Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

28. leden 2020
Sv. Tomáše Akvinského, kněze a učitele Církve, památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

Narodil se kolem roku 1225 v Roccasecca u Neapole v rodině hrabat z Akvina. Studoval na Monte Cassinu a později v Neapoli, kde v 18 letech vstoupil k  dominikánům. Studie dokončil v Paříži a v Kolíně nad Rýnem pod vedením sv. Alberta Velikého. Působil jako profesor teologie a filozofie v Paříži (1256-59), v Římě (1259-69), znovu v Paříži (1269-72) a v Neapoli (1272-74). Je nejvýznamnějším představitelem scholastické filozofie a teologie. Na přání papeže Urbana IV. sestavil breviářové a mešní texty pro svátek Božího Těla. Zemřel 7.III.1274 ve Fossanuova ve střední Itálii cestou na II. lyonský koncil. V roce 1323 byl prohlášen za svatého, 1567 za učitele Církve a 1880 za patrona katolických škol. Dnešní den (28. I.) je výročím přenesení jeho ostatků do katedrály v Toulouse ve Francii.

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Již nese světu jitřenka
o šípech slunce milou zvěst,
v pestrý šat věci obléká
a bývalý jim vrací lesk.

Žár slunce bledne před tebou,
pro nás vždy živý Kriste náš;
jdem k tobě s písní prosebnou,
toužíme patřit na tvou tvář.

Otcovo Slovo, Moudrosti,
v tobě se v řádu úžasném
svět snoubí, jeho skvělostí
jsme uchváceni v srdci svém.

Nám, dětem světla, prosícím
dej žitím kráčet bedlivě,
by mluvil náš mrav, každý čin
o mocné přízni Otcově.

Kéž nepřestoupí naše rty
než slova řeči upřímné,
ať pravdu blahem útěchy
v hlubinách nitra cítíme.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.

Žalm 67 (68)
Bůh přichází jako vítěz

Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary. (Ef 4, 8)

I

² Bůh povstal – rozprášeni nepřátelé, *
      prchají před ním, kdo ho nenávidí.
³ Rozptylují se tak, jak dým se tratí; †
      a jako vosk se taví nad plamenem, *
      tak hynou hříšníci před Boží tváří.
⁴ A spravedliví před Bohem se těší *
      a jásají a veselí se blahem. –

⁵ Zpívejte Bohu, chvalte jeho jméno, †
      razte mu dráhu, pouští přichází. *
      Jásejte Pánu, radujte se v něm!
⁶ Je otcem sirotků a vdovy chrání *
      náš Bůh, jenž sídlí ve své svatyni.
⁷ Bůh, který dává domov opuštěným, †
      zajaté na svobodu vyvádí, *
      vzpurníky nechá však žít v pustině. –

⁸ Bože, když vyšels v čele svého lidu *
      a když jsi před ním kráčel po poušti,
⁹ země se třásla, nebe roztékalo *
       před Bohem, jenž je Bohem Izraele.
¹⁰ V deštích jsi, Bože, dával hojnost vláhy, *
       své dědictví, už vadnoucí, jsi vzkřísil.
¹¹ Tam utábořilo se tvoje plémě, *
       z lásky dals, Pane, domov poníženým.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.

Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.

II

¹² Pán vyřkl svoje všemohoucí slovo: *
       „Rozprášil četná vojska Svrchovaný!"
¹³ Králové s vojsky běží, utíkají! *
       Strážkyně domu rozděluje kořist.
¹⁴ Zatímco vy si mezi stády spíte, *
       postříbřila se křídla holubice,
¹⁵ perutě její zaskvěly se zlatem, *
       klenoty jako sněhem na Salmonu. –

¹⁶ Bašanské hory, to jsou hory mocné, *
       bašanské hory, to jsou hory mračné.
¹⁷ Proč vzhlížíte tak závistně, vy hory, †
       k vrchu, jejž Bůh si zvolil za své sídlo? *
       Sám Pán tam bude sídlit do věčnosti.
¹⁸ Četné jsou vozy Boží, do tisíců: *
       Pán ze Sinaje do svatyně vchází.
¹⁹ Vystoupils, Pane, do své vysokosti *
       a svoje zajaté jsi vedl s sebou.
    Tam pak jsi přijal darem lidi za své, *
       i ty, co brání se dlít v domě Páně. –

²⁰ Vzdávejte Pánu každodenně chválu; *
       on sám nás nese, je nám pomocníkem.
²¹ Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, *
       Pán, který ze smrti zná východisko.
²² Pán hlavu roztříští svým nepřátelům, *
       temeno těm, kdo setrvávají v hříších. –

²³ "I z Bašanu je přivedu," Pán praví, *
       "přivedu ti je třeba z hlubin moře,
²⁴ ať nohy můžeš umývat si v krvi, *
       jazyk tvých psů ať z nepřátel má podíl!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.

Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.

III

²⁵ My jsme tě, Pane, viděli, jak vcházíš, *
       můj král a Bůh jak vchází do svatyně.
²⁶ Zpěváci vpředu, vzadu hudebníci, *
       uprostřed panny do bubínků tlukou.
²⁷ Velebí Pána v chórech, Pána chválí, *
       ve slavném shromáždění Izraele.
²⁸ Benjamin, nejmladší, jde první vpředu, †
       pak judská knížata a jejich pokřik, *
       knížata Zabulona, Neftaliho. –

²⁹ Zjev, Pane, před nimi svou moc, moc Páně, *
       svou moc, již, Pane, ukázal jsi na nás
³⁰ ze svého chrámu nad Jeruzalémem, *
       ať králové ti přinášejí dary!
³¹ Zkruš zvíře v rákosí, zkruš zástup silných *
       a všechny, kdo jsou pány nad národy!
    Zašlápni ty, kdo za stříbrem se honí, *
       rozmetej všechny válečnické kmeny!
³² Jenom ať přijdou mocní z Egypťanů, *
       ať ruce k Bohu vztáhnou Etiopští! –

³³ Zpívejte Bohu, všechny říše světa, *
       jen hrajte na počest a k chvále Pána,
³⁴ jenž nebem projíždí, tím dávným nebem! *
       Slyšte, jak hřmí svým hlasem, strašným hlasem: –

³⁵ "Ctěte moc Páně! Září v Izraeli *
       a jeho velká moc až nad oblaky."
³⁶ Hrozný je Bůh, jenž sídlí ve svatyni, †
       Bůh Izraele dává moc a sílu *
       národu svému. Veleben buď Pán!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.

V. Naslouchat budu, co Bůh nyní poví!
R. Pán mluví zajisté jen slovy míru k národu svému.

PRVNÍ ČTENÍ

Z páté knihy Mojžíšovy

     Mojžíš řekl lidu:
     „Až přijdeš do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do vlastnictví, a obsadíš ji a usadíš se v ní, vezmeš z prvotin všech polních plodů, které vytěžíš ze své země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, vložíš je do koše a půjdeš k místu, které vyvolí Hospodin, tvůj Bůh, aby tam přebývalo jeho jméno. Přijdeš ke knězi, který tam bude v těch dnech a řekneš mu: ‚Vyznávám dnes Hospodinu, tvému Bohu, že jsem vstoupil do země, o které přísahal Hospodin našim otcům, že nám ji dá.‘
     Kněz vezme z tvé ruky koš a položí ho před oltář Hospodina, tvého Boha. Ujmeš se slova a vyznáš před Hospodinem, svým Bohem: ‚Můj praotec byl potulným Aramejcem, sestoupil do Egypta a přebýval tam v malém počtu osob jako přistěhovalec. Ale stal se tam národem velkým, mocným a početným. Egypťané však nás týrali, sužovali a podrobili tvrdému otroctví. Tehdy jsme křičeli k Hospodinu, Bohu našich otců, a Hospodin slyšel náš hlas, viděl naši bídu, lopotu a útlak. Hospodin nás vyvedl z Egypta mocnou rukou, napřaženým ramenem, šířil velký strach a působil znamení a divy. Přivedl nás na toto místo a dal nám tuto zem, zem oplývající mlékem a medem. Nyní hle – přináším prvotiny plodů půdy, kterou jsi mi dal, Hospodine!‘ Položíš koš před Hospodinem, svým Bohem, a pokloníš se Hospodinu, svému Bohu. Budeš se radovat ze všeho dobrého, co dal Hospodin, tvůj Bůh, tobě a tvému domu, ty i levita i přistěhovalec, který bude mezi vámi.
     Když pak třetího roku, v roce desátků, odvedeš všechny desátky ze své úrody a dáš je levitovi, přistěhovalci, sirotku a vdově, aby jedli v tvých branách a nasytili se, řekneš před Hospodinem, svým Bohem: ‚Vynesl jsem z domu, co bylo svaté, a dal jsem to levitovi a přistěhovalci, sirotku a  vdově, zcela podle tvého příkazu, který jsi mi dal. Nepřestoupil jsem ani neopomenul žádné z tvých přikázání. Nejedl jsem z toho, když jsem měl zármutek, neodstranil jsem z toho nic, když jsem byl nečistý, nedal jsem z toho nic pro mrtvého. Poslechl jsem Hospodina, svého Boha, a učinil jsem vše, jak jsi mi přikázal. Shlédni ze svého svatého obydlí, z nebes, a požehnej svému izraelskému lidu i půdě, kterou jsi nám dal, jak jsi přísežně slíbil našim otcům, tu zemi oplývající mlékem a medem.‘
     Hospodin, tvůj Bůh, ti dnes poroučí, abys prováděl tato nařízení a ustanovení, zachovával je a plnil z celého svého srdce a z celé své duše.
     Zavázal jsi dnes Hospodina k prohlášení, že bude tvým Bohem, když budeš chodit po jeho cestách, když budeš zachovávat jeho nařízení, příkazy a  ustanovení a když ho budeš poslouchat. A Hospodin tě dnes zavázal, že mu chceš být zvláštním lidem, jak ti řekl, když budeš zachovávat všechny jeho příkazy. Nad všechny národy, které učinil, tě vyvýší ke slávě, cti a chvále, a ty budeš lidem zasvěceným Hospodinu, svému Bohu, jak to nařídil.“

RESPONSORIUM

O. Vy jste lid patřící Bohu jako vlastnictví. Kdysi jste nebyli jeho lid, teď však jste lid Boží. * Žili jste bez milosrdenství, teď však se jeho milosrdenství na vás projevilo.
V. Hospodin si vás vyvolil jen z lásky k vám a vykoupil vás z domu otroctví. * Žili jste bez milosrdenství, teď však se jeho milosrdenství na vás projevilo.

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladu svatého Tomáše Akvinského o apoštolském vyznání víry

     Nač bylo potřebné, aby pro nás Syn Boží trpěl? Bylo to velmi potřebné, a to z dvojího hlediska: jako lék proti hříchům a jako příklad pro naše jednání.
     Jako lék proto, že skrze Kristovo umučení nalézáme lék proti všemu zlu, do něhož upadáme svými hříchy.
     Ale neméně užitečný je i příklad. Neboť Kristovo umučení stačí k tomu, aby úplně formovalo náš život. Kdo chce žít dokonale, nemusí dělat nic jiného než pohrdat tím, čím Kristus na kříži pohrdl, a usilovat o to, oč Kristus usiloval. Vždyť na kříži nechybí žádný příklad ctnosti.
     Hledáš-li příklad lásky: Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život.¹ To učinil Kristus na kříži. A tak když on vydal svůj život za nás, nemá být příliš těžké snášet cokoli zlého pro něho.
     Hledáš-li trpělivost, nalezne se nejvíc na kříži. Trpělivost se totiž stává velkou dvojím způsobem: buď když někdo snáší trpělivě něco velikého, nebo když snáší něco, čemu se mohl vyhnout, ale nevyhnul. A Kristus snášel na kříži něco velikého, a to trpělivě, neboť když trpěl, nevyhrožoval;² jako ovce vedená na porážku neotevřel ústa.³ Veliká je tedy Kristova trpělivost na kříži. A proto vytrvale běžme o závod, který je nám určen. Mějme oči upřeny na Ježíše: od něho naše víra pochází a on ji vede k dokonalosti. Místo radosti, která se mu nabízela, vzal na sebe kříž a nic nedbal na urážky.⁴
     Hledáš-li příklad pokory, pohleď na Ukřižovaného. Neboť Bůh chtěl být souzen od Poncia Piláta a zemřít. Hledáš-li příklad poslušnosti, následuj toho, který byl poslušný Otce až na smrt: Jako se celé množství stalo neposlušností jednoho, totiž Adama, hříšníky, tak zase poslušností jednoho se celé množství stane spravedlivými.⁵
     Hledáš-li příklad pohrdání pozemskými věcmi, následuj toho, který je Král králů a Pán pánů,⁶ v němž jsou skryty všechny poklady moudrosti a  poznání;⁷ na kříži visí obnažen, posmívají se mu, plivají na něj, bijí ho, je korunován trním a nakonec napájen octem a žlučí.
     Ať tedy nelpíš na oděvu ani na bohatství, neboť rozdělili si mé šaty;⁸ ani na poctách, neboť on zakusil posměch a bití; ani na hodnostech, neboť upletli korunu z trní a vsadili mu ji na hlavu;⁹ ani na požitcích, neboť mě v žízni napojili octem.^{10
     1} Jan 15, 13
     ² 1 Petr 2, 23
     ³ srov. Sk 8, 32; srov. Iz 53, 7
     ⁴ Žid 12, 1-2
     ⁵ Řím 5, 19
     ⁶ Zj 19, 16
     ⁷ Kol 2, 3
     ⁸ Jan 19, 24
     ⁹ Mt 27, 29
     ¹⁰ Žl 68 (69), 22

RESPONSORIUM

O. Modlil jsem se, a byl mi dán rozum, prosil jsem, a ducha moudrosti v úděl jsem přijal. * Jí jsem dal přednost před žezly a trůny, a bohatství ve srovnání s ní jsem pokládal za nic.
V. Bože otců a milosrdný Pane, kdo poznal tvou vůli, když jsi mu nedal moudrost a z výšin neposlal svého svatého ducha? * Jí jsem dal přednost před žezly a trůny, a bohatství ve srovnání s ní jsem pokládal za nic.

PSALMODIE

Ant. 1 Pane, své zemi byls milostiv kdysi, svému lidu jsi odpustil vinu.

Žalm 84 (85)
Naše spása je blízko

Když náš Spasitel přišel na zem, Bůh požehnal své zemi. (Origenes)

² Pane, své zemi byls milostiv kdysi, *
      Jákobův osud jsi obrátil v dobré.
³ Svému lidu jsi odpustil vinu, *
      přikryl jsi všechny jeho hříchy.
⁴ Zadržels všechno své rozhořčení, *
      přemohl vzplanutí svého hněvu. –

⁵ Obnov nás, Bože záchrany naší, *
      od své nevole proti nám upusť!
⁶ Míníš se na nás na věky hněvat, *
      zlobu svou přenášet od rodu na rod?
⁷ To nás už nemíníš oživit znovu, *
      aby tvůj lid se radoval v tobě?
⁸ Prokaž nám, Pane, své milosrdenství, *
      uděl nám, Bože, svoji spásu! –

⁹ Naslouchat budu, co Bůh nyní poví! *
       Pán mluví zajisté jen slovy míru
   k národu svému a ke svým věrným. *
       Nemají zůstat bez naděje.
¹⁰ Blízká je zbožným pomoc Páně, *
       aby zem naši zas pokryl svou slávou.
¹¹ Milost a svornost se setkají spolu, *
       spravedlnost a pokoj se sejdou,
¹² věrnost vyraší z hlubiny země, *
       z nebe nám pokvete spravedlnost. –

¹³ Ano, Pán sám nás zahrne dobrem *
       a naše země úrodu vydá.
¹⁴ Bude ho předcházet spravedlnost *
       a v jeho šlépějích půjde pokoj.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, své zemi byls milostiv kdysi, svému lidu jsi odpustil vinu.

Ant. 2 Po tobě za noci touží má duše, hned zrána tě hledám.

Kantikum
Chvalozpěv po vítězství nad nepřáteli Městské hradby mají dvanáct základních kamenů. (Srov. Zj 21, 12)

¹ Sión je naše pevné město, *
      Spasitel je mu hradbou i valem.
² Otevřete brány, ať vstoupí spravedlivý lid, *
      který zachovává věrnost. –

³ Starý blud pominul, †
      je zachován pokoj, *
      pokoj, který jsme doufali od tebe.
⁴ Doufejte v Pána na všechny věky, *
      v Pána, silného Boha, navždy. –

⁷ Přímá je stezka spravedlivého, *
      ty jsi mu vyrovnal cestu.
⁸ Na cestě tvých soudů čekáme na tebe, Pane, *
      dychtivě toužíme slavit tvé jméno.
⁹ Po tobě za noci touží má duše, *
       hned zrána tě hledám.
    Až tvé soudy zasáhnou zemi, *
       naučí se obyvatelé země spravedlnosti. –

¹² Pane, ty nám dáš mír a pokoj, *
       všechny naše skutky ty sám v nás konáš.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Po tobě za noci touží má duše, hned zrána tě hledám.

Ant. 3 Kéž nám svítí světlo tvé tváře, Pane.

Pokud se následující žalm použil k Pozvání, použije se žalm 94 (95).

Žalm 66 (67)
Ať chválí Boha všechny národy

Budiž vám známo: Pohanům je poslána tato Boží spása. (Sk 28, 28)

² Pán buď milostiv a žehnej nám! *
      Kéž nám svítí světlo jeho tváře!
³ Ať se zná tvá cesta na zemi, *
      pomoc tvou ať znají všichni lidé! –

⁴ Kéž tě, Bože, chválí národy, *
      kéž tě chválí všechny lidské rody!
⁵ Národy ať mocně jásají *
      nad tím, jak svět spravedlivě soudíš!
   Neboť právem soudíš národy, *
      všechny lidské kmeny světa řídíš. –

⁶ Kéž tě, Bože, chválí národy, *
      kéž tě chválí všechny lidské rody!
⁷ Země vydala svou úrodu. *
      Pán, náš Bůh, nám dal své požehnání.
⁸ Kéž nám žehná všemohoucí Bůh, *
      ať ho v bázni všechna země vzývá!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Kéž nám svítí světlo tvé tváře, Pane.

KRÁTKÉ ČTENÍ

My jsme očití svědkové toho, že Otec poslal svého Syna jako Spasitele světa. Kdo vyznává, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Ty jsi můj Bůh, * můj hrad, kde se skryji.
R. Ty jsi můj Bůh, * můj hrad, kde se skryji.
V. Pán je má skála, má tvrz a má spása.
R. Můj hrad, kde se skryji.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Ty jsi můj Bůh, * můj hrad, kde se skryji.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný Pán, pro kterého svatý Tomáš z lásky studoval, bděl a pracoval.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný Pán, pro kterého svatý Tomáš z lásky studoval, bděl a pracoval.

PROSBY

Kristus nás všechny vykoupil svou krví. Klaňme se mu a pokorně ho prosme:
     PANE, PAMATUJ NA SVŮJ LID.

Králi a Vykupiteli náš, vyslyš svou Církev, která tě chválí na počátku tohoto dne,
— a nauč nás, ať bez přestání oslavujeme tvou velebnost.
Tys naše naděje a síla, v tebe důvěřujeme,
— ať nikdy nedoufáme nadarmo.
Pohleď na naši slabost a pospěš nám na pomoc,
— neboť nic nemůžeme dělat bez tebe.
Pamatuj na chudé a opuštěné, aby jim nový den nebyl břemenem,
— ale útěchou a radostí.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Bože, původce moudrosti, tys vedl svatého Tomáše, aby nám dal příklad horlivého úsilí o svatost a posvátnou vědu; pomáhej i nám, ať rozumem poznáváme, čemu učil, a životem ho následujeme. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie