Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

30. březen 2022
Doba postní, 4. týden
4. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. 

HYMNUS

Už, Kriste, Slunce svatosti,
temnoty z nitra vyhosti,
ať naplní nás ctností zář,
když brány dne zas otvíráš.

Všem skýtáš milostivý čas:
kající srdce probuď v nás,
ať láskou svou nás napravíš,
když snášels nás tak dlouho již.

Nám uděl tolik lítosti,
ať můžeš proudem milostí
smýt z nás i skvrny těžších vin
tím větším smilováním svým.

Už nastává den, tvůj to den,
zas všechno skvít se bude v něm.
Nuž, radujme se, že i nás
tvá milost vede v jeho jas.

Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!

Žalm 102 (103)
Chvála Božího milosrdenství

Z milosrdné lásky našeho Boha nás navštívil ten, který vychází z výsosti. (Srov. Lk 1, 78)

I

¹ Oslavuj Pána, duše má, *
      mé nitro jeho svaté jméno!
² Oslavuj Pána, duše má, *
      na jeho dobra nezapomeň! –

³ Všechny tvé viny odpouští, *
      ze všech tvých neduhů tě léčí;
⁴ tvůj život chrání záhuby, *
      věnčí tě láskou, slitováním;
⁵ on blahem sytí tvoje dny, *
      jak orlu obnovil tvou mladost. –

⁶ Pán koná skutky milosti: *
      všem utlačeným zjedná právo.
⁷ Ukázal cestu Mojžíši, *
      své skutky dětem Izraele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!

Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.

II

⁸ Vlídný a laskavý je Pán, *
      shovívavý a milosrdný.
⁹ Nechce se ustavičně přít, *
      navěky v hněvu setrvávat.
¹⁰ Nesplácí hříchy, nejedná, *
      jak pro své viny zasloužíme. –

¹¹ Vždyť jak ční nebe nad zemí, *
      tak velkou lásku má k svým věrným.
¹² Jak od východu k západu *
      vzdaluje od nás naše viny.
¹³ Jak otec dětem odpouští, *
      Pán je k svým věrným milostivý.

¹⁴ Ví, z čeho jsme stvořeni, *
      má na mysli, že jsme jen hlína.
¹⁵ Jsou jako tráva lidské dny: *
      rozkvetou jako polní kvítek,
¹⁶ zavane vítr, sfoukne jej, *
      a stopy po něm nezůstane.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.

Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.

III

¹⁷ Však láska Páně do věků, *
      je dobrotiv až k dětem dětí
¹⁸ u těch, kdo jeho smlouvu ctí *
      a plní jeho přikázání.
¹⁹ Pán zřídil si trůn v nebesích *
      a jeho vláda řídí vesmír. –

²⁰ Oslavte Pána, chvalte jej, †
      vy jeho poslové, vy silní, *
      kdo konáte, co on vám káže!
²¹ Oslavte Pána, zástupy, *
      vy, kdo jste v službách jeho vůle!
²² Oslavte Pána, díla Páně, †
      všude, kam sahá jeho vláda! *
      Oslavuj Pána, duše má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.

V. Obraťte se a čiňte pokání.
O. Obnovte své srdce a svého ducha.

PRVNÍ ČTENÍ

Ze čtvrté knihy Mojžíšovy

     ⁴Davu, který se mezi ně vmísil, se zmocnila žádostivost. Také synové Izraele řekli: „Kdo nám dá maso k jídlu? ⁵Vzpomínáme si na ryby, které jsme zadarmo jedli v Egyptě, na okurky, melouny, pór, cibuli a česnek. ⁶Nyní hyneme, nic tady není, jen tu manu máme na očích.“
     ¹⁰Mojžíš slyšel, jak lidé pláčou, každá rodina u vchodu do svého stanu. Hospodinův hněv se velmi rozpálil, i Mojžíš byl tím velmi dotčen ¹¹a řekl Hospodinu: „Proč jednáš se svým služebníkem tak zle, proč nenacházím milost ve tvých očích, že nakládáš břímě celého tohoto národa na mě? ¹²Copak já jsem počal všechen tento lid nebo já jsem ho zrodil, že mi říkáš: ‚Nes je ve svém náručí, jako nosí chůva kojence, nes je do země, kterou jsi přísahou zaslíbil jejich otcům?‘ ¹³Odkud mám vzít maso, abych ho dal všemu tomuto lidu, který přede mnou pláče a říká: ‚Dej nám k jídlu maso!‘ ¹⁴Já sám nemohu nést všechen tento lid, neboť je pro mě příliš těžký. ¹⁵Jestliže chceš se mnou takto jednat, to mě raději zabij, jestliže jsem nalezl milost v tvých očích, abych už neviděl své neštěstí!“
     ¹⁶Hospodin řekl Mojžíšovi: „Shromáždi mi z izraelských starců sedmdesát mužů, o kterých víš, že jsou zkušení a vůdci lidu. Vezmi je ke stánku schůzky. Postaví se tam s tebou. ¹⁷Já sestoupím a budu tam s tebou mluvit. Vezmu z ducha, který je nad tebou, a vložím ho na ně, aby s tebou nesli břímě lidu, neponeseš je ty sám.
     ¹⁸A lidu řekneš: Posvěťte se pro zítřek. Budete jíst maso, protože jste s pláčem volali k Hospodinu: ‚Kdo nám dá najíst masa? Jak dobře nám bylo v Egyptě!‘ Hospodin vám dá maso a najíte se. ¹⁹Nebudete je jíst jen jeden den ani dva dny, ani pět dní, ani deset dní, ba ani dvacet dní, ²⁰ale po celý měsíc, až vám poleze z chřípí a zhnusí se vám. To proto, že jste zavrhli Hospodina, který je mezi vámi, když jste před ním s pláčem volali: ‚Proč jsme jen odešli z Egypta?‘“
     ²¹Mojžíš namítl: „Šest set tisíc pěších je v lidu, uprostřed něhož jsem, a ty řekneš: Dám jim maso a budou jíst po celý měsíc! ²²To se pro ně budou porážet ovce a skot, aby se na všechny dostalo? Nebo se pro ně vychytají všechny ryby v moři, aby se na všechny dostalo?“ ²³Hospodin Mojžíšovi odpověděl: „Což ruka Hospodinova je na to krátká? Hned uvidíš, uskuteční-li se mé slovo, nebo ne.“
     ²⁴Mojžíš tedy vyšel ven a oznámil Hospodinova slova lidu. Shromáždil sedmdesát mužů z izraelských starců a rozestavil je kolem stánku. ²⁵Hospodin sestoupil v oblaku a mluvil k Mojžíšovi; vzal z ducha, který spočíval na něm, a dal ho sedmdesáti mužům starcům. Když na nich duch spočinul, dostali se do prorockého vytržení, ale později se to už nestalo.
     ²⁶Dva muži z nich zůstali v táboře, jmenovali se Eldad a Medad. I na nich spočinul duch, neboť byli mezi těmi, kdo byli písemně určeni. Nevyšli však ke stánku úmluvy a dali se do prorokování v táboře. ²⁷Tu přiběhl jeden chlapec a oznámil Mojžíšovi: „Eldad a Medad prorokují v táboře.“ ²⁸Jozue, syn Nunův, Mojžíšův služebník od mládí, řekl: „Pane můj, Mojžíši, zabraň jim v tom!“ ²⁹Mojžíš mu odpověděl: „To tak žárlíš kvůli mně? Kéž by Hospodin udělal z celého národa proroky, kéž by dal Hospodin spočinout svému duchu na nich!“ ³⁰Potom se Mojžíš vrátil s izraelskými starci do tábora.

RESPONSORIUM

O. Vyleji svého ducha na všechny lidi, vaši synové i dcery budou prorokovat. * V oněch dnech vyleji svého ducha.
V. Dostanete moc Ducha Svatého a budete mými svědky až na konec země. * V oněch dnech vyleji svého ducha.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listů svatého Maxima Vyznavače, opata

     Všichni zvěstovatelé pravdy a ti, kdo se stali služebníky Boží milosti, každý ve své době od počátku až po naše časy hlásali k našemu užitku spasitelnou Boží vůli; a ti všichni říkají, že nic není Bohu tak milé a drahé, jako když se k němu lidé obracejí s upřímnou kajícností.
     A že pokání je božštější než cokoli jiného, že je dokonce prvním a jediným znamením nekonečné Boží dobroty, to nám nejvíc chtěl ukázat sám ten, který je mocným Slovem Boha a Otce. Přímo nevýslovným způsobem se k nám snížil a ráčil s námi sdílet náš lidský život, a konal, trpěl a mluvil všechno, čeho bylo třeba, aby nás – nepřátele a odpůrce – smířil s Bohem Otcem a aby nás – vyhnané z blaženého života – opět do něho uvedl.
     Nejenže totiž svými divy léčil naše neduhy a nejenže v utrpení vzal na sebe naše slabosti, a ač sám byl bez viny, jako provinilec smrtí splatil náš dluh a osvobodil nás od mnoha hrozných vin, nýbrž nás také rozličnými způsoby učil, aby vyjádřil svou vůli, že se mu máme stát podobnými v opravdovém lidství a v dokonalé vzájemné lásce.
     A proto zaznělo jeho volání: Nepřišel jsem povolat k obrácení spravedlivé, ale hříšníky.¹ Nebo: Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.² A také že přišel najít a zachránit to, čemu hrozí záhuba, že byl poslán k ovcím, které se ztratily z Izraelova domu.³ A že přišel, aby v nás obnovil Boží obraz, skrytý pod páchnoucím kalem smyslnosti, ukázal v náznaku podobenství o drachmě.⁴ A pak: Amen, pravím vám, právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který se obrátí.⁵
     Proto člověka, který upadl mezi lupiče, a ti ho svlékli donaha a zbili, až zůstal polomrtvý, ošetřil vínem, olejem a obvazy, vysadil na vlastního soumara a zavezl k hostinskému; zaplatil také; co by stačilo na jeho ošetřování, a přislíbil, že při svém návratu zaplatí i další výlohy.⁶
     Proto vypráví, jak se předobrý otec sklonil k navracejícímu se marnotratnému synu, jak ho objal, protože se k němu vracel s kajícností, jak ho znovu ozdobil nádherou otcovské slávy, aniž mu cokoli vyčítal za to, co bylo.⁷
     Proto když nalezl ovci, která se zaběhla z Božího stáda a bloudila po horách a kopcích, nepřivedl ji zpátky do ovčince tak, že by ji honil, unavoval a trápil, ale vzal ji na svá vlastní ramena a se soucitem a láskou ji zachránil pro ostatní stádo.⁸
     Proto řekl: Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi v srdci, a já vás občerstvím.⁹ A dále: Vezměte na sebe mé jho;¹⁰ jhem nazývá přikázání, to znamená život řízený zásadami evangelia, a břemenem to, co se zdá být na kajícnosti obtížné. Praví, vždyť mé jho netlačí a mé břemeno netíží.¹¹
     A když učí o Boží spravedlnosti a dobrotě, přikazuje: Buďte svatí, buďte dokonalí, buďte milosrdní – jako váš nebeský Otec.¹² A také: Odpouštějte, a bude vám odpuštěno.¹³ A jinde: Co chcete, aby lidé dělali vám, to i vy dělejte jim.^{14
     1} Lk 5, 32
     ² Mt 9, 12
     ³ Mt 10, 6
     ⁴ Lk 15, 8-10
     ⁵ Lk 15, 7
     ⁶ srov. Lk 10, 30.33-35
     ⁷ srov. Lk 15, 11 n
     ⁸ srov. Lk 15, 4 n
     ⁹ Mt 11, 28
     ¹⁰ Mt 11, 29
     ¹¹ Mt 11, 30
     ¹² lPetr 1, 16; Mt 5, 48; Lk 6, 36
     ¹³ Lk 6, 37
     ¹⁴ Mt 7, 12

RESPONSORIUM

O. Trápil bych se, kdybych nevěděl o tvém milosrdenství, Bože. * Tys řekl: Nemám zalíbení v hříšníkově smrti, ale aby hříšník své chování změnil a byl živ.
V. Ženu kananejskou a celníka jsi vyzval k pokání. * Tys řekl: Nemám zalíbení v hříšníkově smrti, ale aby hříšník své chování změnil a byl živ.

PSALMODIE

Ant. 1 Jsem, Pane, připraven, jsem připraven.

Žalm 107 (108)
Důvěra v Boha a prosba o pomoc

Protože Syn Boží je vyvýšen nad nebesa, hlásá se jeho sláva po celé zemi. (Arnobius)

² Jsem, Pane, připraven, jsem připraven, *
      zpívat a hrát ti. Procitni má duše!
³ Procitni, moje citero a harfo! *
      S vámi teď půjdu budit červánky. –

⁴ Tebe chci, Pane, chválit před národy, *
      tobě chci před lidmi všech krajů hrát.
⁵ Vždyť tvoje milost dosahá až k nebi, *
      tvá věrnost přesahuje oblaka.
⁸ Svou vznešenost zjev, Bože, na nebesích *
      a nad veškerou zemí slávu svou!
⁷ Aby tví věrní byli zachráněni, *
      pomoz svou pravicí a vyslyš nás! –

⁸ Promluvil Bůh ve svém svatostánku: †
      „Zvítězím a Sichem přidělím, *
      přeměřím i úval sukotský.
⁹ Galaád i Manasse mi patří, †
      rovněž i Efraim, má přilbice, *
      Juda pak má velitelská hůl.
¹⁰ Moáb je mou umývací mísou; †
      na Edom pak botu postavím, *
      jásat budu nad Filištínskem.“ –

¹¹ Kdo přivede mě k hrazenému městu, *
      kdopak mě do Edomu provodí,
¹² ne-li ty, jenžs nás odvrhl, můj Bože, *
      a jenž už s naším vojskem netáhneš!
¹³ Na pomoc přijď nám proti nepříteli, *
      když pomoc od lidí je nicotná.
¹⁴ S Bohem však svedem divy udatenství, *
      on zdeptá naše ujařmitele!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Jsem, Pane, připraven, jsem připraven.

Ant. 2 Pán mě oblékl rouchem spásy a spravedlnosti.

Kantikum Radost nad novým Jeruzalémem Uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém… bylo vystrojeno jako nevěsta okrášlená pro svého ženicha. (Srov. Zj 21, 2)

^61,10 Srdečnou radost mám z Pána, *
          má duše jásá v mém Bohu:
       vždyť mě oblékl rouchem spásy, *
          zahalil mě pláštěm spravedlnosti,
       jako ženicha ozdobeného korunou, *
          jako nevěstu okrášlenou věncem. –

   ¹¹ Jako dává země vyrašit rostlinám *
          a zahrada vzejít setbě,
       tak dá Pán Bůh vyrašit spravedlnosti, *
          radostnému veselí přede všemi národy. –

 ^62,1 Už kvůli Siónu nebudu mlčet, *
          pro Jeruzalém nebudu zticha,
       dokud jeho spravedlivý nevzejde jako světlo, *
          jako planoucí pochodeň jeho spasitel. –

    ² A národy uzří tvého spravedlivého *
          a tvého slavného všichni králové.
       A nazvou tě novým jménem, *
          o kterém rozhodnou ústa Páně.
    ³ A budeš korunou slávy v rukou Páně, *
          královskou čelenkou v ruce svého Boha. –

    ⁴ Už ti nebudou říkat „Opuštěná“, *
          ani tvé zemi „Pustá“.
       A budeš se nazývat „Moje záliba“, *
          a tvá země „Oblíbená“.
       Neboť v tobě našel Pán zalíbení, *
          tvá země bude obydlená. –

    ⁵ V tobě bude bydlet jinoch s pannou, *
          v tobě budou přebývat tvoje děti.
       Jako se ženich raduje ze své nevěsty, *
          tak z tebe bude mít radost tvůj Bůh.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán mě oblékl rouchem spásy a spravedlnosti.

Ant. 3 Slavit chci Pána po celý život.

Žalm 145 (146)
Blaženost těch, kdo doufají v Boha

Chválíme Boha svým životem, to znamená svým jednáním. (Arnobius)

¹ Oslavuj, moje duše, Pána! †
²     Slavit chci Pána po celý život, *
      hrát svému Bohu, co budu živ. –

³ V knížata důvěru nevkládejte, *
      v člověka, jenž je bezmocný:
⁴ vydechne duši, v svou zem se vrací, *
      veta je po jeho záměrech. –

   Šťasten, komu pomáhá Bůh Jákobův, *
⁵     kdo jen v Pána, svého Boha, doufá.
⁶ V toho, který stvořil nebesa i zem, *
      moře se vším tvorstvem, co v něm žije,
   který zachovává věrnost na věky, *
⁷     utištěným dopomáhá k právu,
   hladovící nasycuje pokrmem. *
      Pán to je, kdo vězňům vrací volnost. –

⁸ Pán to je, kdo slepým dává prohlédnout, *
      Pán, jenž pozdvihuje ponížené,
⁹ Pán to je, kdo cizím dává ochranu, *
      sirotkům a vdovám svoji pomoc.
   Pán to je, kdo spravedlivé miluje, *
      kdežto bezbožníky nechá zbloudit. –

¹⁰ Pán je král a bude vládnout na věky, *
      Sióne, tvůj Bůh až do věčnosti!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Slavit chci Pána po celý život.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Tebe si vyvolil Hospodin, tvůj Bůh, abys mu byl zvláštním lidem mezi všemi národy na povrchu země. Jen z lásky k vám, a protože Hospodin zachovává přísahu, kterou se zavázal vašim otcům, vyvedl vás mocnou rukou a vykoupil z domu otroctví, z ruky faraóna, egyptského krále. Pochop tedy, že Hospodin, tvůj Bůh, je pravý Bůh, věrný Bůh, který zachovává smlouvu a lásku až do tisícího pokolení k těm, kdo ho milují, kdo dbají na jeho příkazy.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. On mě zachraňuje * z tenat lovců.
R. On mě zachraňuje * z tenat lovců.
V. Před slovem, které zkázu přináší.
R. Z tenat lovců.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. On mě zachraňuje * z tenat lovců.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má věčný život, praví Pán.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má věčný život, praví Pán.

PROSBY

Děkujme Bohu Otci za to, že nám vždy znovu dává milost vnitřní obnovy a volá nás k následování svého Syna. Prosme ho pokorně, aby očistil naše srdce Duchem Svatým a upevnil nás v lásce:
     BOŽE, DEJ NÁM SVÉHO SVATÉHO DUCHA.

Nauč nás konat pravé pokání,
— abychom se celým svým srdcem obrátili k tobě.
Veď nás, abychom se řídili láskou nejen ve velkých věcech,
— ale abychom ji uskutečňovali i v každodenním životě.
Nauč nás zříkat se nadbytečných věcí,
— abychom mohli přispět bratřím, kteří trpí nedostatkem.
Dej, abychom dovedli mít účast na utrpení tvého Syna,
— neboť jeho smrt nám otevřela cestu k životu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Bože, ty odměňuješ spravedlivé za jejich zásluhy a hříšníkům odpouštíš pro jejich pokání; milostivě vyslyš naše prosby a pomoz nám, abychom s pravou kajícností vyznali své viny a dosáhli odpuštění. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie