Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | |||
5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
6. leden 2020, Pondělí
2. týden žaltáře
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
používat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Když uzří Dítě králové,
padají v prach a dary své,
zlato i myrhu s kadidlem
mu nesou s láskou v srdci svém.
Všimni si, Hochu, pečlivě
odznaků říše, moci své.
Tvůj věčný Otec trojí cíl
poslání tvému předurčil.
Kadidlo sábské, zlatý dar
hlásají, že jsi Bůh a Král,
zatímco vonné myrhy drť
předvídá temný hrob a smrt.
Slavnější jsi všech velkoměst,
Betléme, jemuž dáno jest,
že narodit se v tobě směl
vtělený Bůh, náš Spasitel.
Jak proroci to hlásali
a v Písmě zaznamenali,
mu Otec – Tvůrce přikázal,
by vládu do svých rukou vzal.
Vládu nade vším, co kde jest,
nad zemí, moři, světy hvězd,
od východu až k západu,
od nebe k pekel základu.
Ježíši, tebe každý chval,
pohanům že ses ukázal,
i Otce, Ducha milosti,
po všechny věky věčnosti. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.
Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5, 5)
I
1 Nerozhořčuj se nad špatnými, *
neřevni na ty, kdo pášou zlo!
2 Zakrátko zvadnou jako tráva, *
uschnou jak bujná bylina. –
3 Důvěřuj v Pána a čiň dobro, *
pokojně, věrně v své zemi žij.
4 Jen v Pánu měj své potěšení: *
po čem tvé srdce touží, on dá. –
5 Svou cestu života svěř Pánu, *
důvěřuj, on už učiní své.
6 Jak světlu dá vzejít tvé spravedlnosti *
a tvému právu jak bílému dni. –
7 Tichý buď před Pánem, spolehni na něj, †
nežárli na toho, komu se daří, *
i když je přitom samá lest.
8 Přemáhej hněv a zanech záští, *
nezlob se, z toho roste jen zlo.
9 Zlí totiž budou vyhlazeni; *
kdo v Pána doufá, podrží zem. –
10 Jen ještě chvíli a bezbožník zmizí: *
pohleď, tu stál – a není ho již!
11 Kdežto pokorní obdrží zemi *
a hojný pokoj bude jim přán.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.
Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.
12 Bezbožník ukládá spravedlivému *
a zuby skřípe na něho.
13 Pán však se jeho úkladům směje, *
vidí už nadcházet jeho den. –
14 Hříšníci tasí svoje meče, *
k výstřelu napínají luk,
jen aby skláli ubožáka, *
pobili všechny pokojné.
15 Vnikne však jejich meč do jejich srdcí *
a jejich luky se přelomí. –
16 Lepší je trocha poctivcova *
než velké jmění bezbožných;
17 protože hříšným se přerazí paže, *
kdežto poctivé podepře Pán. –
18 Pán dobře zná život bezúhonných, *
dědictví jejich je na věky.
19 V neblahých dobách nebudou v hanbě, *
i za dnů hladu se nasytí. –
20 Zatímco bezbožní propadnou zkáze: *
vždyť všichni nepřátelé Páně
jsou jen jako to luční kvítí: *
zaniknou, odvanou jako dým. –
21 Hříšník se dluží, aniž co vrací; *
dobrý však z lásky rozdává.
22 Ti, jimž Pán žehná, zdědí zemi, *
ti, které proklel, vyhynou. –
23 Pán posiluje kroky toho, *
čí život se mu zalíbil.
24 Padne-li, ležet nezůstane, *
vždyť Pán ho drží za ruku. –
25 Ať mlád nebo k stáru, já nezažil nikdy, †
aby byl dobrý ponechán v bídě *
a jeho děti šly žebrotou.
26 Vždycky se slituje, potřebným půjčí, *
v dětech svých bude požehnán. –
27 Odvrať se od zlého, čiň jen dobré, *
zůstaneš takto na věky živ.
28 Vždyť Pán má lásku k spravedlnosti *
a neopouští svoje věrné;
zatímco nepoctiví zajdou, *
rod hříšných bude vyhlazen.
29 Jen spravedliví zdědí zemi, *
na věky na ní budou žít.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.
Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.
30 Ústa řádného mluví vždy moudře *
a jeho jazyk pravdivě.
31 V srdci si nese Boží zákon, *
krok jeho nezakolísá.
32 Za spravedlivým slídí hříšník *
a snaží se ho usmrtit.
33 Pán ho však nenechá napospas zlému, *
na soudu nedá ho odsoudit. –
34 Doufej v Pána, choď jeho cestou †
a povýší tě k držení země, *
záhubu hříšných uvidíš.
35 Znával jsem hříšného násilníka, *
jak pyšný cedr se vypínal:
36 přišel jsem podruhé – nebylo ho, *
hledal jsem jej a nenašel! –
37 Hleď na zbožné, hleď na poctivé: *
takovým patří budoucnost.
38 Bezbožní vesměs však dojdou zkázy, *
potomstvo hříšných vyhyne.
39 Sám Pán je spásou spravedlivých, *
v čas nouze jim je ochranou.
40 Pán jim dá pomoc a vysvobození *
za to, že v něho doufají.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.
V.
Nebe hlásá jeho spravedlnost.
O.
Jeho slávu vidí národy.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
1Duch Páně, duch Hospodinův, je nade mnou,
protože mě Hospodin pomazal,
poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným,
obvázat ty, jimž puká srdce,
oznámit zajatým propuštění,
svobodu uvězněným,
2hlásat Hospodinovo milostivé léto
a den pomsty našeho Boha,
potěšit všechny soužené,
3zarmoucené na Siónu obveselit,
dát jim věnec místo popela,
olej radosti místo smutku,
šat jásotu místo malomyslnosti.
Budou se nazývat „duby spravedlnosti“,
které Hospodin zasadil pro své oslavení.
4Vystavějí odvěké zříceniny,
zbudují sutiny ze starých časů,
obnoví zničená města,
opuštěná od mnoha pokolení.
5Ve vašich službách budou váš brav pást cizinci;
synové cizích národů budou vašimi rolníky a vinaři.
6Vy se však budete nazývat „Hospodinovi kněží“,
bude se vám říkat „Služebníci našeho Boha“.
Budete požívat bohatství národů
a honosit se jejich slávou.
7Místo své dvojnásobné potupy a pohany
budou nad svým údělem jásat;
proto obdrží dvojnásobný podíl ve své zemi,
budou mít věčnou radost.
8Neboť já, Hospodin, miluji právo,
nenávidím loupež a nepravost.
Věrně odměním jejich práci,
uzavřu s nimi věčnou smlouvu.
9Jejich rod bude známý mezi pohany
a jejich potomstvo uprostřed národů.
Kdo je spatří, všichni uznají:
„To je rod, jemuž Hospodin žehná!“
10Radostí budu jásat v Hospodinu,
má duše zaplesá v mém Bohu,
neboť mi oblékl roucho spásy,
oděl mě šatem spravedlnosti
jako ženicha okrášleného věncem,
jako nevěstu ozdobenou šperky.
11Jako země rodí rostlinstvo,
jako zahrada dává vzejít setbě,
tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti
a slávě před všemi národy.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého biskupa Petra Chryzologa
Ačkoliv samo tajemství vtělení Páně obsahovalo v sobě vždy jasné známky božství, přece to, že Bůh přijal lidské tělo, dnešní slavnost zjevuje a
odhaluje mnoha způsoby, aby smrtelný člověk, zahalený stále temnotami, z neznalosti neztratil to, co mohl přijmout a vlastnit výhradně
prostřednictvím milosti.
Neboť ten, který se chtěl pro nás narodit, nechtěl nám zůstat neznámým. Objasňuje to proto takovým způsobem, aby se veliké tajemství dobroty
nestalo příležitostí k velkému omylu.
Toho, kterého mudrc hledal zářícího mezi hvězdami, nalézá dnes plačícího v kolébce; toho, nad jehož skrytostí na nebesích se dlouho trápil,
obdivuje dnes mudrc objeveného v plénkách.
Dnes přemýšlí mudrc v hlubokém úžasu o tom, co tu vidí: na zemi nebe a zemi povznesenou k nebi, člověka v Bohu a Boha v člověku. Vidí, že ten,
jehož nemůže pojmout celý svět,1 je tu teď uzavřen v maličkém těle. A když to vidí, tajemnými dary vyznává, že věří a dál už nehloubá. Kadidlem
vyznává Boha, zlatem krále a myrhou jeho budoucí smrt.
Proto se pohan, který byl posledním, stal prvním.2 Protože vírou mudrců byl tehdy zasvěcen počátek víry pohanů.
Dnes vstoupil Kristus do řečiště Jordánu, aby smyl hřích světa. Sám Jan dosvědčuje, že kvůli tomu přišel:
Hle, beránek Boží, který snímá hříchy světa.3 Dnes drží otrok Pána, člověk Boha, Jan Krista. Drží ho proto, aby sám přijal odpuštění, ne,
aby je udělil.
Dnes zaznívá, jak říká prorok: Hlas Páně nad vodami.4 A jaký je to hlas? To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení.5
Dnes se vznáší nad vodami Duch Svatý v podobě holubice. To proto, aby se z tohoto znamení poznávalo – tak jako kdysi Noemova holubice zvěstovala,
že ustoupila potopa světa – že nyní skončilo trvající ztroskotání světa.
Tato holubice však nenese ratolest staré olivy jako ta Noemova, ale vylévá na hlavu původce naší spásy plnost
nového pomazání, aby se tak naplnilo, co prorok předpověděl: Proto tě pomazal Pán, tvůj Bůh, olejem radosti jak žádného.6
Dnes činí Kristus začátek nebeských znamení tím, že proměňuje vodu ve víno.7 Voda však měla být proměněna v tajemství krve, aby mohl Kristus
podávat pijícím čistý nápoj z nádoby svého těla. A tak se měla naplnit slova prorokova: Jak je vzácný můj překypující kalich!8
1 srov. 1 Král 8, 27
2 srov. Mt 19, 30
3 Jan 1, 29
4 Žl 28 (29), 3
5 Mt 3, 17
6 Žl 44 (45), 8
7 srov. Jan 2, 1 a násl.
8 srov. Žl 22 (23), 5 (Vulg.)
RESPONSORIUM
KANTIKA
Ant.Dají mu jméno Emanuel - to je "Bůh s námi".
První kantikum
V Kristu jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. (Kol 2, 3)
Pane, dej nám milost, v tebe doufáme. *
Buď naší spásou každé ráno a také naší spásou v době tísně.
Před hlučným lomozem utíkají národy, *
když povstáváš, prchají pohané
na všechny strany. -
Pán je vyvýšen, neboť trůní nahoře, *
zahrnuje Sión právem a spravedlností.
A bezpečím pro tvůj život bude toto: †
moudrost a znalost jsou bohatstvím, jež zachraňuje *
bázeň Páně, to je jeho poklad. -
Poslové pokoje hořce pláčí. *
Cesty jsou opuštěné, po cestách již nikdo nechodí,
porušila se smlouva, pohrdlo se svědky, *
na nikoho se nedbalo.
Nyní povstávám, říká Pán, *
nyní se vzpínám, nyní se zvedám.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Druhé kantikum
To zaslíbení platí vám i vašim dětem, ale také všem, kdo jsou ještě daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)
Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
Na Siónu se děsí hříšníci, *
a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –
Kdo jedná správně *
a mluví pravdu,
kdo pohrdá vyděračským ziskem *
a odmítá všechny úplatky,
kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –
Takový bude přebývat na výsostech, *
jako skála pevný bude jeho hrad.
Vždycky bude mít chleba, *
voda mu nevyschne nikdy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Třetí kantikum
Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Kol 2, 3)
Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
Smiluj se nad svým svatým městem, *
nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
a svůj lid svou slávou. -
Vydej svědectví svým prvním tvorům, *
splň proroctví učiněná tvým jménem.
Uspokoj ty, kdo v tebe doufají, *
ať jsou tví proroci hodnověrní.
Vyslyš, Pane, modlitbu svých služebníků *
podle Áronova požehnání tvému lidu.
A všichni na zemi ať poznají, *
že ty jsi Pán, věčný Bůh. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant.Dají mu jméno Emanuel - to je "Bůh s námi".
EVANGELIA
Slova svatého evangelia podle Jana
Ježíš se znovu zjevil svým učedníkům, a to u Tiberiadského moře. Zjevil se takto: Byli pohromadě Šimon Petr,
Tomáš zvaný Blíženec, Natanael z galilejské Kány, synové Zebedeovi a ještě jiní dva z jeho učedníků. Šimon Petr jim řekl: „Půjdu lovit
ryby.“ Odpověděli mu: „I my půjdeme s tebou.“ Vyšli tedy a vstoupili na loď, ale tu noc nic nechytili.
Když už nastávalo ráno, stál Ježíš na břehu, ale učedníci nevěděli, že je to on. Ježíš se jich zeptal: „Dítky, nemáte něco k jídlu?“
Odpověděli mu: „Nemáme.“ On jim řekl: „Hoďte síť na pravou stranu lodi, a najdete.“ Hodili ji tedy, a nemohli ji už ani utáhnout pro
množství ryb. Tu onen učedník, kterého Ježíš miloval, řekl Petrovi: „Pán je to!“ Jakmile Šimon Petr uslyšel, že je to Pán, přehodil
přes sebe svrchní šaty – byl totiž oblečen jen nalehko – a skočil do moře. Ostatní učedníci dojeli s lodi – nebyli od země daleko,
jen tak asi dvě stě loket, a táhli síť s rybami.
Když vystoupili na zem, viděli tam žhavé uhlí a na něm položenou rybu a chléb. Ježíš jim řekl: „Přineste několik ryb, které jste právě
chytili.“ Šimon Petr vystoupil a táhl na zem síť plnou velkých ryb, bylo jich sto třiapadesát. A přesto, že jich bylo tolik, síť se
neprotrhla. Ježíš je vyzval: „Pojďte snídat!“ Nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat „Kdo jsi?“ Věděli, že je to Pán.
Ježíš přistoupil, vzal chléb a dal jim, stejně i rybu. To bylo už potřetí, co se Ježíš zjevil učedníkům po svém zmrtvýchvstání.
MODLITBA
Modleme se:
Milosrdný Bože, tvá láska z nás učinila nové stvoření v Kristu: v něm se tvé božství
spojilo s naším lidstvím; dej, ať se mu stále více podobáme, aby se upevňovalo naše spojení
s tebou. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie