál obrácení a odpuštění hříchů.
32A my jsme svědky těchto událostí, stejně i Duch Svatý, kterého Bůh dal těm, kdo ho poslouchají.“
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z homilií svatého biskupa Jana Zlatoústého na Skutky apoštolů
V těch dnech povstal Petr ve shromáždění učedníků a začal mluvit.1
Samozřejmě horlivý, jako ten, jemuž Kristus svěřil své stádo, a jako
první ve sboru apoštolů, vždycky se ujímá slova jako první: Bratři, někdo
z nás musí být vybrán.2 Nechává rozhodnout celé shromáždění, aby tak
zvýšil prestiž těch, kteří měli být vybráni, a zároveň aby se vyhnul
závisti, která by proti němu mohla vyvstat, neboť něco takového obvykle
vyvolává mnoho zla.
Proč to? Což nemohl někoho vybrat sám Petr? Jistěže mohl. Ale nečiní tak,
aby se nezdálo, že někomu nadržuje. Ostatně také ještě neměl svatého
Ducha. Vybrali tedy, říká se v Písmu, dva: Josefa, kterému se řikalo Barsabáš – příjmení měl Justus – a Matěje.3
Nevybral je Petr, nýbrž všichni.
Radu ovšem dal, ale ukázal, že nevychází z něho samého, nýbrž že již byla
vyslovena v dávném proroctví. On byl jenom zprostředkovatelem, nikoli
původcem myšlenky.
Měl to být někdo z těchto mužů, kteří byli s námi, říká Petr. Hle, jak
chce, aby to byli očití svědkové, přestože Duch teprve měl přijít; tak
velice mu to leželo na srdci.
Říká: Některý z těch mužů, kteří s námi chodili po celou tu dobu, kdy Pán
Ježíš mezi námi žil.4 Výslovně zdůrazňuje, že jde o ty, kdo s Ježíšem
bydleli, nejen že prostě byli jeho učedníky. Neboť zpočátku za ním šlo
mnoho lidí. Jen si uvědom, jak se praví o Ondřejovi, že byl jedním z těch
dvou, kteří slyšeli, co Jan říkal, a následovali Ježíše.5
Po celou tu dobu, říká se, kdy Pán Ježíš mezi námi žil, od Janova křtu. 6
Správně, neboť o tom, co se stalo předtím, nevěděl nikdo z vlastní
zkušenosti, o tom je poučil až Duch Svatý.
A pokračuje: Až do dne, kdy byl od nás vzat. Jeden z nich se musí spolu
s námi stát svědkem jeho zmrtvýchvstání.7 Říká pouze svědkem
zmrtvýchvstání, nikoli ještě něčeho jiného. Neboť věrohodnější byl ten,
kdo mohl říci: Ten, který jedl a pil, který byl ukřižován, ten vstal
z mrtvých. A tak nemusel být svědkem minulosti ani časů, které
následovaly, ani svědkem Ježíšových zázraků, jenom svědkem
zmrtvýchvstání. To ostatní totiž bylo známé a uznávané, kdežto
zmrtvýchvstání se událo v skrytu a věděli o něm pouze oni.
A všichni prosí společnými slovy: Pane, ty znáš srdce všech, ukaž.8 Znáš
ty, nikoli my. Vzývají patřičně toho, který zná každé srdce, neboť on si
měl vyvolit, nikdo jiný. A modlí se s naléhavou důvěrou, protože museli
vybrat jen jednoho. A neříkají: Vyber nám, ale ukaž nám toho vyvoleného,
kterého jsi vyvolil,9 neboť vědí, že v Bohu je všechno předem stanoveno.
Losovali tedy.10 Jako by se stále ještě domnívali, že nemohou sami ze
sebe provést volbu, a doufali, že takto dostanou nějaké Boží znamení.
1 srov. Sk 1, 15
2 srov. Sk 1, 21-22
3 Sk 1, 23
4 Sk 1, 21
5 srov. Jan 1, 40
6 Sk 1, 21-22
7 srov. Sk 1, 22
8 Sk 1, 24
9 Tamtéž
10 Sk 1, 26
RESPONSORIUM
KANTIKA
Ant. Pojďme a klaňme se tomu, který vstal z mrtvých, vždyť skrze kříž vzešla světu radost, aleluja.
První kantikum
Zvítězili Beránkovou krví. (Zj 12, 11)
Kdo tedy přichází z Edomu, *
z Borsy, v zářivém šatě,
nádherně zahalený ve svém plášti, *
a jde kupředu v plnosti své síly? -
"Jsem to já, jenž mluvím spravedlivě *
a mám moc, abych zachraňoval."
Odkud ta červeň na tvém plášti, *
proč jsi oblečený jako ten, kdo šlape v lisu? -
Sám jsem šlapal v kádi *
a z mužů mého lidu se mnou nebyl ani jediný.
A tak jsem je pošlapal ve svém hněvu, *
dupal jsem po nich ve svém rozlícení,
jejich krev stříkala na můj šat *
a potřísnil jsem si celý oděv. -
Neboť mám v srdci den hněvu, *
přichází rok mé odplaty.
Dívám se: nikdo, kdo by mi pomohl! *
Ukazuji svou úzkost: nikdo, kdo by mě podpořil!
Tu mi přišla na pomoc má paže, *
podpořila mě má rozlícenost.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Druhé kantikum
Kristus vstal z mrtvých třetího dne ve shodě s Písmem. (1 Kor 15, 4)
"Pojďte, vraťme se k Pánu. †
Rozdrásal, uzdraví nás; *
udeřil, obváže nám rány;
po dvou dnech nám dá nazpět život, †
třetího dne nás pozdvihne *
a budeme před ním žít.
Poznejme, snažme se poznat Pána; *
jeho příchod je jistý jako jitřenka;
přijde k nám jako prudká přeháňka, *
jako jarní déšť, jenž zavlažuje zemi." –
Co s tebou udělám, Efraime? *
Co s tebou udělám, Judo?
Vždyť vaše láska je jako ranní oblak, *
jako rosa, jež se brzy ztrácí.
Proto jsem je prostřednictvím proroků rozsekal na kusy †
zabil jsem je slovy svých úst *
a můj soud vyvstane jako světlo.
Neboť láska se mi líbí, a ne oběti, *
poznání Boha spíš než celopaly.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Třetí kantikum
Izaiáš prohlašuje o Izraeli: I kdyby bylo synů Izraele jako mořského písku, bude zachráněna jen malá část. (Řím 9, 27)
Proto na mne počkejte, je výrok Páně, *
v den, kdy povstanu jako žalobce;
neboť jsem nařídil, aby se sešly národy, *
shromáždila se království,
abych na vás vylil svou rozlícenost, *
veškerý žár svého hněvu.
Vždyť ohněm mé žárlivosti *
bude pohlcena celá země. -
Ano, tehdy dám národům čisté rty, †
aby všechny mohly vzývat jméno Páně *
a sloužit mu pod jediným jhem.
Z druhého břehu etiopských řek mi moji prosebníci *
přinesou můj obětní dar. –
Toho dne se už nebudeš stydět za všechny zlé skutky, *
jichž ses proti mně dopustil,
neboť z tvého středu odstraním *
tvé vítězoslavné povýšence
a přestaneš se naparovat *
na mé svaté hoře.
Uprostřed tebe ponechám *
jen pokorný a skromný lid. -
A ve jménu Páně bude hledat útočiště
zbytek Izraele.
Už se nebudou dopouštět nepravosti,
už nebudou říkat lež
v jejich ústech se už nenajde *
klamný jazyk. –
Budou však moc pást a odpočívat si,*
aniž by je kdo znepokojoval. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pojďme a klaňme se tomu, který vstal z mrtvých, vždyť skrze kříž vzešla světu radost, aleluja.
EVANGELIA
Slova svatého evangelia podle Lukáše
Učedníci vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak poznali Ježíše při lámání chleba. Když o tom mluvili,
stál on sám uprostřed nich a řekl jim: „Pokoj vám!“
Zděsili se a ve strachu se domnívali, že vidí ducha. Řekl jim: „Proč jste rozrušení a proč vám v mysli vyvstávají pochybnosti?
Podívejte se na mé ruce a na mé nohy: vždyť jsem to já sám! Dotkněte se mě a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti,
jak to vidíte na mně.“ A po těch slovech jim ukázal ruce a nohy. Pro samou radost však tomu pořád ještě němohli věřit a jen se
divili. Proto se jich zeptal: „Máte něco k jídlu?“ Podali mu kus pečené ryby. Vzal si a před nimi pojedl.
Dále jim řekl: „To je smysl mých slov, která jsem k vám mluvil, když jsem ještě byl s vámi: že se musí naplnit všechno, co
je o mně psáno v Mojžíšově Zákoně, v Prorocích i v Žalmech.“ Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu. Řekl jim: „Tak je psáno:
Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých a v jeho jménu bude hlásáno pokání, aby všem národům, počínajíc od Jeruzaléma,
byly odpuštěny hříchy. Vy jste toho svědky. Hle - já vám pošlu toho, koho slíbil můj Otec. Vy tedy zůstaňte ve městě, dokud
nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti.“
Vyvedl je pak směrem k Betánii, zvedl ruce a požehnal jim. A zatímco jim žehnal, odloučil se od nich a vznášel se k nebi.
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, svatý, svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, ty znáš srdce všech, tys přidružil svatého Matěje ke sboru apoštolů a také nás volá tvá láska,
abychom šli cestou, kterou jsi pro nás připravil; prosíme tě: provázej nás na jeho přímluvu svou milostí,
ať dojdeme do společenství tvých vyvolených v nebi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie