Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | ||
6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
8. říjen 2024, Úterý
3. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 27. týden
Pro OP: Bl. Ambrože Sansedoniho, kněze, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Matěje Carreriho, kněze, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
používat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Již nese světu jitřenka
o šípech slunce milou zvěst,
v pestrý šat věci obléká
a bývalý jim vrací lesk.
Žár slunce bledne před tebou,
pro nás vždy živý Kriste náš;
jdem k tobě s písní prosebnou,
toužíme patřit na tvou tvář.
Otcovo Slovo, Moudrosti,
v tobě se v řádu úžasném
svět snoubí, jeho skvělostí
jsme uchváceni v srdci svém.
Nám, dětem světla, prosícím
dej žitím kráčet bedlivě,
by mluvil náš mrav, každý čin
o mocné přízni Otcově.
Kéž nepřestoupí naše rty
než slova řeči upřímné,
ať pravdu blahem útěchy
v hlubinách nitra cítíme.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.
Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary. (Ef 4, 8)
I
2 Bůh povstal – rozprášeni nepřátelé, *
prchají před ním, kdo ho nenávidí.
3 Rozptylují se tak, jak dým se tratí; †
a jako vosk se taví nad plamenem, *
tak hynou hříšníci před Boží tváří.
4 A spravedliví před Bohem se těší *
a jásají a veselí se blahem. –
5 Zpívejte Bohu, chvalte jeho jméno, †
razte mu dráhu, pouští přichází. *
Jásejte Pánu, radujte se v něm!
6 Je otcem sirotků a vdovy chrání *
náš Bůh, jenž sídlí ve své svatyni.
7 Bůh, který dává domov opuštěným, †
zajaté na svobodu vyvádí, *
vzpurníky nechá však žít v pustině. –
8 Bože, když vyšels v čele svého lidu *
a když jsi před ním kráčel po poušti,
9 země se třásla, nebe roztékalo *
před Bohem, jenž je Bohem Izraele.
10 V deštích jsi, Bože, dával hojnost vláhy, *
své dědictví, už vadnoucí, jsi vzkřísil.
11 Tam utábořilo se tvoje plémě, *
z lásky dals, Pane, domov poníženým.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.
Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.
12 Pán vyřkl svoje všemohoucí slovo: *
„Rozprášil četná vojska Svrchovaný!"
13 Králové s vojsky běží, utíkají! *
Strážkyně domu rozděluje kořist.
14 Zatímco vy si mezi stády spíte, *
postříbřila se křídla holubice,
15 perutě její zaskvěly se zlatem, *
klenoty jako sněhem na Salmonu. –
16 Bašanské hory, to jsou hory mocné, *
bašanské hory, to jsou hory mračné.
17 Proč vzhlížíte tak závistně, vy hory, †
k vrchu, jejž Bůh si zvolil za své sídlo? *
Sám Pán tam bude sídlit do věčnosti.
18 Četné jsou vozy Boží, do tisíců: *
Pán ze Sinaje do svatyně vchází.
19 Vystoupils, Pane, do své vysokosti *
a svoje zajaté jsi vedl s sebou.
Tam pak jsi přijal darem lidi za své, *
i ty, co brání se dlít v domě Páně. –
20 Vzdávejte Pánu každodenně chválu; *
on sám nás nese, je nám pomocníkem.
21 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, *
Pán, který ze smrti zná východisko.
22 Pán hlavu roztříští svým nepřátelům, *
temeno těm, kdo setrvávají v hříších. –
23 "I z Bašanu je přivedu," Pán praví, *
"přivedu ti je třeba z hlubin moře,
24 ať nohy můžeš umývat si v krvi, *
jazyk tvých psů ať z nepřátel má podíl!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.
Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.
25 My jsme tě, Pane, viděli, jak vcházíš, *
můj král a Bůh jak vchází do svatyně.
26 Zpěváci vpředu, vzadu hudebníci, *
uprostřed panny do bubínků tlukou.
27 Velebí Pána v chórech, Pána chválí, *
ve slavném shromáždění Izraele.
28 Benjamin, nejmladší, jde první vpředu, †
pak judská knížata a jejich pokřik, *
knížata Zabulona, Neftaliho. –
29 Zjev, Pane, před nimi svou moc, moc Páně, *
svou moc, již, Pane, ukázal jsi na nás
30 ze svého chrámu nad Jeruzalémem, *
ať králové ti přinášejí dary!
31 Zkruš zvíře v rákosí, zkruš zástup silných *
a všechny, kdo jsou pány nad národy!
Zašlápni ty, kdo za stříbrem se honí, *
rozmetej všechny válečnické kmeny!
32 Jenom ať přijdou mocní z Egypťanů, *
ať ruce k Bohu vztáhnou Etiopští! –
33 Zpívejte Bohu, všechny říše světa, *
jen hrajte na počest a k chvále Pána,
34 jenž nebem projíždí, tím dávným nebem! *
Slyšte, jak hřmí svým hlasem, strašným hlasem: –
35 "Ctěte moc Páně! Září v Izraeli *
a jeho velká moc až nad oblaky."
36 Hrozný je Bůh, jenž sídlí ve svatyni, †
Bůh Izraele dává moc a sílu *
národu svému. Veleben buď Pán!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.
V.
Naslouchat budu, co Bůh nyní poví!
R.
Pán mluví zajisté jen slovy míru k národu svému.
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi
1Správně se říká: "Kdo usiluje o to, aby se stal církevním představeným, snaží se o vznešený úřad."
2Takový představený musí být bezúhonný, jen jednou ženatý, střídmý, rozvážný, ušlechtilý, pohostinný, způsobilý učit,
3ne pijan, ne útočný, ale mírný, ne svárlivý nebo hrabivý. 4Musí umět
dobře spravovat svůj dům a přidržovat svoje děti k poslušnosti, aby žily naprosto čestně. 5Jestliže
někdo nedovede spravovat svou domácnost, jak se bude moci starat o Boží obec? 6Dále to nesmí být člověk teprve
nedávno obrácený, aby mu to snad nestouplo do hlavy a nepropadl stejnému odsouzení jako ďábel. 7Také je nutné,
aby měl dobré jméno u těch, kdo stojí mimo Církev. Jinak padne za oběť špatným řečem a chytne se do ďáblovy pasti.
8Totéž platí o jáhnech: mají to být lidé důstojní, ne obojetní v řeči, ne oddaní vínu, ne lační špinavého zisku,
9kteří uchovávají tajemné pravdy víry v čistém svědomí.
10I oni musí být napřed zkoumáni, a teprve potom mohou vykonávat službu, když se ukáže jejich bezúhonnost.
11Právě tak ženy se musí chovat počestně, nesmějí být pomlouvačné, ale střídmé a ve všem spolehlivé.
12Jáhnové mají být jenom jednou ženatí, mají umět držet v pořádku svoje děti a vůbec vlastní domácnost.
13Ti totiž, kdo se osvědčí jako jáhni, získají si vážené postavení a radostnou jistotu ve víře v Krista Ježíše.
14Mám sice naději, že k tobě co nejdříve přijdu, ale přece ti o těchto věcech píšu.
15Kdybych se totiž opozdil, abys věděl, jak je třeba se chovat v Božím
domě, v Církvi živého Boha, která je sloupem a pevnou oporou pravdy. 16A to je skutečně hluboké náboženské tajemství:
Kristus, který přišel v lidské přirozenosti
byl ospravedlněn Duchem,
ukázal se andělům,
byl hlásán pohanům,
došel víry ve světě,
byl vzat do slávy.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Začátek listu svatého biskupa a mučedníka Ignáce Antiochijského Trallanům
Ignác, zvaný též Theoforos, svaté církvi, milované Bohem, Otcem Ježíše Krista, která je v asijském Tralles, vyvolené a hodné Boha, žijící v pokoji
těla i ducha skrze utrpení Ježíše Krista, k němuž, jak doufáme, dospějeme, až vstane z mrtvých. Posílám jí plnost apoštolského pozdravu a přeji co
nejvíce radosti.
O vašem čistém smýšlení a neotřesitelné vytrvalosti, které nemáte jen ve zvyku, ale v povaze, jsem se dozvěděl od vašeho biskupa Polybia. Z vůle
Boží a Ježíše Krista přišel do Smyrny a mne spoutaného pro Ježíše Krista potěšil tak, jako kdybych v něm viděl celou vaši obec. Přijal jsem od
něho výraz náklonnosti, jaká se Bohu líbí, a vzdával jsem chválu, když jsem slyšel, že jste napodobiteli Boha.1
Neboť když se podřizujete biskupovi jako Ježíši Kristu, zdá se mi, že nežijete podle lidí, ale podle Ježíše Krista, který za vás umřel, abyste – věříce
v jeho smrt – své smrti unikli. Je tedy nutné jednat jako vy: nepodnikat nic bez biskupa. Podřizujte se i kněžím jako apoštolům Ježíše Krista,
naší naději,2 v níž ať vždycky žijeme.
Sluší se také, aby se jáhni, služebníci tajemství Ježíše Krista, v každém ohledu všem líbili. Neboť nejsou služebníky jídla a pití, ale služebníky Boží
Církve. Jako ohni se tedy mají vyhýbat nařčení z něčeho špatného.
Všichni ať také ctí jáhny jako Ježíše Krista stejně jako biskupa, který je obrazem Otce, a kněze jako radu Boží a sbor apoštolů. Bez nich se nedá
mluvit o Církvi. Jsem přesvědčen, že o tom
smýšlíte stejně. Neboť jsem dostal výraz vaší lásky a mám ji u sebe ve vašem biskupovi: už jeho
vystupování je velkým poučením a mírnost je jeho silou.
Mnohému s Boží pomocí rozumím, ale sám nad sebou bdím, abych
pro vychloubání nezahynul. Musím teď být ostražitý a nevěnovat pozornost těm, kdo mne vynášejí. Když mi to říkají, jako by mne bičovali. Rád bych
totiž trpěl, ale nevím, jsem li toho hoden. Moji ctižádost mnozí nevidí, ale já s ní těžce bojuji. Je mi zapotřebí mírnosti, na které ztroskotává
vládce tohoto věku.
Napomínám vás tedy – ne já, ale láska Ježíše Krista – : živte se jen křesťanským pokrmem, jiným bylinám se vyhýbejte, totiž bludům.
Tak tomu bude, když nezpychnete a nedáte se odtrhnout od Boha Ježíše Krista, od biskupa a od apoštolských příkazů. Kdo je při oltáři, je čistý;
kdo je mimo, není čistý; to znamená: kdo něco činí bez biskupa, kněží a jáhnů, ten nemá čisté svědomí.
Ne snad, že bych se něco takového od vás dozvěděl. Chci vás jen varovat, protože vás mám rád.
1 srov. Ef 5, 1
2 srov. 1 Tim 1, 1
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Pane, své zemi byls milostiv kdysi, svému lidu jsi odpustil vinu.
Když náš Spasitel přišel na zem, Bůh požehnal své zemi. (Origenes)
2 Pane, své zemi byls milostiv kdysi, *
Jákobův osud jsi obrátil v dobré.
3 Svému lidu jsi odpustil vinu, *
přikryl jsi všechny jeho hříchy.
4 Zadržels všechno své rozhořčení, *
přemohl vzplanutí svého hněvu. –
5 Obnov nás, Bože záchrany naší, *
od své nevole proti nám upusť!
6 Míníš se na nás na věky hněvat, *
zlobu svou přenášet od rodu na rod?
7 To nás už nemíníš oživit znovu, *
aby tvůj lid se radoval v tobě?
8 Prokaž nám, Pane, své milosrdenství, *
uděl nám, Bože, svoji spásu! –
9 Naslouchat budu, co Bůh nyní poví! *
Pán mluví zajisté jen slovy míru
k národu svému a ke svým věrným. *
Nemají zůstat bez naděje.
10 Blízká je zbožným pomoc Páně, *
aby zem naši zas pokryl svou slávou.
11 Milost a svornost se setkají spolu, *
spravedlnost a pokoj se sejdou,
12 věrnost vyraší z hlubiny země, *
z nebe nám pokvete spravedlnost. –
13 Ano, Pán sám nás zahrne dobrem *
a naše země úrodu vydá.
14 Bude ho předcházet spravedlnost *
a v jeho šlépějích půjde pokoj.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, své zemi byls milostiv kdysi, svému lidu jsi odpustil vinu.
Ant. 2 Po tobě za noci touží má duše, hned zrána tě hledám.
1 Sión je naše pevné město, *
Spasitel je mu hradbou i valem.
2 Otevřete brány, ať vstoupí spravedlivý lid, *
který zachovává věrnost. –
3 Starý blud pominul, †
je zachován pokoj, *
pokoj, který jsme doufali od tebe.
4 Doufejte v Pána na všechny věky, *
v Pána, silného Boha, navždy. –
7 Přímá je stezka spravedlivého, *
ty jsi mu vyrovnal cestu.
8 Na cestě tvých soudů čekáme na tebe, Pane, *
dychtivě toužíme slavit tvé jméno.
9 Po tobě za noci touží má duše, *
hned zrána tě hledám.
Až tvé soudy zasáhnou zemi, *
naučí se obyvatelé země spravedlnosti. –
12 Pane, ty nám dáš mír a pokoj, *
všechny naše skutky ty sám v nás konáš.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Po tobě za noci touží má duše, hned zrána tě hledám.
Ant. 3 Kéž nám svítí světlo tvé tváře, Pane.
Pokud se následující žalm použil k Pozvání, použije se žalm 94 (95).
Budiž vám známo: Pohanům je poslána tato Boží spása. (Sk 28, 28)
2 Pán buď milostiv a žehnej nám! *
Kéž nám svítí světlo jeho tváře!
3 Ať se zná tvá cesta na zemi, *
pomoc tvou ať znají všichni lidé! –
4 Kéž tě, Bože, chválí národy, *
kéž tě chválí všechny lidské rody!
5 Národy ať mocně jásají *
nad tím, jak svět spravedlivě soudíš!
Neboť právem soudíš národy, *
všechny lidské kmeny světa řídíš. –
6 Kéž tě, Bože, chválí národy, *
kéž tě chválí všechny lidské rody!
7 Země vydala svou úrodu. *
Pán, náš Bůh, nám dal své požehnání.
8 Kéž nám žehná všemohoucí Bůh, *
ať ho v bázni všechna země vzývá!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Kéž nám svítí světlo tvé tváře, Pane.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Ty jsi můj Bůh, * můj hrad, kde se skryji.
R. Ty jsi můj Bůh, * můj hrad, kde se skryji.
V. Pán je má skála, má tvrz a má spása.
R. Můj hrad, kde se skryji.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Ty jsi můj Bůh, * můj hrad, kde se skryji.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Pán nám vzbudil mocného Spasitele, jak slíbil ústy svých svatých proroků.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Pán nám vzbudil mocného Spasitele, jak slíbil ústy svých svatých proroků.
PROSBY
Kristus nás všechny vykoupil svou krví. Klaňme se mu a pokorně ho prosme:
PANE, PAMATUJ NA SVŮJ LID.
Králi a Vykupiteli náš, vyslyš svou Církev, která tě chválí na počátku tohoto dne,
— a nauč nás, ať bez přestání oslavujeme tvou velebnost.
Tys naše naděje a síla, v tebe důvěřujeme,
— ať nikdy nedoufáme nadarmo.
Pohleď na naši slabost a pospěš nám na pomoc,
— neboť nic nemůžeme dělat bez tebe.
Pamatuj na chudé a opuštěné, aby jim nový den nebyl břemenem,
— ale útěchou a radostí.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Všemohoucí Bože, všechno, co jsi stvořil, je dobré a krásné; radostně tě za to chválíme a prosíme tě: pomáhej nám, abychom tento den naplnili účinnou láskou
k tobě i k našim bratřím. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie