Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | |||||
3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 |
10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 |
17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 |
24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
31 |
7. srpen 2025, Čtvrtek
2. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 18. týden
Sv. Sixta II., papeže, a druhů, mučedníků, nezávazná památka
Sv. Kajetána, kněze, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
první večerní chvály
[Pro OP: Sv. Otce Dominika, kněze]
kompletář po prvních chválách
používat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Už východ skví se hvězdou dne,
vzývejme Boha pokorně,
aby nás všechny v dnešní den
při práci chránil před vším zlem.
Ať krotí jazyk uzdou svou,
ať se dnes hádky neozvou,
ať zacloní nám oči včas,
by nepily jed klamných krás.
Ať čistotou se tělo skví,
pryč s každou domýšlivostí,
ať zpupné tělo odzbrojí
půst v jídle, střídmost v nápoji.
Až pak se s uplynulým dnem
na prahu noci ocitnem,
kéž čisti odříkáním svým
chválíme Boha s nadšením.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.
V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)
I
2 Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
otcové naši nám vyprávěli
o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
v tom dávném čase rukou svou.
3 Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
národy potřels a jim jsi dal růst. –
4 Nedobyli si mečem tu zemi, *
nezvítězilo jejich rámě,
nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –
5 Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.
6 S tebou jsme zdolali nepřátele, *
tvým jménem deptáme protivníky. –
7 Na svém luku si nezakládám, *
nevděčím za vítězství meči:
8 tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
pokořils ty, kdo nás nenávidí.
9 Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
povždy jsme chválili tvé jméno.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.
Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.
10 Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
netáhneš, Bože, už do boje s námi.
11 Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
loupí nás ti, kdo nás nenávidí.
12 Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
mezi pohany rozptýlil jsi nás. –
13 Lacino prodáváš svůj národ, *
pramálo jsi tím prodejem získal.
14 Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
všem kolem dokola k hanbě a smíchu.
15 Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
pohané nad námi kývají hlavou. –
16 Stále svou hanbu mám před očima, *
studem se celý červenám v tváři,
17 slyším-li samou hanu a výsměch, *
vidím-li mstivého nepřítele.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.
Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.
18 A toto všechno dolehlo na nás, †
i když jsme na tebe nezapomněli, *
úmluvu s tebou neporušili,
19 naše srdce se neodvrátilo, *
nesešly naše kroky z tvé cesty,
20 a tys nás rozbil v šakalích místech, *
ty jsi nás zastřel temnotami. –
21 Kdybychom bývali zapomněli †
na svaté jméno svého Boha *
a vztáhli ruce k cizímu bohu,
22 což by to Bůh byl nezpozoroval? *
On přece zná všechny tajnosti srdce.
23 Pro tebe stále nás pobíjejí, *
jednají s námi jak s jatečním stádem. –
24 Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!
25 Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
bídu a strast naši zapomínáš?
26 Naše duše je sražena v prach, *
na zemi ulpělo naše tělo.
27 Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
v milosti své nás vysvoboď!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.
V.
Pane, ke komu půjdeme?
R.
Ty máš slova věčného života.
PRVNÍ ČTENÍ
Začátek knihy proroka Ozeáše
1.1Hospodinovo slovo, které uslyšel Ozeáš, syn Bériův, v době judských králů Uzijáha, Jotama, Achaze, Ezechiáše a v
době izraelského krále Jorobeama, syna Joašova.
2Začátek Hospodinovy řeči ústy Ozeáše.
3Hospodin řekl Ozeášovi: „Jdi a vezmi si ženu uvolněných mravů a měj s ní syny uvolněných mravů, neboť ustavičným mravním uvolněním se vzdaluje země od Hospodina.“ Odešel tedy a vzal si Gomeru, dceru Diblajimovu. Počala a porodila mu syna. Hospodin mu řekl:
4„Dej mu jméno 'Jizreel', neboť zanedlouho potrestám na Jehuově domu krveprolití v Jizreelu a ukončím království domu Izraele.
5Tehdy zlomím luk Izraele v údolí Jizreele.“
6Když opět počala a porodila dceru, řekl mu Hospodin: „Nazvi ji 'Bez milosrdenství', neboť se už nesmiluji nad domem Izraele, nebudu jim stále odpouštět;
7ale smiluji se nad domem Judy a vysvobodím je, protože jsem Hospodin, jejich Bůh; nevysvobodím je však lukem nebo mečem ani válkou, koňmi a jezdci.“
8Když odstavila dceru 'Bez milosrdenství', znovu počala a porodila syna.
9Hospodin řekl: „Dej mu jméno 'Nejste můj lid', neboť vy nejste můj
lid a já nejsem pro vás 'Ten, který jsem'!“
3.1Hospodin mi řekl: „Jdi znovu a miluj ženu, milovanou od jiného, cizoložnici, jako Hospodin miluje syny Izraele.
Oni se však obracejí k cizím bohům a milují koláče z vinných hroznů.“
2Koupil jsem si ji tedy za patnáct stříbrných a půldruhého korce ječmene
3a řekl jsem jí: „Dlouho budeš se mnou zůstávat, nebudeš smilnit, nebudeš patřit jinému, ale ani já nevejdu k tobě.“
4Neboť dlouho zůstanou synové Izraele bez krále, bez knížete, bez oběti, bez posvátného sloupu, bez bohoslužebného roucha a bez soch bůžků.
5Potom se však synové Izraele obrátí a budou hledat Hospodina, svého Boha, a Davida, svého krále, s bázní se budou utíkat k Hospodinu a jeho blahu na konci dob.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z traktátů Balduina, biskupa z Canterbury
Smrt je silná, může nás zbavit daru života. Láska je silná, může nám vrátit ještě lepší život.
Smrt je silná, může nám vzít schránku tohoto těla. Láska je silná, může vzít smrti její kořist a dát nám ji
zase zpět.
Smrt je silná a žádný člověk jí nemůže odolat. Láska je silná a může ji přemoci, otupit její zbraň, odrazit
její nápor, zrušit její vítězství. A dojde k tomu, až bude přemožena a uslyší slovo: Smrti, kdepak je tvoje vítězství? Smrti, kdepak
je tvůj bodec?1
Silná jako smrt je láska,2 protože Kristova láska přináší smrti smrt. Proto praví: Budu tvou smrtí,
ó smrti, budu tvou ranou, podsvětí.3 Ovšem také láska, kterou my milujeme Krista, i ta je silná jako smrt. Je totiž také něčím jako
smrt, protože láskou starý život hasne, hříchy mizí a mrtvé skutky jdou stranou.
Tato naše láska ke Kristu, jakkoli se nemůže rovnat jeho lásce k nám, přece se jí v něčem podobá, je jejím
obrazem a podobenstvím. Neboť on dříve miloval nás4 a příkladem lásky, který nám dal, se stal naší pečetí, která nám vtiskuje
jeho podobu; pozemskou podobu odkládáme a bereme na sebe nebeskou;5 jako jsme sami milováni, tak milujeme i my jeho. Tak nám zanechal
příklad, abychom šli v jeho stopách.6
Proto říká: Polož mě jako pečeť na své srdce.7 Jako kdyby řekl: Miluj mě, jako já miluji tebe. Měj mne
stále ve své mysli, ve své paměti, ve své touze, ve svém vzdychání, nářku i vzlykotu. Měj na paměti, člověče, jak jsem tě stvořil, jak
jsem tě nad ostatní stvoření vyvýšil, jakou hodností jsem tě poctil, jakou slávou a ctí jsem tě ověnčil, jak jsem tě postavil jen málo za
anděly a jak jsem ti všecko položil k nohám.8 Měj na paměti nejen, co jsem ti učinil, ale jaké utrpení a jakou pohanu jsem pro tebe snášel.
A řekni sám, zdali se ke mně nechováš nespravedlivě, když mne nemiluješ. Vždyť kdo tě miluje tak jako já? Což jsem to nebyl já, kdo tě
stvořil? Což jsem to nebyl já, kdo tě vykoupil?
Zbav mě, Pane, mého kamenného srdce, zbav mě srdce tvrdého a neobřezaného a dej mi srdce nové, srdce z masa,
srdce čisté.9 Ty, který srdce očišťuješ a očištěné miluješ, vezmi si mé srdce a zabydli se v něm, pevně je drž a naplň je, ty výšino nad
mé výšiny a hlubino nad mé hlubiny. Ty vzore krásy, ty pečeti svatosti, přetvoř mé srdce podle svého obrazu; přetvoř mé srdce podle svého
milosrdenství, Bože, ty skálo mého srdce a můj podíle navěky.10 Amen.
1 1 Kor 15, 55
2 Pís 8, 6
3 Oz 13 ,14 (Vulg.)
4 Jan 4, 10 (Vulg.)
5 srov. 1 Kor 15, 49
6 srov. 1 Petr 2, 21
7 Pís 8, 6
8 srov. Žl 8, 6.7
9 srov. Ez 11, 19
10 srov. Žl 72 (73), 26
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Pane, vzbuď svoji moc a pospěš nás zachránit!
Přijď, Pane Ježíši! (Zj 22, 20)
2 Uslyš nás, ty, jenž paseš Izrael, *
Josefův lid jak svoje stádo vodíš,
ty, který trůníš nad cherubíny, *
3 ukaž se, ať tě v plné slávě spatří
Efraim, Benjamin i Manasse! *
Vzbuď svoji moc a zachránit nás pospěš! –
4 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
rozjasni tvář, a budem zachráněni! –
5 Jak dlouho ještě, Pane zástupů, *
míníš se hněvat, když tvůj lid tě vzývá?
6 Slzavým chlebem jsi jej nasytil, *
slzami napojil jej v plné míře.
7 Za předmět pře jsi nás dal sousedům, *
až se nám proto nepřátelé smějí. –
8 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
rozjasni tvář, a budem zachráněni! –
9 Sám révu z Egypta jsi přenesl, *
sám vyhnals pohany a révu vsadil.
10 Sám připravil jsi pro ni místa dost, *
vkořenila se, zaplnila zemi.
11 Svým stínem celé hory pokryla *
a svými ratolestmi Boží cedry.
12 Až k moři vyhnala své úponky, *
až k Eufratu své čilé letorosty. –
13 Proč jen jsi strhl její ohradu? *
Teď, kdo jde kolem, na ní hrozny sbírá,
14 teď kanec divočák ji pustoší, *
kdekterá polní zvěř se na ní pase. –
15 Obrať se, Pane zástupů, zas k nám! *
Popatři z výšin nebeských a pohleď!
Svou péčí se zas ujmi révy své, †
16 zahrady, již jsi vysázel svou paží, *
výhonku, který sám jsi vypěstil. –
17 Ti, kdo ji spálili a zničili, *
ať zhynou hrůzou, zdrceni tvou tváří!
18 Chraň muže, jenž je po tvé pravici, *
chraň syna člověka, jejž vychoval sis!
19 Oživ nás, nespustíme se tě již, *
vzývat a chválit budeme tvé jméno! –
20 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
rozjasni tvář, a budem zachráněni! –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, vzbuď svoji moc a pospěš nás zachránit!
Ant. 2 Pán vykonal veliké skutky, ať se to dozví celá země.
1 Sláva ti, Pane! Hněval ses na mne, *
ale tvůj hněv se obrátil a potěšil jsi mne.
2 Hleďte, Bůh je můj Spasitel, *
bez bázně budu doufat,
neboť Pán je má síla i sláva, *
a stal se mi spásou. –
3 S radostí budete vážit vody *
z bohatých pramenů Spasitele.
4 V ten den budete volat: Oslavujte Pána, *
vzývejte jeho jméno!
Zvěstujte národům jeho veliké činy, *
hlásejte vznešenost jeho jména.
5 Zpívejte Pánu pro jeho veliké skutky, *
ať se to dozví celá země.
6 Kdo bydlíte na Siónu, radujte se a jásejte, *
protože uprostřed vás je veliký Svatý Izraele.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán vykonal veliké skutky, ať se to dozví celá země.
Ant. 3 Zpívejte Pánu, síle naší.
Dejte pozor, aby nikdo z vás neměl srdce zlé a nevěřící. (Žid 3, 12)
2 Zpívejte Pánu, síle naší, *
jásejte vstříc Bohu Jákobovu!
3 Dejte se do zpěvu, do bubnů bijte, *
udeřte na zvučnou harfu a loutnu!
4 Zadujte na rohy o novoluní *
i při úplňku, v den našeho svátku! –
5 Izrael má tak zákonem dáno, *
příkazem od Boha Jákobova,
6 zřízením, které obdržel Josef, *
když táhl Bůh proti Egypťanům. –
Slyším hlas dosud nepoznaný: *
11 „Otevři ústa a naplním ti je.
7 Já jeho šíji jsem břemene zbavil, *
košů jsem zprostil jeho ruce.
8 Volals mě v nouzi, zachránil jsem tě, †
z hromových mračen jsem odpověděl; *
tys mě však u vody v Meribě zkoušel. –
9 Lide můj, slyš mé napomenutí, *
kéž mě Izrael vyposlechne:
10 Nebudeš míti jiného boha, *
cizímu bohu nesmíš se klanět!
11 Já jsem Pán, to já jsem Bůh tvůj, *
který tě vyvedl z egyptské země! –
12 Avšak můj národ na můj hlas nedbal, *
Izrael byl mě neposlušen.
13 Ať tedy dál jsou zaryti srdcem, *
ať jen si dělají podle svého. –
14 Kdyby však byl můj národ mě slyšel, *
kdyby byl Izrael šel mou cestou,
15 hned bych byl jeho odpůrce srazil, *
svou rukou pokořil nepřátele. –
16 Kdo jej má v zášti, dnes by se klaněl, *
v uctivém strachu by setrval navždy.
17 Svůj lid bych živil pšenicí vzácnou, *
sytil jej sladkostí skalního medu.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Zpívejte Pánu, síle naší.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Hned ráno, Pane, * o tobě rozjímám.
R. Hned ráno, Pane, * o tobě rozjímám.
V. Neboť ty stal ses mi pomocníkem.
R. O tobě rozjímám.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Hned ráno, Pane, * o tobě rozjímám.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Dej, Pane, svému lidu poznat spásu a odpusť nám naše hříchy.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Dej, Pane, svému lidu poznat spásu a odpusť nám naše hříchy.
PROSBY
Veleben buď Bůh, náš Otec, že ochraňuje své syny a nepohrdá jejich prosbami. Prosme ho všichni pokorně:
BOŽE, OSVĚCUJ NÁŠ DUCHOVNÍ ZRAK.
Děkujeme ti, že jsi nás osvítil skrze svého Syna,
— uděl nám, ať jsme po celý den naplněni jeho světlem.
Veď nás dnes svou moudrostí,
— abychom žili novým životem.
Uděl nám, ať z lásky k tobě snášíme všechno nepříjemné,
— abychom ti stále sloužili s velkodušným srdcem.
Řiď dnes naše myšlenky, slova i skutky,
— abychom se ochotně dali vést tvou prozřetelností.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, ty jsi pravé světlo a původce všeho světla; osvěcuj naši mysl, ať přemýšlíme o tobě a rozmlouváme s tebou, abychom stále žili ve světle
tvé pravdy. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie