Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

26. únor 2012
1. NEDĚLE V DOBĚ POSTNÍ

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. 

HYMNUS

Zkroušeně všichni volejme
i jednotlivě vzývejme
s upřímným pláčem Soudce všech
a smiřme trestající hněv.

My, Bože, jsme tvou laskavost
svým hříchem uráželi dost;
sešli nám nyní z výsosti
své odpuštění s milostí.

Vzpomeň si, Pane, že též my
jsme tvé, ač křehké, stvoření.
Čest svého jména, prosíme,
nepřiznej straně protivné.

Nám odpusť zlo dřív spáchané,
dej štědře dobro žádané,
ať stanem se tvou radostí
jak už zde, tak v tvé věčnosti.

To, trojjediný Bože, dej
a v tom nám nejvíc pomáhej,
ať tato postní doba všem
přináší požehnanou žeň. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 V kříži Páně poznáváme strom života.

Žalm 1
Cesta spravedlivých a hříšných

Blažení, kdo s důvěrou v Kristův kříž sestoupili do křestní vody. (Autor z 2. stol.)

¹ Šťasten, kdo nechodí, jak bezbožní mu radí, †
      na cestu hříšníků kdo nestoupá *
      a nesedává v kruhu rouhačů,
² kdo naopak se těší ze zákona Páně *
      a dnem i nocí o něm přemítá. –

³ Je jako strom při živých vodách zasazený, *
      ovoce nese správně ve svůj čas
  a jeho listí nikdy nezvadá, *
      cokoli počne, všechno se mu daří. –

⁴ Ne tak s bezbožnými, naprosto ne tak: *
      ti jsou jak pleva unášená větrem.
⁵ Bezbožní proto neobstojí na soudu *
      a hříšní v shromáždění spravedlivých. –

⁶ Vždyť cestu spravedlivých střeží Pán, *
      zlá cesta hříšných vede do záhuby.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 V kříži Páně poznáváme strom života.

Ant. 2 Svého Krále jsem ustanovil na Siónu.

Žalm 2
Mesiáš — král a vítěz

Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4, 27)

¹ Proč se bouří kmeny pohanů, *
      národy proč snují marné plány?
² K boji povstávají králové, †
      smlouvají se vládci proti Pánu, *
      proti jeho pomazanému.
³ „Zpřetrhejme jejich okovy, *
      shoďme ze sebe ta jejich pouta!“ –

⁴ Směje se jim na nebesích Pán, *
      úsměšek má pro ně na svém trůnu.
⁵ Potom k nim však s hněvem promluví, *
      vyděsí je ve svém rozhořčení:
⁶ „Já jsem svého krále dosadil *
      na Siónu, na své svaté hoře!“ –

⁷ Rozhodnutí Páně rozhlásím. †
      Takto ke mně promluvil můj Pán: *
      „Tys můj syn, dnes já jsem tebe zplodil.
⁸ Požádej, a národy ti dám, *
      zemi budeš vlastnit do všech končin.
⁹ Povládneš jim prutem železným, *
      jako z hlíny džbán je můžeš rozbít.“ –

¹⁰ Proto, králové, už prohlédněte, *
      poučit se dejte, vládci země!
¹¹ V bázni služte Pánu, vzývejte ho, *
      v rozechvění líbejte mu nohy,
¹² ať se k vaší zkáze nerozhorlí, †
      neboť hněvem snadno může vzplanout. *
      Blaze všem, kdo důvěřují v něho!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Svého Krále jsem ustanovil na Siónu.

Ant. 3 Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, ty pozvedáš mou hlavu!

Žalm 3
Bůh je můj ochránce

Ulehl a zesnul, povstal však znovu k životu, protože se ho Bůh ujal. (Sv. Irenej)

² Pane, kolik je mých nepřátel, *
      kolik těch, kdo proti mně se strojí!
³ Kolik těch, kdo o mně říkají: *
      „Toho ani Bůh už nezachrání!“ –

⁴ Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, *
      jsi má chlouba, pozvedáš mou hlavu!
⁵ Hlasitě jsem volal k svému Pánu, *
      vyslyšel mě ze své svaté hory. –

⁶ Klidně uléhám a klidně spávám, *
      klidně vstávám, neboť Pán mě chrání.
⁷ Ani tisíců se nezaleknu, *
      když kol dokola mě obkličují. –

⁸ Povstaň, Pane, zachraň mě, můj Bože! †
      Vždy mým protivníkům rozbils tváře *
      a všem zlým jsi povyrážel zuby.
⁹ Jenom u Pána je jistá spása, *
      sešli svému lidu požehnání!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, ty pozvedáš mou hlavu!

V. Nejen z chleba žije člověk.
O. Ale z každého slova, které vychází z Božích úst.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Mojžíšovy

     ^5.1Mojžíš a Árón šli a řekli faraónovi: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: ‚Propusť můj lid, ať slaví můj svátek na poušti.‘“ ²Farao odpověděl: „Kdo je Hospodin, že mám uposlechnout jeho hlasu a propustit Izraele? Neznám Hospodina a Izraele nepropustím!“ ³Řekli: „Bůh Hebrejů se s námi setkal; dovol nám jít do pouště tři dny cesty a tam obětovat Hospodinu, našemu Bohu, aby nás snad nestihl morem nebo mečem.“ ⁴Egyptský král se na ně obořil: „Mojžíši a Áróne, proč odvracíte lid od jeho práce? Jděte ke své robotě!“ A farao dodal: ⁵„Až příliš je už toho vašeho lidu v zemi. A vy mi je chcete odvádět od roboty!“
     ⁶A ještě v ten den farao poručil dozorcům nad lidem a jejich zapisovatelům: ⁷„Nedávejte už těm lidem slámu k výrobě cihel jako dříve, ať sami jdou a slámu si sbírají. ⁸Uložte jim vyrobit počet cihel jako dříve, nic z toho neslevte! Jsou líní, a proto křičí: ‚Pojďme a obětujme našemu Bohu!‘ ⁹Ať těžce dřou, nezdržují se a nestarají o hloupé řeči!“
     ¹⁰Dozorci nad lidem a zapisovatelé vyšli a řekli lidu: „Tak praví farao: ‚Už vám nebudu dávat slámu. ¹¹Sami jděte a berte si slámu, kde ji najdete. Ale z vašeho pracovního úkolu nic se vám nesleví!‘“ ¹²Lid se rozešel po celé egyptské zemi, aby sbíral ze strnišť slámu. ¹³A dozorci je nutili: „Každý den splníte celý svůj pracovní úkol, jak tomu bylo dříve, když jste dostávali slámu!“ ¹⁴Zato zapisovatelé ze synů Izraele, které nad nimi ustanovili faraónovi dozorci, byli biti. Těm vytýkali: „Proč jste včera a dnes nevyrobili stejný počet cihel jako dříve?“
     ¹⁵Zapisovatelé ze synů Izraele přišli a stěžovali si faraónovi: „Proč tak jednáš se svými služebníky? ¹⁶Slámu už nedostáváme, a přesto se nám říká: ‚Vyrábějte nám cihly!‘ Hle, tvoji služebníci jsou biti a tvůj lid je obviňován.“ ¹⁷Farao odpověděl: „Jste líní, ano, jste líní! Proto říkáte: ‚Půjdeme a budeme obětovat Hospodinu!‘ ¹⁸Hned jděte pracovat, slámu nedostanete, ale předepsaný počet cihel musíte odvést!“
     ¹⁹Zapisovatelé ze synů Izraele viděli, že se dostali do zlého postavení, neboť slyšeli: Nic se vám nesleví z denního počtu vašich cihel! ²⁰Když vycházeli od faraóna, potkali Mojžíše a Áróna, kteří tam na ně čekali, ²¹a spustili: „Ať se na vás Hospodin podívá a soudí: Zošklivili jste nás v očích faraónových i v očích jeho služebníků. Podali jste jim meč, aby nás pobili.“
     ²²Mojžíš se vrátil k Hospodinu a řekl: „Pane, proč týráš tento lid? Pročpak jsi mě poslal? ²³Od té doby, kdy jsem šel k faraónovi, abych mluvil ve tvém jménu, týrá tento lid. A vůbec jsi svůj lid nevysvobodil!“ ^6.1Hospodin řekl Mojžíšovi: „Teď uvidíš, co udělám faraónovi. Propustí Izraelity mou silnou rukou, mým napřaženým ramenem je vyžene ze své země.“

RESPONSORIUM

O. Mojžíš stanul před faraónem a řekl: Tak praví Hospodin: * Propusť můj lid, ať slaví můj svátek na poušti.
V. Pán, Bůh Hebrejů, mne poslal k tobě a řekl: * Propusť můj lid, ať slaví můj svátek na poušti.

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladu žalmů svatého biskupa Augustina

     Slyš, Bože, moje naříkání, modlitby mé si povšimni.¹ Kdo to říká? Zdá se, že jeden. Jedná se však opravdu jen o jednoho? Od končin země k tobě volám, neboť mé srdce umdlévá.² Tedy zřejmě ne jeden. Avšak přece pouze jeden, protože Kristus je jeden a my všichni jsme jeho údy. Vždyť jak by mohl jeden člověk volat ze všech končin země? A tak tím, kdo volá ze všech končin, se míní ono dědictví, o kterém je řečeno samotnému Synu: Požádej, a národy ti dám, zemi budeš vlastnit do všech končin.³
     Tedy Kristovo vlastnictví, Kristovo dědictví, Kristovo tělo, jediná Kristova Církev, ona jednota, kterou tvoříme – ta volá od končin země. A co volá? To, co jsem uvedl výše: Slyš, Bože, moje naříkání, modlitby mé si povšimni; od končin země k tobě volám. Od končin země, to znamená odevšad.
     Proč však volám? Neboť mé srdce umdlévá. Tím se ukazuje, že Církev nežije ve všech národech po celém světě ve velké slávě, ale ve velkém pokušení. Náš život nemůže být během této pozemské pouti bez pokušení; cesta kupředu totiž vede jen přes naše zkoušky a jenom ten, kdo byl podroben zkoušce, ví, co v něm je.
     Vítězné koruny se dostane jen těm, kdo zvítězí, zvítězit však může jen, kdo podstoupí zápas, a k zápasu je třeba protivníka a zkoušek. Onen volající od končin země má sice v srdci úzkost, ale není opuštěn. Pán se totiž rozhodl, že kvůli nám, kteří jsme jeho tělem, sám předem půjde naší cestou v tom svém těle, ve kterém zemřel, vstal z mrtvých a vstoupil na nebesa; aby tak údy s důvěrou očekávaly, že i ony se dostanou tam, kam je předešla hlava.
     Tím tedy, že dopustil, aby ho ďábel pokoušel, přetvořil nás v sebe. Četli jsme v evangeliu, jak byl náš Pán Ježíš Kristus pokoušen na poušti od ďábla. Ďábel Krista pokoušel v plném slova smyslu. V Kristu jsi totiž byl pokoušen i ty: z tebe si totiž Kristus vzal tělo, ze sebe ti dal spásu; z tebe si vzal smrt, ze sebe ti dal život; z tebe si vzal urážky, ze sebe ti dal pocty. Tedy z tebe si vzal zkoušky, ze sebe ti dal vítězství.
     Jestliže jsme byli v něm pokoušeni, v něm také přemůžeme ďábla. Vidíš, že Kristus byl podroben zkoušce, a nevidíš, že zvítězil? Věz, že v něm jsi byl podroben zkoušce i ty, a věz, že v něm také vítězíš. Kristus se ovšem nemusel dát od ďábla pokoušet. Kdyby však nebyl pokoušen, nebyl by ti dal příklad a poučení, že máš možnost v pokušení zvítězit.
     ¹ Žl 60 (61), 2
     ² tamtéž v. 3
     ³ Žl 2, 8

RESPONSORIUM

O. Budou proti tobě bojovat, ale nepřemohou tě; * neboť já budu s tebou – praví Hospodin – abych tě vysvobodil.
V. Nepadneš mečem, ale zachráníš svůj život. * Neboť já budu s tebou – praví Hospodin – abych tě vysvobodil.

PSALMODIE

Ant. 1 Pane, chci tě velebit, co živ budu, ve jménu tvém jenom ruce spínat.

Žalm 62 (63), 2-9
Duše žízní po Bohu

Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.

² Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
      po tobě žízní celá má duše,
   po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
      tak jako vyprahlá žíznivá země.
³ Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
      abych moh' vidět tvou moc a tvou slávu!
⁴ Vždyť tvá milost je lepší než život, *
      proto mé rty ti zpívají chválu. –

⁵ Tak tě chci velebit, co živ budu, *
      ve jménu tvém jenom ruce spínat.
⁶ Duše má bude jak morkem se sytit, *
      jásavě budou tě chválit má ústa.
⁷ Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
      rozjímám o tobě za nočních bdění,
⁸ neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
      v stínu tvých křídel radostně plesám. –

⁹ Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
      ty mě svou pravicí podpíráš mocně.

¹⁰      [Kdo však mi bez příčin záhubu strojí,*
         ti se propadnou do hlubin země,
¹¹      ti budou vydáni napospas meči,*
         ti se kořistí šakalů stanou.
¹²      Král pak se bude radovat v Bohu, +
         oslaven bude, kdo přísahal na něj,*
         protože lhářům se zacpou ústa.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, chci tě velebit, co živ budu, ve jménu tvém jenom ruce spínat.

Ant. 2 Zpívejte Bohu chválu a vyvyšujte ho na věky.

Kantikum
Všechno tvorstvo chválí Boha Chvalte našeho Boha, všichni, kdo mu sloužíte. (Zj 19, 5)

⁵⁷ Velebte Pána, vy díla Páně, *
       věčně ho chvalte a oslavujte!
⁵⁸ Velebte Pána, andělé Páně, *
⁵⁹      nebesa nebes, velebte Pána! –

⁶⁰ Velebte Pána, nebeské vody, *
⁶¹      mocnosti všechny, velebte Pána!
⁶² Velebte Pána, měsíci, slunce, *
⁶³      vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –

⁶⁴ Velebte Pána, vy deště a rosy, *
⁶⁵      bouře a vichry, velebte Pána!
⁶⁶ Velebte Pána, ohni a žáre, *
⁶⁷      mrazy a vedra, velebte Pána! –

⁶⁸ Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
⁶⁹      ledy a zimy, velebte Pána!
⁷⁰ Velebte Pána, sněhy a jíní, *
⁷¹      vy dny a noci, velebte Pána! –

⁷² Velebte Pána, světlo i temno, *
⁷³      blesky a mraky, velebte Pána!
⁷⁴ Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
       věčně jej chval a oslavuj jej! –

⁷⁵ Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
⁷⁶      všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
⁷⁷ Velebte Pána, prameny vody, *
⁷⁸      moře a řeky, velebte Pána! –

⁷⁹ Velebte Pána, zvířata moří, †
       jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
⁸⁰      nebeští ptáci, velebte Pána!
⁸¹ Pána chval, zvěři divá i krotká, *
⁸²      rody všech lidí, velebte Pána! –

⁸³ Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
       věčně ho chvalte a oslavujte!
⁸⁴ Velebte Pána, vy kněží Páně, *
⁸⁵      sluhové Boží, velebte Pána! –

⁸⁶ Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
⁸⁷      zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
⁸⁸ Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
       věčně ho chvalte a oslavujte! –

    Otce i Syna i svatého Ducha *
       velebme věčně a oslavujme.
⁵⁶ Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
       na věky chválen a oslavován.

(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)

Ant. 2 Zpívejte Bohu chválu a vyvyšujte ho na věky.

Ant. 3 Pán v svém lidu našel zalíbení, vítězstvím on věnčí ponížené.

Žalm 149
Jásot svatých

Synové Církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychios)

¹ Zazpívejte Pánu novou píseň, *
      ať zní jeho chvála v obci zbožných!
² Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
      děti Siónu ať Krále chválí!
³ Slaví jeho jméno v chorovodech, *
      na bubny a citery mu hrají!
⁴ Pán v svém lidu našel zalíbení, *
      vítězstvím on věnčí ponížené.
⁵ Ať se věrní mocně zaradují, *
      ať i na svých ložích zaplesají! –

⁶ V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
      v ruce jílec dvousečného meče,
⁷ aby mohli pohanům se pomstít, *
      aby vyřkli tresty nad národy,
⁸ uvázali v pouta jejich krále, *
      do okovů jejich přední muže,
⁹ naplnili na nich psané právo. *
      To je oslavou všech jeho zbožných.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán v svém lidu našel zalíbení, vítězstvím on věnčí ponížené.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Dnešní den je zasvěcen Hospodinu, našemu Bohu, nebuďte smutní a neplačte! Neboť tento den je zasvěcen našemu Pánu. Nebuďte zarmoucení, neboť radost z Hospodina je vaše síla!

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
R. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.
V. Ty jsi byl rozdrcen pro naše viny.
R. Smiluj se nad námi.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Kriste, Synu živého Boha, * smiluj se nad námi.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Ježíš přišel do Galileje a hlásal tam Boží evangelium: Naplnil se čas a  přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu!

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Ježíš přišel do Galileje a hlásal tam Boží evangelium: Naplnil se čas a  přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu!

PROSBY

Dobrořečme našemu Vykupiteli, neboť on nám ve své dobrotě dává tento čas spásy. Pokorně ho prosme:
     PANE, STVOŘ V NÁS NOVÉHO DUCHA.

Kriste, náš živote, tys nám dal skrze křest účast na své smrti a na svém vzkříšení,
— dej nám, abychom dnes žili tímto novým životem.
Pane, tys všem prokazoval dobrodiní,
— dej, ať i my máme na mysli dobro všech.
Uděl nám, abychom svorně pracovali a vytvářeli lepší svět
— a zároveň hledali království Boží.
Lékaři těla i duše, uzdrav rány našeho srdce,
— abychom se otvírali tvé milosti, která nás neustále posvěcuje.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Všemohoucí Bože, ty nám dáváš milost, abychom se čtyřicet dní připravovali na velikonoce; prosíme tě, ať v postní době hlouběji pronikneme do tajemství Kristova vykupitelského díla a stále opravdověji z něho žijeme. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie