Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

16. březen 2014
2. NEDĚLE V DOBĚ POSTNÍ

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. 

HYMNUS

Zkroušeně všichni volejme
i jednotlivě vzývejme
s upřímným pláčem Soudce všech
a smiřme trestající hněv.

My, Bože, jsme tvou laskavost
svým hříchem uráželi dost;
sešli nám nyní z výsosti
své odpuštění s milostí.

Vzpomeň si, Pane, že též my
jsme tvé, ač křehké, stvoření.
Čest svého jména, prosíme,
nepřiznej straně protivné.

Nám odpusť zlo dřív spáchané,
dej štědře dobro žádané,
ať stanem se tvou radostí
jak už zde, tak v tvé věčnosti.

To, trojjediný Bože, dej
a v tom nám nejvíc pomáhej,
ať tato postní doba všem
přináší požehnanou žeň. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, můj Bože, oděl ses krásou a vznešeností, jako pláštěm světlem se halíš, aleluja.

Žalm 103 (104)
Chvála Boha, Stvořitele

Když se někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo. (2 Kor 5, 17)

I

¹ Dobrořeč Pánu, chval jej, má duše! *
    Pane, můj Bože, jsi nadevše velký,
  oděný krásou a vznešeností, *
²   jako pláštěm světlem se halíš. –

  Nebesa pneš jak stanovou plachtu, *
³   síně své zbudovals nad vodami,
  z letících mračen si povoz činíš, *
    na křídlech větru se k zemi snášíš,
⁴ vichry si bereš za svoje posly, *
      plameny za své služebníky. –

⁵ V základech mocných jsi upevnil zemi, *
      takže až do věků nezakolísá.
⁶ Pramoře jako rouchem ji krylo, *
      vody stály až nad horami. –
⁷ Před tvou hrozbou stáhly se zpátky, *
      prchaly před hlasem tvého hromu.
⁸ Vzestouply do hor, do dolin klesly, *
      na místa, která ty jsi jim určil.
⁹ Dal jsi jim hranici, přes kterou nesmí, *
      aby zas nemohly zaplavit zemi. –

¹⁰ Pramenům kázal jsi v potocích stékat, *
      v údolích mezi horami plynout.
¹¹ Všechnu zvěř polní napájejí, *
      divocí osli hasí v nich žízeň.
¹² Při nich pak hnízdí nebeské ptactvo, *
      větvovím stromů zní jeho zpěv.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, můj Bože, oděl ses krásou a vznešeností, jako pláštěm světlem se halíš, aleluja.

Ant. 2 Pán vydává ze země chléb i víno, jež člověku potěší srdce, aleluja.

II

¹³ Z oblačných sídel napájíš hory, *
      vláhu z tvých komor zem dosyta pije.
¹⁴ Dáváš růst píci, jíž stáda se živí, *
      rostlinám, které jsou k užitku lidem;
  vydáváš pro ně ze země chléb, *
¹⁵   který dodává člověku síly,
  víno, jež člověku potěší srdce, *
      že se mu tvář jak olejem svítí. –

¹⁶ Dosyta pije i stromoví Páně, *
      libánské cedry, jež sázel on sám.
¹⁷ V nich pak si ptáci stavějí hnízda, *
      v cypřiších domov si udělal čáp.
¹⁸ Horské štíty kamzíkům patří, *
      ve skalách jezevci našli si skryt. –

¹⁹ Měsíc jsi učinil měřidlem času, *
      slunce pak ví, kdy zapadat má.
²⁰ Když sešleš soumrak a setmí se na noc, *
      začne v ní obcházet divoká zvěř.
²¹ Lvíčata s řevem si žádají kořist, *
      od Boha čekají pokrm svůj.
²² Když slunce vychází, stáhnou se opět, *
      ulehnou do svých doupat a nor.
²³ Tehdy pak člověk vykročí k práci, *
      aby v ní setrval po celý den.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán vydává ze země chléb i víno, jež člověku potěší srdce, aleluja.

Ant. 3 Bůh se díval na všechno, co udělal, a bylo to velmi dobré, aleluja.

III

²⁴ Kterak jsou četná, Pane, tvá díla! †
      Všechno jsi stvořil a učinil moudře, *
      plna je tvého tvorstva zem.
²⁵ Tam moře mocné a velké a širé, †
      v něm se to hemží bezpočtem tvorů, *
      havěti drobné i velikých stvůr.
²⁶ Lodi jím plují, i leviatan, *
      stvořils jej, aby si ve vlnách hrál. –

²⁷ Na tebe čeká všechno a všichni, *
      že jim dáš obživu v pravý čas.
²⁸ A ty ji dáváš a oni si berou, *
      dobrem se sytí, když otevřeš dlaň.
²⁹ Skryješ-li před nimi tvář, tu se zděsí, †
      když jim odejmeš dech, oni hynou, *
      opět se vracejí ve svůj prach.
³⁰ Sešleš-li ducha, tvoří se noví: *
      tak zemi obnovuješ tvář. –

³¹ Ať trvá navěky sláva Páně, *
      ať se Pán raduje ze svých děl!
³² Země se zachví, když pohlédne na ni, *
      kouří se z hor, když jen se jich tkne.
³³ Pánu chci zpívat, co budu dýchat, *
      Bohu chci hráti, co budu živ.
³⁴ Kéž se mu zalíbí moje písně! *
      Já se chci v Pánu radovat! –

³⁵ Kéž jen by hříšní ze světa sešli, †
      kéž by už bezbožných nebylo nikde! *
      Dobrořeč Pánu, duše má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Bůh se díval na všechno, co udělal, a bylo to velmi dobré, aleluja.

V. Z oblaku se ozval Otcův hlas:
O. To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte!

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Mojžíšovy

     ^13.17Když farao propustil lid, Bůh je nevedl cestou do země Filišťanů, ačkoli je nejkratší. Myslel si, že by lid ztratil odvahu, kdyby uviděl, že proti němu povstávají války, a vrátil by se do Egypta. ¹⁸Bůh vedl lid oklikou pouštní cestou k Rákosovému moři, a tak synové Izraele vystoupili v pořádku z egyptské země. ¹⁹Mojžíš vzal s sebou Josefovy kosti, neboť on s přísahou zavázal syny Izraele: „Hospodin se vás ujme, proto vyneste s sebou odtud mé kosti.“ ²⁰Odtáhli ze Sukkot a utábořili se v Etamu na kraji pouště.
     ²¹Hospodin šel před nimi ve dne v sloupu oblakovém, aby jim ukazoval cestu, a v noci v sloupu ohnivém, aby jim svítil – a tak mohli jít ve dne i v noci. ²²A nikdy před lidem nezmizel oblakový sloup ve dne ani ohnivý sloup v noci.
     ^14.1Hospodin mluvil k Mojžíšovi: ²„Řekni synům Izraele, aby se vrátili a utábořili před Pihachirotem, mezi Migdolem a mořem před Bál Safonem; naproti němu se utáboříte u moře. ³Farao řekne o synech Izraele: ‚Bloudí po zemi, zavřela se za nimi poušť.‘ ⁴Zatvrdím faraónovo srdce a bude je pronásledovat. Oslavím se vítězstvím nad faraónem a celým jeho vojskem. Egypťané poznají, že já jsem Hospodin!“ a tak to udělali.
     ⁵Když bylo egyptskému králi oznámeno, že lid utekl, změnil se názor faraóna i jeho dvořanů na lid a řekli: „Co jsme to jen udělali, že jsme Izraele propustili z našeho otroctví!“ ⁶Dal zapřáhnout do svého vozu a své lidi vzal s sebou. ⁷Vzal šest set nejlepších vozů a všechny válečné vozy egyptské a na všech byla vybraná posádka. ⁸Hospodin zatvrdil srdce faraóna, egyptského krále, takže pronásledoval syny Izraele, oni však vytáhli chráněni vztaženou rukou Boží. ⁹Egypťané – všichni koně, faraónovy vozy, jeho jezdci a vojsko – je pronásledovali a dostihli je v táboře u moře u Pihachirotu před Bál Safonem.

RESPONSORIUM

O. Když vyšel Izrael z Egyptské země, Jákobův rod z lidu cizího, * stal se jeho svatyní Juda, Izrael jeho královstvím.
V. Hospodin šel před nimi v oblakovém sloupu, aby jim ukazoval cestu. * Stal se jeho svatyní Juda, Izrael jeho královstvím.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého papeže Lva Velikého

     Pán ukazuje svou slávu před svědky, které si vybral. A jeho tělo, které má stejnou podobu jako tělo ostatních lidí, září takovým jasem, že jeho tvář vypadá jako slunce a šat se svou bělostí podobá sněhu.¹
     Při tomto proměnění šlo především o to, aby se srdce učedníků nepohoršilo nad křížem, a aby ponížení dobrovolného utrpení neotřáslo vírou těch, kterým byla zjevena jedinečnost skryté důstojnosti. Neméně měla ovšem Prozřetelnost na mysli položení základů naděje pro svatou Církev: Celé Kristovo tělo mělo poznat, jakého proměnění mu bude dopřáno, a údy měly očekávat, že budou mít podíl na slávě, jakou již nyní září hlava.
     Právě o tom mluvil Pán, když řekl o velebnosti svého příchodu: Tehdy budou spravedliví v království svého Otce zářit jako slunce.² A svědčí o tom i svatý apoštol Pavel, když říká: Jsem přesvědčen, že utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.³ A jinde: Jste přece už mrtví a váš život je s Kristem skrytý v Bohu. Ale až se ukáže Kristus, váš život, potom se i vy s ním ukážete ve slávě.⁴
     Apoštolové tedy měli být utvrzeni a přivedeni k plnému poznání. Z tohoto zázraku však vyplývá ještě další poučení.
     Ukázali se totiž také Mojžíš a Eliáš, tedy Zákon a Proroci, a rozmlouvali s Pánem. Přítomností těchto pěti mužů se tak dokonale splnilo to, co bylo řečeno: Každou výpověď potvrzují dva nebo tři svědkové.⁵ A co může být jistějšího a spolehlivějšího, než když výpověď dotvrzuje společný hlas polnice Starého i Nového zákona a s učením evangelia se shodují oba nástroje dávného zvěstování?
     Stránky obojí smlouvy si totiž navzájem svědčí. Toho, jejž slibovala dřívější znamení pod rouškou tajemství, jasně a zřetelně ukazuje záře přítomné slávy.
     Neboť, jak říká svatý Jan, Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda přišly skrze Ježíše Krista.⁶ V něm se totiž vyplnila i zaslíbení prorockých obrazů i smysl nařízení Zákona. Neboť Kristus dokazuje svou přítomností, že proroctví jsou pravdivá, a působí svou milostí, že přikázání jsou uskutečnitelná.
     Ať se tedy hlásáním svatého evangelia upevňuje víra všech a nikdo ať se nestydí za Kristův kříž, jímž byl svět vykoupen.
     Ať se také nikdo nebojí trpět pro spravedlnost ani ať neztrácí naději ve slíbenou odměnu. Protože skrze námahu se přichází k odpočinku a skrze smrt k životu. Vždyť Kristus vzal na sebe všechnu naši lidskou slabost. Jestliže tedy vytrváme v jeho víře a lásce, i my přemůžeme, co on přemohl, a dostaneme, co přislíbil.
     A tak ať už máme zachovávat přikázání nebo snášet protivenství, vždy ať nám v uších zní přitom hlas Otce, který řekl: To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení; toho poslouchejte.^{7
     1} srov. Mt 17, 1-8
     ² Mt 13, 43
     ³ Řím 8, 18
     ⁴ Kol 3, 3-4
     ⁵ srov. Dt 17, 6; Mt 18, 16
     ⁶ Jan 1, 17
     ⁷ Mt 17, 5

RESPONSORIUM

O. Přistoupili jste k Ježíši, prostředníku nové smlouvy. * Nezdráhejte se poslouchat toho, kdo mluví.
V. Jestliže neunikli trestu ti, kteří odmítali toho, kdo jim sděloval Boží nařízení na zemi, tím méně my, odvrátíme-li se od toho, kdo mluví z nebe. * Nezdráhejte se poslouchat toho, kdo mluví.

PSALMODIE

Ant. 1 Pravice Páně mocně zasáhla, pravice Páně pozvedla mě zas.

Žalm 117 (118)
Píseň radosti ze záchrany

Kristus je ten kámen, který jste vy, stavitelé odhodili, ale z kterého se stal kvádr nárožní. (Sk 4, 11)

¹ Děkujte Pánu, že je dobrotivý, *
    na věky jeho milosrdenství! –

² Dům Izraelův ať jen stále říká: *
    „Na věky jeho milosrdenství!“
³ Dům Áronův ať neustále říká: *
    „Na věky jeho milosrdenství!“
⁴ Ať říkají, kdo uctívají Pána: *
    „Na věky jeho milosrdenství!“ –

⁵ Z hlubiny soužení jsem volal k Pánu: *
    a Pán mě vyslyšel a vysvobodil.
⁶ Je se mnou Pán, a proto nemám strachu: *
    co by mi mohli udělati lidé?
⁷ Je se mnou Pán, má pomoc neustálá, *
    svrchu se dívám na své nepřátele. –

⁸ Je lépe u Pána mít útočiště, *
    než spoléhat se pouze na člověka.
⁹ Je lépe u Pána mít útočiště, *
    než na mocné se pouze spoléhati.

¹⁰ Obklíčili mě všichni pohané, *
    ve jménu Páně jsem je přemohl.
¹¹ Obklíčili mě všichni ze všech stran, *
    ve jménu Páně jsem je přemohl.
¹² Obklíčili mě jako včelí roj, †
    jak oheň trní spalovali mě, *
    ve jménu Páně jsem je přemohl.
¹³ Smýkali mnou a k zemi sráželi, *
    Pán přesto zachránil mě před pádem.
¹⁴ Pán je má síla, je má statečnost, *
    a on se také stal mou záchranou. –

¹⁵ Hlasitý jásot nad zachráněním *
    pod stany spravedlivých zaznívá.
¹⁶ Pravice Páně mocně zasáhla, †
    pravice Páně pozvedla mě zas, *
    pravice Páně mocně zasáhla! –

¹⁷ Nezemřu, nýbrž budu žít dál, *
    o činech Páně vděčně vyprávět.
¹⁸ Opravdu těžce potrestal mě Pán, *
    do rukou smrti však mě nevydal.
¹⁹ Otevřte mi brány spravedlivých, *
    projdu jimi Pánu díky vzdát! –

²⁰ Zde se otvírá ta brána Páně, *
    tudy spravedliví vcházejí. –

²¹ Dík ti složím za tvé vyslyšení, *
    že jsem v tobě došel záchrany. –

²² Kámen, zavržený staviteli, *
    stal se náhle kvádrem nárožním.
²³ To se událo jen z moci Páně, *
    zázrak před našima očima.
²⁴ Toto je den způsobený Pánem, *
    jásavě se z něho radujme! –

²⁵ Slyš nás, Pane, popřej nám svou spásu! *
    Slyš nás, Pane, poskytni nám zdar! –

²⁶ „Požehnán, kdo vchází jménem Páně! *
    My vám z domu Páně žehnáme!“ –

²⁷ Pán je Bůh, to on nám dává světlo! †
    Seřaďte se v průvod s ratolestmi, *
    vedoucí až k rohům oltáře! –

²⁸ Jsi můj Bůh a já ti vzdávám díky, *
    tebe, svého Boha, velebím. –

²⁹ Děkujte Pánu, že je dobrotivý, *
    na věky jeho milosrdenství.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pravice Páně mocně zasáhla, pravice Páně pozvedla mě zas.

Ant. 2 Zpívejme chvalozpěv, který zpívali tři mládenci v ohnivé peci, když chválili Boha.

Kantikum
Všechno tvorstvo chválí Boha Stvořitel… ať je velebený na věky. (Řím 1, 25)

⁵² Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců, *
       chvályhodný, slavný a vyvýšený na věky. –

    Požehnané je tvé slavné a svaté jméno, *
       chvályhodné a vyvýšené na věky. –

⁵³ Požehnaný jsi ve svatém chrámě své slávy, *
       nejvýš chvályhodný a slavný na věky. –

⁵⁴ Požehnaný jsi na trůně svého království, *
       nejvýš chvályhodný a slavný na věky. –

⁵⁵ Požehnaný jsi, který shlížíš do bezedných propastí †
       a vládneš nad cheruby, *
       chvályhodný a vyvýšený na věky. –

⁵⁶ Požehnaný jsi na nebeské obloze, *
       chvályhodný a slavný na věky. –

⁵⁷ Všechna Boží díla, dobrořečte Pánu, *
       chvalte a vyvyšujte ho na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Zpívejme chvalozpěv, který zpívali tři mládenci v ohnivé peci, když chválili Boha.

Ant. 3 Velebte Pána na jeho mocné klenbě nebes.

Žalm 150
Chvalte Boha

Zpívejte žalmy duchem i srdcem, oslavujte Boha svou duší i tělem. (Hesychios)

¹ Velebte Pána v jeho svatyni, *
      chvalte na jeho mocné klenbě nebes!
² Chvalte ho za divy, jež učinil, *
      chvalte ho pro velikost svrchovanou! –

³ Chvalte ho zvučným hlaholením trub, *
      chvalte ho v doprovodu harf a citer!
⁴ Chvalte ho bubínky a vířením, *
      chvalte ho strunnou hrou a píšťalami!
⁵ Chvalte ho zvonivými cimbály, †
      chvalte ho cimbály, jež zvučně chřestí! *
      Vše, co má dech, ať Pána velebí!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Velebte Pána na jeho mocné klenbě nebes.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Dnešní den je zasvěcen Hospodinu, našemu Bohu, nebuďte smutní a neplačte! Neboť tento den je zasvěcen našemu Pánu. Nebuďte zarmoucení, neboť radost z Hospodina je vaše síla!

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
R. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
V. Ty jsi byl rozdrcen pro naše viny.
R. Smiluj se nad námi.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Z nebe se ozval Otcův hlas: To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení; toho poslouchejte.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Z nebe se ozval Otcův hlas: To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení; toho poslouchejte.

PROSBY

Oslavujme Boha, nevyčerpatelný poklad dobroty, prosme ho skrze Ježíše Krista, neboť on se za nás nepřestává přimlouvat, a volejme:
     ZAPAL V NÁS OHEŇ SVÉ LÁSKY.

Milosrdný Bože, pomoz nám, ať se v této postní době více a lépe modlíme
— a ať jsme pozornější k potřebám našich bližních.
Při potopě jsi zachránil Noema v arše;
— nenech katechumeny utonout v hříchu a zachraň je křtem.
Dej nám, ať se nesytíme jen chlebem,
— ale také každým slovem, které vychází z tvých úst.
Pomoz nám odstranit všechny spory,
— abychom se navzájem milovali a byli naplněni tvým pokojem.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Bože, ty k nám mluvíš skrze svého milovaného Syna a přikazuješ nám, abychom ho poslouchali; živ nás tedy svým slovem a očišťuj naše nitro, abychom se mohli radovat z patření na tvou slávu. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie