Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | ||
6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
27 | 28 |
10. únor 2022, Čtvrtek
1. týden žaltáře
Sv. Scholastiky, panny, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
používat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Ohnivé slunce vychází.
Nás jímá lítost, stud a žal:
když Boží světlo na nás zří,
nikdo už nesmí hřešit dál.
Ať zaslepenost konečně
ustoupí, neboť dlouhý čas
k propasti z cesty bezpečné
podvodným klamem vedla nás.
To světlo ať dá jasný den
a od všech vin nás očistí.
Nemluvme nic leč pravdu jen
a neosnujme žádných lstí.
Ať proběhne náš dnešek tak,
že nezhřeší rty prolhané,
ni ruce, ani chtivý zrak,
a tělo čisté zůstane.
Ten, jenž vše vidí, z výše zří
a každého dne přísně nám
srdce i skutky prohlíží,
od úsvitu až k nočním tmám.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těšíš nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.
Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)
IV
31 Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
výroky Páně tříbeny v ohni, *
on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.
32 Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
kdo nežli sám náš Bůh je skálou?
33 Bůh, který silou mě opásal, *
cestu mou ochránil od úhony.
34 Jelení hbitost mým krokům dal, *
on mi dal kráčet po výšinách.
35 Ruce mé učil bojovat, *
paže mé napínat kovové luky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.
Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.
36 Svou pomoc dals mi za můj štít, †
pravice tvá mě podepírá, *
silným mě činí, že ty jsi se mnou.
37 Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
abych si kotník nepodvrtl.
38 Nepřátele jsem dohonil, *
neucouvl, až jsem je pobil.
39 Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
zůstali ležet u mých nohou.
40 Tys k boji silou mě opásal, *
podlehnout dals mým protivníkům, –
41 zahnals mé odpůrce na útěk, *
dopřáls mi za jejich záští je zničit.
43 Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
rozšlápl jako na cestě bláto.
44 Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
tys mi dal vládu nad národy.
Podrobil se mi i neznámý lid, *
45 poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
46 Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
s chvěním své hradby opouštějí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.
Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.
47 Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
Veleben budiž Bůh, má spása!
48 Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
který mi národy podrobuje!
49 Před odpůrci mě zachránil, †
vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
vytrhl z rukou násilníka. –
50 Za to tě v národech oslavím, *
písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.
51 Pán svému králi byl milostiv, †
vyvýšil svého pomazaného, *
Davida i jeho potomstvo navždy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.
V.
Otevř mé oči, Pane, ať sleduji bděle.
R.
Podivuhodné zákony tvoje.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu svatého apoštola Pavla Galaťanům
Kdysi jste ve své neznalosti Boha otročili bohům, kteří ve skutečnosti vůbec bohové nejsou.
Teď však, když jste Boha poznali, či spíše: když Bůh poznal vás, jak se
můžete zase vracet k slabým a nuzným počátkům a chtít jim znova otročit? Slavíte dni a měsíce,
doby a roky. Bojím se o vás, aby všechno moje lopocení u vás nebylo nadarmo.
Prosím vás, bratři: Buďte takoví, jaký jsem já; vždyť i já jsem byl takový,
jací jste vy. V ničem jste mi neublížili. Víte přece, že jsem byl nemocen,
když jsem vám poprvé hlásal evangelium. Byla to pro vás zkouška, když jste mě viděli
v takovém tělesném stavu. A přesto jste mě s pohrdáním neodmítli,
ale přijali jste mě jako Božího posla, jako samého Krista Ježíše.
Kam se podělo to vaše tehdejší nadšení? Vždyť o vás mohu dosvědčit,
že byste si vlastní oči vyloupali a mně je dali, kdyby to bylo možné.
Stal jsem se vaším nepřítelem proto, že vám říkám pravdu? Ti lidé si vás horlivě všímají,
ale nemají dobré úmysly. Rádi by vás odloučili od nás, abyste se stali jejich horlivými
přívrženci. Je to dobré, když si druhého někdo horlivě všímá, ovšem v dobrém a vždycky.
Já jsem to dělal nejenom na tu chvíli, dokud jsem byl u vás. Moje děti,
znovu vás bolestně rodím, dokud nenabudete podoby Kristovy. A přál bych si,
abych byl nyní u vás a mohl s vámi mluvit přímo, protože si s vámi nevím rady.
Řekněte mi vy, kteří chcete žít pod Zákonem: Neslyšíte, co Zákon říká? Stojí přece v Písmu:
"Abrahám měl dva syny; jednoho z otrokyně, druhého z manželky svobodné."
Syn z otrokyně se narodil způsobem přirozeným, syn z manželky svobodné však na základě zaslíbení.
To v sobě tají ještě něco jiného: Ty dvě ženy představují dvě úmluvy; první z hory
Sinaje – ta rodí k otroctví: to je Hagar. Hagar znamená horu Sinaj, která je v Arábii.
To se dobře hodí na nynější Jeruzalém, protože ten se svými dětmi žije v otroctví. Jeruzalém,
pocházející shora, je však svobodný – a to je naše matka. Je totiž psáno:
„Raduj se neplodná, kterás nerodila,
jásot propukni ty, kterás nepoznala porodní bolesti.
Neboť mnoho dětí bude mít žena opuštěná,
více než ta, která má muže.“
A vy, bratři, jste jako Izák děti zaslíbení. Ale jako tehdy ten narozený způsobem
přirozeným pronásledoval narozeného způsobem nadpřirozeným, tak je tomu i teď. Co však říká Písmo?
„Vyžeň otrokyni i jejího syna; nebude přece dědit syn otrokyně se synem manželky svobodné!“
Proto, bratři, nejsme dětmi otrokyně, ale manželky svobodné.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Ze spisu „Dialogy o životě a divech italských otců“ od svatého papeže Řehoře Velikého
Scholastika, sestra svatého Benedikta, již od dětství zasvěcená všemohoucímu Bohu, chodívala jednou za rok za bratrem. Muž Boží jí přicházíval
vstříc na klášterní pozemek nedaleko od brány kláštera.
Jednou zase přišla jako obvykle a její ctihodný bratr k ní přišel se svými učedníky. Celý den strávili v chválách Božích a ve svatých
rozhovorech, a když se už začalo stmívat, společně pojedli.
A protože se mezitím během jejich zbožné besedy připozdilo, svatá řeholnice požádala Benedikta: „Prosím tě, neopouštěj mě této noci
a porozprávějme si až do rána o radostech života v nebi.“ On jí odpověděl: „Co to povídáš, sestro? Nemohu přece v žádném případě zůstat mimo svou
celu.“
Když tedy ctihodná sestra uslyšela zápornou odpověď svého bratra, položila sepjaté ruce na stůl, sklonila hlavu do dlaní a začala se modlit
k všemohoucímu Pánu. A když hlavu znovu zdvihla, strhla se mohutná bouře s hromy a blesky a takový liják, že ani ctihodný Benedikt, ani bratři,
kteří ho provázeli, nemohli ani vykročit z místa, na kterém společně seděli.
Tu začal Boží muž smutně naříkat a řekl: „Bůh ti buď milostiv, sestro, cos to provedla?“ Nato ona: „Hleď, prosila jsem tě, ale tys mi nechtěl
vyhovět; poprosila jsem proto svého Boha, a ten mě vyslyšel. Teď tedy jdi, můžeš-li, rozluč se se mnou a vrať se do kláštera.“
A tak ten, který tam nechtěl zůstat dobrovolně, zůstal nedobrovolně, a tak se stalo, že probděli spolu celou noc a vzájemně se posilovali zbožnou
rozmluvou o duchovním životě.
Není divu, že žena zmohla víc než muž. Vždyť přece Bůh je láska,1 jak říká Jan, a tak bylo navýsost správné, že ona dokázala
víc, protože víc milovala.
A hle, když po třech dnech stál Boží muž ve své cele a pozdvihl oči k nebi, spatřil, jak duše jeho sestry vychází z jejího těla v podobě holubice
a vchází do skrytého nebe. Zaradoval se nad její velikou slávou, hymny a chvalozpěvy vzdal chválu všemohoucímu Bohu a poslal spolubratry, aby
přinesli její tělo do kláštera a pochovali ji do hrobu, který měl připravený pro sebe.
A tak se stalo, že ty, kdo byli vždycky jedna duše v Bohu, nerozdělil ani hrob.
1 1 Jan 4, 8
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Vzhůru, moje harfo, já jitřenku teď probudím.
Tento žalm zpívá o utrpení Páně. (Sv. Augustin)
2 Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj, *
neboť se k tobě utíkám!
V stínu tvých křídel hledám útočiště, *
až pohroma se přežene.
3 O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, *
k Bohu, jenž pro mne činí vše: –
4 ať z nebe zasáhne a pomůže mi, *
mé úkladníky zahanbí!
Svou milostí a věrností *
on zachraňuje život můj.
5 Já musím spávat uprostřed lvích šelem, *
co dravě lidi hltají.
Jsou jejich zuby oštěpy a šípy *
a jejich jazyk ostrý meč. –
6 Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
po celé zemi slávu svou! –
7 Oni mým nohám nastražili léčky, *
oni mou duši sklíčili,
přede mnou přímo kopali mi jámu, *
až do ní sami upadli. –
8 Je odhodláno moje srdce, Pane, †
je odhodláno srdce mé, *
zpívat ti chci a v struny hrát.
9 Vzhůru má duše! Vzhůru moje harfo! *
Já jitřenku teď probudím.
10 Slavit tě budu před národy, Pane, *
chválit tě mezi pohany.
11 Neboť tvá dobrota až k nebi sahá *
a věrnost tvá až do oblak. –
12 Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
po celé zemi slávu svou!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Vzhůru, moje harfo, já jitřenku teď probudím.
Ant. 2 Mými dary, praví Pán, se nasytí můj lid.
10 Slyšte, národové, slovo Páně *
a zvěstujte je dalekým ostrovům!
A řekněte: „Ten, kdo Izraele rozptýlil, shromáždí ho *
a bude ho střežit jak pastýř své stádo.“ –
11 Neboť Pán vykoupí Jákoba, *
vysvobodí ho z ruky mocnějšího.
12 S jásotem přijdou na horu Sión, *
rozběhnou se za Božími dary;
za obilím, vínem a olejem, *
za mláďaty bravu a skotu.
Jejich duše bude jak zavlažená zahrada *
a už nebudou hladovět. –
13 Tehdy se radostí roztančí panna, *
mládež i starci se rozveselí.
Jejich smutek obrátím v radost, *
potěším je a bědy jim proměním v jásot.
14 Kněží se potěší nad obětním tukem, *
mými dary se nasytí můj lid.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Mými dary, praví Pán, se nasytí můj lid.
Ant. 3 Velký je Pán a nejvýš hoden chvály ve městě Boha našeho.
Přenesl mě v duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém. (Zj 21, 10)
2 Velký je Pán a nejvýš hoden chvály *
ve městě Boha našeho.
3 Vznosně se tyčí jeho svatá hora, *
je všemu světu k potěše;
ten sever nejzazší, ta hora Sión, *
to město krále mocného.
4 Pán, který sídlí v jeho hradních věžích, *
je jeho hradbou bezpečnou. –
5 Vždyť hle, jak spolčila se řada králů, *
přitáhli všichni najednou.
6 Jenom však pohlédli – a ustrnuli, *
s hrůzou se dali na útěk.
7 Třesavka děsu je tam zachvátila, *
křeč jako bolest rodičky,
8 jako když prudký vítr od východu *
taršíšské lodi rozbíjí. –
9 Jak jsme to slýchali, teď viděli jsme *
ve městě Boha našeho,
v tom městě Pána zástupů: *
Pán zbudoval je pro věky!
10 S vděčností, Bože, myslíme v tvém chrámě *
na tvoje milosrdenství.
11 Jako tvé jméno, Bože, tak tvá sláva *
až na kraj země dosahá.
Tvá pravice je provždy spravedlivá, *
ať Sión se z ní raduje,
12 ať zajásají všechny judské dcery *
nad tvými, Pane, rozsudky! –
13 Projděte Sión, obejděte kolem *
a jeho věže spočtěte,
14 prohlédněte si jeho opevnění, *
projděte jeho paláci,
15 ať povíte všem příštím pokolením: *
že takto veliký je Pán,
náš Bůh po všechen čas a do věčnosti. *
Ten, jenž nás vede na věky!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Velký je Pán a nejvýš hoden chvály ve městě Boha našeho.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Ze srdce volám, * vyslyš mě, Pane.
R. Ze srdce volám, * vyslyš mě, Pane.
V. Poslušen budu tvých přikázání.
R. Vyslyš mě, Pane.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Ze srdce volám, * vyslyš mě, Pane.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Prozíravá panna dala své srdce Kristu a nyní září v zástupu svatých jako slunce.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Prozíravá panna dala své srdce Kristu a nyní září v zástupu svatých jako slunce.
PROSBY
Děkujme Kristu, že nám dopřál světlo tohoto dne, a volejme k němu:
PANE, POŽEHNEJ NÁM A POSVĚŤ NÁS.
Dal ses v oběť za naše hříchy,
— přijmi naše dnešní úmysly a předsevzetí.
Potěšuj naše oči darem nového světla,
— vzejdi jako jitřenka v našich srdcích.
Pomoz nám, ať jsme dnes ke všem trpěliví,
— neboť ty jsi k nám trpělivý a plný slitování.
Učiň, Pane, ať dnes poznáváme tvé milosrdenství
— a radost z tebe ať je naše síla.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Přispěj nám, Bože, na pomoc, abychom dovedli následovat svatou Scholastiku v její upřímné
oddanosti k tobě: dej, ať ti sloužíme s čistým srdcem a poznáváme, že nás opravdu miluješ.
Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie