Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

23. březen 2013
Doba postní, 5. týden
1. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. 

HYMNUS

Už, Kriste, Slunce svatosti,
temnoty z nitra vyhosti,
ať naplní nás ctností zář,
když brány dne zas otvíráš.

Všem skýtáš milostivý čas:
kající srdce probuď v nás,
ať láskou svou nás napravíš,
když snášels nás tak dlouho již.

Nám uděl tolik lítosti,
ať můžeš proudem milostí
smýt z nás i skvrny těžších vin
tím větším smilováním svým.

Už nastává den, tvůj to den,
zas všechno skvít se bude v něm.
Nuž, radujme se, že i nás
tvá milost vede v jeho jas.

Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Zpívejte Pánu, vzpomeňte si na divy, jež konal.

Žalm 104 (105)
Bůh je ve svých slibech věrný

Apoštolové národům zvěstují podivuhodné skutky, jež vykonal Bůh. (Sv. Atanáš)

I

¹ Slavte Pána, ctěte jeho jméno, *
      zjevte jeho díla národům.
² Zpívejte mu, na strunách mu hrejte, *
      všechny jeho divy hlásejte!
³ Honoste se jeho svatým jménem! *
      Ať se radují, kdo Pána ctí! –

⁴ Dbejte o Pána a jeho sílu, *
      stále hledejte jen jeho tvář!
⁵ Vzpomeňte si na divy, jež konal, *
      znamení a soudy z jeho úst,
⁶ rode jeho sluhy Abraháma, *
      děti vyvolence Jákoba! –

⁷ Jenom on, jen Pán je naším Bohem, *
      jeho soudy přes veškerou zem.
⁸ On je provždy pamětliv své smlouvy, *
      pro sta pokolení dal svůj slib,
⁹ smlouvy uzavřené s Abrahámem, *
      přísahy, co Izákovi dal. –

¹⁰ Zákonem ji určil pro Jákoba, *
      věčnou smlouvou pro Izraele.
¹¹ Řekl: "Dám ti kananejskou zemi *
      za určený úděl dědičný.“
¹² Že jich počtem bylo dosud málo, *
      maloučko a hosty byli tam,
¹³ od národa k národu se táhli, *
      z jedné říše mezi jiný lid,
¹⁴ nedovolil nikomu je tisknout, *
      mnohé krále ztrestal kvůli nim:
¹⁵ „Nedotknete se mých pomazaných, *
      neublížíte mým prorokům!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Zpívejte Pánu, vzpomeňte si na divy, jež konal.

Ant. 2 Pán neopustil spravedlivého, když byl prodán, a vysvobodil ho z rukou hříšníků.

II

¹⁶ Když na zem svolal hladomor, *
      odňal jí všechen živný chléb,
¹⁷ jednoho poslal před nimi: *
      Josef byl prodán v otroctví.
¹⁸ Nohy mu pouty svázali, *
      sevřeli hrdlo do želez,
¹⁹ až jeho slovo splněno *
      a výrok Páně potvrzen. –

²⁰ Tu králi vnukl pustit jej: *
      pán národů mu volnost dal.
²¹ K řízení svěřil mu svůj dům *
      a do správy svůj majetek.
²² Dle svého měl vést knížata *
      a rádce učit moudrosti.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán neopustil spravedlivého, když byl prodán, a vysvobodil ho z rukou hříšníků.

Ant. 3 Pán měl v paměti svůj svatý slib a vyvedl svůj národ v radosti.

III

²³ I přišel do Egypta Izrael, *
      byl Jákob hostem v zemi Chámově.
²⁴ A v ní Pán mocně rozmnožil svůj lid, *
      až ten byl silnější než domácí.
²⁵ V těch vzbudil proti svému lidu zášť, *
      zákeřnost proti služebníkům svým.
²⁶ Pak poslal svého sluhu Mojžíše *
      a Árona, jejž sám si vyvolil.
²⁷ Činili jeho divy v Egyptě, *
      znamení mocná v zemi Chámově! –

²⁸ Sám seslal temnoty a byla tma, *
      oni však jeho slov dbát nechtěli.
²⁹ Proměnil tedy jejich vody v krev *
      a ryby v nich jim nechal pohynout.
³⁰ Celá zem hemžila se žábami, *
      až do královských komnat nalezly.
³¹ Přikázal – přiletěly roje much, *
      přeplněn komáry byl každý kout.
³² Namísto deště seslal příval krup, *
      po celé zemi blesky planuly.
³³ Vinice, fíkovníky potloukl, *
      zporážel stromy v jejich krajinách. –

³⁴ Přikázal – vpadly mraky kobylek *
      a nespočetné spousty sarančí.
³⁵ Zničily v zemi všechno zelené, *
      zničily vše, co pole zrodila.
³⁶ Zahubil jim vše prvorozené, *
      prvotiny všech jejich plodných sil. –

³⁷ Se zlatem, stříbrem lid svůj vyvedl, *
      a v jejich kmenech nikdo nestonal.
³⁸ Egypt byl jejich odchodu jen rád, *
      neboť mu byli leda pro postrach.
³⁹ I zaclonil je hustým oblakem *
      a plamenem jim svítil za noci. –

⁴⁰ Žebrali na něm – dal jim křepelky, *
      nebeským chlebem sytil lačnící.
⁴¹ Rozrazil skálu – voda vytryskla *
      a proudem rozlila se do pouště.
⁴² Neboť měl v paměti svůj svatý slib, *
      jak ho dal kdysi Abrahámovi. –

⁴³ Vyvedl národ, jenž se radoval, *
      své vyvolené, kteří jásali.
⁴⁴ A daroval jim kraje pohanů, *
      majetku národů se zmocnili,
⁴⁵ aby pak žili v jeho zákoně, *
      zachovávali jeho příkazy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán měl v paměti svůj svatý slib a vyvedl svůj národ v radosti.

V. Kdo jedná podle pravdy, jde ke světlu.
O. Aby se ukázaly jeho skutky.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu Židům

     ¹Hlavní věc při tom, o čem mluvíme, je toto: Máme takového velekněze, který zaujal místo po pravé straně trůnu Boží velebnosti v nebi a ²vykonává službu ve svatyni, v pravém stánku, který postavil Pán, ne člověk.
     ³Každý velekněz totiž bývá ustanoven k tomu, aby podával dary a oběti. Proto i Ježíš musí mít něco, co by podával jako oběť. ⁴Kdyby však byl na zemi, vůbec by nemohl být knězem, protože už zde jsou ti, kdo dary přinášejí, jak to předpisuje Zákon. ⁵Oni ovšem konají kněžskou službu ve svatyni, která se té nebeské jen podobá a je pouhým jejím stínem. Když měl Mojžíš zbudovat stánek, dal mu přece Bůh rozkaz: „Dej pozor a udělej všecko podle vzoru, který ti byl ukázán na hoře.“
     ⁶Ježíš tedy dosáhl o to vznešenější kněžské služby, oč lepší je smlouva, kterou on zprostředkoval a která spočívá na vznešenějších příslibech. ⁷Kdyby totiž ona dřívější smlouva byla bez vady, nebylo by ji třeba nahrazovat jinou.
     ⁸Ale Bůh jim vytýká: „Hle – přijdou dni – praví Pán kdy s Izraelovým domem a s Judovým domem uzavřu smlouvu novou: ⁸a nebude to smlouva, jakou jsem sjednal s jejich předky v den, kdy jsem je vzal za ruku, abych je vyvedl z egyptské země. To proto, že oni nezůstali smlouvě se mnou věrni. Přestal jsem si jich proto všímat – praví Pán. ¹⁰Taková bude smlouva, kterou sjednám s Izraelovým domem po těch dnech – praví Pán: Svoje zákony jim vložím do mysli, do srdce jim je napíšu. Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem! ¹¹Nikdo už nebude svého spoluobčana poučovat, nikdo už nebude svému bratru říkat: ‚Poznej Pána!‘ Neboť všichni mě budou znát, od nejmenšího až po největšího. ¹²Jejich nepravosti jim odpustím a na jejich hříchy už nevzpomenu.“
     ¹³Když tedy Bůh mluví o nové smlouvě, prohlašuje tím tu dřívější za zastaralou. Co je však zastaralé a ztrácí sílu, je blízko zániku.

RESPONSORIUM

O. Máme takového velekněze, který zaujal místo po pravé straně trůnu Boží velebnosti v nebi. * A stará se tam o naše záležitosti u Boha.
V. Neboť Kristus nevešel do svatyně, zbudované lidskýma rukama, která je jenom napodobeninou té pravé, ale do samého nebe. * A stará se tam o naše záležitosti u Boha.

DRUHÉ ČTENÍ

Z promluv svatého biskupa Řehoře Naziánského

     Budeme účastni velikonočního hodu Beránkova. Zatím sice ještě obrazně, nicméně s větší zjevností nežli ve Starém zákoně. Neboť Pascha Mojžíšova Zákona, nebojím se to říci, byla jen nejasným předobrazem nynějších velikonoc. O něco později ho však budeme účastni dokonaleji a jasněji, to až s námi bude Slovo slavit onen nový hod v Otcově království,¹ kdy nám odkryje a naučí nás znát věci, jež nám nyní sdělilo jen neúplně. A slavení velikonočního hodu Beránkova je stále něčím novým, nakolik jsme to nyní schopni chápat.
     My se máme učit chápat, jaké je to hodování, Slovu přísluší učit a vštěpovat toto učení svým učedníkům. Učení je totiž pokrmem i pro toho, kdo jej poskytuje.
     Nuže tedy, staňme se i my účastnými Zákona, ale podle evangelia, nikoli podle litery; dokonale, ne nedokonale; navěky, ne na čas. Zvolme si hlavní město, ne Jeruzalém pozemský, nýbrž nebeský;² ne tedy ten, který je nyní zdupán vojsky, nýbrž ten, jejž chválí a oslavují andělé.
     Přinášejme oběti, ale ne mladá telata a beránky, jimž rostou rohy a kopyta;³ na těch je mnoho neživého a necitlivého; ale spolu s nebeskými zástupy obětujme Bohu oběť chvály na nebeském oltáři.⁴ Rozhrňme první závěs, přistupme ke druhému a nahlédněme do velesvatyně.
     A abych řekl to nejdůležitější – obětujme Bohu sebe, ano den za dnem obětujme sebe samé i veškerá svá hnutí. Berme všechno doslova, utrpením napodobujme Kristovo utrpení, krví uctívejme krev Kristovu, ochotně vystupujme s Kristem na kříž.
     Jsi-li Šimon z Kyrény, vezmi kříž a jdi za ním.⁵
     Byl-lis jako zločinec spolu s ním ukřižován,⁶ jakožto dobrý člověk v něm uznej Boha. Byl-li on také pro tebe a tvůj hřích počítán za jednoho z hříšníků,⁷ ty se pro něho staň spravedlivým. Padni na kolena před tím, jenž pro tebe visí na kříži; a jestliže visíš, hleď i ze špatnosti něco získat. Smrtí si vykup spásu. Vejdi s Ježíšem do ráje, abys poznal, co jsi ztratil.⁸ Pohleď na tamní krásu a reptala nech i s jeho rouháním zemřít venku.
     Jsi-li Josef z Arimatie,⁹ požádej toho, kdo dal Ježíše přibít na kříž, aby ti dal jeho tělo, ať máš smírnou oběť celého světa.
     Jsi-li Nikodém, ten tajný noční ctitel Páně,¹⁰ pomaž jej pohřebními mastmi.¹¹
     Jsi-li některá z Marií, Salomé nebo Jana, hned na úsvitu prolévej slzy. Snaž se první spatřit odvalený kámen a snad i anděly nebo dokonce samotného Ježíše.^{12
     1} srov. Mt 26, 29
     ² srov. Gal 4, 26
     ³ srov. Žl 68 (69), 32
     ⁴ srov Žl 49 (50), 14
     ⁵ srov. Lk 23, 26
     ⁶ srov. Lk 23, 40
     ⁷ srov. Iz 53, 12
     ⁸ srov. Zj 2, 5
     ⁹ srov. Lk 23, 50
     ¹⁰ srov. Jan 3, 1-2
     ¹¹ srov. Jan 19, 39
     ¹² srov. Lk 24, 10; Mk 16, 1

RESPONSORIUM

O. Ježíš podstoupil utrpení za bránou, aby vlastní krví posvětil lid. * Vyjděme tedy k němu mimo tábor a snášejme urážky jako on.
V. Vždyť jste v boji proti hříchu ještě nekladli odpor až do krve. * Vyjděme tedy k němu mimo tábor a snášejme urážky jako on.

PSALMODIE

Ant. 1 Hned s úsvitem se mé oči obracejí k tobě.

Žalm 118 (119), 145-152
XIX (Kóf)

¹⁴⁵ Ze srdce volám: vyslyš mě, Pane, *
         poslušen budu tvých přikázání!
¹⁴⁶ Volám k tobě, chraň mě a zachraň, *
         budu tvé příkazy poctivě plnit. –

¹⁴⁷ S úsvitem přicházím, o pomoc prosím, *
         s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
¹⁴⁸ Oči mé bdí už před noční hlídkou, *
         hloubat chci o tvém rozhodnutí. –

¹⁴⁹ Slyš můj hlas ve svém milosrdenství, *
         uděl mi život podle své vůle!
¹⁵⁰ Blíží se ti, kdo mi úklady strojí, *
         vzdáleni přitom zákonu tvému. –

¹⁵¹ Zato však ty jsi mi nablízku, Pane, *
         věrně platí tvá ustanovení.
¹⁵² Z výroků tvých už dávno jsem poznal, *
         že jsi je stanovil na všechny věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Hned s úsvitem se mé oči obracejí k tobě.

Ant. 2 Mou silou i chválou je Pán a stal se mi zachráncem.

Kantikum
Vítězná píseň po přechodu Rudým mořem Ti, kdo zvítězili v boji se šelmou, zpívali píseň Mojžíše, Božího služebníka. (Srov. Zj 15, 23)

¹ Zpívejme Pánu: je vznešený a slavný, *
      koně i s jezdcem smetl do moře. –

² Mou silou i chválou je Pán; *
      a stal se mi zachráncem.
   On je můj Bůh a já ho velebím, *
      Bůh mého otce, a já ho vyvyšuji. –

³ Pán je hrdinný bojovník, †
      jeho jméno je Všemohoucí. *
⁴     Faraonovy vozy i jeho vojsko smetl do moře. –

⁸ Závan tvého hněvu navršil vody, †
      vlny se jako hráz zastavily, *
      objevila se hluboká cesta středem moře. –

⁹ Nepřítel řekl: Pustím se za nimi a doženu je, *
       rozdělím si kořist a ukojím svou duši,
    vytasím meč *
       a má ruka si je podrobí. –

¹⁰ Tys ale dal zavanout svému dechu a zavalilo je moře, *
       potopili se jak olovo v mohutných vodách. –

¹¹ Kdo z mocných se ti podobá, Pane? †
       Kdo je ti podobný vznešeností a svatostí, *
       tobě, strašlivému a slavnému, který dělá divy? –

¹² Vztáhl jsi pravici a zhltla je země. *
¹³     A milosrdně jsi vodil tento lid, který jsi zachránil.
    Provázel jsi ho svou mocí *
       až k svému svatému příbytku. –

¹⁷ Uvedl jsi jej a štípil na své hoře, *
       na pevném místě, které sis, Pane, připravil za obydlí,
    za svou svatyni, k níž jsi, Pane, položil základy. *
¹⁸     Pán kraluje na věky, vždycky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Mou silou i chválou je Pán a stal se mi zachráncem.

Ant. 3 Velebte Pána, všichni lidé.

Žalm 116 (117)
Chvála Božího milosrdenství

Pohané oslavují Boha, že jim prokázal milosrdenství. (Řím 15, 8. 9)

¹ Velebte Pána, všichni lidé, *
      slavte ho, všechny národy! –

² Nad námi mocná jeho milost *
    a věrnost Páně na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Velebte Pána, všichni lidé.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řekl jsem: „Zde jsem, zde jsem!“ národu, který nevzýval mé jméno. Vztahoval jsem své ruce každý den ke vzpurnému lidu, který kráčí po nedobré cestě za svými vrtochy. Je to lid, který mě ustavičně tváří v tvář dráždí k hněvu.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. On mě zachraňuje * z tenat lovců.
R. On mě zachraňuje * z tenat lovců.
V. Před slovem, které zkázu přináší.
R. Z tenat lovců.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. On mě zachraňuje * z tenat lovců.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Ježíš umřel proto, aby rozptýlené Boží děti shromáždil v jedno.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Ježíš umřel proto, aby rozptýlené Boží děti shromáždil v jedno.

PROSBY

Chvalme Krista Pána: on ustanovil křest, abychom se stali novým stvořením, a sytí nás svým tělem a slovem života. Prosme ho:
     PANE, OBNOVUJ NÁS SVOU MILOSTÍ.

Ježíši tichý a pokorný srdcem, dej nám milosrdné srdce, dobrotu a pokoru,
— abychom tě následovali v tvé trpělivosti a lásce ke všem lidem.
Nauč nás pravé lásce k ubohým a trpícím,
— abychom napodobili tebe, milosrdného Samaritána.
Vyslyš prosby své Matky, Panny Marie,
— a těm, kdo se ti zasvětili, dej, aby celým svým životem uskutečňovali, co ti slíbili.
Zahrň nás svým milosrdenstvím
— a odpusť nám hříchy i tresty, které si za ně zasluhujeme.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Bože, ty se nikdy nepřestáváš starat o spásu všech lidí, v těchto dnech však hojněji svůj lid zahrnuješ milostí; pohleď na své vyvolené a svou láskou chraň a  posiluj všechny, kdo se připravují na křest, i ty, které už jsi křtem přijal za vlastní. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie