Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

25. září 2010
26. NEDĚLE BĚHEM ROKU

VIGILIE

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Čas půlnoci se přiblížil,
hlas proroka nás vybízí,
abychom Bohu, Otci všech,
i Synu pěli chvalozpěv.

A s nimi Duchu Svatému.
Vždyť Bohu trojjedinému
podstaty pouze jediné
vždy vzdávat chvály musíme.

V té době úzkost utkvěla
tím, že meč Zhoubce – anděla
se smrtí kosil v její tmě
prvorozence v Egyptě.

Věrným však je to spásná noc,
vždyť tentýž anděl neměl moc
použít svého trestu v ní
tam, kde zřel krve znamení.

Lkal hořce Egypt nad syny
tak hroznou smrtí zašlými.
Jen Izrael byl spokojen,
krví beránka ochráněn.

My jsme ten pravý Izrael,
chraňme se zla i nepřátel.
Chráněni krví Kristovou
sdílíme, Pane, radost tvou.

Dej, Králi, ať jsme hodni cti
i slávy tvého království,
ať smíme tebe též i my
velebit věčně písněmi. Amen.

Během dne:

Zdravíme den, slavný den našich dní,
přešťastný den, den Páně vítězný,
hodný toho, že jím jen radost zní,
    ze všech prvý!

Boží světlo slepým se zjevuje,
v něm peklo Pán kořisti zbavuje,
přemáhá smrt a s nebem smiřuje
    zemské nivy.

Když rozsudkem Vladaře věčného
na lidský rod jho hříchu dolehlo,
ty, Bože, dál člověka slabého
    v lásce chráníš.

Všemocný Bůh v hluboké moudrosti
mírnil svůj hněv svou dobrotivostí,
když celý svět do jícnu propasti
    řítil se již.

Vykupitel lidského plemene
vítězně jde z propasti pekelné,
na ramenou jehňátko ztracené
    k nebi nese.

Boží mír už se snáší na zemi
a Boží řád dosáhl splnění,
slávu Pána velebme písněmi
    v jasném plese.

V líbezný zpěv nebeské otčiny
vpadni, Církvi, písněmi vděčnými.
Aleluja ať hlasy vroucími
    tvůj lid pěje.

Vítězná pouť smrti je za námi,
ať naši hruď naplní plesání.
Buď světu mír, ať se ráj chválami
    rozechvěje. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, můj Bože, oděl ses krásou a vznešeností, jako pláštěm světlem se halíš, aleluja.

Žalm 103 (104)
Chvála Boha, Stvořitele

Když se někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo. (2 Kor 5, 17)

I

¹ Dobrořeč Pánu, chval jej, má duše! *
    Pane, můj Bože, jsi nadevše velký,
  oděný krásou a vznešeností, *
²   jako pláštěm světlem se halíš. –

  Nebesa pneš jak stanovou plachtu, *
³   síně své zbudovals nad vodami,
  z letících mračen si povoz činíš, *
    na křídlech větru se k zemi snášíš,
⁴ vichry si bereš za svoje posly, *
      plameny za své služebníky. –

⁵ V základech mocných jsi upevnil zemi, *
      takže až do věků nezakolísá.
⁶ Pramoře jako rouchem ji krylo, *
      vody stály až nad horami. –
⁷ Před tvou hrozbou stáhly se zpátky, *
      prchaly před hlasem tvého hromu.
⁸ Vzestouply do hor, do dolin klesly, *
      na místa, která ty jsi jim určil.
⁹ Dal jsi jim hranici, přes kterou nesmí, *
      aby zas nemohly zaplavit zemi. –

¹⁰ Pramenům kázal jsi v potocích stékat, *
      v údolích mezi horami plynout.
¹¹ Všechnu zvěř polní napájejí, *
      divocí osli hasí v nich žízeň.
¹² Při nich pak hnízdí nebeské ptactvo, *
      větvovím stromů zní jeho zpěv.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, můj Bože, oděl ses krásou a vznešeností, jako pláštěm světlem se halíš, aleluja.

Ant. 2 Pán vydává ze země chléb i víno, jež člověku potěší srdce, aleluja.

II

¹³ Z oblačných sídel napájíš hory, *
      vláhu z tvých komor zem dosyta pije.
¹⁴ Dáváš růst píci, jíž stáda se živí, *
      rostlinám, které jsou k užitku lidem;
  vydáváš pro ně ze země chléb, *
¹⁵   který dodává člověku síly,
  víno, jež člověku potěší srdce, *
      že se mu tvář jak olejem svítí. –

¹⁶ Dosyta pije i stromoví Páně, *
      libánské cedry, jež sázel on sám.
¹⁷ V nich pak si ptáci stavějí hnízda, *
      v cypřiších domov si udělal čáp.
¹⁸ Horské štíty kamzíkům patří, *
      ve skalách jezevci našli si skryt. –

¹⁹ Měsíc jsi učinil měřidlem času, *
      slunce pak ví, kdy zapadat má.
²⁰ Když sešleš soumrak a setmí se na noc, *
      začne v ní obcházet divoká zvěř.
²¹ Lvíčata s řevem si žádají kořist, *
      od Boha čekají pokrm svůj.
²² Když slunce vychází, stáhnou se opět, *
      ulehnou do svých doupat a nor.
²³ Tehdy pak člověk vykročí k práci, *
      aby v ní setrval po celý den.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán vydává ze země chléb i víno, jež člověku potěší srdce, aleluja.

Ant. 3 Bůh se díval na všechno, co udělal, a bylo to velmi dobré, aleluja.

III

²⁴ Kterak jsou četná, Pane, tvá díla! †
      Všechno jsi stvořil a učinil moudře, *
      plna je tvého tvorstva zem.
²⁵ Tam moře mocné a velké a širé, †
      v něm se to hemží bezpočtem tvorů, *
      havěti drobné i velikých stvůr.
²⁶ Lodi jím plují, i leviatan, *
      stvořils jej, aby si ve vlnách hrál. –

²⁷ Na tebe čeká všechno a všichni, *
      že jim dáš obživu v pravý čas.
²⁸ A ty ji dáváš a oni si berou, *
      dobrem se sytí, když otevřeš dlaň.
²⁹ Skryješ-li před nimi tvář, tu se zděsí, †
      když jim odejmeš dech, oni hynou, *
      opět se vracejí ve svůj prach.
³⁰ Sešleš-li ducha, tvoří se noví: *
      tak zemi obnovuješ tvář. –

³¹ Ať trvá navěky sláva Páně, *
      ať se Pán raduje ze svých děl!
³² Země se zachví, když pohlédne na ni, *
      kouří se z hor, když jen se jich tkne.
³³ Pánu chci zpívat, co budu dýchat, *
      Bohu chci hráti, co budu živ.
³⁴ Kéž se mu zalíbí moje písně! *
      Já se chci v Pánu radovat! –

³⁵ Kéž jen by hříšní ze světa sešli, †
      kéž by už bezbožných nebylo nikde! *
      Dobrořeč Pánu, duše má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Bůh se díval na všechno, co udělal, a bylo to velmi dobré, aleluja.

V. Blahoslavené jsou vaše oči, že vidí.
R. A vaše uši, že slyší.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek listu svatého apoštola Pavla Filipanům

     ¹Pavel a Timotej, služebníci Krista Ježíše, všem věřícím křesťanům spolu s představenými a jáhny ve Filipech. ²Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista. ³Kdykoli na vás vzpomenu, děkuji svému Bohu ⁴a vždy ve všech svých modlitbách s radostí prosím za vás za všechny. ⁵Vždyť od prvního dne až do této chvíle mi pomáháte v rozšiřování evangelia. ⁶Jsem totiž přesvědčen, že ten, který ve vás toto dobré dílo začal, přivede ho ke konci ke dni Krista Ježíše. ⁷Je to jen správné, když o vás všech takto smýšlím. Vždyť vás nosím v srdci, protože vy máte účast v milosti mi svěřené, ať už ve vězení, anebo když hájím a utvrzuji evangelium. ⁸Ano, Bůh je mi svědkem, jak po vás po všech toužím láskou Krista Ježíše. ⁹A za to se modlím: ať stále víc a více roste vaše láska a  s ní i poznání a všestranný úsudek, ¹⁰abyste dovedli volit to lepší, čistotou jen zářili a byli bez hříchu pro onen den Kristův, ¹¹s plnou mírou dobrých skutků, vykonaných ve spojení s Ježíšem Kristem, k Boží chvále a slávě.

RESPONSORIUM

O. Ať stále víc a více roste vaše láska a s ní i poznání a všestranný úsudek, * abyste dovedli volit to lepší, čistotou jen zářili a byli bez hříchu.
V. Jsem přesvědčen, že ten, který ve vás dobré dílo začal, přivede ho ke konci ke dni Ježíše Krista. * Abyste dovedli volit to lepší, čistotou jen zářili a byli bez hříchu.

DRUHÉ ČTENÍ

Začátek listu svatého biskupa a mučedníka Polykarpa Filipanům

     Polykarp a jeho spolukněží Boží církvi ve Filipech: Budiž vám dána plnost milosrdenství a pokoj od Boha, vládce všeho a od našeho Spasitele Ježíše Krista.
     Velmi jsem se spolu s vámi zaradoval v našem Pánu Ježíši Kristu, že jste přijali příklady pravé lásky a dali jim doprovod. Konali jste svou povinnost, zvláště když byli spoutáni svatými pouty, která jsou korunou těch, jež Bůh, náš Pán, vpravdě vyvolil. Ve vás žije pevný kořen vaší víry až do dneška a nese plody v našem Pánu Ježíši Kristu, který za naše hříchy šel na smrt a kterého Bůh vzkřísil a zbavil bolestí smrti.¹ Třebaže ho ještě nevidíte, v něho věříte v nevýslovné a zářivé radosti,² v niž mnozí touží vejít; víte, že milostí jste spaseni, ne pro skutky,³ ale podle Boží vůle skrze Ježíše Krista.
     Mějte proto ochotnou mysl⁴ a služte Bohu v bázni⁵ a v pravdě. Zanechte prázdného tlachání a  omylu mnohých a věřte v toho, který našeho Pána Ježíše Krista vzkřísil z mrtvých a dal mu slávu⁶ a trůn po své pravici. Jemu jsou podřízení všichni tvorové na nebi i na zemi. Vše, co dýchá, mu slouží. On přichází jako soudce živých i mrtvých,⁷ jehož krev bude Bůh požadovat od těch, kteří v něho neuvěřili.
     Ten, který vzkřísil z mrtvých jeho, vzkřísí i nás,⁸ budeme-li činit jeho vůli, žít podle jeho přikázání a milovat to, co miloval on, když se budeme vyhýbat nespravedlnosti, lakotě, prospěchářství, pomluvám a lživému svědectví; když nebudeme odplácet zlo zlem, nadávku nadávkou,⁹ ránu ranou nebo kletbu kletbou; když budeme pamatovat na to, co učil Pán: Nesuďte a nebudete souzeni, odpouštějte a bude vám odpuštěno, buďte milosrdní a dojdete milosrdenství. Jakou mírou měříte, takovou se naměří vám;¹⁰ řekl též: Blahoslavení chudí a pronásledovaní pro spravedlnost, neboť jejich je království Boží. "^{11
     1} Sk 2, 24
     ² srov. 1 Petr 1, 8
     ³ srov. Ef 2, 8.9
     ⁴ 1 Petr 1, 13
     ⁵ Žl 2, 11 (Vulg.)
     ⁶ srov. 1 Petr 1, 21
     ⁷ srov. Sk 10, 42
     ⁸ srov. 2 Kor 4, 14
     ⁹ srov. 1 Petr 4, 9
     ¹⁰ srov. Mt 7, 1; Lk 6, 36-38
     ¹¹ srov. Mt 5, 3.10

RESPONSORIUM

O. Bůh nás spasil a povolal svým svatým povoláním, a to ne pro naše skutky, ale z vlastního rozhodnutí a pro svou milost, * kterou nám dal v Kristu Ježíši před dávnými věky.
V. Nikoli nám, Pane, nikoli nám, jen svému jménu zjednej slávu pro svoji lásku, pro svou věrnost. * Kterou nám dal v Kristu Ježíši před dávnými věky.

KANTIKA

Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.

První kantikum

Modlitba v nouzi

V Kristu jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. (Kol 2, 3)

Pane, dej nám milost, v tebe doufáme. *
    Buď naší spásou každé ráno a také naší spásou v době tísně.
Před hlučným lomozem utíkají národy, *
    když povstáváš, prchají pohané
    na všechny strany. -

Pán je vyvýšen, neboť trůní nahoře, *
    zahrnuje Sión právem a spravedlností.
A bezpečím pro tvůj život bude toto: †
    moudrost a znalost jsou bohatstvím, jež zachraňuje *
    bázeň Páně, to je jeho poklad. -

Poslové pokoje hořce pláčí. *
    Cesty jsou opuštěné, po cestách již nikdo nechodí,
porušila se smlouva, pohrdlo se svědky, *
    na nikoho se nedbalo.

Nyní povstávám, říká Pán, *
    nyní se vzpínám, nyní se zvedám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Druhé kantikum

Iz 33, 13-16

Bůh bude soudit spravedlivé

To zaslíbení platí vám i vašim dětem, ale také všem, kdo jsou ještě daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)

Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
    a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
Na Siónu se děsí hříšníci, *
    a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
    Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –

Kdo jedná správně *
    a mluví pravdu,
kdo pohrdá vyděračským ziskem *
    a odmítá všechny úplatky,
kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
    kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –

Takový bude přebývat na výsostech, *
    jako skála pevný bude jeho hrad.
Vždycky bude mít chleba, *
    voda mu nevyschne nikdy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Třetí kantikum

Sir 36, 11-17

Modlitba za Boží lid

Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Kol 2, 3)

Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
    nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
Smiluj se nad svým svatým městem, *
    nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
    a svůj lid svou slávou. -

Vydej svědectví svým prvním tvorům, *
    splň proroctví učiněná tvým jménem.
Uspokoj ty, kdo v tebe doufají, *
    ať jsou tví proroci hodnověrní.
Vyslyš, Pane, modlitbu svých služebníků *
    podle Áronova požehnání tvému lidu.
A všichni na zemi ať poznají, *
    že ty jsi Pán, věčný Bůh. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.

EVANGELIA

16, 1-20

Slova svatého evangelia podle Marka

Ježíš Nazaretský, ukřižovaný, byl vzkříšen

     Když bylo po sobotě, Marie Magdalská, Jakubova matka Marie a Salome nakoupily vonné oleje, aby šly Ježíše pomazat. Záhy zrána první den v týdnu přišly k hrobu, když právě vycházelo slunce. Říkaly si mezi sebou: "Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobky?" Když se podívaly, spatřily, že je kámen od hrobu odvalen. Byl totiž velmi veliký.
     Vešly do hrobky a uviděly tam na pravé straně sedět mladého muže oděného bílým rouchem - a polekaly se. On však jim řekl: „Nelekejte se! Hledáte Ježíše Nazaretského, ukřižovaného. Byl vzkříšen, není tady. Zde je to místo, kam ho položili. Ale jděte a povězte jeho učedníkům, i Petrovi: Jde před vámi do Galileje, tam ho uvidíte, jak vám řekl.“ Ženy vyšly z hrobky a daly se na útěk, protože na ně padl strach a úžas. A nikomu nic neřekly, protože se bály.
     Ježíš po svém zmrtvýchvstání ráno první den v týdnu se zjevil nejdříve Marii Magdalské, z které kdysi vyhnal sedm zlých duchů. Ona šla a oznámila to těm, kdo bývali s ním, ale teď truchlili a plakali. Ti, když slyšeli, že on žije a že ho viděla, tomu nevěřili.
     Potom se v jiné podobě zjevil dvěma z nich na cestě, když šli na venkov. Ti se vrátili a oznámili to ostatním, ale oni jim nevěřili.
     Konečně se zjevil i jedenácti apoštolům, když byli právě u stolu, a káral je pro jejich nevěru a tvrdost srdce, že nevěřili těm, kteří ho spatřili vzkříšeného. A řekl jim: „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu! Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen; kdo však neuvěří bude zavržen. Ty, kdo uvěří, budou doprovázet tato znamení: ve jménu mém budou vyhánět zlé duchy, budou mluvit novými jazyky, budou brát hady do ruky, a když vypijí něco smrtelně jedovatého, neuškodí jim to; na nemocné budou vkládat ruce, a uzdraví se.“
     Tak k nim Pán Ježíš mluvil. Potom byl vzat do nebe a zasedl po Boží pravici. Učedníci pak vyšli a všude kázali. Pán působil s nimi a potvrzoval jejich slova znameními, která je provázela.

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, svatý, svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

MODLITBA

Modleme se:

Bože, ty ukazuješ svou všemohoucnost nejvíce tím, že se smilováváš a nenecháváš nás bez pomoci; posiluj nás svou milostí, abychom vytrvale usilovali o dosažení toho, co nám slibuješ, a došli do nebeské slávy. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie